Budoucnost energetického sektoru je v decentralizaci. K řešení krize mohou vedle obnovitelných zdrojů přispět i technologie
Zdroj: Pixabay

Budoucnost energetického sektoru je v decentralizaci. K řešení krize mohou vedle obnovitelných zdrojů přispět i technologie

18. čvc 2022 Anna Jurečková 7 min

Energetická krize se pomalu, ale jistě propisuje do všech domácností. Dodavatelé energií co chvíli oznamují zvýšení cen a zlepšení situace je, stejně jako konec války na Ukrajině, v nedohlednu. Jak současné dění ovlivní trh energetiky a co může pomoci spotřebitelům ušetřit? Zeptali jsme se Davida Brožíka z Nano Green a zakladatelů startupů BeiT a BezDodavatele.

Nedostatek zemního plynu a ropy, prudký nárůst cen, nejistota na burze. Válka na Ukrajině a ruské sankce si v Evropě vybírají svoji daň. „Rusko utahuje kohoutky“ je adeptem na nejpoužívanější titulek letošního roku. Svět nikdy nezažil tak velkou energetickou krizi z hlediska její hloubky a složitosti,“ říká výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol pro Bloomberg. A dodává, že možná bude hůř.

V Česku vypadá situace zhruba takto: Ceny elektrické energie v Praze jsou podle analýzy finské konzultační společnosti VaasaEET šesté nejvyšší z 32 posuzovaných hlavních měst evropských států. Největší dodavatelé elektřiny mění ceníky každých několik měsíců. Naposledy před pár dny. Společnost E.ON oznámila od září zvýšení ceny elektřiny o zhruba 15 procent, u plynu až o 50 procent. Energetickou krizi u nás urychlil také krach skupiny Bohemia Energy loni v říjnu, která měla zhruba devět tisíc odběrných míst. A to je jen špička ledovce, od poloviny loňského roku podle serveru Elektřina ukončilo činnost 15 dodavatelů elektřiny a 19 dodavatelů zemního plynu.

Jak z toho ven? Na to jsme se zeptali českých firem, které se snaží tuzemskou energetiku modernizovat a přiblížit evropským normám. Není tajemstvím, že hlavním způsobem, jak se zbavit závislosti na zemním plynu a ropě nejen z Ruska, jsou obnovitelné zdroje. Využívání energie ze slunce, větru, vody, biomasy a dalších přírodních zdrojů zmiňuje jako jednu z cest z energetické krize i Robert Chmelař, zakladatel startupu BezDodavatele, který nabízí zelenou energii z obnovitelných zdrojů výhradně od českých výrobců.

Celá řada evropských zemí na současnou situaci reagovala právě větším příklonem k zelené energii. Má to mnoho přínosů. Jednak ekonomický, protože obnovitelné zdroje nic nestojí a nemůže u nich dojít k náhlému několikanásobnému zdražení. Jednak ekologický, což se samozřejmě skrze emisní povolenky a další pravidla Evropské unie propíše opět do ekonomiky,“ upozorňuje.

PŘEČTĚTE SI: Anarchie v energetickém byznysu. Nový český startup obchází velké dodavatele a prodává zelenou energii napřímo

„Evropa má bez ohledu na Rusko velkou ambici stavět obnovitelné zdroje,“ přidává se David Brožík, provozní ředitele Nano Green, dceřiné společnosti skupiny Nano Energies, která je dodavatelem stoprocentně zelené elektřiny v Česku. „V následujících letech proto Nano Energies na trhu očekává masivní růst obnovitelných zdrojů, který zesílí právě současná geopolitická situace.“

Chytré technologie mohou energetiku zásadním způsobem proměnit

Nejen zajistit výrobu, ale také snížit spotřebu mohou pomoci technologie. Jedním ze startupů, které se snaží energetický sektor modernizovat je BeiT, který vyvinul software pro online měření, rozúčtování a vyhodnocování energií a služeb domácností a firem. Zakladatel Miro Hachlinec dlouhodobě poukazuje na zastaralost správy bytových nemovitostí. Problém vidí zejména v analogových měřičích a vyúčtování jednou z rok.

„Když budou mít obyvatelé bytů údaje o spotřebě transparentně pod kontrolou, dostanou prostor je nějakým způsobem ovlivnit. Výzkumy ze Švédska ukazují, že při změně spotřebního chování na základě lepší informovanosti mohou domácnosti na energiích ušetřit až 30 procent,” upozorňuje na přínos sledování spotřeby energií v reálném čase.

PŘEČTĚTE SI: Správu budov čeká modernizace. Domácnosti mohou díky lepší informovanosti ušetřit na energiích až 30 procent

Výhody technologií, jako jsou třeba digitální elektroměry, potvrzuje i Robert Chmelař. „Chytré technologie mohou současnou energetiku zcela zásadním způsobem proměnit. Protože zatím nedokážeme elektřinu efektivně ukládat například pomocí baterií, je velice důležité, abychom ji dokázali co nejefektivněji využívat. Chytré elektroměry umožňují spotřebu domácnosti řídit v závislosti na aktuálním vytížení elektrické sítě – a tedy i ceně elektřiny. Díky tomu je možné nastavit spouštění spotřebičů, topení nebo třeba ohřevu vody na chvíli, kdy je v síti elektřiny přebytek a její cena je nulová, nebo dokonce záporná.“

Na tomto principu fungují tzv. nízké tarify (dříve noční proud). Nárok na jeho přidělení mají ti, kdo elektřinu používají pro ohřev vody nebo s ní topí. V okamžiku přebytku v sítí spustí spotřebiče distributor, nikoliv spotřebitel. Pomocí hromadného dálkového ovládání zapne ty s vysokým příkonem, typicky bojler nebo tepelné čerpadlo.

Chytré řízení spotřeby dnes běžně funguje hlavně v průmyslovém sektoru nebo velkých kancelářských budovách. Podle Davida Brožíka bude tento přístup v blízké budoucnosti klíčový i pro koncové uživatele. „V Nano Green pracujeme na jednoduché aplikaci, která lidem v reálném čase ukáže, jakou mají doma spotřebu, kolik mají uloženo v baterkách, jestli nějaká z budov v jejich okolí nepoptává energii, kterou zrovna oni mají navíc a mohli by tak odprodat.

Tak jako dnes máme aplikace na nákup jídla a dopravu, budeme mít v budoucnu v telefonu také přehled toho, jakou má naše domácnost aktuálně spotřebu s doporučením, kdy zapnout sušičku nebo pračku podle aktuální ceny proudu. Nebo ten proces bude rovnou kompletně automatizovaný,“ dodává.

Klíčovou roli podle Brožíka sehrají tzv. agregátoři flexibility, tedy jakési virtuální elektrárny. Nový model fungování energetické soustavy uvádí pod střechou Nano Energies v praxi i Digital Energy Services. Sdružuje výrobce a spotřebitele elektřiny a díky algoritmům a datové analytice umožňuje zvýšit výnosy z výroby elektřiny a snížit náklady na její spotřebu. Virtuální elektrárny mohou do budoucna výrazně pomoci drobným výrobcům elektřiny, například lidem s vlastními fotovoltaickými panely a jinými domácími elektrárnami, kterým platforma usnadní další prodej přebytků.

„Kdo má tu možnost, nejvíce ušetří instalací vlastní domácí elektrárny,“ říká zakladatel BezDodavatele Robert Chmelař. Zdroj: Unsplash

Přestože energetika i správa bytových nemovitost volá po modernizaci už mnoho let, výraznější změny se prosazují těžko. Přechod k energeticky účinnějšímu hospodaření je ale na spadnutí, a to i díky tlakům z Evropské unie, připravovaným legislativním změnám a evropským dotačním programům. Jedním z nich je Modernizační fond, který má podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti.

„Na elektroměry s nadsázkou řečeno velmi dlouho sedal prach. První šok přišel letos s razantním zvýšením cen. Domácnosti začaly řešit spotřebu a detailněji zkoumat výpisy, které jim jednou ročně chodily domů,“ říká Brožík. „Je pravda, že digitalizace zatím do této oblasti proniká velice pomalu, protože velkým energetickým společnostem vyhovuje současná složitost a nepřehlednost. Díky ní totiž jejich zákazníci nevědí, za co vlastně platí a proč platí právě tolik,“ doplňuje Chmelař.

Skončí dominance velkých dodavatelů?

Právě oligopol velkých dodavatelů by mohla současná krize narušit. „Až se situace na trhu uklidní, zákazníci nebudou chtít zůstat u dodavatelů s drahými smlouvami uzavřenými během krize. Budou chtít odebírat elektřinu za férových podmínek. Za rozumnou a jasně vysvětlenou cenu, bez podepisování smlouvy na několik let dopředu, bez zbytečných poplatků a penále za odstoupení od smlouvy,“ nastiňuje Chmelař možné dopady aktuální situace.

Odklon od tradičního fungování vztahů mezi dodavateli a odběrateli jde ruku v ruce i s nastupujícím trendem decentralizace. Jedním z příkladů, jak decentralizace může vypadat v praxi, je peer-to-peer model obchodování s energiemi, tedy propojení koncových uživatelů s dalšími koncovými uživateli. Podobný koncept na trhu prosazuje právě firma BezDodavatele, která vyvinula virtuální platformu, kde propojuje malé lokální výrobce se spotřebiteli a obchází tak velké společnosti. Startup zároveň nabízí zákazníkům se solárními panely či jinými domácími ekologickými elektrárnami odkup jejich přebytečné energie.

Oslabení dominantního postavení velkých společností, jako je ČEZ, E.ON, PRE, očekává i zakladatel BeiT Miro Hachlinec. Z energií se místo výrobní komodity stane spotřební komodita. Díky decentralizaci bude umožněno nahlížet na energie jako na zboží běžného užití. Nejsme od toho až tak vzdálení technologicky, ale přechod na tento stav při strategiích dnešních monopolů, tedy výrobců a distributorů, bude náročný.“

Rozvoj komunitní energetiky v Česku

„Budoucnost je v decentralizaci, digitalizaci a dekarbonizaci energetiky. Velké téma teď začíná být energetická soběstačnost, sdílení elektřiny a prodej energetických nadbytků do sítě. Mnoho lidí už má dnes doma solární panely a je stále větší tlak na to, aby stát nastavil smysluplné podmínky pro komunitní energetiku,“ shrnuje David Brožík a poukazuje tak na další z podob zmíněné decentralizace.

Komunitní energetika spočívá ve výrobě energie prostřednictvím vlastních obnovitelných zdrojů například v rámci obce. Jedním z hlavních přínosů je, že se energie spotřebovává přímo v místě výroby, nedochází tak ke ztrátám kvůli přenosu na velké vzdálenosti. Zapojení spotřebitele do procesu výroby, distribuce a ukládání energie je nakloněná i Evropská komise, jak dokazuje směrnice o vnitřním trhu s elektřinou z roku 2019, která hovoří o občanských energetických společenstvích.

Ačkoliv lhůta pro transponování příslušné směrnice vypršela už loni, k její implementaci v rámci české legislativy zatím nedošlo. Plnohodnotnému rozvoji lokálních distribučních soustav u nás tedy stále brání skutečnost, že česká legislativa s pojmy energetická komunita ani energetické společenství nepracuje. Vypadá to však, že se blýská na lepší časy. Státní fond životního prostředí na konci června zveřejnil první dotační výzvy na podporu fotovoltaiky pro města a obce z Modernizačního fondu ve výši 1,5 miliardy pro menší obce a 2,5 miliardy pro větší.

Nová vláda si komunitní energetiku definovala jako jeden z cílů pro letošní rok. „Do konce roku 2022 připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat,“ stojí v programovém prohlášení.

V Česku na bázi komunitní energetiky už funguje celá řada obcí. Jedním z příkladů je Kněžice, první energeticky soběstačná obec v ČR v oblasti výroby tepla a elektrické energie. Skrze svou obchodní společnost Energetika Kněžice provozuje biomasovou výtopnu, která zahrnuje kotel na slámu a dřevní štěpku, a bioplynovou stanici zpracovávající biologický odpad. V bioplynové stanici se využívá kogenerační jednotka, díky níž lze vyrábět elektřinu. Koncept energeticky soběstačné obce navíc představuje cestu nejen k úspoře nákladů za energie, ale snížení produkce skleníkových plynů.

Anna Jurečková

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Technologie, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články