V mnoha ohledech si jsou Česko a Slovensko pořád velmi podobné, ale po letech samostatného vývoje se zřetelně vyrýsovaly určité rozdíly, které ovlivnily i svět startupů a inovací. Slovensko přebralo žezlo světové programátorské špičky, ale na vysněného unicorna zatím ještě čeká. Pomáhá slovenským firmám euro? Investuje Slovensko dostatečně do výzkumu a vzdělání? Co akcelerátory a spolupráce s univerzitami? Pojďme se na startupové podmínky našeho východního souseda podívat očima Slováka, který z Česka spravuje známý VC fond, zakladatele slovenského akcelerátoru, ale i Čecha, jenž podniká na Slovensku.

Začněme u čistě makroekonomického pohledu. Slovensko je s 5,4 miliony obyvatel proti Česku poloviční a ve většině poměrových ukazatelů se příliš neodlišuje, i když v hlavních oblastech mírně zaostává. V naší infografice vás možná překvapí, že na Slovensku je o skoro 10 procent vyšší produktivita práce, na čemž má značný podíl členství Slovenska v eurozóně, které vedlo k růstu cen většiny zboží na „evropskou” úroveň. Ukazatele, které porovnávají kupní sílu, jako Big Mac Index nebo Doba vydělávání na iPhone, potom naznačují, že Slováci jsou na tom v porovnání i se svými eurovými příjmy zhruba o pětinu hůř než Češi.

Zdroje: oecd.org, worldbank.com, cebusite.com, wipo.int, statista.com, smefinanceforum.org

Kde dál náš východní soused zaostává, jsou inovace obecně, což se zrcadlí hned ve třech statistikách. Zatímco v Česku je podle WIPO (World Intellectual Property Indicators) registrováno 2 269 patentů ročně, na Slovensku to je pouze 569. Státní výdaje na vědu a výzkum jsou na Slovensku s 0,84 % HDP poloviční, hodnotově na chvostu Evropy. Co v infografice nenajdete, je dlouhodobý trend, kdy mladí Slováci za studiem a kariérou odchází do Česka, což dále odčerpává této zemi inovační potenciál.

PŘEČTĚTE SI: Stejně obyvatel, ale 10 krát více patentů. V čem všem nám Švédsko utíká?

Kolik lidského kapitálu ze Slovenska odchází za studiem na západ? To se dá jen těžko měřit, nicméně vodítkem nám mohou být data z ročenky MŠMT za 2020, kdy v Česku z celkových 249 294 vysokoškoláků pocházelo 21 437 (8,6 %) ze Slovenska. Naopak na Slovensku podle CVTI z 91 068 vysokoškoláků bylo jen 328 (0,3 %) Čechů. Dále se zdá logické, že po ukončení studia začínají Slováci v Česku i pracovat nebo podnikat a zakládat rodiny, podle posledních odhadů jich v Česku dlouhodobě žije přes 121 tisíc. Po Rusech jsou Slováci nejčastějšími majiteli českých firem.

Kde Slovensko v poslední době dominuje, jsou především žebříčky srovnávající kvalitu programátorů. Východoevropské země se pravidelně umisťují na prvních příčkách, nicméně Česko i Polsko v poslední době limitují rychle rostoucí mzdy, což ze Slovenska a třeba Maďarska a Ukrajiny dělá další logické cíle světových společností, které v těchto zemích provozují svá vývojová centra.

To potvrzuje i David Pavlík, CTO ve společnosti Shipmonk, který má pro americkou fulfillment společnost na starosti právě rozšiřování vývoje. „Máme v plánu letos zdvojnásobit velikost našeho vývojového týmu a aktivně hledáme i na Slovensku, kde vývojáři dosahují stejně jako v Česku špičkové úrovně. Najali jsme kvůli tomu i slovenskou recruiterku,” popisuje plány Shipmonku Pavlík.

Slovensku chybí startupové úspěchy

V každé zemi je klíčovým faktorem pro vznik inovací startupový ekosystém a jeho rozvinutost. Jsou v zemi úspěšné projekty, které prorazily ve světě? Potom je tam i spousta zkušeností s tím, jak se buduje hyper-growth startup nebo až příliš často zmiňovaný unicorn (pro neznalé jde o startup s valuací přesahující miliardu dolarů). Ať už jsou nositeli této zkušenosti angel investoři, vyexitovaní zakladatelé nebo zaměstnanci, kteří jednoduše byli u toho, všichni mají kontakty a mindset potřebný pro to, aby svůj předchozí úspěch v budoucnu replikovali.

V této rovině vidí největší rozdíl mezi Českem a Slovenskem i Andrej Kiska, partner kapitálového fondu Credo Ventures. „Češi jsou tak 5 až 10 let před Slovenskem, na jeden slovenský Eset mají vždycky svůj Avast a AVG. Startupový ekosystém je jako sněhová koule, která se nabaluje na předchozí startupové úspěchy. Například jen firmy Romana Staňka, zakladatele GoodData, vychovaly celou generaci lidí, kteří věděli, jak na světově úspěšnou firmu. Právě od prvních zaměstnanců GoodData tu teď máme Apiary nebo Productboard,” vysvětluje Kiska, který sám pochází ze Slovenska, ale studoval v Americe a nyní z Prahy spravuje jeden z největších VC fondů.

Podle jeho názoru množství úspěšných startupů nezávisí na počtu patentů nebo na kvalitě vývojářů. Je limitován především velikostí skupiny lidí, která má v dané zemi unikátní vhled do fungování trhu, běžně známé jako unique market insight, a zároveň globální ambice či zkušenosti s budováním globálních firem. „Slováci na svého Romana Staňka zatím čekají,” podotýká Kiska, který teď velkou slovenskou naději vidí například ve startupu Around, jehož zakladatelé sedí sice v USA, ale celý tým k nim má přístup a vidí, jak se vedení pere s různými podnikatelskými výzvami.

Pokud se podíváme na úspěšné slovenské startupy, kterým se podařilo prorazit ve světě, musíme zmínit již starší, ale pořád značný úspěch antivirového programu od společnosti Eset, herní studio Pixel Federation nebo navigační systémy Sygic. Mezi dnes nejskloňovanější slovenské startupy potom patří hlasovací platforma Slido, nástroj pro věrnostní programy Exponea a technologie robot vision od Photoneo.

Hlavní trend z pohledu VC investora spatřuje Kiska především v tom, že se 80 procent zakladatelů startupů, do kterých Credo v začátcích investovalo, nacházelo ve střední Evropě. Ve třetím kole investic ale většina z nich už fungovala pouze z USA. Aby zakladatel se svou první firmou prorazil na americkém trhu, je obvykle nucen se tam přestěhovat. Případnou druhou firmu už bude zakládat přímo v USA s networkem kontaktů, které tam získal. Toto podle Kisky platí pro startupy z Česka, Slovenska i většiny Evropy.

Než opustíme svět venture kapitálu, můžeme ještě zmínit, že na Slovensku vzniká jen málo fondů zaměřených čistě na domácí startupy a ty známější jako Zero Gravity (spravuje 12 milionů eur) nebo IPM Growth (spravuje 73 milionů eur) jsou silně závislé na státním kapitálu a zatím se nemohou měřit se stamilionovými soukromými fondy, které fungují z Česka a investují i do slovenských startupů.

Pomalejší rozjezdy

Podobně omezená je zatím i slovenské nabídka startupových akcelerátorů, nicméně tam o sobě nedávno daly vědět hned dva slibné projekty. Prvním je bratislavský Challenger Accelerator, jehož 4měsíčním programem projde 12 startupů každý rok, a potom nezisková organizace Perry Talents, která nabízí 6měsíční akcelerační program 10 startupům ročně a podporují ji velké korporace jako Microsoft, Penta nebo Facebook.

„Z mého pohledu je potřeba podnikavost a chuť zkoušet nové věci rozvíjet ve studentech už od střední školy, což se na Slovensku zatím moc neděje, ani na univerzitách. Stát podporuje startupy jen omezeně, ačkoliv je pravda, že tu nedávno vzniklo pár fondů, které disponují kapitálem a nadějné nápady v seedové fázi mohou podpořit,” popisuje situaci Andrej Krupa, spoluzakladatel akcelerátoru Perry Talents a zároveň startupový podnikatel, který stojí za projektem sociální sítě pro města Simplicity.

Akcelerátor Perry Talents se snaží suplovat roli státu v podpoře startupů a talentovaných lidí, kterým nechybí podnikatelské myšlení. Dlouhodobě spolupracuje se slovenskými univerzitami a snaží se vymýšlet programy, na kterých mohou studenti přičichnout k byznysovému světu už během studia a získat praktické zkušenosti. Krupa si chválí kvalitu technického vzdělávání, které ze Slovenska dnes dělá číslo jedna v žebříčcích kvality vývojářů jako například SkillValue nebo Daxx.

Na druhou stranu opravdu kvalitních nápadů mezi přihlášenými projekty Krupa nenachází mnoho. „Hlásí se k nám především lokální inovace, hvězdičky s globálními ambicemi a nadějnými exekutivní týmy se objevují spíše vzácně. Je otázkou, proč se lidé bojí opustit komfortní zónu a mířit vysoko, jestli na to má vliv naše historie, nebo to, že školy málo budují v mladých lidech podnikatelské ambice,” upřesňuje Krupa.

V součtu toto všechno dělá ze Slovenska hřiště, kde lze snadno vyvíjet softwarová řešení a validovat byznysové nápady, ale jakmile přijde čas na větší investiční kola od Series A výše, je potřeba hledat kapitál ve světě. Perry Talents svým startupům plánuje nabídnout i možnost vyslat startupy na dvouměsíční program v Silicon Valley, což je možnost, která v této zemi zatím prakticky chybí.

Základy jako přes kopírák

Všichni dotázaní podnikatelé se shodují v tom, že podnikatelské prostředí v Česku i na Slovensku je velmi podobné a nepředstavuje limitaci ani výhodu. Ani členství v eurozóně nepovažují podnikatelé ze nějaké zjednodušení, protože i pro české firmy je s prvními zakázkami ze zahraničí eurový účet samozřejmostí.

„Zakládal jsem během své kariéry hned několik společností v Česku i na Slovensku a opravdu tam žádný velký rozdíl není. Možná proto se tímto tématem nezabývají ani žádné srovnávací články. Každopádně se na všech mých projektech ukázalo, že je výhodnější založit vždy lokální společnost než podnikat se zahraniční entitou. Daňově, v rámci budování reputace a zároveň i pro účast ve výběrových řízeních,” sdílí své zkušenosti Martin Leskovjan, který se věnuje kybernetické bezpečnosti ve společnosti Citadelo, která má pobočky v Praze, Bratislavě a švýcarském Zugu.

Jeho zkušenosti ze společnosti Citadelo kopírují trendy naznačené výše v článku. Do této společnosti vstoupil švýcarský investor právě kvůli zkušenému týmu odborníků na IT bezpečnost, se kterým bude obsluhovat zahraniční trhy. Co se týče digitalizace státní správy, tak v obou zemích vidí Leskovjan srovnatelné tendence: „Slováci některé oblasti státní správy digitalizovali o něco dříve, ale jinde zase zaspali. Stejně jako v Česku je každé vydání nové online služby pro veřejnost plné děr a sklízí nejen u odborníků především výsměch.”

Pokud by měl srovnat přístup k podnikání, tak se český a slovenský také liší jen minimálně. „Slováci se možná méně bojí skočit do podnikatelského rizika bez nějakých jistot. Větší rozdíl vnímám aktuálně spíše mezi slovanskou živelnou náturou a švýcarským smyslem pro detail. Jako Češi i Slováci umíme efektivně hledat originální řešení problémů, ale v lecčems nám tu vládne ne úplný pořádek. Švýcaři si na dokonalý pořádek potrpí od úplného začátku, například na správné nastavení a popsání procesů i rolí,” uzavírá Leskovjan.

Pokud by slovenským startupům něco prospělo, určitě by to bylo zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, případně zlepšení kvality vysokoškolského vzdělávání a užší propojení akademického světa s tím byznysovým. Pak už jen stačí první jiskra v podobě fenomenálního úspěchu, jako předvedla česká společnost GoodData nebo na americkou burzu vstupující UiPath původem z Rumunska, která zažehne slovenský startupový motor.