O schopnosti přenést se během pár vteřin na druhou stranu světa sní žánr sci-fi už desítky let. Český startup Pocket Virtuality se k tomuto snu reálně přiblížil. Kombinuje totiž brýle pro virtuální realitu, 3D skenování a vlastní software a umožňuje tak lidem přenést se kamkoliv na světě. Řešení využívá především průmysl, například při opravě strojů. Zájem ale projevil i americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA.
V továrně v Japonsku přestane fungovat stroj, který je ve výrobě nezastupitelný. Odborník, který by zvládl diagnostiku a opravu, je ale ve Spojených státech. Doposud tato situace znamenala, že americký specialista musel sednout na letadlo, dojet do továrny, stroj prohlédnout a případně problém opravit. Následně zase sednout na letadlo a dostat se domů. Mezitím výroba stála a firma přicházela o statisíce i miliony korun. „V takovém případě zabere technikovi minimálně tři až čtyři dny, aby obsloužil jediného zákazníka. Na místě přitom třeba zjistí, že nejsou utažené dva šroubky, a proto to hlásilo chybovou hlášku,” popisuje ne tak neobvyklou situaci z průmyslu Lucie Brešová, provozní ředitelka společnosti Pocket Virtuality.
Právě pro takové situace slouží jejich produkt Fata Morgana. Ten totiž umožňuje okamžitou virtuální teleportaci kamkoliv. V praxi to znamená, že si technik v Japonsku nasadí brýle pro augmentovanou realitu Microsoft Hololens a vytvoří 3D sken rozbitého stroje. Kolega v Americe se pak k němu připojí buď pomocí brýlí, nebo počítače, může si situaci prohlédnout a v reálném čase v 3D prostředí řešit, v čem je chyba a co je třeba udělat. „Je to takový home office pro modré límečky,” říká v nadsázce Brešová. Dosavadní řešení na bázi augmentované reality podle ní nenabízela onen kolaborativní rozměr. „Neumožňovala spolupráci přímo ve 3D. Naše řešení je na pomezí 3D a videohovoru. Takový Zoom ve 3D,” přibližuje Lucie Brešová.
Technologie míří na průmysl. Pro běžného člověka je cenově nedostupná
Zatímco kancelářští pracovníci už dnes mají možnost většinu práce odvádět na dálku, v průmyslu dosud podobné řešení chybělo. „Tam prostě nestačí pouhý videohovor, kdy člověk natočí stroj, a chybí možnost vnímat prostor, nahlížet ho nezávisle v různých pohledech. Technik obvykle takto nedokáže vyhodnotit, co tam může být pokažené, zda je vše dobře nastavené. Fata Mograna umožňuje vidět věci, které člověk pouhým okem nevidí. Je totiž možné připojit různé makrokamery či endoskopické kamery. Technici tak mohou vidět dovnitř strojů, odhalit zcela mikroskopické vady. Navíc mají celý proces neustále dokumentovaný,” dodává Brešová.
Unikátní český produkt zatím míří především do velkých průmyslových společností. „Ačkoliv je nasazení různorodé, tak se zaměřujeme pouze na B2B segment a průmysl. Nemáme momentálně v úmyslu cílit na B2C a koncové zákazníky,” potvrzuje Brešová. To, že by si člověk takto mohl zavolat s rodinou a pomocí brýlí je přenést k sobě domů nebo se spojil s opravářem a sám si doma s jeho instruktáží opravil kapající kohoutek, je podle Lucie Brešové zatím vzdálená budoucnost. Zejména kvůli ceně potřebných technologií. „Jen samotné brýle Microsoft Hololens se pohybují okolo sta tisíc korun. Pro drtivou většinu běžné populace je tak tato technologie zatím nedostupná. Ale zase vidíme, jak se postupem času staly dostupné například mobilní telefony. Takže to možná jednou bude srovnatelné, ale určitě se nebavíme o následujících dvou třech letech,” říká.
Fata Morgana je určena zejména do velkých průmyslových provozů
Balíček brýlí a potřebného softwaru od Pocket Virtuality začíná na čtyřiceti tisících euro. „Připravujeme i cloudové řešení, které už bude plně automatizované. Kdokoliv, kdo má vlastní brýle Hololense, si bude moct náš software stáhnout. I tam se cena bude pohybovat v řádu desítek tisíc euro,” dodává Lucie Brešová.
Zatím Pocket Virtuality míří především na zahraniční klienty. V Česku je na tom totiž podle Lucie Brešové hodně výrobních firem bídně i se samotnou digitalizací. „Ačkoliv pro 3D sken nepotřebují firmy nic jiného než náš produkt, takže to funguje i v prostředí, které ještě není digitalizované, firmám, které už s digitalizací mají zkušenosti, se s ním pracuje lépe. V Česku je často sekundární výroba s nižší přidanou hodnotou, takže není takový tlak na to, aby byla modernizovaná. Než aby daly české firmy miliony za novou linku, raději ji nechají opravit. Často tak operují s dvacet třicet let starými stroji,” upozorňuje a dodává: „Digitalizace je ale do budoucna nevyhnutelná i u nás. A to hned z několika důvodů. Přináší úsporu nákladů, zjednodušování procesu, optimalizaci, větší konkurenceschopnost.”
Stárnou stroje i technici. Firmy musí překonat mentální bariéru
Podle Lucie Brešové obvykle zákazníci začnou vidět všechny přínosy, které pro ně Fata Morgana může mít, až v momentu, kdy si produkt sami vyzkouší. „Když jim o tom jen povídáme, neumí si to většinou představit. Je to nová technologie a neví, co od ní čekat,” vysvětluje. Právě novost technologie s sebou přináší i určitou mentální bariéru, kterou musí uživatelé překonat. „Ovládá se to jinak než všechno, na co byli doposud zvyklí,” upozorňuje Brešová. Zároveň dodává, že Fata Morgana ale nachází uplatnění nejen při opravách. „Stárne populace techniků, kteří jsou schopni obsluhovat starší stroje. Manuály jsou často nedostupné a zaučení mladých specialistů trvá dlouho. Fata Morganu mohou firmy používat i při tréninku. Zkušený technik může dělat virtuální dozor a na zaučovaného kolegu dohlížet,” nastiňuje další využití Brešová.
Nástroj neslouží pouze k opravám. Firmy ho mohou využívat i k zaškolení nových techniků
Pocket Virtuality staví i na velmi přísných bezpečnostních kritériích, které Fata Morgana splňuje. Tak, aby se klienti nemuseli obávat nasazení technologie do praxe. „Nepouštíme žádná data do sítě. Máme velmi důkladně zabezpečeno, aby nedošlo k úniku informací, skenů či fotografií,” potvrzuje Lucie Brešová.
Český produkt svými vlastnostmi zaujal i ve Spojených státech. Dokonce samotnou NASA. „Dostali jsme se k člověku, který má v NASA na starosti přímo AR a VR technologie. Prezentovali jsme pro asi sto padesát lidí, kteří by mohli Fata Morganu při práci využívat. Diskutovalo se i nasazení na mezinárodní vesmírné stanici. Zpětná vazba od nich byla velmi dobrá. Dokonce zmiňovali, že se sami snažili něco podobného vyvinout, ale nepodařilo se jim to, takže na ně zapůsobilo, že my to umíme,” popsala Brešová. Podle ní je ale od finálního podpisu spolupráce ještě daleko. „NASA je kolos a dotáhnout to zdárně do konce je běh na dlouhou trať,” dodává.
Cílem je spolupráce člověka se strojem
Dlouhodobou vizí Pocket Virtuality je vytvoření platformy, která umožní spolupráci mezi člověkem a strojem. „I když bude továrna plně automatizovaná, tak člověk potřebuje se strojem nějak komunikovat. Dnes se všechny stroje nastavují primárně přes počítač a komunikace je velmi složitá. Obvykle to vyžaduje člověka s technickým vzděláním. Naší dlouhodobou vizí je zjednodušit rozhraní mezi člověkem a strojem, čímž zrychlíme a zpřehledníme i jakýkoliv případný zásah,” přibližuje plány Lucie Brešová.
Nyní se ale soustředí především na rozšíření portfolia zákazníků, vylepšování produktu i služeb. „Byznysový plán je co nejvíc prodávat a sbírat zpětnou vazbu. Tak, abychom nabízeli produkt, který uspokojí potřeby zákazníků. S tím pak souvisí i růst týmu,” vyjmenovává Brešová. Kromě vývojářů ovládajících C# či C++ budou podle Lucie Brešové hledat například i člověka na marketing či HR. „Potřebujeme růst, abychom mohli dál vyvíjet, ale zároveň to, co vyvineme, musíme stabilizovat. Sice je nás nyní ve firmě do dvaceti, ale chceme předejít tomu, že nás bude najednou padesát a zjistíme, že se nikdo o nikoho nestará,” dodává.
Tým Pocket Virtuality by se měl v následujících měsících rozrůst o vývojáře, marketéry i HR
S tím má ostatně provozní ředitelka Pocket Virtuality Lucie Brešová zkušenosti. Stejně pomáhala v růstu a stabilizaci i úspěšnému letenkovému startupu Kiwi.com. „Kiwi už vyrostlo a dnes je ve fázi, kdy se stabilizuje a transformuje do solidní firmy. Já jsem ale zjistila, že mě nejvíc baví právě ta růstová fáze, kdy je nás pět a půl, nic pořádně není a postupně se staví firma, která se stane rovnocenným partnerem pro velké klienty,” podotýká na závěr Brešová a dodává, že v Pocket Virtuality jí vyhovuje i zaměření na B2B s delším prodejním cyklem. „Je to totiž klidnější prostředí, které je snáze kombinovatelnější s rodinným životem,” uzavírá Brešová, která je nejen COO nadějného českého startupu, ale také maminkou.
Foto: archiv Pocket Virtuality
