Společnost LAM-X, která je spin-offem Univerzity Karlovy a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB), vyvíjí fotoaktivní materiály, jež mohou být využity například pro výrobu inovativních obvazů s antimikrobiálním účinkem, a tak pomoci urychlit hojení ran. Ukazuje se však, že technologie založená na výzkumu týmu doc. Jiřího Mosingera na Přírodovědecké fakultě UK má daleko širší škálu využití. Aktuálně jsou ve vývoji roušky, které dovedou likvidovat zachycené patogeny.
Letos v únoru Univerzita Karlova a ÚOCHB AV ČR společně založily prostřednictvím svých dceřiných společností Charles University Innovations Prague s.r.o. a i&i Prague s.r.o. spin-off společnost, s níž chtějí vstoupit na pole biotechnologií. LAM-X znamená Light Activated Material X, tedy polymerní materiál na bázi nanovláken nebo nanočástic, který po aktivaci světlem poskytuje účinnou ochranu proti patogenním organismům. Umí totiž zničit veškeré na jeho povrchu zachycené patogenní organismy, a tak sám sebe „čistit”. V nanovlákenných polymerních membránách jsou obsaženy fotoaktivní látky, které už po několikaminutovém osvícení viditelným, například denním světlem, dokáží veškeré na povrchu zachycené viry či bakterie zlikvidovat.
Výzkumný tým v laboratoři. Zleva Vojtěch Liška, Petr Henke a Jiří Mosinger.
„Celý proces může probíhat prakticky neustále, protože vlastní aktivní látka se během procesu nijak nevyčerpává. Je-li aktivovaná světlem, přenese energii na kyslík přítomný v okolí, čímž dá vzniknout aktivní formě kyslíku a sama přejde zpět do svého základního stavu, a celý cyklus se tak může znovu opakovat. Obrovskou výhodou je, že účinek této aktivní formy kyslíku je nespecifický, takže hubí naprosto všechny mikroorganismy zachycené na membráně, a navíc na něj například na rozdíl od antibiotik nevzniká žádná rezistence,” popsal Roman Chaloupka, předseda představenstva LAM-Xu.
Oborem, kde chce LAM-X hledat pro svou technologii uplatnění, je primárně zdravotnictví. Nicméně tato technologie může být využita také mimo ně, například pro výrobu filtrů, plastů, sterilizačních prostředků a textilií. Původní záměr vyvinout kryty ran, bránící sekundární infekci chronických či špatně se hojících zranění, ale na čas ustoupil kvůli covid-19 do pozadí. Pandemie mladé firmě otevřela další možnosti využití její technologie, vývojový tým proto nyní pracuje na vývoji ochranných roušek. Že jde o správný směr, potvrzuje i třetí místo v hackathonu Hack the Crisis (psali jsme zde).
„Jelikož primárně cílíme na zdravotnictví, což je silně regulovaný segment, tak je pro nás situace o něco složitější než v jiných odvětvích,” přiznává Roman Chaloupka, „musíme zajistit, aby výsledný produkt splňoval požadavky poměrně přísných norem a bylo možné ho certifikovat jako zdravotnický prostředek. Ale věříme si. Naším cílem je především produkt vyvinout a důkladně otestovat, aby bylo možné ho certifikovat. Nemáme ambice budovat vlastní výrobní kapacity a konkurovat na trhu dobře etablovaným výrobcům zdravotnických prostředků, ale budeme chtít najít vhodného komerčního partnera, který si výrobu a prodej materiálu převezme pod svá křídla.”
Spektrometr, který se používá v rámci výzkumu.
Cílí na nemocniční infekce
V případě roušek by podle něj mohl tento proces být podstatně rychlejší než vývoj u krytů ran pro léčbu chronických či špatně se hojících ran, který předpokládal původní vývojový plán. „Práce na vývoji krytů ran ale úplně neustala, protože jsme si dobře vědomi toho, že tato aplikace naší technologie cílí na řešení jednoho z velmi palčivých problémů současného zdravotnictví - na tzv. nozokomiální neboli nemocniční infekce, a zejména pak na bakteriální infekce rezistentní vůči antibiotikům. Věříme, že naše technologie má potenciál k řešení tohoto problému podstatně přispět. Navíc pro tento typ aplikace už máme k dispozici i klinická data, ale roušky tento původní vývojový plán odsunuly na čas do pozadí,” uvedl.
Management společnosti s Romanem Chaloupkou uprostřed.
V čem konkrétně spočívá výhoda roušek s technologií od LAM-X? „Běžná rouška má pouze pasivní funkci, tzn. viry a bakterie včetně patogenních jen zachytí, a proto by se s ní při použití mělo zacházet jako s infekčním materiálem. Manipulace se standardní rouškou je tedy vždy do určité míry problematická. Naproti tomu fotoaktivní rouška z LAM-Xu patogeny nejen zachytí, ale po osvětlení zachycené mikroby také inaktivuje, nebo chcete-li, zlikviduje. Může se tedy použít opakovaně, a má tak delší životnost,” vysvětlil Roman Chaloupka.
Tým LAM-Xu jakožto velmi mladé společnosti je aktuálně poměrně malý, ale nábor zaměstnanců do výzkumu a vývoje nyní pozvolna začíná. Jde o interdisciplinární práci, která by mohla být zajímavá pro vědce zabývající se nejen polymerní chemií či fotochemií, ale i mikrobiologií. Roman Chaloupka dodává: „Věřím, že řadě vědců může výzkum a vývoj v soukromé sféře přinášet stejné, nebo i větší uspokojení z práce než základní výzkum ve sféře akademické, protože čas od času mohou vidět praktický hmatatelný výsledek vlastní práce jako poměrně jasný důkaz její smysluplnosti a užitečnosti.”
„Pro tým, ale i pro mě osobně je to velká výzva, která velmi zajímavě propojuje mnoho různých oblastí, kterými jsem se zabýval v nedávné i dávnější minulosti. Věřím, že se náš tým s touto výzvou vyrovná se ctí a že by naše první produkty mohly být již brzy na trhu,” uzavírá Roman Chaloupka.
Autor: Karolina Houžvičková Šolcová, Careermarket
Foto: LAM-X
