Příběh za vznikem digitálního stavebního deníku a aplikace pro správu a řízení staveb je ukázkovým příkladem startupového snu se vším dobrým i špatným, co k podnikání patří. Josef Beneš začal Stavario vyvíjet ještě jako stavbyvedoucí, aby mohl lépe řídit projekty. Ze své firmy postupem času odešel, prodal veškerý majetek a vše vsadil na úspěch nadějného startupu. Ten má zatím 150 zákazníků v Česku, Polsku, Bruselu a na Slovensku, nabral přes 21 milionů korun od angel investorů a fondu Nation1, aby mohl brzy zamířit do světa.

Stavario je aplikace pro řízení stavby. Digitalizace procesů ve stavebnictví je obecně slabá. S nastupující generací stavbyvedoucích a dalších profesí vznikl tlak na elegantnější způsoby řízení a správy projektů, než jsou maily, papírové šanony a pohotová improvizace při vzniku problémů na místě. V současné době, kdy ceny stavebního materiálu rostou o stovky procent a firmy jsou nuceny na poslední chvíli zdražovat nebo sáhnout do marže, začínají také řešit optimalizaci procesů a hledají úspory, kde se jen dá.

„Digitalizací, lze ušetřit pětinu času stráveného administrací projektu. Z praxe máme ověřeno, že firma uspoří osm až jedenáct procent také v průběhu samotné realizace,” popisuje výhody digitalizace zakladatel startupu. Stavario se zaměřuje na sběr dat přímo ze stavby a jejich následné vyhodnocování. Výhody, které z toho plynou stavebním firmám, jsou především rychlejší komunikace, okamžitý přehled o stavu stavby a odstranění moru příznačného pro stavebnictví, kdy je běžné, že se ztrácí nástroje, dělníci falšují docházku, nebo jim jsou stavbyvedoucími vypláceny odměny formou tzv. dopisování hodin. Většině firem tak může nasazení Stavaria přinést vcelku rychlé úspory a otevřít dveře k dalšímu zlepšování.

Evidence nástrojů v aplikaci Stavario zvyšuje přehled o tom, kdo dané nářadí kdy používal a kde se aktuálně nachází.

Josef Beneš založil Stavario v roce 2018, kdy působil jako stavbyvedoucí ve své stavební firmě. „Stavario jsem začal budovat ještě v rámci mé minulé firmy, kde jsem po večerech vyvíjel software, který by mi vyřešil běžné problémy z praxe. Prodal jsem veškeré byty i ty, které jsem držel jako investiční, a pustil jsem se naplno do rozvoje startupu. Ve finále jsem se zbavil i podílu ve své původní firmě. Bylo to buď a nebo a já se rozhodl jít do Stavaria all-in,” popisuje začátky zakladatel, který se proslavil například v pořadu TV Prima Fachmani. Začátky budování Stavaria ale nebyly snadné, startupové podnikání stálo Beneše vztah a dostal se i do situací, kdy byl naprosto bez peněz.

Kromě vkladu zakladatele startup vybral 6 milionů korun od andělských investorů a následně dostal investici 15 milionů korun od fondu Nation1. Většina peněz byla určena na vývoj a marketing, část spolkla i začínající expanze.

PŘEČTĚTE SI: Nation1 plánuje investovat 25 milionů eur do českých a slovenských příběhů.

Dnes má Stavario 130 klientů v Česku a 20 na Slovensku, což při průměrné objednávce lehce pod 4 tisíci měsíčně napovídá, že tržby se budou pohybovat na úrovni 7 milionů korun ročně. Firma je v červených číslech kvůli intenzivnímu vývoji a začínající expanzi, do zisku se plánuje překlopit za další tři roky. Na Stavario při řízení projektů spoléhají firmy od 10 zaměstnanců, ale mezi klienty najdeme i velké developery jako Eurovia a Imos, specializované firmy jako Zelené kolo, které dělá zahrady, nebo třeba výrobce osvětlení Lasvit.

„Plány máme smělé, na Slovensku se nám podařilo za dva měsíce najít přes 20 klientů. Za chvíli odjíždíme v rámci akceleračního programu od CzechInvestu hledat klienty i do Londýna. Kromě expanze do Anglie se nám samy ozývají i větší mezinárodní firmy, takže obchod šlape skvěle, ačkoliv zákazníky nepotkáváme osobně a vše řešíme po telefonu a online. Kdybych měl najít jeden důvod, proč nové klienty získáváme takto snadno, tak si myslím, že náklady na zavedení Stavaria jsou v porovnání s potenciálními úsporami opravdu zanedbatelné,” uvedl pro Newsroom Beneš.

Josef Beneš do svého startupového snu skočil all-in a Stavariu se zatím daří.

Jeho dlouhodobým plánem není vydělávat na měsíčním předplatném SaaS aplikace vůbec, přál by si Stavario během dvou až tří let přetavit do podoby datové společnosti, která zobchodovává data uživatelů. „Firmám tak budeme vlastně dělat přípraváře, kterého většinou nemají. Dodáme jim nabídku na cihly, protože je brzy budou potřebovat. Víme toho o firmě ale mnohem víc, můžeme nabídnout pracovní obuv přímo ve velikostech pracovníků, protože ta data už máme. Můžeme z toho časem udělat půjčovnu strojů, tržiště kvalifikovaných pracovníků nebo třeba různého stavebního a zbytkového materiálu,” vysvětlil svou vizi. 

Digitalizace řízení stavby

Po třech letech provozu ve startupu dochází k vývoji Stavario verze 2, která bude obsahovat všechny funkce v přehledné a škálovatelné podobě. „První verzi aplikace jsem vyvíjel já stavař a jeden programátor junior. Neměli jsme tenkrát UX designera ani jiné odborníky, takže to podle toho vypadalo. Teď několik měsíců pracujeme na předělání celé aplikace do profesionálního řešení v rámci interního týmu pěti vývojářů ve spolupráci s několika externisty. Funkce vlastně ani nepřidáváme, ale použití aplikace bude jednodušší. Jak mi jednou poradil v inkubátoru spoluzakladatel Liftaga Martin Hausenblas - není umění funkce přidávat, ale funkce ubírat,” směje se Beneš.

Stavební firma si v aplikaci vede docházku všech dělníků, kteří se na stavbě podílí, a zároveň zde může evidovat i informace o stavebních strojích či sledovat skladové zásoby. Každý dělník má aplikaci, kam při příchodu do práce i odchodu domů pošle fotku a zapíše si směnu. Do Stavaria lze posílat fotky provedených prací přímo ze stavby, evidovat, komu byly svěřeny stroje a kontrolovat, kde se momentálně nachází.

Docházka v mobilní aplikaci znemožňuje dělníkům falšovat pracovní výkazy a stavebním společnostem umožňuje real-time přehled o stavu projektů.

Komunikace je v aplikaci řešena formou instantního chatu mezi dělníkem, stavební firmou a investorem, kdy lze jednotlivé stupně oddělit, nebo nechat všechny strany vidět celou konverzaci. Slovy Beneše, od dělníka většinou přijde zpráva ve velmi surové podobě jako: „Potřebuju vědět vejšku sopouchu”. Stavbyvedoucí se může podívat do plánu, a pokud tam kamna zakreslena nejsou, protože si je investor stavby dodá sám, obrátí se s dotazem přímo na investora a jeho odpověď obratem přepošle zpět dělníkovi na stavbu. Možností je i zasílání hromadných zpráv s důležitými oznámeními.

Druhou oblastí je řízení požadavků, které funguje podobně jako známé ticketovací nástroje Trello a Asana s tím rozdílem, že lze jednotlivé úkoly ihned zapisovat do elektronického stavebního deníku. „V novém Stavariu je vše se vším propojené, takže už se nestane, že někomu zadám, aby koupil kotouč na flexu a on nebude vědět jaký. Jednoduše mu do požadavku připojím i konkrétní nástroj a on vidí, jaká flexa to je a jaké kotouče pro ni má v hobbymarketu pořídit,” popisuje Beneš výhody digitalizace těchto jednoduchých procesů.

Nutnost pořizovat fotky při příchodu do práce kvůli kontrole GPS není většinou zaměstnanci přijímána kladně, ačkoliv Stavario nabízí zjednodušení jejich práce a brzy i řadu dalších výhod - plánuje například začít spolupracovat s firmou Advanto, která umožní vyplácení mezd průběžně v čase. To ale pracovníkům často nestačí. „Jedna firma, kde zaměstnanci očividně šmelili ve velkém, od Stavaria nedávno odešla, protože ji pracovníci jednoduše smetli ze stolu,” ilustruje Beneš na příkladu problematiku menších i větších podvodů ve stavebnictví. 

Fotky odvedených prací lze přímo ze stavby sdílet s vedoucími projektů, kteří tak mají o stavbě přehled, aniž by tam museli pravidelně vyjíždět.

Kontrolní aplikace se nelíbí ani některým stavbyvedoucím, protože jejich šéf vidí, jestli vedou pravidelně deník a nejsou ve zpoždění s projekty. Navíc nemohou ani tzv. dopisovat hodiny. „Ve stavebnictví je zvykem, že když se projekt daří dokončit v termínu a zbyde v rozpočtu určitá rezerva, která by normálně tvořila dodatečný zisk společnosti, tak ji stavbyvedoucí rozpočítá dělníkům. Když jsem pracoval jako stavbyvedoucí, nechtěl jsem hodiny dopisovat, ale rychle jsem narazil. Nikdo pro mě nechtěl pracovat, Češi ani Ukrajinci. Navíc i šéf říkal, že stojím za starou bačkoru. Jakmile jsem ale hodiny dopsal, všechno se spravilo a i šéf si mou práci začal pochvalovat. Tohle je věc, kterou bych ze stavebnictví rád odstranil a věřím, že se to Stavariu jednou podaří,” uzavírá Beneš.

Foto: archiv Stavario