Do Rekrabičky si mohou lidé objednat jídlo v 250 restauracích po celém Česku. Zakladatel Ondřej Širočka tvrdí, že zálohovanými krabičkami ušetří 3,5 tuny odpadu měsíčně. Firma vznikla v lockdownu, a přesto se jí daří. Do oběhu už poslala 40 tisíc pastelových nádob.
Tahle krabička je pro ty, kdo si rádi vychutnají jídlo z restaurace s sebou, ale chuť jim kazí pocit, že se kvůli jejich jídlu kácí stromy a želvičky se dusí v moři plastů. Rekrabička je také z plastu, ale nekončí v moři ani na skládce, nýbrž v myčce a pak jde do dalšího kola, zase sloužit strávníkům. Brněnský startup Rekrabička, který tyhle krabičky už celkem slušně rozšířil po gastro trhu, má úplně jednoduchou myšlenku: jídlo sníme z krabičky a pak ji použijeme znova a znova a …znova. Zárukou vrácení je osmdesátikorunová, plně vratná záloha a drobný poplatek za servis, aby se hospodám vyplatilo do Rekrabiček jídla balit.
Příběh Rekrabičky začal v roce 2018. Ondřeje Širočku štvaly hromady plastů, sáčků a jednorázových krabiček, které po každém obědě viděl u svých kolegů v IT firmě, kde pracoval. A tak se rozhodl, že se pokusí nabídnout lidem alternativu. „Všiml jsem si, že u nás v kancelářích docela dost lidí odebírá takzvané krabičkové diety. V praxi to znamená, že si necháte vozit jídlo na celý den. Většinou se jedná o pět jídel a každé je zvlášť zabalené v jednorázové plastové krabičce. Přemýšlel jsem, jestli by se to nedalo udělat jinak a bez odpadu. Začal jsem si pohrávat s myšlenkou vratných krabiček,“ líčí pro StartupJobs Newsroom Širočka, dnes třiatřicetiletý absolvent Fakulty informatiky Masarykovy univerzitě v Brně se zaměřením na management v IT.
Rekrabičky se vyrábí v pastelových barvách a mají pevná víka, která nepropustí tekutinu. (Foto: Archiv Rekrabička)
Následoval průzkum trhu, vedl dlouhé rozhovory s firmami, které nabízejí krabičkové diety, ověřoval si různé byznysové koncepty, posílal spoustu dotazů na krajské hygienické stanice i na potravinářskou inspekci. Snažil se zjistit, jestli využití znovupoužitelných, omyvatelných krabiček není v rozporu s předpisy.
„Vše vyvrcholilo začátkem roku 2019, kdy jsme s jednou vybranou firmou koncept krabičkové diety s vratnými obaly úspěšně spustili v testovacím režimu. V té době jsme už věděli, že by dávalo smysl rozšířit naši působnost také do restaurací, a to zejména pro rozvoz a odnášku jídla s sebou. A tak jsme se postupně dostali až do stavu, ve kterém jsme dnes,“ přibližuje Širočka, který zpočátku startup financoval sám z ušetřených peněz.
Nyní má Rekrabička v oběhu zhruba 40 tisíc vratných krabiček a do projektu je zapojeno 250 podniků napříč celou republikou. Podle Širočkových výpočtů dohromady měsíčně šetří okolo 3,5 tuny odpadu. Největší koncentrace partnerských míst je v Praze a Brně, ale do Rekrabičky vám jídlo naservírují i v menší městech, jako třeba v kulturní kavárně v Blatné v jižních Čechách nebo v country baru v Kuřimi na Brněnsku. A rozrostl se i tým Rekrabičky, momentálně čítá osm členů. Jsou to hlavně obchodní zástupci, lidé z expedice, kteří se starají o sklad a administrativu, a také pracovníci marketingu. Širočka sám se věnuje strategickému a produktovému rozvoji.
Reakce restaurací na možnost, že by mohly jídlo balit do Rekrabiček, se prý různí. „Je spousta podniků, které nás našly samy, neboť v Rekrabičce vidí smysl, a bez váhání se chtějí zapojit. Pak je ale i celá řada restaurací, které zatím váhají a nevědí, co přesně od vratných obalů čekat – a není se čemu divit, je to úplně nová věc,“ připouští Širočka. I proto startup nabízí dvouměsíční období zdarma, během kterého si podniky mohou službu vyzkoušet bez závazků a bez poplatků.
Do Rekrabičky servíruje například Pizzerie Piccolo ve Štramberku na Moravě. (Foto: Archiv Pizzerie Piccolo)
Ze začátku zájem o Rekrabičky měly hlavně veganské a vegetariánské podniky, ale dnes už je to velké spektrum restaurací s různým zaměřením. Když restaurace prodává do jednorázových obalů, něco málo na tom vydělá. Polystyrenovou krabici na jídlo nakoupí například za pět korun a prodá ji za deset. Vedle toho náklad na jedno zabalení do REkrabičky vychází okolo dvou až čtyř korun včetně mytí, tedy podobně jako u jednorázového obalu. „Podnikům proto umožňujeme, aby si za zabalení do REkrabičky účtovaly servisní poplatek od jedné do pěti korun, který jim tyto náklady pokryje,“ vysvětluje Širočka.
Zdůrazňuje také, že pro restarace je motivací i fakt, že s Rekrabičkou se citelně zvyšuje kvalita prodeje jídla s sebou. „Rekrabička je nejen ekologická, ale také vám jídlo nevyteče do tašky, vydrží déle čerstvé a najíte se stejně pohodlně jako z talíře. Díky tomu podnikům roste množství pokrmů prodaných na take away, neboť u zákazníků odpadá nepohodlnost použití jednorázových obalů. To je dle našeho názoru mnohem důležitější a udržitelnější cesta než krátkodobý zisk z prodeje jednorázovek, které budou stejně dříve či později zakázány,“ shrnuje Širočka (EU postupně zakazuje jednorázové nádobí, pozn. red.).
Rekrabička obsahuje tři typy nádob s víky – na saláty, na hlavní jídla a na polévky. Ta poslední se teprve bude v restauracích zavádět. Všechny startup nechává vyrábět v Česku, z lokálních materiálů. S mikrovlnkou ani myčkou Rekrabičky nemají problém a jedna krabička se dá použít až 400krát, aniž by materiál ztratil na kvalitě. Tedy jedna Rekrabička znamená minimálně čtyři stovky ušetřených jednorázových krabic a misek na jídlo. Lidé ji do restaurace mohou přinést zpět jen opláchnutou a restaurace si je profesionálně umyje sama, stejně jako by myla talíře.
Rekrabička v Česku začíná, například v Německu a dalších západních zemích Evropy je běžná. Širočka na nápad přišel, když viděl kolegy jíst v kanceláři z jednorázových boxů. (Foto: Archiv Rekrabička).
Startup Rekrabička je také jeden z mála mladých firem v gastro byznysu, kterým se v pandemii daří. Není ještě vyloženě zisková, protože aktuálně hodně investuje, například do vývoje a výroby nových krabiček. „Ale věřím, že se do zisku brzy dostaneme. Obratem už jsme v únoru 2021 překročili jeden milion korun měsíčně,“ říká Širočka.
Shodou náhod byl tenhle startup naostro spuštěn společně s prvním lockdownem, což samozřejmě nebylo podle jeho slov nic příjemného. „Startovat podnikání během krize, navíc ještě v oboru, kterého se krize dotkla velmi razantně, něco znamená. I tak se nám podařilo za prvních deset měsíců rozšířit naši partnerskou síť z dvaceti na téměř 250 podniků. Potenciál je mnohem větší, protože spousta restaurací se zapojením vyčkává až ‚na lepší časy’,“ očekává Širočka.
Rekrabička teď hledá většího investora. Ještě letos by se totiž chtěla zaměřit na rozšíření partnerské sítě restaurací. „Rádi bychom také Rekrabičky nabídli prostřednictvím rozvozu. Postupně máme v plánu rozšiřovat nabídku obalů, teď je na řadě Rekrabička na polévku. Chceme se také podívat na další využití našeho konceptu na akcích, jako jsou festivaly, food markety nebo zahraniční trhy,“ zamýšlí se Širočka.
Rekrabička není zdaleka první firma, která přišla s nápadem, že není potřeba po každém obědě za sebou nechat plný koš odpadků. Je ale první v České republice, komu se povedlo tenhle nápad skutečně uvést do praxe a přijít s fungujícím byznysovým plánem. V zahraničí, především v USA, je takových startupů mnoho. Například Go Box ze státu Oregon úspěšně funguje ve městě Portland. Uživatelé pro lepší orientaci, ve které restauraci si do Go Boxu dát jídlo a kde ho vrátit, používají speciální aplikaci v mobilu.
Úvodní foto: Ondřej Širočka (Autor: Archiv Rekrabička)
