Ani po 32 letech od sametové revoluce neposkytuje Česká republika akademikům takové podmínky, aby mohli bez větších překážek rozvíjet své inovativní nápady. Výzkumníky stále trápí přebujelá byrokracie, málo státních i soukromých investic a nakonec i nedostatek kvalitních „mozků". V nepřejícím prostředí úřednických restrikcí často nemají odvahu své ideje prosazovat a budovat z nich veřejně prospěšné projekty, shodli se zástupci výzkumu, kteří se začátkem února setkali na akci Innovation Heroes.

Setkání každý měsíc nabízí zajímavé osobnosti ze světa univerzit, technologií, vynalézavosti a byznysu, které mají poodhalit, jak se rodí nápady, které určují budoucnost vzdělávání, zdraví, pohybu, průmyslu, měst a nakonec i života. Tentokrát se setkání „Inovačních hrdinů" uskutečnilo v Podnikatelském a inovačním centru hl. města Prahy, kterému se přezdívá PIC. Na celý záznam akce se můžete podívat zde. 

Účastníci konference Innovation Heroes. Zleva moderátor akce Tomáš Studeník, ředitel IOCB Tech Martin Fusek, Jan Šedivý z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) a zcela vpravo právník a expert na patenty Matěj Machů.

„Jsme prostě strašně podfinancovaní”

Nepřipravenost Česka na akademické inovace je podle řečníků důsledkem mnoha faktorů, mezi které patří dopady komunistického režimu i následná 90. léta plná nejistoty,  a to se táhne až do současnosti. „Akademici musejí stále bojovat s přebujelou byrokracií a neochotou riskovat, která dříme v české i středoevropské mentalitě," řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) při Akademii věd ČR. 

Problém je podle Jana Šedivého z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v nedostatečném leadershipu, odvaze a nadšení. „Byl jsem dlouho v Americe a teď mám příležitost sledovat svoji dceru, která dělá startup ve Švýcarsku. My jsme hodně blízko Švýcarsku, ale je tam jeden veliký rozdíl. Tam je tolik peněz, že skoro nevědí, co s tím. My jsme prostě strašně podfinancovaní a je těžké najít investici, protože problém částečně spočívá v tom, že lidé nejenže nechtějí riskovat, ale peníze mají lidé, kteří nedělali tech-startup,” dodává Šedivý. Právě do technologických startupů se v ČR podle Šedivého moc neinvestuje. Sice zde existují úspěšné projekty jako Alza, Zásilkovna nebo Rohlík, ale v principu nejsou technologické. 

Monetizace technologických nápadů v Česku je podle odborníků vůbec nejistá. Například v Ústavu organické chemie a biochemie nabízejí vědci své projekty hlavně zahraničním investorům, protože zejména ve farmaceutickém průmyslu v ČR žádní ani nejsou. Upozornili také, že ne všechny inovativní nápady pocházejí „z laboratoře". Třeba ÚOCHB nedávno podepsal licenční smlouvu s nejmenovanou farmaceutickou firmou na algoritmus, který předpovídá úspěšnost některých látek pro léčbu rakoviny. Pokud by ale chtěl vědec pracovat na podobné aplikaci jako například Facebook, jen v českých podmínkách ji vytvářet nemůže, je přesvědčen Šedivý.

Do technologických startupů se v ČR podle Jana Šedivého (uprostřed) moc neinvestuje.

Udělat ze slabých stránek ty silné

Podle právníka a experta na patenty Matěje Machů je důležitá inspirace. Transfer dobrých nápadů se v Česku dělal vždy, ale jen „potichu” na akademické půdě, protože vědci nedůvěřovali institucím, tvrdí. „Pojďme udělat ze slabých stránek ty silné. Vidím to na Univerzitě Karlově, která má obrovskou šíři záběru, se kterým se potýká, od teologických fakult po matematicko-fyzikální, takže tam vzniká opravdu všechno možné. Mnohdy to vzniká daleko kvalitnější právě díky té volné práci s těmi nedostatky,” myslí si Machů, který na UK pracuje pro Charles University Innovations Prague, kde se podle něj snaží podporovat vědce takzvaně od A až po Z.

Jan Šedivý z CIIRC při ČVUT, který se specializuje na výzkum sociální inteligence a interakce mezi lidmi a roboty, vidí obrovský problém také v nedostatku lidských zdrojů a udržení mladých mozků v akademickém sektoru. Sám je vedoucím úspěšného týmu Alquist a s hlasovým chatbotem se mu pravidelně daří umisťovat mezi TOP 3 v globální soutěži The Alexa Prize pořádané Amazonem. Naposledy tým získal první cenu. Na podobných technologiích Šedivý v minulosti pracoval mimo jiné v Googlu nebo IBM a je autorem několika patentů. Šedivého studenti založili startup Rossum, o němž jsme například psali zde. Rossum, který buduje platformu pro zpracování dokumentů kolujících mezi firmami za pomoci umělé inteligence, získal loni na podzim od investorů zhruba 2,2 miliardy korun (100 milionů dolarů).

PŘEČTĚTE SI: „Vzniká unicorn firma.” Pražský Rossum digitalizoval data i při volbách v USA, zakladatel z něj chce „univerzální překladač mezi firmami”

Naučí se řádku v editoru a zmizí do firmy

Je už běžnou praxí, že si vysokoškolští studenti bakalářského programu vydělávají a studium mají jako doplněk. Někteří ale přesto chtějí v dobrém slova smyslu využít kreativního akademického prostředí a posunout se do role inovátorů. „Firmy mají tak obrovský nedostatek lidí, kteří umí počítač aspoň pustit, že je přeplatí obrovským způsobem. V posledních letech, možná díky covidu, se situace nepatrně zlepšuje. Před třemi lety mi (na ČVUT) chodili lidi z bývalých sovětských republik, kteří sotva uměli česky, a jakmile se naučili napsat jednu řádku v editoru, tak zmizeli do firmy,” postěžoval si Šedivý. 

Právník Machů učí studenty na UK znát právo na duševní vlastnictví a umět ho dobře používat. „Ke každému se musí přistupovat individuálně. Máme tady studenty, se kterými spolupracujeme, příkladem může být spin-off Charles Games, první spin-off, který jsme zakládali,” zmínil například vznik úspěšného herního studia. Podle Machů právě zakladatelé Charles Games byli na sebe připraveni v začátcích vzít všechno, chtěli se stát manažery a mít vlastní firmu. „My jsme si je vzali pod svá křídla, učili je, jak to postavit od základů, jak postavit byznys plán, aby to mohlo přirozeně odspodu růst. V momentu, kdy to vzniklo, jsme věděli, že to prostě bude fungovat,” popsal zrod prvního spin-offu Univerzity Karlovy. Za rok zakladatelé Charles Games prý udělali obrovský pokrok v manažerských dovednostech. I přesto se Machů ale často setkává se studenty, kteří jsou sice skvělými techniky, ale nebyli by dobrými manažery, proto je pro takové typy lidí lepší setrvat raději v odborné roli.

Podle Martina Fuska (v červeném svetru) doplácejí tuzemské akademické instituce i na náročné podmínky českého práva. 

Úřednický aparát háže klacky pod nohy

V ČR se nachází jen několik výzkumných institucí, které jsou financovány mecenáši. Oproti tomu ve Velké Británii a Americe jsou to právě univerzity, které jsou financované ze soukromých zdrojů a shromažďují finance na výzkumné projekty, připomněli kontinentální rozdíly odborníci na setkání Innovation Heroes. 

Dalším problémem podle profesora Fuska z ÚOCHB také fakt, že tuzemské akademické instituce, přestože mají na projekty peníze, nejsou schopny soutěžit dodavatele tak, aby splnily náročné podmínky českého práva. „A jakmile chcete udělat něco jinak, tak je to podezřelé, a nejhorší je, když vám to vyjde,” upozornil Fusek. Spolu s dalšími pozvanými experty si postěžoval na přebujelou byrokracii, kterou přirovnávají k panoptiku, jež se bohužel zhoršuje. 

Byrokraticko-administrativní systém podle nich háže klacky pod nohy inovátorům a vědcům, kteří chtějí něco dělat. Proto odcházejí často dělat vědu někam jinam. Češi si sami na sebe podle profesora Fuska vytvořili řadu regulí, které jsou dokonce přísnější než samotná pravidla Evropské unie. I kvůli tomu se inovátoři ze soukromé sféry často zdráhají spolupracovat s tou veřejnou. Přesto se ale v ČR daří mnoha konkurenceschopným projektům, jen je podle Šedivého zapotřebí získat větší sebevědomí. Sílu, píli a pracovitost Češi mají, konstatoval.

Foto: PIC