Juraj Atlas stál u zrodu úspěšného startupu Liftago, teď rozjíždí svůj další podnik. Platforma Mileus bude při plánování cest automaticky navazovat taxi služby na MHD, čímž má zvýšit pohodlí městské přepravy a současně motivovat lidi, aby častěji nechávali vlastní auta doma. V rozhovoru pro Newsroom StartupJobs prozradil úspěšný manažer okolnosti vzniku nového projektu a předpověděl budoucnost autonomní dopravy. „Mileus bude komfortnější než jenom MHD a levnější než jenom taxi,“ říká Juraj Atlas o novém projektu, s kterým chce jít brzy na trh.
Juraj Atlas se koncem roku 2017 uvolnil z dennodenní exekutivy Liftaga, které od roku 2012 budoval, načež se v roce 2018 přesvědčil, že pouhé mentorování a investování jej nebude bavit. A tak se rozhodl jít opět do rizika a založil Mileus. Věří, že budoucnost městské dopravy spočívá v efektivním využívání kombinace hromadné dopravy a individuální dopravy, stejně jako ve sdílení kapacit mezi veřejnými i soukromými dopravci.
Váš nový startup se jmenuje Mileus. Co je jeho hlavní myšlenkou?
Liftago před lety vzniklo, abychom vytáhli lidi z jejich aut, a poslední dva roky se celosvětově analyzuje, zda tomu skutečně tak bylo a do jaké míry příchod služeb typu Liftago dopravě pomohl. Výsledky z USA ukazují, že na 18 % jízd by pasažéři Uberu původně použili vlastní auto. A to je ten pozitivní efekt, který disrupce typu Uber přinesla. Ale co ten zbytek? Třeba 5 % přesunů po městě dnes realizovaných pomocí Uberu by se vůbec neuskutečnilo, kdyby tato služba neexistovala. Ale ještě horší výsledek průzkumů v USA je, že 42 % jízd realizovaných v Uberu bylo vytaženo z MHD.
V Evropě ani v České republice to není tak zlé. Prvním důvodem je, že MHD v USA je na mnohem nižší kvalitativní úrovni než v Evropě. Druhým důvodem je rozdíl ceny mezi taxi a MHD. V USA je tento rozdíl dvoj, trojnásobný. Ale třeba v Čechách jde až o desetinásobek. Liftago a jemu podobné služby přinesly větší důvěru v taxi službu, snížili jsme cenu a zvýšili kvalitu. Také se ukázalo, že si lidé rádi něco za zvýšení komfortu připlatí.
Projekt Mileus přináší technologii, která umožní automatizovanou návaznost služeb taxi na městskou hromadnou dopravu. Toto řešení má za cíl vytáhnout více lidí z vlastních aut, zvýšit byznys službám typu Liftago, ale přitom pasažéry udržet v MHD.
Jakou roli v tom všem hraje cena individuální dopravy?
U taxi služby představuje řidič-taxikář víc než 50 % nákladů. Přichází elektrifikace aut. Elektrické auto má přibližně 200 pohyblivých součástek, zatímco současná palivová auta jich mají až 5000. To je o řád nižší komplexita, se kterou budou přicházet nižší náklady na údržbu elektroaut. Jakmile přijdou autonomní auta, budou jejich náklady 3 až 5 korun na kilometr. Cena komfortního převozu autonomním taxíkem v budoucnu bude jako dnešní cena MHD. Není ale možné přesunout všechny obyvatele z hromadných dopravních prostředků do nízkokapacitních aut. Jedním z řešení, se kterými si municipality pohrávají, je zdanění takových individuálních přeprav realizovaných ve špičkách a v lokalitách, kde mají nízkokapacitní auta negativní efekt na propustnost dopravy.
Pro mne to je hudba budoucnosti. Absolutně se přece nedá odhadnout, kdy ta doba přijde.
Nevadí mi ta nejistota, že nevím, kdy to přijde. Ale taky musím mít na paměti to, že hrdinů jsou plné hřbitovy. Musíme tedy přemýšlet, co lze vymyslet a zrealizovat už dnes, tak abychom si připravili rozumnou pozici pro budoucnost. Tedy snažit se být ve správnou chvíli na správném místě, i když nevím, kdy ta doba přijde.
Jakou má vaše vize využití autonomní individuální dopravy paralelu v dnešním světě?
Jednou tu bude autonomní mobilita a budeme ji konzumovat ve formě služby, než abychom ta autonomní auta vlastnili. Dnešní taxi je totéž jako budoucí autonomní auto - přijede pro nás, nabere nás, někam nás odveze a my to samé auto už v životě nemusíme vidět. Jen dnes je v něm řidič, a pak už nebude.
Jestli chci tedy obchodovat službu autonomní mobility v budoucnosti, tak dnešní paralelou je obchodování taxíků. A pokud vím, že snižování ceny taxi má negativní efekt na MHD a současně není možné, abychom přesedli z MHD do nízkokapacitní přepravy, ať bude sdílená jakkoliv, tak místo abych hledal způsoby, jak udržet cenu taxi vysoko, chci spíše hledat způsoby, jak lze využít snížení ceny taxi ve prospěch kvality MHD.
Autonomní mobilita přinese zvýšení propustnosti dopravní infrastruktury – využití silnic – ať již z důvodu toho, že již nebude potřeba parkovacích míst, nebo že většina autonomních aut pro použití ve městě bude menší a užší, a zvýší se tím množství přepravních pruhů. Přesto však zvýšení propustnosti nestačí na to, abychom se mohli zbavit hromadné dopravy.
V jaké fázi se nyní s Mileus nacházíte?
Ještě nejsme na trhu, tvoříme interně. Máme prototyp, který během pár měsíců přetvoříme do produktu dostupného na trhu. Naším cílem a zákazníkem není přímo koncový spotřebitel, ale dopravní firma, která si Mileus technologii zaintegruje do své platformy. A její pomocí nabídne svému koncovému spotřebiteli nový typ garantované intermodální dopravní služby, kombinující MHD a taxi. Komfortnější než jenom MHD, levnější než jenom taxi. Děláme to proto, aby se nám všem ve městech bydlelo lépe a nebylo tu tolik aut jako dnes. Přitom naše cíle jsou globální, dělat ten projekt jen pro Prahu se finančně nevyplatí. Mileus byznys má obrovský potenciál a za to riziko to rozhodně stojí.
Máte za sebou bohatou kariéru, prorazil jste ve Spojených státech, založil Liftago… Jak jako člověk poznám, že na „to“ mám a že i po letech v korporátní sféře dovedu nastartovat vlastní úspěšný byznys a posouvat se stále dál?
Stačí, aby si člověk vypěstoval růstovou mentalitu (tzv. growth mindset) – to je myšlení typu: Chci být lepší, chci se zdokonalovat, chci pomáhat jiným růst, najdu způsob, jak to udělat, když zrovna teď nevím jak, a podobně.
Ze zahraničí, kde jsem pracovně strávil téměř šest let, jsem si přinesl sebevědomí. Pocit, že člověk ze střední Evropy, vychovávaný za socialismu, není o nic horší než ten, kdo je výchovou „nadupaný po americku“. Že se dokáže na trhu prosadit, projevit, nebát se velkých hráčů.
Kam vůbec směřovaly vaše kroky po návratu do Česka?
Po zkušenostech z velké pětky (EY, Cap Gemini) a po pár letech od návratu do Čech a pokračování v budování korporátní kariéry jsem zvažoval, jak vysoko po tom kariérním žebříčku vlastně chci šplhat a proč.
Najednou se u mě sešly tři věci, které mi ulehčily rozhodnutí pustit se novým, pro mě neprobádaným směrem: Od doby, kdy jsem po vysoké škole - což je konec devadesátých let, doba začátku komerčního internetu v Čechách - budoval svou korporátní kariéru, jsem tak trochu záviděl svým spolužákům, kteří po škole začali podnikat a něco zajímavého a vlastního vybudovali. Svého přechodu od technologií k managementu, ke kterému mě přesvědčili v USA, jsem občas litoval. Cítil jsem, že kreativita v managementu mě nenabíjela až tolik jako ta v technologiích, ale též jsem si uvědomoval, že co jsem se naučil v korporátu, je hodnota, kterou se jiní učili pracně a pomalu na vlastních chybách.
Každá cesta má své výhody i nevýhody. I když jsem si věřil, že mám velké šance stát se COO nebo CEO v nějaké větší firmě, tak tyhle mé dřívější cíle mi najednou přestaly vnitřně dávat smysl. Můj pracovní život se mi do té doby přirozeně měnil po zhruba šesti letech a možná ten sentiment souvisel právě s tímto mým poločasem rozpadu. K tomu jsem si uvědomil, že jsem se dostal do životní situace, ve které si už opět můžu dovolit zariskovat a vrhnout se do vlastního podnikání, jež jsem si nedovolil po škole. A tak začala cesta k budování něčeho nového, co dnes známe pod jménem Liftago.
Přesto po další šestiletce, co jste Liftago budoval, převzal kormidlo Ondřej Krátký. Co bylo důvodem vašeho odchodu?
Mojí misí, jejíž dosažení jsem si při zakládání Liftaga předsevzal, bylo vybudovat ten nejlepší produkt, skvělý tým, nastavit stabilní procesní a organizační strukturu a dotáhnout byznys do profitability. Trvalo mi to šest let a začal se ozývat ten můj profesní poločas rozpadu. Za to, že se to povedlo, vděčím samozřejmě společníkům i celému Liftago týmu a investorům, kteří nám věřili a podpořili nás.
Mou vášní je budování IT technologických produktů. Mým hlavním talentem je řešení netriviálních problémů a analyzování komplexních systémů do hloubky detailu. Začal jsem vnímat, že talent, který si v jistém čase začala firma vyžadovat pro své další směřování, se začal odchylovat od vášně, která mi dodává energii. Když je pak člověk schopen potlačit své ego, je takový krok přirozený. Nebo minimálně pro mě byl.
Z Liftaga jsem navíc neodešel úplně, jsem pořád akcionářem a předsedou správní rady. Už se jenom neúčastním každodenního řízení a operativy, na Liftago pohlížím a radím ze strategické úrovně.
Dá se říct, že Liftago vás nasměrovalo tam, kde jste nyní? Tedy projektování symbiózy mezi sdílenou individuální dopravou a městskou hromadnou dopravou?
Digitalizace má efekt a bude narušovat různé průmyslové obory čím dál tím víc. Dopravu nevyjímaje. Elektromobilita, autonomní auta, urbanizace, sdílená ekonomika, přechod od vlastnictví ke službám, to jsou všechno trendy, které budou obor dopravy v následujících deseti až patnácti letech rapidně měnit.
Já jsem se začal věnovat mobilitě s tím, jak jsem začal budovat Liftago. Po šesti letech si člověk udělá v hlavě obrázek, jak by to mohlo pokračovat, co může hrozit a který směr bude správný, a chce tomu pomoci. Ano, inspirace přišla i z Liftaga. Ale strůjcem mého, jak říkáte, směřování jsou všechny cesty, kterými jsem do této doby prošel. A je také nutné si uvědomit, že ty cesty, ať již více či méně úspěšné, byly vždy výsledkem vlastních rozhodnutí.
Autor: Karolina Houžvičková Šolcová, Careermarket
Foto: Mileus, Jan Rasch
