Řada párů se potýká s problémy při snaze počít potomka. Podle odborníků jsou na vině odsouvání dětí na později, a tudíž i vyšší věk rodičů, stres a vyčerpávající životní styl, hormonální nerovnováha či gynekologická onemocnění. Podle zakladatelky projektu Verra a biotechnoložky Veroniky Holomkové navíc na trhu chybí vhodné doplňky podporující ženské zdraví a přirozené početí. Postrádá také ucelenější péči o ženy, na kterých se marná snaha otěhotnět či samovolné potraty často zásadně podepisuje psychicky. Vytvořila proto komplex zdraví prospěšných látek i síť odborných poradců.
Podle Českého statistického úřadu připadalo v roce 2018 na jednu matku v České republice 1,71 dítěte. Ačkoliv v posledních letech porodnost v rámci celé Evropské unie mírně rostla, většina zemí zůstává daleko pod hranicí zachování populace. Ta ve vyspělých zemích činí 2,1 dítěte na matku.
Český statistický úřad navíc ve své prognóze předpovídá, že počet novorozenců bude klesat. Podle zveřejněných údajů by se v roce 2031 mělo narodit okolo 94 tisíc dětí. Například v roce 2017 to přitom bylo 114 tisíc. Kromě toho prognóza poukazuje na fakt, že až 18 % dnešních třicátnic a čtyřicátnic zůstane zcela bezdětných. U žen narozených mezi lety 1950 až 1969 se přitom bezdětnost pohybovala mírně nad pěti procenty.
Posouvá se také průměrný věk matek. Například v Jihomoravském kraji v loňském roce činil průměrný věk matky 31,3 let. Od roku 2000 se pak zvedl průměrný věk rodičů o více než 4 roky. S rostoucím průměrným věkem se ale podle odborníků snižuje šance na přirozené početí. A ani umělé oplodnění (takzvané IVF – in vitro fertilizace, pozn. redakce) nenabízí stoprocentní šanci stát se rodičem. Třeba Prague Fertility Centre na svých stránkách uvádí, že úspěšnost IVF u žen nad čtyřicet let činí pouhých 3,9 procent. Vědci přitom odhadují, že do konce 21. století by se mělo pomocí asistované reprodukce narodit ve světě přes 400 milionů dětí.
Doplňky plné aditiv sice neuškodí, tělo ale zbytečně zatíží
Že má stále více párů problémy dítě počít, případně donosit a porodit, si všimla i Veronika Holomková. „Vystudovala jsem biotechnologii léčiv a jsou mi proto blízká témata léčiv i výživy. Velmi citelně ale v posledních letech narůstal počet přátel a příbuzných, kteří se se mnou začali radit, jak podpořit reprodukční zdraví. Jaké bych jim doporučila doplňky stravy, vitamíny či léky, aby se jim podařilo otěhotnět a donosit zdravé dítě,“ potvrzuje Holomková.
S ohledem na svou odbornost proto začala pátrat na českém i zahraničním trhu po vhodných doplňcích, které by mohly reprodukční zdraví upevnit. „Nenašla jsem v podstatě nic, co bych mohla s čistým srdcem komukoliv doporučit. Vždycky mi v tom něco nesedělo. Určitě nechci, aby to vyznělo jako kritika, protože obdivuji každého, kdo se do výroby léčiv a doplňků pouští. Pořád jsem si ale říkala, že by to šlo udělat ještě jinak a lépe,“ říká biotechnoložka.
Biotechnoložka Veronika Holomková chce přispět ke zdraví a plodnosti českých žen
Konkrétně jí vadila například přemíra přídatných látek. „Doplňky často obsahují navíc barviva, emulgátory, sladidla. Není to nic, co by dospělé zdravé ženě uškodilo, ale zároveň jí to ani neprospěje. Zbytečně tím tělo zatíží,“ vysvětluje.
Dodává, že některé složky sice nejsou škodlivé pro dospělého člověka, mohou ale negativně ovlivnit vývoj dítěte. „Příkladem je oxid titaničitý. Je to barvivo, které jsem v některých doplňcích pro nastávající maminky viděla. Dnes už ale existují klinické studie, které byly prováděny na laboratotních myších a které prokazují negativní vliv oxidu titaničitého na vývoj plodu,“ upozorňuje Holomková.
Druhým častým problémem, který jako biotechnoložka vnímá, je forma použité kyseliny listové. „Máme v těle enzym, který dokáže kyselinu listovou přeměnit na aktivní formu vstřebatelnou do organismu. Problém ale je, že mnoho žen má dnes genetickou mutaci v enzymu MTHFR, která u nich vede ke snížení schopnosti přeměnit kyselinu listovou na aktivní formu,“ říká Holomková. Mutaci lze zjistit z genetických testů. „Často se ale začíná testovat například až rok dva poté, co se žena marně snaží otěhotnět. Což mi z gynekologického hlediska přijde zbytečná ztráta času. Navíc test stojí okolo osmi set korun a řada žen si ho nemůže dovolit. Chceme se proto zasadit do budoucna o to, aby bylo otestování zdarma,“ dodává.
Vegankám hrozí nedostatek potřebných látek častěji
Jelikož by se Veronika Holomková podle svých slov také v budoucnu ráda stala matkou a nenašla žádný produkt, který by sama chtěla užívat, rozhodla se ho vytvořit. „Nakonec jsem se pustila do výroby prémiového komplexu na podporu reprodukčního zdraví žen a vývoje plodu,“ potvrzuje.
Její Verra Komplex obsahuje směs minerálů a vitamínů. Zakládá si pak na tom, že ke každé složce existuje i několik klinických studií prokazujících pozitivní vliv na zdraví ženy a dítěte. „Kombinujeme pouze samé organické a aktivní látky. Jediná věc, která je navíc, je protispékavá látka. Té je ale méně než dvě procenta, je rostlinného původu a musí tam být, protože jinak by se mohl produkt znehodnotit sražením, což by vedlo ke snížení vstřebatelnosti jednotlivých mikronutrientů,“ vysvětluje Holomková, která na vývoji preparátu spolupracovala s odborníky například na nutriční a buněčnou biochemií.
Verra Komplex má ženám a nastávajícím maminkám dodat potřebné živiny bez aditiv
Verra Komplex sestavila Veronika Holomková i s ohledem na potřeby veganek a vegetariánek. „Žen, které nejí žádné potraviny živočišného původu nebo alespoň maso, u nás i ve světě přibývá. Hrozí jim ale nedostatek některých živin,“ upozorňuje Holomková. To potvrzuje i nedávná studie, která poukazuje na skutečnost, že veganky a vegetariánky mohou častěji trpět podvýživou a nedostatečným příjmem proteinů, vitamínu B12, vápníku či železa, což může vést například k vývojovým vadám u nenarozeného dítěte.
Krabička s kapslemi na jeden měsíc vyjde na necelých osm set korun a dosud bylo možné ji pořídit pouze v předprodeji. Od listopadu už si ale mohou zájemci pořídit doplněk běžně v e-shopu. Kromě toho navázala Veronika Holomková spolupráci například s online lékárnou Pilulka.cz a některými lékaři. Do budoucna doufá, že se jí podaří dostat svůj produkt do gynekologických ordinací. „Problém je, že hodně žen své reprodukční zdraví neřeší do doby, než chce dítě. Je klíčové dbát na prevenci a třeba už půl roku či rok předtím, než se začnou o početí snažit, se začít dobře stravovat, absolvovat prohlídku, nechat si odebrat krev,“ radí Holomková.
Velkou roli při neplodnosti může sehrát psychika
Kromě samotného produktu na podporu fyzického zdraví ale hodlá Veronika Holomková své služby zaměřit i na podporu psychiky mladých žen pokoušejících se otěhotnět. „Ukazuje se, jak důležitou roli hraje psychika a psychická pohoda. Můžu mít skvělý produkt, ale pokud žena nebude psychicky v pořádku, pravděpodobně jí nepomůže. Lidské tělo je s psychikou úzce spojené a u žen se například stres a úzkost často projevuje stažením pánve. Což akorát prohloubí potíže s početím a následně umocní psychické problémy,“ objasňuje Holomková, která proto navázala spolupráci s porodními asistentkami, psychology i kouči zaměřujícími se právě na otázku plodnosti a ženského zdraví.
Problémy s početím může způsobovat psychika. Holomková chce nabídnout i odborníky ke konzultacím
Do budoucna jejich služby hodlá na svých stránkách nabídnout a zprostředkovat tak ženám kontakty na odborníky, kteří podpoří psychickou pohodu. „Už jen to, že to můžete někomu říct, že se můžete vyplakat, nebo se s někým poradit, pomáhá. Protože ne vždy chcete téma rozebírat s přáteli, po čase už může být náročné řešit to pořád dokola i s partnerem,“ myslí si Veronika Holomková a dodává, že z vlastní zkušenosti vnímá tuto problematiku jako značně tabuizovanou. „Řeší to skutečně mnoho mladých žen, ale často to jejich okolí vůbec neví. Nevíte, že vaše kamarádka prošla zamlklým těhotenstvím nebo potratem. Že se snaží roky otěhotnět, ale nejde to. Jde mi tedy o to nabídnout různé možnosti podpory. I kdyby projekt nakonec z byznysového hlediska nevyšel, ale vedl k tomu, že přispěju k narození pár miminek, tak mi za to stojí,“ uzavírá Veronika Holomková.
Ženská plodnost jako zajímavá byznysová příležitost
Veronika Holomková rozhodně není jediná, kdo si všiml, že stále více žen řeší otázku plodnosti. Například Halle Tecco, uznávná odbornice v oblasti digitálního zdravotnictví, vloni představila svůj startup Natalist, který ženám usilujícím o dítě posílá domů balíčky s vitamíny či těhotenskými testy.
Slovenka Kristína Čahojová zase ve Spojených státech rozjela startup Kegg, který nabízí inovativní přístroj pro jednoduché a přesné měření fází cyklu. Žena tak ví, kdy má a nemá plodné dny. Kromě podpory početí tedy přístroj funguje i jako případná nehormonální antikoncepční metoda.
Startup Mojo chce pak zvýšit šance párů zapojením umělé inteligence a robotických technologií, které umí zanalyzovat například kvalitu spermií a vajíček v rámci IVF. Což by mělo do budoucna nejen zvýšit šance na vlastní dítě, ale také snížit náklady na umělé oplodnění, které se v některých zemích šplhají ke statisícům korun.
Foto: archiv Verra, Unsplash