Speciální náplast původně vyvinuli pro atlety, pak se z ní stala munice v boji s koronavirem. Nová frontová linie pro Epicore Biosystems je v Asii a název mise zní: boj s dehydratací. Například prezident lékařské komory je ale skeptický.
Startup Epicore Biosystems z amerického Massachusetts vyvíjí nositelnou elektroniku, která snímá pot a poskytuje informace o zdraví, hydrataci či stresu. Firma nově oznámila partnerství s Denka Corporation. Japonská nadnárodní společnost se zabývá technologiemi a materiály. Spolupráce pomůže Epicore expandovat na japonský trh.
Startup přichází do Asie ve správný čas. Kvůli vlně veder se totiž stává stále palčivější problém s dehydratací; klimatologové přitom předpokládají, že v následujících letech se situace ještě zhorší. Dehydratace má špatný vliv například na fyziologické funkce organismu, fyzickou výkonnost i rozlišovací schopnosti mozku. Jen letos v červnu kvůli nedostatku tekutin muselo vyhledat lékařskou péči patnáct tisíc Japonců.
Postižení jsou například sportovci a lidé v průmyslu. Výrobky Epicore Biosystems vyvíjí pokročilá nositelná řešení, která měří biometrii potu a poskytují přizpůsobené informace o obnově hydratace či rychlosti pocení. Informace sbírá nálepka na kůži. Technologii už testovaly některé sportovní a fyziologické laboratoře, univerzity nebo nemocnice.
Také boj s covidem
Startup pracuje na různých variantách svého produktu. Detekční nálepky pro zkoumání potu mají podle Epicore pomáhat také v boji s koronavirem – podle intenzity pocení mohou například včas upozornit, že je pacient ohrožen na životě. Zařízení rovněž detekuje únavu. Řešení pracuje na principu měření vodivosti, zjišťování koncentrace chloridu sodného na pokožce. Další variantou je zpracování obrazu a odhalování drobných barevných odchylek na povrchu lidského těla.
Užitečné, nebo ne?
Lékaři, kteří pro SJ News řešení Epicore Bisystems hodnotili, se neshodnou, do jaké míry může být přínosem v boji proti dehydrataci. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je jeho přínos diskutabilní, protože detekovat dehydrataci je zbytečné – ta se projevuje přirozeným pocitem žízně. „Normální zdravý člověk se nedehydratuje, pokud má přístup k tekutině. Pocit žízně nemívají hlavně staří lidé, kteří se navíc dehydratují velice rychle. O ty se však musí někdo starat – senior už za pět minut ani nemusí vědět, že mu někde něco pípalo,“ říká.
Kromě zmíněného pocitu žízně má dehydratace samozřejmě i závažnější důsledky. „Na první pohled bývají vidět například oschlé rty s oschlým jazykem, a také je méně pružná kůže. Dehydratovaný člověk rovněž nemočí, nebo močí málo. Moč je hustá, zapáchající a zbarvená,“ říká Kubek. K úmrtí kvůli dehydrataci podle něj zpravidla dochází po dvou až třech dnech bez přísunu vody nebo nápojů. V některých případech ale lidé přežijí dokonce kratší dobu například kvůli poruše srdečního rytmu. „Dokazují to mnohé případy přetažených sportovců,“ upozorňuje lékař.
Ředitel Psychologického ústavu Akademie věd ČR Tomáš Urbánek pro SJ News připomíná, že k projevům dehydratace patří také pocit únavy. „Tělo jednoduše nedostává to, co potřebuje a může to skončit kolapsem. Přesně vám nevysvětlím, co se děje s krevním tlakem, ale ten má vliv i na funkci mozku. Nedostatek tekutin v těle může vést k pocitům závratí i k poruchám vědomí,“ uvádí psycholog. Podle něj někteří lidé nemají potřebu pít, a nemusí jít pokaždé jen o seniory. A v řešení od Epicore Biosystems smysl vidí. „Kdyby jim například nějaké zařízení řeklo, že se mají jít napít, tak by to užitečné být mohlo,“ dodává Urbánek.
