Malým a středním podnikatelům se otevírají nové možnosti rozvoje jejich byznysu. Alespoň to jim slibuje nový startup Lidya s globální ambicí, který chce přesně takovým subjektům nabízet krátkodobé půjčky do třiceti dnů. Výměnou za přehled o jejich cashflow a navrch až 3,5procentní úrok. Dohromady se českým podnikatelům chystá v příští pětiletce rozpůjčovat pět miliard korun.

Oblast fintechu je v Česku čím dál více dobývaným územím. Přesto tu na trhu ještě nedávno zela poměrně velká díra, kterou se loni rozhodli zaplnit zahraniční investoři. Právě oni si totiž v Nigérii před třemi lety „otestovali“ byznys s poskytováním krátkodobých provozních úvěrů pro SME. Neboli fyzické osoby podnikatele a malé a střední firmy, kteří by s žádostí o úvěr u banky zřejmě neuspěli.

U Nigérie to ale neskončilo. Investoři se s pomocí finanční injekce z USA rozhodli expandovat a jako start ke svému globálnímu turné zvolili Česko, kde si najali Libora Vaníčka, zkušeného profesionála s 25 lety zkušeností z bankovnictví a pojišťovnictví. „Chtěl jsem si vyzkoušet řídit nejen jednu část firmy, jak tomu bylo v korporacích, ale firmu jako celek. A mám štěstí, že společnost Lidya začínám stavět od začátku,” netají se radostí ze startupové povahy entity, jejíž ambicí je rozpůjčovat v Česku během příštích pěti let pět miliard korun.

„Přinášíme zahraniční peníze do Česka"

Proč si investoři vybrali k další expanzi zrovna Česko?

Nejen Česko, kromě něj rozjíždějí byznys i v Polsku. Roli hrálo několik faktorů. Při výběru země, kde bychom replikovali nigerijský úspěch, jsme se dívali na velikost trhu nebo počet SME podnikatelů, kteří jsou naší cílovou skupinou. Zajímalo nás i konkurenční prostředí a ekonomické výhledy daného trhu, protože chceme působit tam, kde je stále předpoklad určitého růstu HDP. A protože je naše společnost hodně fintechová, posuzovali jsme i míru digitalizace země jako takové a ochranu zahraničních investorů. Ti totiž v pro ně neznámém prostředí potřebují záruky, že tam mohou svobodně a bezpečně podnikat.

Vy jste u toho předpokládám ještě nebyl?

Ano, já do společnosti nastoupil loni v srpnu, kdy už měli investoři hotové analýzy trhu, produktu i našich konkurentů. Plán založit firmu s tímto zaměřením vznikl v Nigérii roku 2016, o rok později tam Lidya zahájila první obchodní aktivity a v průběhu roku 2018 vyhodnotila, že má zájem a předpoklady k úspěšné globální expanzi. O střední Evropě jako místu, kde ji zahájí, se investoři rozhodli v prvním kvartálu 2019. Mimochodem, roli tu hrál ještě jeden faktor, a to časová zóna, která měla být zhruba do tří hodin od Nigérie. Pro nově vznikající firmu, která nemá rozsáhlou korporátní strukturu, totiž není jednoduché začít podnikat v časově vzdálených zónách jako Asie nebo Latinská Amerika.

Na druhou stranu je pikantní, že mateřská firma, byť se sídlem v USA, začala podnikat v zemi, která s ohledem na různé scamy z tohoto teritoria nemá v Česku zrovna dobrou pověst. Nemůže to některé potenciální klienty odradit?

Samozřejmě, že toto téma se v diskusích občas objevuje. Je ale potřeba se podívat na podstatu, a tou je fakt, že my od nikoho peníze nechceme. Naopak přinášíme zahraniční peníze do Česka s cílem půjčit je českým podnikatelům. Takže to není nic, čeho bychom se obávali. Kromě toho africké startupy dnes naopak ve světě byznysu v řadě případů excelují. A to v globálním měřítku. Například keňské technologické startupy M-Pesa a Ushahidi se rozšířily po celém světě nebo streamovací služba ShowMax se sídlem v Jižní Africe spustila v Polsku službu pure play.

Koho chcete na svou nabídku nalákat?

Zaměřili jsme se na SME (small and medium enterprises) - možná by je někdo nazval i mikrofirmami - včetně živnostníků. Často mají specifický obchodní model a pro banky jsou tyto subjekty hůře uchopitelné. Často i úvěr, který žádají, je příliš nízký, aby to pro banky bylo zajímavé. I tito podnikatelé ale potřebují pro svůj rozvoj a růst finance a trh jim v tom dosud nebyl schopen v potřebném rozsahu vyhovět.

Copak tu nemáte žádnou konkurenci?

Když jsme si dělali průzkum, zjistili jsme, že podobných subjektů tu je v případě krátkodobých úvěrů od 30 do 60 dní jen minimum. Bankám se do krátkých úvěrů moc nechce a pak tu jsou firmy, které nabízejí financování faktur, například faktoring. I to jsou do jisté míry krátké peníze, ale u faktoringu se zkoumá kreditní riziko toho, kdo vám má fakturu zaplatit. K penězům se tak nemusíte dostat, ačkoli jste zdravá firma. Což my neplánujeme, specializujeme se na bezúčelové nezajištěné krátkodobé úvěry a tam tu konkurenci nenacházíme.

Jaké potřeby klientů tedy chcete naplnit?

Třeba když si budou chtít podle aktuální potřeby zvýšit zásoby zboží pro svůj kamenný nebo online obchod nebo si v případě výrobních či stavebních firem budou potřebovat nakoupit materiál. Úvěr si ale může vzít i restaurace nebo hotel, aby zafinancovaly nějakou nadstandardní akci, která vyžaduje velký nákup surovin s předstihem. Příležitostí je spousta a často se vážou na sezonalitu oboru.

Jak máte nastaveny limity výše úvěru a jeho splatnost?

Od 50 tisíc korun prakticky do nekonečna, podle cash flow firmy. Ale předpokládáme, že průměrně se bude úvěr pohybovat kolem 10 tisíc dolarů, tedy 200 až 250 tisíc korun. S pevně danou splatností 30 dní a úrokem od 2 do 3,5 procenta podle kreditního rizika a objemu poskytovaného úvěru. Protože jsou naše úvěry nezajištěné, chceme dělat pouze krátkodobé provozní úvěry, abychom tak minimalizovali časový prostor, kdy se zásadně změní úvěryschopnost žadatele.

Znamená to, že obchodní model v Česku bude fungovat stejně jako v Nigérii, kde máte pod kontrolou cashflow svých klientů?

Chceme, aby byl celý proces co nejvíc jednoduchý. Proto od klientů nežádáme žádnou složitou dokumentaci, rozvahy, výsledovky, daňová přiznání za předchozí léta ani popisy jejich obchodních plánů, což je obvyklé, když žádáte o úvěr v bance. Jediné, co po firmách chceme, je ukázat nám, jak se vyvíjí jejich cashflow. K tomu nám stačí výpisy z bankovních účtů za poslední tři měsíce, z nichž je patrné, jaké firma vyvíjí obchodní aktivity a zda bude schopná úvěr splatit.

Neobáváte se podvodů? Třeba když firma podá likvidaci? Jinými slovy nebojíte se, že o své miliardy přijdete?

V každém byznysu budete mít vždy určité malé procento fraudu. Na druhé straně používáme v rámci našich scoringových modelů různé kontrolní a obranné mechanismy, jako je například kontrola reálné ekonomické aktivity v daném subjektu nebo náhledy do různých veřejných databází. Ostatně i zákon nám ukládá provést při poskytnutí úvěru identifikaci zákazníka s cílem ověřit, že je oprávněn jednat za žadatele.

Jaké procento neplatičů předpokládáte ve vašem případě?

Určitá čísla máme zpracovaná v našich obchodních modelech. Zkušenost, kterou máme z Nigérie, je ale velmi pozitivní – nesplácených úvěrů je pod jedno procento. Jak bude vypadat situace v Česku, budeme schopni říct až po nějakém čase. My ovšem firmám chceme především pomoci se postupně rozvíjet, a nikoli jim jedním úvěrem totálně změnit byznys model. Proto se chceme vyhýbat nepřiměřené velikosti úvěru vůči jejich aktivitám, která by je mohla motivovat k fraudu.

„Přál jsem si vyzkoušet řízení firmy jako celku"

První půjčka nového klienta pro vás vždycky znamená náklady, už kvůli jeho ověření. Kolikrát si od vás musí půjčit, aby se vám vyplatil?

To záleží i na objemu poskytnutých prostředků. I při menším objemu je pro nás klient zajímavý, protože za rok si může půjčit víc. Konkrétní částku návratnosti ale nechci komentovat. Vzhledem k tomu, že náš akviziční model, kdy k nám klienti budou přicházet i z online prostředí, je poměrně nízkonákladový, jsme schopni pokrýt náklady už z minimální výše úvěru, tedy 50 tisíc. Ale je pravda, že naší strategií je navazovat takové vztahy se zákazníky, aby naše úvěry čerpali opakovaně.

Jak časté opakování ve standardním případě předpokládáte?

V této chvíli čerpáme z odhadů jiného trhu, ale mělo by jít zhruba o tři až šest úvěrů v průběhu roku, což se ale bude výrazně lišit podle druhu byznysu našich klientů.

Online akvizice je jedna věc. Chystáte i jiné cesty? Mimochodem na vašem webu je zatím jen formulář pro zájemce s příslibem jejich kontaktování.

Ano, jsme teprve na začátku, úvěrové prostředky začneme poskytovat do konce ledna. Následně tento registrační formulář nahradíme automatizovanými procesy na zřízení nového účtu a podání žádosti o úvěr. Aktuálně tvoříme tým obchodníků, kteří budou potenciální klienty kontaktovat napřímo, e-mailem či telefonicky. Časem ale půjdeme i formou eventů a odborných konferencí, kde můžeme oslovit naši cílovou skupinu.

A vaše růstové ambice?

Z personálního hlediska dnes máme pět hotových lidí, kteří v těchto dnech zahajují akviziční činnost. Do jednoho roku bychom jich chtěli mít 15, do tří let až 40. A co se týče obchodu, první rok bychom se chtěli pohybovat na 10, maximálně 20 milionech rozpůjčovaných dolarů.

Proč si investoři vybrali do role šéfa české Lidye zrovna vás?

To je otázka spíš na ně, ale mohu vám nastínit, co jsem jim nabídnul. Moje profesní historie se točí kolem finančnictví, kdy jsem 25 let pracoval v bance i pojišťovně. Zároveň mám zkušenost z mezinárodního prostředí, díky čemuž rozumím, jak fungují velké firmy a jak přenášet přeshraniční zkušenosti z jiného trhu a aplikovat je v domácím prostředí. Mám zkušenost s řízením lidí napříč různými disciplínami, od budování značky, produktového a distribučního týmu i servisní organizace ve smyslu call centra či operations. Vyzkoušel jsem si i vlastní obchodní aktivity, kdy jsem pochopil, jak fungují menší firmy. Díky tomu dokážu vidět svět z obou pólů. A velkou zodpovědnost jsem nesl i v případě digitalizace.

Máte v této roli i vlastní vizi?

Po odchodu z velké korporace, k čemuž mě přivedla vnitřní potřeba změny po 25 letech v tomto prostředí, jsem hledal možnost seberealizace v jiných podmínkách. Pouhá výměna banky pro mě nebyla dostačující. Hledal jsem prostředí více dynamické, zároveň ve světě financí. A mým přáním bylo si vyzkoušet řízení firmy jako celku. Takže jsem teď v luxusní pozici, kdy si nemůžu stěžovat, že někdo přede mnou něco špatně rozjel a já musím řešit z toho plynoucí problémy, což jsou časté nářky manažerů ve velkých firmách. Naopak každý den vidím, jak se nám daří firmu dotvářet, posouvat a připravovat ji ke vstupu na trh. Komunikace a spolupráce se zahraničními majiteli funguje perfektně, dostal jsem jasné zadání a mám prostor k jeho realizaci. Tak jestli se firmě v České republice nebude dařit, bude to primárně moje odpovědnost.