Ani ne třicetiletá Natália Krätsmar-Šmogrovičová nemohla na českém trhu najít žádnou skutečně udržitelnou značku, která by nešila a nedovážela z Asie. A tak založila vlastní značku Circlle, jež používá výhradně cirkulární materiály z Evropy, vyrobené z rybářských sítí, vyhozených koberců a dalšího odpadního textilu. Kolekce nechává šít v dílnách na Moravě. I přes pandemii se značce se sportovním oblečením daří a roste, kousky Circlle si objednávají i zákaznice z Francie či z USA.

Celý život snila o kariéře v luxusní módě. Dokonce odjela tento obor studovat do Monaka a dařilo se jí. Pracovala nejen v Monaku, ale později také v Paříži pro věhlasnou italskou značku Bottega Veneta. Jenže lesk klasického konzumního fashion průmyslu se Natálii Krätsmar-Šmogrovičové, 29leté Češce se slovenskými kořeny, brzy zajedl. Místo vyhřívání se v luxusu komerčního módního průmyslu se vydala na mnohem riskantnější a méně probádanou cestu udržitelné módy. „Ještě v době, kdy jsem pracovala pro značku Bottega Veneta, mě začala silně zajímat udržitelnost. Práce v korporaci a touha po udržitelnosti mě donutily odmítnout povýšení a kompletně změnit život,“ vzpomíná Šmorgovičková na dobu, kdy se rozhodla založit vlastní cirkulární značku Circlle. Důvod byl jednoduchý - na Československém trhu nenašla nic, co by bylo nadčasové a udržitelné do poslední nitky. „Buď značky používaly jen ‚lepší’ materiály, ale neřešily výrobu, nebo byl design moc barevný, potištěný různými v té době trendy motivy, což mi esteticky nesedělo. Necítila jsem z toho nadčasovost, a tedy ani udržitelnost,“ vzpomíná Šmogrovičová.

V Česku chybí továrny na cirkulární textil

A tak v roce 2019 založila vlastní oděvní značku, která se specializuje na sportovní oblečení inspirované jógou. Circlle používá recyklované nitě, kompostovatelné obaly i cedulky. Všechny hlavní materiály jsou recyklované a regenerované, tedy obnovené. Materiály s názvem Econyl, Q-Nova a další dováží z Evropy, i když je možné obdobné materiály získat levněji v Asii. „Jenže z Asie je to za cenu vyšší ekologické stopy při dovozu do výroby. Nikdy nebudeme volit kvantitu před kvalitou a dovážet materiály z Asie jen pro nízkou cenu,“ ujišťuje Šmogrovičová.

Například Econyl se vyrábí z recyklovaných rybářských sítí a dalšího odpadního materiálu. Každých deset tisíc tun suroviny Econyl dokáže podle slov výrobce ušetřit 65 tisíc tun emisí CO2. Běžný způsob výroby primárního nylonu totiž vyžaduje velké množství vody a produkuje nemalé množství oxidu uhličitého. Materiály jako Econyl či Q-Nova se v Česku zatím stále nevyrábějí. Částečně se již některé dají sehnat ze Slovenska, ale i tam se často dováží z Rakouska či Německa. Konkrétně Econyl se například zpracovává v Itálii a Slovinsku a kromě rybářských sítí obsahuje i další plastový odpad ze Středozemního moře a textilní zbytky.

„Kdykoliv můžeme, vyhýbáme se používání nových zdrojů. Udržitelní jsme i ve výrobě. Vyhýbáme se dovozu a najímání levné síly, která by musela pracovat v nehostinných podmínkách. Naše nitě rPet se vyrábí z recyklovaných plastů, používáme kompostovatelné obaly a výrobu držíme stoprocentně v Česku,“ vyjmenovává Šmogrovičová.

Zakladatelka značky Circlle Natálie Krätsmar-Šmogrovičová je zároveň certifikovanou instruktorkou jógy. (Foto: archiv Circlle)

Tým Circlle tvoří tři lidé, kteří mají souběžně ještě svá další zaměstnání. Kousky firma šije v Brně a ve Valašském Meziříčí, kde spolupracuje s tamními dílnami. Šmogrovičová tedy žádné švadleny nezaměstnává, objednává si šití od dodavatelů, kteří šijí podle střihů značky. První návrhy nových kousků přicházejí přímo od zakladatelky. Dává si záležet, aby všechny produkty nesly stejnou myšlenku a rukopis Circlle. Své vize pak předává stálé designérce, která podle skic vytvoří návrhy, z nichž Šmogrovičová vybírá ten nejlepší. Následně přichází výběr materiálů. Hlavní podmínkou pro výběr je výroba materiálů v Evropě a cirkulární podstata látek.

Do konečné ceny produktů, která je o poznání vyšší než u klasických velkoobrátkových kusů fast fashion průmyslu, se projektuje nejen cena primárních materiálů a výroby, ale i cena za skladování, štítky, potisky, převoz a další faktory. Samotné ušití nové kolekce je pak poměrně rychlé, ale velmi záleží na kapacitě dílny. „Například během covidu byl velký problém s výrobou a množstvím lidí, kteří mohli pracovat. Vzorkování je velmi dlouhý, ale důležitý proces, kdy se produkt řeší a upravuje do nejmenších detailů, a to do té doby, než vznikne ideálně padnoucí kousek. Vzorkování může trvat od jednoho až do šesti měsíců,“ říká Šmogrovičová, která je sama jógovou instruktorkou, a odtud pramení i inspirace jógou v jejích kolekcích. Proces finálního šití trvá cca od tří do šesti týdnů. Celková realizace Circlle kolekce od návrhu po dodání prvnímu zákazníkovi trvá čtyři až osm měsíců.

Podstatná část materiálu Econyl, ze kterého Circlle nechává šít, pochází z vyhozených rybářských sítí, které by jinak skončily jako odpad v moři či na skládkách. (Foto: Shutterstock).

Šmogrovičová je ve svém přístupu k módě nekompromisní. Tvrdí, že ani produkty z ekologických materiálů, které jsou šité v Asii, nemohou být udržitelné v pravém slova smyslu. „Neetická výroba a dovážení produktů přes celý svět jsou hodnoty, které nebudeme nikdy podporovat,“ razantně odmítá zakladatelka značky. Chce to podle ní čas a edukaci veřejnosti. „Ale věříme, že každý si uvědomí, že otroctví podporovat nechce. Stejně jako každý z nás chce pracovat v bezpečných a netoxických podmínkách a být adekvátně ohodnocen, zaslouží si to i ostatní lidé na světě,“ soudí Šmogrovičová.

A zdá se, že současná česká veřejnost, nebo alespoň její část, tento názor sdílí. Circlle značce se daří, pomalu roste. A to i přes pandemii covidu, na jejímž začátku značka vznikla a během níž byly lekce jógy z velké míry zavřené, a tudíž i poptávka oslabená. Na začátku prodávala Circlle okolo 70 až 80 kusů za měsíc, nyní je to 80 až 100 kousků. „Záleží totiž na kolekci a také, kolik toho launchujeme (uvedou na trh, pozn.red.). Rok 2021 byl také velmi ovlivněn zpomalením ve výrobě, kdy se zpomalovaly dodávky materiálu a dílny byly zavřené,“ podotýká Šmogrovičová. Přesto si značka udržela rostoucí zákaznickou základnu, kterou tvoří především ženy od dvaceti do čtyřiceti let, a to převážně z českých a slovenských měst. Objednávky do Circlle však přicházejí i z Francie či z USA.

Nyní má Circlle v nabídce sportovní oblečení pro ženy, například legíny, topy, trička či plavky. Do budoucna ale Šmogrovičová plánuje nabídku rozšiřovat a představit i pánskou kolekci. Jako doplněk nabízí například speciální sáček na praní, který zabraňuje vypouštění mikroplastů ze syntetických materiálů. Firma také funguje jako edukační platforma, která vzdělává o udržitelnosti a cirkularitě v módním průmyslu, ale také o nepříznivém vlivu masového rybářství a fast fashion průmyslu na životní prostředí.

Ceny Circlle jsou v porovnání s fast fashion značkami vyšší, například sportovní top stojí 1500 - 1900 korun. Cena ovšem odpovídá kvalitě materiálů a také faktu, že toto zboží je lokální, nešije se v Asii, ani se z ní nedováží. (Foto: Circlle)