Hlavním cílem chytrých měst je usnadnit naše životy. Tomu se věnuje i Michal Faltejsek, jeden ze zakladatelů startupu Urbido, který tvoří Smart city nejen z velkých, ale i malých obcí. „Řekl bych, že z bývalých zemí sovětského bloku je Česká republika v zavádění chytrých měst nejlepší. Každé město na tom ale může být lépe či hůře, záleží na jejich chytrém managementu,“ říká Faltejsek v rozhovoru pro SJ News.
Jak byste definoval Smart city?
Smart City tvoří dvě základní části, byť se ve společnosti směřuje k té jedné, hmatatelné – k technologiím. To je to, co je vidět, a co si pod tím každý dokáže představit. Chytré osvětlení, chytrá parkoviště, bikesharing, lavička, na které se můžu připojit na internet a dobít si mobil.
Tomu předchází druhá, o nic méně důležitější část, a to je chytrý management. Bez Smart managementu, který rozhoduje o zavedení technologií, nemůže Smart city vzniknout. Na to se zaměřujeme i my v Urbidu. Poskytujeme softwarový nástroj jak pro vedení města, tak pro jednotlivé úředníky.
Jak se podle vás daří implementovat prvky Smart city v České republice? Jak si vedeme oproti jiným zemím?
Pokud bychom srovnávali se západními zeměmi typu Singapur, Jižní Korea či Skandinávie, tak jsme pozadu. Mají obrovský náskok. Pokud se budeme bavit o střední Evropě nebo pokud bychom se podívali dále na východ, tak se nám daří velmi dobře. Řekl bych, že z bývalých zemí sovětského bloku je Česká republika v zavádění chytrých měst nejlepší. Každé město na tom ale může být lépe či hůře, právě podle svého chytrého managementu. Je to individuální, ale všeobecně se dá říct, že spousta našich měst dosahuje vysokých kvalit.
Co Praha?
Co se týče Prahy, v žebříčku Smart City Index skončila v roce 2021 na 78. příčce. To byl značný propad, protože v roce 2020 byla na 44. a o rok předtím dokonce 19. místě. Nezpůsobilo to zhoršení technologií, ale covid-19. Do hodnotících kritérií byly zahrnuty i parametry týkající se pandemické situace a přístupnosti podpůrných služeb, a v tom Praha zaspala.
V čem bychom se u lídrů mohli inspirovat? Co dělají lépe?
Když se zaměřím na Evropu, dalo by se říct, že uvažují komplexně a mají přesnou vizi, což nám mnohdy chybí. Třeba ve Vídni mají naplánovaný dlouhodobý koncept, kdy vybudovali předměstí jako „laboratoř“. Je plné chytrých technologií a lidé, kteří tam žijí, je v podstatě testují. Oslo, které bylo celosvětově v rámci Smart Indexu třetí, zase vyniká v dokonale promyšlené dopravě. Nestane se vám, že skončíte v zácpě nebo vjedete na plné parkoviště. Je ale podstatné zavádět technologie, které mají pro konkrétní místo význam. Tím, co uvádím, by se mohla inspirovat Praha a Brno. Pokud budu zavádět například bikesharing na malé obci, tak je to pochopitelně nesmysl.
Co se může zavádět i na malých obcích?
Velmi populární je chytré osvětlení, které ušetří hodně energie a financí. To se hodí obzvlášť teď v době energetické krize. Častým požadavkem je také plošné wifi pokrytí v rámci celé obce, efektivní řešení údržby a správy města. Typicky zkrášlení obce, hezky udržovaná zeleň nebo třeba chytré odpady, ať už plošně po celé obci, nebo jen v parcích. Obecně ale pozorujeme o zavádění prvků Smart city větší zájem právě v malých obcích.
Čím si to vysvětlujete?
Záleží na lidech, kteří jsou ve vedení města. Platí, že čím více lidí o tom rozhoduje, tím je to komplikovanější. Na malé obci se vesměs všichni znají a chtějí si to sami pro sebe vylepšovat. Na velkých městech nad deset tisíc obyvatel se často můžete setkat s mnohem méně inovativními lidmi než v menších obcích do dvou tisíc obyvatel. Když se najde starosta, který je konzervativní, návrhy přes něj neprojdou.
Jaké obce máte v portfoliu?
V našem portfoliu jsou nižší desítky obcí, primárně z Moravskoslezského a Olomouckého kraje, ale máme třeba i obce ve Středočeském a Pardubickém kraji. Jako příklady můžu uvést Mosty u Jablunkova, Hrádek a Černošice u Prahy. To, co v Urbidu řešíme, je uplatnitelné dále na západ. Proto chceme postupem času expandovat i do sousedních zemí v rámci Evropy.
Můžete uvést konkrétní řešení?
Za zmínku stojí větší projekt, na kterém spolupracujeme s Frenštátem pod Radhoštěm. Výsledkem by mělo být komplexní propojení webových stránek, prezentace dat pro občany a mobilní aplikace do portálu občana města (pozor, neplést s portálem občana státu). Bude tam třeba možnost hlášení závad a placení poplatků vůči městu. Občané se snáze dostanou k informacím a nebudou muset s každou drobností běhat na úřad.
Také jsme vyvinuli aplikaci Urbido Air. Monitoruje nejen data z veřejně dostupných stanic, ale i z našich vlastních měřících technologií IoT, které dokážou snímat prašnost ovzduší. Máme je v několika obcích Moravskoslezského kraje.
Jaké jsou nevýhody Smart city?
Jedním z hlavních nedostatků jsou jednoznačně kybernetické hrozby. Všechna data jsou v cloudu, takže riziko, že je někdo kyberneticky napadne tam je, a vždycky bude. Tak je to v dnešní době se vším. Hrozí také narušení volného pohybu občanů. Hodně se to řeší v souvislosti s kamerovým systémem, který na jednu stranu chrání před kriminalitou, na druhou stranu tím člověk dává všanc svoje soukromí.
Když se to začne zneužívat, jako v některých asijských zemích, kde se kamerový systém využívá pro detekci a vyhledávání lidí, tak je to samozřejmě špatně. Specifický je v tomto Singapur, který se dlouhodobě pyšní titulem nejčistší město a jeho obyvatelé jsou monitorováni hlavně kvůli kontrole pořádku. Za narušení hrozí vysoké pokuty, případně vězení. Pro zajímavost, čistá města udržují mimo jiné tím, že zakázali žvýkačky.
PŘEČTĚTE SI: Nebavilo ho hledat nabíječku, teď vymýšlí celou řadu designového smart nábytku GlyGlo
