Tři sotva sedmnáctiletí studenti vytvořili v roce 2017 aplikaci, která měla sloužit jako anonymní platforma, kam by žáci a studenti oznamovali, když se v jejich okolí někomu ubližuje. Doufali, že ji časem využije alespoň stovka škol. Jenže stovka škol se zaregistrovala už do třetího dne a za tři roky doputovalo do „online schránky důvěry” Nenech to být (NNTB) na šest tisíc podnětů. Nově se počítá s jejím využitím ve firmách či na táborech.

„Z různých statistik víme, že právě Česká republika patří v množství šikany na školách mezi nejhorší státy vyspělého světa. Mám pocit, že za námi už je snad jen Nový Zéland a Litva,” upozorňuje zakladatel projektu Jan Sláma. Data podle něj potvrzují, že je problematika šikany závažná a je potřeba, aby se jí školy více věnovaly.

I proto před třemi a půl lety vymyslel spolu s kamarády Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem platformu, kam budou moci žáci a studenti anonymně upozornit na šikanu. Kromě tehdy 17letého Honzy bylo zbývajícím dvěma hochům teprve 16 let. „Společně jsme podnikali a pracovali na různých projektech už někdy od 12 let, a když jsme ke konci roku 2016 dva projekty prodali, chtěli jsme rozjet něco nového," popisuje Jan Sláma a přiznává, že motivace právě k této oblasti pocházela z žákovských let všech tří zakladatelů, kteří se podle jeho slov s šikanou setkávali, a to zejména v roli „mlčící většiny, která tak nějak sledovala, co se děje, chtěla zasáhnout, nelíbilo se jí to, ale vlastně nevěděla jak”.

Zakladatelé (zleva) Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm.

Novinku, jakousi online schránku důvěry, pojmenovali Nenech to být a považovali ji za jednorázovou aktivitu, která si bude žít vlastním životem, zatímco se kluci pustí do nových výzev. „Říkali jsme si, že by bylo fajn, kdyby se do ní časem zapojila třeba stovka škol. Jenže to se nám nepovedlo, protože ta stovka škol se do NNTB zapojila během tří dnů, a my tím pádem zjistili, že potenciál je trošku větší, a začali jsme se tomu věnovat naplno.”

A tak vznikla společnost FaceUp Technology, kterou zainvestovali vzdělávací společnost Scio či brněnský investor Jiří Hlavenka.

Jak už bylo naznačeno, za tři a půl roku se do ní zapojily stovky škol (aplikace pod názvem FaceUp působí i v zahraničí, viz níže) a do schránky „napadalo” na šest tisíc oznámení. „Čas od času se nám stane, že když udáváme jako metriku svého úspěchu počet odeslaných upozornění, tak se někdo ozve, že bychom neměli být rádi, že je té šikany tolik. Ale to my samozřejmě nejsme. Uvědomujeme si, že případů je mnohem víc a to, že máme šest tisíc případů za tři roky, neznamená, že jde o všechny případy. Je však pro nás důležité, že se díky NNTB daří stále více takových událostí odhalovat,” popisuje Jan Sláma.

„Šikana je součást fungování třídy”

Když má odpovědět na otázku, co si z takového kvanta oznámení za více než tři roky fungování v daném sektoru odnesl za zjištění, dlouho se nerozmýšlí a konstatuje: „Asi nejsmutnější je, že se ukázalo, že šikana je na školách opravdu všude. Často se setkáváme s názorem vedení školy nebo učitelů, že u nich na škole k šikaně docházet nemůže, ale tyhle názory byly zatím vždy vyvráceny, jelikož šikana je prostě jakási součást fungování třídy. NNTB tu je od toho, aby ji pomohlo včas odhalit a zamezit rozsáhlejším problémům.”

Naopak ho těší, že se o tomto trendu i za přispění FaceUp Technology více mluví. „Nedokážeme posoudit, jestli jsme zaznamenali, že je šikany více, či méně, jelikož čím jsme známější a působíme na více školách, tím upozornění logicky přibývá. Můžu ale říct, že víc dětí chápe, co je šikana, dokážou ji rozeznat, více škol se začalo o toto téma zajímat. Když jsme začínali, moc se o šikaně nemluvilo a my jsme brali svou funkci i jako detabuiuzaci tohoto tématu.”

A jak vůbec jejich nástroj funguje? Pomocí webové platformy Nenech to být může kdokoli upozornit na nepravost, která se někomu (obvykle ze spolužáků) děje. A tak do schránky doputovaly například vzkazy jako tento: „Její spolužáci hrají hru ‚***vina’ (rakovina) to znamená že kdo se jí dotkne má takzvanou ***vinu a musí jí předat dále. Její spolužáci se jí smějí že je tlustá a taky že je postižená ale ona za to nemůže že se tak narodila.”

Každá zaregistrovaná škola je zastoupena vybranou kontaktní osobou, nejčastěji metodikem prevence či výchovným poradcem, k němuž se oznámení dostane a začne ji řešit. Tým FaceUp jim případně dovede zprostředkovat i rady vlastních odborníků. V rámci České republiky navíc nemusí být konkrétní škola ani zaregistrovaná, aby se k ní oznámení dostalo. Platforma má mechanismy, jak kontaktovat i nezaregistrovanou českou školu.

Autoři doporučují využívat rozšířenou placenou verzi, která obsahuje vylepšení a která je jinak běžná pro zahraniční uživatele. Pro ty tuzemské existuje i základní bezplatná varianta. „Jelikož jsme zjistili, že asi jediný stát světa, kde všichni chtějí všechno zadarmo, je Česko,” podotýká k tomu Sláma. I proto se firma snaží získat finanční podporu od ministerstva školství, neboť jak říká, jedním z faktorů vysoké míry šikany na českých školách je právě podfinancovanost prevence.

Co se týče zahraničí, aplikace funguje ve státech Severní i Jižní Ameriky, Evropě, Africe i Austrálii. Již dříve jsme psali, že ji využívají například v johannesburské škole, kde býval obětí šikany Elon Musk.

Trojice zakladatelů spolu pracovala na různých projektech už od jejich 12 let.

Komunikační platforma pro firmy i sportovce

Novinkou, na kterou tým NNTB nyní napřel síly, je využití platformy pro firemní prostředí, kde má sloužit především jako komunikační kanál mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, přičemž FaceUp už v tomto případě nebudou do procesu řešení připomínek zasahovat. „Zkrátka jsme jen převzali technologii, která se za tři a půl roku osvědčila na školách, a přenesli jsme ji do firemního prostředí, kde zaměstnanci mohou řešit problémy dvojího typu: Zaprvé personální, čili když někoho cokoli trápí, ať už firemní kultura či fungování týmu, a zadruhé problémy s přesahem do compliance odvětví, kdy náš nástroj funguje jako platforma pro whistleblowing, oznamovací kanál, který podle nové směrnice Evropské unie budou muset zavést všechny firmy nad 50 zaměstnanců,” popisuje Sláma.

PŘEČTĚTE SI: Nástroj brněnských studentů na odhalování šikany užívají po celém světě. I ve škole, kde terorizovali Muska

V jednotkách tuzemských firem už jejich nástroj funguje v ostrém provozu, ve dvou případech jej používají v Jihoafrické republice (jedna z těchto firem má tři a půl tisíce zaměstnanců) a v osmi firmách v Mexiku.

Zájem o firemní využití je podle Jana Slámy velký, navíc klientům z řad společností nevadí za službu platit. „Vedle toho řešíme ještě další směry. Pod náš nadační fond jsme přidali boj proti domácímu násilí, neboť jsme si uvědomili, že naše technologie a know-how ohledně anonymního a bezpečného upozorňování na problémy se dá přenést i do této problematiky. Do budoucna bychom se chtěli rozšířit i na další kolektivy, například do sportovních klubů, na letní tábory a podobně,” uzavírá.

Foto: NNTB