Parta manažerů nejrozsáhlejší sítě ambulancí v Česku vyměnila saka za mikiny, pár nocí probděla a založila startup, který lidem umožňuje navštívit lékaře z pohodlí domova, jen přes počítač. Projekt Virtuální kliniky EUC byl rozjetý už před pandemií, koronavirus ale jeho otevření pro veřejnost uspíšil. Nyní klinika na dálku vyšetří stovky pacientů denně a její péči plně hradí pojišťovny.

Už pár dní člověk kýchá, má rýmu a slzí mu oči. Nechce se mu ale v době koronaviru trávit desítky minut v čekárně praktického lékaře. Co teď? Stačí sednout k počítači a doktor pacienta vyšetří online. Stačí webkamera nebo chat s lékařem, jehož verdikt je jasný: je to senná rýma. A rovnou navrhne léčbu, vystaví e-recept nebo pošle žádanku ke specialistovi. Vyšetření lékařem na dálku umožňuje Virtuální klinika EUC, nový projekt Zdravotnické skupiny EUC, která má pod sebou největší síť ambulancí v Česku. Funguje od loňského léta pro prémiové pacienty EUC a nyní, v době pandemie, už i pro širokou veřejnost.

Funguje to jednoduše: pacient se zaregistruje, vyplní číslo z kartičky pojišťovny a v online dotazníku popíše, jaké má zdravotní potíže. Do půl hodiny se mu ozve lékař, který jej přes chat nebo webkameru vyzve, aby dodal doplňující materiály, pokud je to možné. Když například člověka bolí v krku, pošle lékaři fotku svých mandlí, zranění či svědivého místa na kůži. Doktor pak pacientovi vysvětlí diagnózu a pomocí sms či e-mailu pošle recept a doporučí další postup. Jak tvůrci Virtuální kliniky uvádějí, online a bez fyzické návštěvy kliniky lze vyřešit až 60 procent zdravotních potíží a lékaři jsou dostupní nonstop.

Ve velké firmě vznikl startup a pustil se do experimentu

Projekt virtuální kliniky, která by lidem usnadnila řešení běžných zdravotních záležitostí bez nutnosti vypravit se fyzicky k lékaři, vznikl už loni. Koronavirová pandemie ale jeho masivní nástup zrychlila. „Po spuštění virtuální kliniky pro naše prémiové klienty v létě 2019 jsme si dali výzvu dostat virtuální kliniku ke všem pacientům v Česku. V této oblasti jsme ale na začátku neměli dostatek zkušeností. Proto jsme k projektu přizvali lidi z nula advisory (poradenská společnost, která pomáhá startupům s realizací nápadů, pozn. red.), kteří k nám přinesli odbornost a zkušenost se stavěním retailových a startupových produktů, a začali jsme plánovat zavedení retailové varianty virtuální kliniky,“ říká pro StartupJobs Newsroom Daniel Soukup, ředitel Virtuální kliniky EUC.

Svého virtuálního lékaře může mít člověk i v mobilu. (Foto: Archiv Virtuální Klinika EUC).

Když byly práce na spuštění v plném proudu, situace se příchodem pandemie na začátku letošního roku dramaticky změnila a cokoliv, co si tahle parta původně naplánovala, bylo najednou jinak. Stáli před rozhodnutím, co teď dál. „Krátce po vypuknutí nouzového stavu jsme seděli v kanceláři generálního ředitele EUC a rozhodovali jsme se, jak s projektem naložit. Mohli jsme buď všechno zahodit, anebo zvýšit obrátky na maximum a náš půlroční cíl realizovat během čtrnácti dnů. Po hodinové diskusi bylo jasné, že se řada z nás dlouhou dobu pořádně nevyspí,“ vzpomíná Tomáš Výlet, project leader v nula advisory.

Vlastní spuštění Virtuální kliniky na konci března totiž znamenalo úplně změnit procesy, proškolit desítky lidí, udělat revizi právních dokumentů a mnoho dalších kroků. Lidé v EUC opustili svoji komfortní zónu a začali se chovat jako protřelí startupisti. Vyměnili saka za mikiny a pustili se společně s týmem nula advisory do práce. „Bylo fascinující sledovat, jak se z minuty na minutu konzervativní korporace proměnila ve startup a během čtrnácti dnů přišla s první skutečnou zdravotní službou dostupnou online v Česku,“ dodává Výlet.

Virtuálně vyšetřuje přes šedesát lékařů

Virtuální klinika funguje už zhruba měsíc a půl a za tu dobu poskytla péči několika tisícům pacientů. Denně odbavuje stovky marodů. V současné době s klinikou přímo spolupracuje přes šest desítek lékařů různých specializací. Část z nich jsou přímo vlastní interní lékaři EUC, druhá část jsou lékaři externí. „Doktory jsme aktivně hledali hlavně na sociálních sítích, ale měli jsme i případy, kdy nás oni sami oslovili s nabídkou pomoci. Celkem nám prošla rukama během dvou týdnů skoro stovka lékařů, od prvního kontaktu, přes rozhovory, vstupní školení, demo konzultace až po nasazení na směny,“ popisuje Soukup.

Lékaři tak během jednoho dne přešli z péče v kamenných ordinacích do digitální distanční péče. Doktoři virtuální kliniky mohou diagnostikovat, navrhovat léčebné plány, předepisovat léky, a to všechno na dálku. Klinika se zapojila také do diagnostiky koronaviru a testuje i samoplátce. Smlouvu má se všemi pojišťovnami, které ošetření platí stejně jako v běžných ordinacích. Co naopak klinika neřeší, jsou těhotenství, dětští pacienti a předoperační vyšetření nebo akutní, život ohrožující stavy vyžadující rychlý zásah. V těchto případech je totiž skutečně nutná osobní návštěva lékaře.

Na začátku léčili lidi uvízlé v zahraničí

Při spuštění kliniky byli častými pacienty lidé, kteří uvízli v zahraničí v uzavřených lokalitách ve Španělsku nebo Itálii a řešili nekoronavirové zdravotní problémy. „Dále je mezi našimi pacienty celá řada seniorů, pro které v době koronaviru byla návštěva ordinace riziková, a i oni využívali a využívají péči našich lékařů. Našim nejstarším pacientům je i přes 80 let,“ podotýká Soukup.

Pro vyšetření je často potřeba webová kamera nebo zaslání fotky. (Foto: Archiv Virtuální klinika EUC).

Na otázku, zda vzdálené vyšetření skutečně dokáže plně nahradit klasickou osobní návštěvu lékaře, není podle vedoucích projektu jednoznačná odpověď. Telemedicína podle Soukupa není o tom, že člověk zavolá svému lékaři, aby mu něco předepsal. „Telemedicína také není to, že infarkt diagnostikujete na dálku. Ve virtuální klinice máme přísná pravidla, co můžeme s pacientem řešit na dálku a co už vyžaduje osobní návštěvu. Toto se týká i předepisování a dalších aspektů péče. Tato pravidla máme stanovená tak, aby lékaři měli co největší jistotu, že postupují procesně správně, a pacienti jistotu, že dostávají tu správnou péči,“ ujišťuje Soukup. Pokud tedy pacient v úvodním dotazníku popíše problém, který nelze řešit na dálku, virtuální klinika jej odkáže na osobní návštěvu lékaře.

Telemedicínu chtějí tvůrci rozvíjet i po skončení pandemie

Autoři projektu věří, že virtuální klinika je průkopnickým počinem telemedicíny v Česku, protože například ve Švédsku a dalších západních zemích se jedná o běžně využívanou a zaběhnutou službu. Lékaři, kteří měli možnost si vyšetřování ve virtuálním prostoru vyzkoušet, už chtějí distanční péči využívat i nadále, tedy i po skončení pandemie. „Chceme teď nástroje Virtuální kliniky rychle implementovat do celé skupiny EUC. Budeme se věnovat využití distanční péče v oblasti prevence a chronických pacientů. Už pracujeme na prvních pilotních projektech,“ prozrazuje Soukup.

PŘEČTĚTE SI: On-line poradna uLékaře šetří čas strávený v čekárnách. Oblíbili si ji firmy i investoři

Projekt Virtuální kliniky EUC není jediný pokus svého druhu, který se snaží přesunout lékařskou péči na internet. Už třináct let funguje v Česku online poradna ULékaře.cz, za kterou stojí známý doktor Tomáš Šebek a několik dalších osobností. Jde ale skutečně pouze o poradnu, kde pacient může své potíže konzultovat online s lékařem nebo se může k lékaři objednat. Virtuální klinika EUC vytváří regulérní zdravotní kartu, již si může kdykoliv vyžádat praktický lékař, a její lékaři nesou za vyšetření plnou odpovědnost.