Vzdělávací systém v Česku tak trochu zaspal dobu. A nejsou to jenom platy učitelů, co dlouhá léta volají po změně. Problematický je i samotný způsob a obsah výuky, který studenty posílá čelit výzvám současného světa nepřipravené. Tyto mezery se snaží zaplnit projekty jako makeITtoday, Edhance, Fak(e)ticky či Učitel naživo. 

Frontální výuka, učení nazpaměť a zahlcení informacemi se spornou využitelností v praxi. Zhruba tak si mnozí z nás pamatují výuku ze svých studií. Dost podobně bohužel probíhá i dnes. V mezinárodním srovnávání české školství výrazně zaostává a podle nadačního fondu Eduzměna až 32 procent dětí škola nebaví a 75 procent času ani nemají šanci být v hodině aktivní. 

K uvědomění si potřeby systematické změny v oblasti vzdělávání došlo už i na úrovni státu. Přestože se ale jisté změny daly do pohybu, zkostnatělý obor se posouvá jen ztuha. Prvním zásadním krokem byl vznik Rámcových vzdělávacích programů (RVP), jež v roce 2005 nahradily tradiční jednotné osnovy. Expertní panel složený z 16 odborníků z různých oborů aktuálně pracuje na jeho modernizaci, která má být dokončena příští rok a zahrne výraznou reformu učiva. Implementace tzv. velkých revizí pro základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií proběhne podle odhadů od září 2024. 

Vzdělávání optikou politiky

Součástí vzdělávací politiky pro příští desetiletí je také dokument Strategie 2030+. Podle tohoto plánu by mělo postupně dojít k inovaci vzdělávání, a to v oblasti obsahu, způsobu výuky a hodnocení. Dalším z nastíněných cílů je snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí a studentů. 

„Rychlost technologických, hospodářských, sociálních, kulturních, ale i environmentálních změn je bezprecedentní. Navíc lze očekávat, že se tempo proměn bude i nadále zvyšovat. Tyto hluboké transformace bývají taktéž nazývány čtvrtou průmyslovou revolucí. Mění se soubory dovedností, které jsou pro tradiční i nová povolání potřebné,“ uvádí klíčový dokument Strategie 2030+, který vláda schválila na podzim roku 2020.

„Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat,“ stojí také v jeho úvodu. Citáty Jana Amose Komenského jsou postupně prokládány všechny dílčí části. A přestože je humanistický myslitel považovaný za pedagogického vizionáře, ve 21. století potřebuje české školství víc než stovky let staré vize. Naštěstí u nás v uplynulých letech vznikla celá řada startupů či projektů, jež vykrývají mezery českého vzdělávacího systému a napříč různými oblastmi ho posouvají k lepšímu. Pojďme se podívat, které to jsou. 

Digitální dovednosti a informatika

První vlaštovkou hlubší systémové změny je revize RVP v oblasti výuky informatiky. Nová doporučení platí již od letošního školního roku. Jak si s tím české školy poradí, se ale podle Barbory Stibor, COO vzdělávací organizace makeITtoday, teprve ukáže: „Uvidíme, jak se školy výuky ‚nové informatiky‘ zhostí v praxi, protože revize poskytuje spíše doporučení než přesné osnovy. K revizi výuky informatiky dochází po 17 letech, což je z hlediska vývoje digitálních technologií nesmírně dlouhá doba a tento ‚skok‘ v čase může být pro některé učitele náročný. I proto se snažíme se školami spolupracovat a poskytovat jim mentoring nebo vzorové workshopy, jak by hodiny informatiky mohly vypadat,“ uvádí. 

Dodává však, že očekávané výstupy se začínají blížit tomu, co by měl základ digitálních dovedností pro 21. století obnášet. „To, že školy děti v technologické oblasti dostatečně nepřipravovaly a kvůli tomu jsme zaostávali nejen za Západem, ale například i za Slovenskem, byl ostatně důvod, proč vůbec vznikl náš projekt,“ říká Stibor.  

Barbora Stibor a Jana Vyhlídalová z organizace makeITtoday.

Inovativní projekt zaměřený na vzdělávání dětí a mládeže v oblasti technologií a digitálních dovedností založila v roce 2017 Silvie Zeman a v posledních dvou letech výrazně rostl.  Zájem o kurzy se zvýšil až o 30 procent, a to i díky částečnému přechodu do online prostředí, který umožnil registraci také mimopražským zájemcům. MakeITtoday neusiluje o to, aby se každý absolvent kurzu stal programátorem. Digitální gramotnost vnímá spíše jako změnu ve způsobu myšlení, které žáci využijí nejen před obrazovkou počítače, ale i v každodenním životě. 

„Snažíme se změnit to, jakým způsobem děti tráví čas u digitálních technologií, aby jen nekonzumovaly pasivně obsah, ale aby dokázaly s jejich pomocí vytvářet vlastní projekty a řešení. To je to, co podle nás bude nejžádanější skill set na trhu práce 21. století,“ vysvětluje Stibor. „Zjistili jsme, že nejlepší cestou, jak přivést děti k jakémukoliv typu vzdělávání, je přes to, co je přirozeně baví a zajímá. Naším loňským bestsellerem byl kurz programování v Minecraftu. Čím dál více si na pomoc s výukou programování bereme roboty, kteří moc baví předškoláky i starší děti,“ uzavírá.  

Mezi digitální dovednosti patří i pochopení umělé inteligence. O osvětu na školách v této oblasti se pomocí interaktivní webové aplikace snaží startup Aignos. 

PŘEČTĚTE SI: Umělá inteligence je všude kolem nás. Je nejvyšší čas ji vysvětlit a demystifikovat

Mediální výchova pro všechny

Podle unikátního výzkumu Český učitel ve světě médií většina pedagogů sice souhlasí s tím, že mediální výchova má ve výuce své místo, odmítají však na ni klást důraz na úkor ostatních předmětů. Ze zjištěných poznatků dále vyplynulo, že polovina pedagogů neučí mediální výchovu vůbec a ta druhá polovina jen průřezově v ostatních předmětech, jako je český jazyk nebo občanská výchova. Výzkum se uskutečnil v režii O2, Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Centra PRVoK od února do června 2021 mezi více než dvěma tisíci českých učitelů. 

Na podobnou skutečnost upozorňuje i studie Daniela Prokopa pro nadační fond Eduzměna. Ta jako jeden z hlavních problémů výstupů českého vzdělávání uvádí omezenou mediální gramotnost a některé oblasti občanské výchovy (důvěra institucím, občanská angažovanost). To se navíc výrazně liší podle typů škol, kdy žáci gymnázií mají velmi nízkou gramotnost jen v jednotkách procent, zatímco u ostatních typů středních škol se jedná o více než třetinu.

Nadace O2 dále v roce 2018 spustila program Chytrá škola, který si klade za cíl naučit děti, rodiče a učitele bezpečnosti na internetu, počítačovou a mediální gramotnost nebo orientaci v technologiích. Do budoucna jim v tom pomůže aplikace pro rozpoznávání dezinformací Verifee, jejíž vývoj momentálně probíhá pod střechou Centra pro umělou inteligenci v O2 - Dataclair.ai. „Součástí O2 Chytrá škola jsou výukové programy a materiály pro školy. Do nich zakomponujeme naši aplikaci tak, aby pomáhala žákům s výukou,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů Matyáš Boháček.

Vývojářský tým aplikace Verifee. Zleva: Filip Trhlík, Matyáš Boháček, Michal Bravanský a Jan Romportl.

Nedostatky v mediální průpravě na školách si uvědomuje i iniciativa Fak(e)ticky, jejíž tým už tři roky jezdí po školách a pořádá workshopy o kritickém myšlení, mediální gramotnosti, ale také sociálních sítí a kyberšikany. Dnes má na kontě zhruba 150 škol a zaměřuje se nejen na studenty, ale také přímo na učitele. 

„Momentálně se snažíme zvýšit kvalitu českého školství skrze koncepční materiály a řešení. Primárně se zaměřujeme na mediální výchovu a kritické myšlení, z toho důvodu jsme právě v těchto dnech vytvořili školní pomůcku Scrolluj, pohádky v říši internetu. Jedná se o karetní hru, která nejen ve školách rozvíjí základní cíle mediální výchovy, tedy rozlišení názoru a faktu, ověřování informací, vcítění se do druhé osoby či chování na internetu,“ popisuje zakladatel projektu Přemysl Danda.   

V průběhu února organizace také plánuje spustit podcast Co škola?, který představí inspirativní osobnosti českého školství. „Budeme si povídat s učiteli, řediteli, studenty, rodiči či psychology. Navíc bude podcast doplněn o praktický výstup. Učitel tak například ukáže, jak připravit moderní hodinu, psycholog dá návod, jak rozpoznat šikanu, a ředitel zase poradí, jak vybrat vhodného učitele,“ nastiňuje Danda. 

PŘEČTETE SI: Změna přichází zespodu. Projekty mladých lidí řeší mediální vzdělání i lepší orientaci v aktuálním dění

 Fak(e)ticky založil Přemysl Danda (vpravo nahoře) spolu se studenty žurnalistiky.

Učitelé jako nositelé změny

Každý učitel má za svou kariéru vliv na tisíce dětí a mladých lidí. Proto by reforma ve vzdělávání měla jít ruku v ruce s proměnou systému vzdělávání učitelů. Právě oni budou hlavními nositeli plánovaných změn. Řada z nich na to ale není připravena. Pomocnou ruku učitelům a ředitelům škol nabízí nezisková organizace Učitel naživo, která přináší unikátní světové know-how v přípravě učitelů a podpoře vedení škol a spolupracuje s veřejnými institucemi na zlepšování podpory pro lidi, kteří se ve školách o děti starají.

„Ve vzdělávání je spousta zdánlivě důležitých témat, ale základ všeho jsou lidé. Česko má skoro 1,5 milionu dětí v 5500 základních a středních školách. To je 5500 ředitelů škol, z toho 300 nových ředitelů ročně. Vedou ve svých školách 130 tisíc učitelů a do systému přichází asi sedm tisíc nových učitelů ročně. Pokud chceme lepší vzdělávání, potřebujeme se zaměřit na přípravu a podporu učitelů a ředitelů. Bez toho žádné změny nebudou mít velký dopad,“ nastiňuje situaci Kryštof Vosátka, který se věnuje šíření myšlenky organizace a navazování spolupráce s partnery.

„Učitelé jsou ve školách dětem nejblíž, tráví s nimi nejvíce času – každý den i několik hodin. To je obrovský prostor, ve kterém mají na děti vliv," doplňuje Anna Francová, jež má na starosti PR. „ A ředitelé zase mají v rukou to, co se děje ve škole. V českém vzdělávacím systému má ředitel hodně odpovědnosti a kompetencí, může do školy přinést vizi, nastavit v ní určitou kulturu. Potřebujeme kvalitní a dobře připravené učitele a ředitele a dostatek dalších podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové nebo sociální pedagogové, kteří budou ve školách hlavně pro děti a jejich učení.“   

Organizace nabízí dva dvouleté vzdělávací programy se zaměřením na sdílení zkušeností a reflektovanou praxi. Oba procházejí evaluací, na základě které je tým expertů průběžně upravuje. Studenti učitelství jsou každý týden ve třídě, připravují hodiny a plánují, jak bude výuka probíhat. Vše následně rozebírají s provázejícím učitelem. Ředitelský program zdůrazňuje, že ředitelé nejsou ve škole od toho, aby psali směrnice, ale proto, aby vedli tým učitelů, byli pro ně dobrými šéfy a společně s nimi vytvářeli ty nejlepší podmínky pro rozvoj všech dětí. 

„Velký problém současného školství je stále ještě silně zakořeněná představa vzdělávání jako memorování faktů, jejichž znalosti se pak prověřují v testech a známkují. Ti, kdo se vzdělávání věnují, dávno vědí, že tak nějak vypadá vzdělávací pravěk, ale většina dospělých lidí přesně takovou školu zažila, a proto mají takto nastavená očekávání. Druhá věc je, že školství chybí peníze. Ačkoliv se v politických prohlášeních opakují závazky, že dosáhneme ve financování školství alespoň průměrné úrovně OECD a budou se navyšovat platy pedagogických i nepedagogických pracovníků, tak reálné posuny jsou velmi pomalé,“ uzavírá Francová.

Na vlně digitalizace

Potřebu digitalizace a jistou nepřipravenost na tento proces napříč obory naplno odhalily poslední dva roky. Školství bylo jedním z nich. I v tomto případě zareagovala celá řada startupů a rozhodla se částečný přesun vzdělávání do online světa podpořit a usnadnit. Nejvýrazněji se to zatím daří ústeckému startupu Edhance. 

Ten školám nabízí multiplatformní aplikaci s virtuálním vzdělávacím prostředím, které slouží ke správě výuky a obsahuje širokou nabídku výukových materiálů. Komplexní vzdělávací platformu již vyzkoušelo 400 škol v Česku a do jejího rozvoje investovali několik milionů Karel Janeček a Michal Dědek.

„Pandemické uzavření škol a přechod na kombinovanou výuku vnímáme jako zásadní milník pro změnu přístupu pedagogů k technologiím a digitalizaci. Školy a pedagogy tato potřeba zpočátku zaskočila a museli se rychle adaptovat na nové nástroje. Nyní však zjišťujeme, že si již osvojili obsluhu ‚potrubí‘, které je spojuje s žáky. Ale stále do něj chybí kvalitní digitální vzdělávací obsah, který žáky bude bavit a přinese i výsledky. A právě s tím jim platforma Edhance pomáhá,“ upozorňuje její spoluzakladatel Lukáš Rejchrt. 

PŘEČTĚTE SI: „Budoucnost dětí je největší priorita.” Karel Janeček a Michal Dědek posílají miliony do platformy, která učí i finanční a mediální gramotnost

Vzdělávání z domova jde naproti také portál LearnTube, za nímž stojí učitel matematiky a youtuber Marek Valášek a spisovatel Pavel Renčín. Cílem platformy, která nabízí širokou škálu vzdělávacích videí, je umožnit každému, aby se mohl učit od kvalitních učitelů a lektorů. Navíc v čase, místě a tempu, které si zvolí. 

„Když pohlédneme na vzdělávání jako celek, v jedné věci je stejné jako kterýkoli jiný obor – pracují v něm lidé skvělí i ti horší. Na rozdíl od mnoha jiných oborů jsou ale dopady méně kvalitní práce daleko větší. Vždyť kvalita učitele často předurčuje lásku k danému předmětu, která je velmi úzce spjatá i s touhou se učit a pochopením. Když jsme LearnTube zakládali, vytkli jsme si neskromný cíl, a to aby měl každý šanci učit se od těch nejlepších učitelů, bez omezení regionu nebo přístupu k financím,“ říká Pavel Renčín. 

Foto: Pixabay, makeITtoday, Verifee, Fak(e)ticky