Je zvyklý pomáhat. Stojí za technologickou platformou Donio, jež umožňuje vybírat finanční sbírky pro lidi v nouzi. Nyní se však David Procházka rozhodl, že místo řešení vzniklých problémů chce začít zamezovat jejich vzniku. Z čistého nebe mu přistála nabídka od STANu, aby jako nezávislý kandidoval do pražského magistrátu. „Do politiky jsem vždycky chtěl, ale nikdy by mě nenapadlo, že to bude ještě před třicítkou a rovnou v Praze,“ říká v rozhovoru pro SJ News, kde popisuje současný stav Donia i to, jak by karlínská firma vypadala v případě jeho zvolení.
Covidové období nejspíš už doznívá, ale naopak vypukla válka na Ukrajině. Jak moc se tyto události projevily na chodu Donia?
Počet lokálních sbírek stále roste. Přes léto jsme extrémní pokles nezazamenali. Jestli se něco projevilo, tak v době, kdy začala válka. Během března jsme měli v rámci čísel velký sešup. Spadli jsme zhruba o 30 procent. Jako by se lidé báli, co bude, protože do té chvíle jsme měli kontinuální růst. Nicméně, když to řeknu blbě, nahrávají nám události, které se v posledních letech dějí: covid-19, tornádo na Moravě, letos obří požár v národním parku. Určitě z těchto událostí nemáme radost, ale jsme rádi, že když už se dějí, můžeme tu být a nabídnout pomocnou ruku. Ale i my hledíme k podzimu a zimě s velkým respektem.
Bojíte se, co bude?
Jasně, všichni straší a nikdo neví, co se bude dít. Snížili jsme náklady na marketing a zaujali trochu defenzivní postavení. Kdyby náhodou došlo na nejhorší, ať jsme na to připraveni.
I na scénář, že by se sbírky snížily na úroveň vašich začátků?
Upřímně říkám, že moc ne. Máme určitou finanční rezervu, ale především z investic od Mitonu, protože Donio zatím není finančně soběstačné z toho, co vydělá. Je to ale dané i tím, že pracujeme trochu na úkor ziskovosti. Mít v tomto oboru pět vývojářů není standardní věc, takže kdyby došlo na nejhorší, museli bychom optimalizovat tým.
PŘEČTĚTE SI: Nejen Hřensko. Lesní požáry přibývají celosvětově a startupy se snaží přijít s odpovědí
V rozhovoru pro server E15 jste uvedl, že jste měli cíl být soběstační už v roce 2021. To se ale nakonec nepovedlo. Jaké jsou momentální predikce?
Kdybychom nezaznamenali propad během března a dubna, tak nám rok vycházel dobře a dosáhli bychom soběstačnosti. Nicméně jsme se tímto dostali do ne zrovna dobrých čísel a museli jsme řešit další pomocnou ruku od Mitonu. Sice to byla menší investice, ale chtěli jsme mít před sebou runway alespoň na další rok. I za cenu horších čísel. I my budeme muset tým nějakým způsobem optimalizovat. Poslední tři roky jsme měli dynamický růst, ale nyní už je čas na to, abychom si na sebe vydělali.
Což se ve vašem sektoru moc nenosí, že?
Je to dvousečné. Proto všem říkám, že nejsme neziskovka, ale spíš technologická platforma. Nicméně působíme v dobročinném prostředí a plno lidí nás má za neziskovku, která by neměla mít byznys plán a řešit ziskovost. Jestliže chceme být soběstační a mít dlouhodobě udržitelný projekt, musíme na to koukat jinak. Jenže pak občas slýcháváme, že děláme byznys s charitou. Čili my tak trochu balancujeme na hraně toho, že vyděláváme s lidským neštěstím. Neustále musíme přesvědčovat, že abychom lidem nabídli kvalitní službu, která jim pomůže v nesnázích, tak se do ní musí holt investovat peníze, a musí ji dělat kvalitní lidé, které musíte zaplatit. Sám hodně bojuji za to, aby se na lidi z “dobročinného sektoru” nekoukalo jako na někoho, kdo by to měl dělat ideálně zadarmo. Pokud do tohoto odvětví chceme dostat schopné lidi, a celé odvětví posunout, musíme být schopni jim nabídnout adekvátní podmínky.
Nový šéf Donia? Nejspíš někdo z Mitonu
Nicméně už brzy to nemusí být vaše starost. Rozhodl jste se kandidovat jako nezávislý za STAN do pražského magistrátu. Kdybyste ve volbách uspěl, co by to pro Donio znamenalo?
Museli bychom najít někoho jiného na post exekutivního ředitele, protože bych nechtěl dělat obě pozice najednou. Práce by se mi tříštila a nechtěl bych zklamat lidi, kteří mi dali důvěru ve volbách. Takže Donio by místo mě vedl někdo jiný a já bych si ponechal strategickou pozici, chodil bych na board, řešil strategii a rozvoj, ale už bych nepůsobil na denní bázi.
O případném nástupci už jste museli uvažovat. Byl by to člověk zevnitř Donia, nebo případně někdo zvenčí?
Mého nástupce bychom ideálně chtěli najít uvnitř firmy, ale je možné, že se porozhlídneme i po někom zvenku. Jedna z možností je, že to bude někdo z firem od Mitonu. Pokud přijde Miton s tím, že má tip na super člověk a líbil by se mu v Doniu, nebudeme proti. Nicméně finální rozhodnutí by měl být konsenzus.
Jaká byla reakce na to, že jste ochotný opustit slušně rozjetý projekt?
Byla to první věc, kterou jsem řešil, když mi byla nabídnutá kandidatura. Šel jsem za Mitonem, respektive za Tomášem Hodboďem a ptal se ho, co na to říká. Kdyby byli proti, vůbec bych do toho nešel. Jejich názor pro mě byl velmi důležitý. Nicméně reakce byla taková, že jim to nevadí a naopak se jim líbí, když mají mladí lidé zájem o politiku. Obzvlášť z takového odvětví.
Takže vás Miton podpoří ve volbách?
Jedná se pouze o tichou podporu, protože Miton chce zůstat apolitický a nehodlá se spojovat s politiky ani žádnými politickými stranami. Jejich podpora bude směřovat spíš do Donia, kde by po mně vyřešili vedení společnosti a pomohli mi najít mého nástupce.
Spousta lidí má Donio spojeno s vaší tváří a jménem. Nenapadlo vás, že mu můžete vstupem do politiky uškodit?
Určitě spolu hodně spjatí jsme, ale na druhou stranu si nemyslím, že Donio se rovná David Procházka. Projekt je z tohohle pohledu naprosto soběstačný.
Střetu zájmu se nebojíte?
Samozřejmě, že to je strašák, který se může objevit. Někoho napadne, že to je podnik toho Procházky z politiky a odmítne ho, protože se nechce spojovat s jeho partají. Naprosto tomu rozumím. Něco podobného prožívá Karel Janeček, který má svoji platformu. Přišlo za námi několik lidí, kteří tvrdili, že s jeho kandidaturou na Hrad nechtějí mít nic společného a raději budou u nás.
Jak něčemu podobnému chcete čelit?
Máme domluvu s Mitonem, že pokud by mě 24. září zvolili, odstoupím z vedení, aby nedocházelo k podobným střetům.
Co by tedy obnášela vaše strategická role?
Ponechal bych si podíl ve firmě a měl bych poradní hlas v rámci různých měsíčních setkání boardu, kde se třeba řeší produktové věci. Nebo bych docházel na kvartálku, kde řešíme strategickou vizi na příští tři měsíce. Už by to ale nebylo denní řízení, protože bych firmu spíš brzdil, než ji někam posouval.
Zbavit se Donia vás nikdy nenapadlo?
Je fér říct, že mám už jen minoritní podíl a Miton drží většinu. Uznávám, že to byla jedna z variant, nicméně podíl v Donio je prakticky neprodejný. I kdybychom se s Mitonem dohodli, že svoji část pustím, tak opravdu nevím, co by mělo být součástí kompenzace, protože by určitě nechtěli platit částku, na kterou je Donio ohodnocené. Navíc ani já bych po nich něco takového nechtěl. Od začátku máme domluvu, že se Donio nebude nikdy prodávat, protože nebylo vytvořeno za účelem jakéhokoliv zisku.
Proč se do projektu zatím nedostali i jiní partneři?
Jejich možné zapojení jsme řešili celé jaro, ale pokaždé jsme se zasekli na tom, že nepanovala shoda mezi mnou, Mitonem a třetím subjektem. Největším problémem bylo již zmíněné vnímání Donia. Někdo nás bral jako klasickou neziskovku, někdo zase jako klasický byznys. Ani jedno se nám nelíbilo. Máme totiž s Mitonem dohodu, že pokud by Donio vygenerovalo zisk, do čehož má ale ještě hodně daleko, tak by se rozpustil do sbírek, ale nikdy by se netahal ven. Což se firmám, které měly zájem, moc nezamlouvalo. Představovaly si, že se jim vstupní investice vrátí zpátky.
Donio pro startupy jako slib
Proč jste se rozhodl ještě před třicítkou vstoupit do politiky?
V Doniu pomáháme řešit až důsledek, ale na politickém angažování se mi líbí, že už bych mohl být na začátku celého procesu a řešit příčiny. Láká mě možnost něco pozitivně ovlivnit. Nasměrovat věci podle vizí, které mám já, i lidé z našeho odvětví. Peníze jsou samozřejmě důležité, dávají lidem svobodu a neomezené možnosti, ale nikdy nebyly mou hlavní motivací.
Nemáte obavy, že vás politické prostředí změní?
Pravděpodobnost, že se něco takového stane, určitě existuje a myslím si, že logicky není poměrně malá. V politice se člověk nikdy nezavděčí všem. Takže musím předpokládat, že vstupem do tohohle prostředí se mi rozhodně nezvednou sympatie veřejnosti. Na druhou stranu to beru tak, že dělám svým způsobem oběť – vstupuji do politiky a ukazuji lidem ze startupů a celkově mladým lidem, že to není nic špatného. Třeba je budu motivovat a zapojí se jich víc. Obecně si myslím, že mladí schopní lidé by se měli více angažovat do fungování měst a státu.
Mluvíte o lidech ze startupu – co vás vedlo k myšlence vybudovat v budoucnu z kasáren Karlín prostředí, kde se budou shromažďovat inovativní firmy a projekty?
Promítlo se do toho více faktorů. Jedním z nich je, že jsem přišel na magistrát a poznal, jak funguje rozdělování peněz v rámci evropských dotací do startupových a inovativních projektů. Mnohdy se peníze nesmyslně vyhazují z oken. Přišlo by mi vhodnější, kdyby se peníze investovaly rozumněji. Do projektů, které mají smysl a mohou to Praze nějak vrátit.
Další důvody?
Podpora startupů je v Česku malá. Rozhodně nedosahuje úrovně jako v Berlíně, Londýně, Lisabonu… Dokonce i Estonsko je před námi. Praha je na tom velmi špatně. Pro zahraniční foundery není z tohohle pohledu atraktivní. Přitom podle mě není problém s kapitálem. Toho je v Česku na kvalitní projekty dost. Spíš bych si představoval, že město nebude házet lidem klacky pod nohy, ale spíš se je bude snažit podpořit a participovat na projektech.
Startupový inkubátor byste chtěl založit ve spolupráci s Tomášem Čuprem (Rohlík), Michalem Menšíkem (DoDo) či Michalem Šmídou (Twisto). Jak by to fungovalo?
Jedná se pouze o jejich expertní hlas, s mojí kandidaturou nemají nic společného. Inkubátor by fungoval tak, že by na úrovni města vznikla “rada”, která by rozhodovala o využití peněz z rozpočtu Prahy, evropských fondů a o tom, jak by se měl tento ekosystém po městě rozvíjet. Jsou to všechno kluci, kteří mají zkušenosti ze zahraničí a sami si prošli budováním úspěšného startupu. Viděli na vlastní oči, jak to v evropských městech funguje a co startupy potřebují.
Je tato myšlenka v bývalých Karlínských kasarnách vůbec realná?
Myslím si, že shoda uvnitř strany na tomto projektu existuje. Každopádně možností, co s tímto objektem je spousta. Někdo by tam chtěl postavit byty, jiní by to chtěli nechat v tomto stavu, aby se zachovalo současné genius loci. Náš pohled je takový, že bychom rozhodně chtěli zachovat kulturní vyžití kasáren, což je velmi fajn, ale zároveň využít obrovské prostory k tomu, aby v Karlíně vzniklo prostředí pro nadějné startupy. V Berlíně či Basileji jsou v podobných místech kanceláře, coworkingová místa, prostory pro různé přednášky a ve druhé polovině jsou byty pro startupisty.
A kdo to zaplatí?
Otázka, kterou si asi každý už několikrát položil. Je mi jasné, že pro město je zásadní dostavit okruh, staví se metro D a podobných priorit se najde určitě ještě víc. Proto se pak nabízí, aby se zapojil soukromý sektor. Myslím, že všichni chápou, že by to zdejšímu prostředí jen prospělo, a mohla by tak vzniknout kooperace města a s úspěšnými firmami. Obecně se mi myšlenka PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) velice zamlouvá.
PŘEČTĚTE SI: SharkTalk #14 - David Procházka (Donio): Češi běží na pomoc nejrychleji ze všech Evropanů, ale...
