Určitá míra stresu je v životě potřeba. Je ale také dobré se s ním umět vypořádat, zvlášť v náročných profesích, jako jsou třeba obranné složky nebo práce ve zdravotnictví. Právě na tyto oblasti se zaměřuje spin-off Entrant, který měří energii, již člověk vydá na to, aby se přizpůsobil okolní situaci.
Stres je reakcí těla na vnitřní a vnější podněty, která stojí organismus určité množství energie. Sledování této energie dokáže odhalit úroveň přítomného stresu, tzv. stress entropic load, jak zjistila vědkyně Julie Dobrovolná. Výsledkem jejího zkoumání je metoda měření vyvíjená a komercializovaná pod střechou spin-offu Masarykovy univerzity Entrant. Matematická rovnice, která vychází ze standardních fyziologických údajů, v reálném čase a neinvazivně za pomoci nositelného přístroje určí stresovou zátěž. A pomůže ji lépe pochopit a dále s ní pracovat.
„Když se dnes řekne stres, většina lidí si představí psychické napětí. Nicméně my měříme stres jako biologickou odezvu organismu na okolní prostředí, tedy v podstatě energii, kterou člověk potřebuje na to, aby se přizpůsobil okolí. Ať už je to stresová situace v práci, podchlazení, přehřátí, odezva organismu na nějaké traumatické záležitosti jako třeba choroba, změny zdravotního stavu,” upřesňuje Jiří Navrátil, který se zabývá propojováním výzkumu s byznysem v rámci platformy Unico.ai, do jejíhož portfolia spadá i Entrant.
Entrant monitoruje běžné životní funkce a proměnné, unikátní je v tom, že je dal dohromady v rámci jedné technologie, jejímž srdcem je algoritmus. Využití zatím nachází zejména v profesích, které zahrnují vysokou míru stresu, ale zároveň nutnost zachovat klid a s energií dobře hospodařit. Například v armádě, astronautice či sportu.
„Paní profesorka Dobrovolná ráda říká, že stres je i zdravý. Kdybychom nikdy nebyli ve stresu, tak se například nedokážeme vyhecovat k některým výsledkům. Třeba v obranných složkách je určitá míra stresu potřeba. Ale není dobrá dlouhodobě, protože disponujeme jen určitým množstvím té energie. V podstatě si to můžete představit jako zásobník, který se vyčerpává a různě rychle se doplňuje. Což je něco, co dokážeme exaktně změřit,“ doplňuje Navrátil.
PŘEČTĚTE SI: „Startupy založené na kvalitním výzkumu mají větší šanci uspět,“ říká proděkan ČVUT Pavel Kordík. Nápadům z univerzit pomáhá najít uplatnění
Možností uplatnění je nicméně celá řada. Podle Navrátila může Entrant najít využití i ve zdravotnictví nebo při náboru pracovníků. „Dneska se můžeme algoritmu ptát na různé scénáře. Jestli se třeba pacient zlepšuje, když je v kómatu a my se ho nemůžeme zeptat, jestli mu je lépe. Nebo v oblasti HR – jestli se zaměstnanec ve stresové situaci dokáže rychle uklidnit a zase naplno pracovat,“ vysvětluje.
Poptávka přichází ale i od lidí z oblasti e-sportu, kde může měřič stresu posloužit k třídění hráčů na základě toho, kde mají nejlepší herní strategii. Nová zjištění pak může Entrant přinést do světa virtuální reality – přístroj umožňuje změřit korelaci reálného stavu organismu a toho, co se děje v simulaci.
Julie Dobrovolná se zaměřuje mimo jiné také na environmentální fyziologii a zkoumá urbanistické změny a jejich vliv na člověka. „Jak na nás působí město, jestli se cítíme lépe pod stromem nebo na náměstí. A co se dá změnit a jak. I tady nachází algoritmus uplatnění,“ doplňuje Navrátil.
PŘEČTĚTE SI: Zase o krok blíž k úspěšnější léčbě rakoviny. Nový investiční fond i&i Bio letos podpořil už tři biotechnologické startupy
Aktuálně je Entrant ve fázi prototypu a sbírání dat. Čím více jich bude, tím lépe dokáže získávat informace o tom, co se v organismu děje. První testování mělo původně probíhat v nemocnicích, kvůli pandemii to ale nakonec nebylo možné. A tak vznikla spolupráce se záchrannými a obrannými složkami, kde dnes probíhají první měření. Dobrovolná také sbírala dlouhodobá data na Islandu a na Antarktidě. Entrant v dalekých končinách testovala na lidech, kteří jsou – stejně jako například astronauti – do jisté míry izolovaní od zbytku světa.
Entrant do budoucna směřuje ke zjednodušení. Jedna z vizí je taková, že by se přístroj, který má dnes podobu vesty s čidly a senzory v kombinaci s maskou na hlavu, dal implementovat třeba do chytrých hodinek. „Pokud se některé scénáře pomocí velkých dat nebo umělé inteligence zjednoduší, bude nám stačit sbírat jenom část dat – třeba tepovou frekvenci nebo tlak. Ale od toho jsme ještě hodně daleko,“ uzavírá Jiří Navrátil.
