Musíme si dělat čaj z máty dovezené až z Izraele? Mohou školní jídelny odebírat zeleninu přímo od farmářů? A proč Kofola nebo síť Ambiente nevyhazují kávovou sedlinu? Impact Hub MashUp pod patronátem EIT Food představil 7 převratných startupů a food inovací.
Na akci se mimo jiné představili Hydal Coffee, kteří umí využívat a zhodnocovat lógr hned několika způsoby. Nadchli už Kofolu, Ambiente i Kaufland, se kterými pracují na plně funkčním cirkulární modelu. „Když si připravíme jakýkoliv espresso nápoj, 20 % živin z kávy dostaneme do našich šálků, zbylých 80 % zůstává uvězněno v kávové sedlině. My je zachraňujeme a vyrábíme z nich různé užitečné produkty,” řekl na úvod zástupce spin-offu Nafigate Corporation, Honza Petrásek. Z kávového „odpadu” tak dokážou dostat kávové mýdlo, kávový olej nebo kávový pigment, který barví papír a bioplasty. Lógr nekončí na skládce, kde by zbytečně tlel, a zároveň se pro zisk oleje nebo barviva nemusí pěstovat nová káva, kvůli které by padlo vniveč spousta vody a deforestované půdy. Tomu se říká pozitivní dopad na druhou!
Akce se zúčastnilo i Harvestimo. Hned první věta prezentace musela zaujmout: „Třicet až čtyřicet procent produkce farmářů skončí jako odpad. Nedává to smysl, že?” Startup Harvestimo chce takovému plýtvání předcházet, aby mohli farmáři udat beze zbytku vše, co vypěstují. „Řada farmářů nemá webové stránky. Ti, co je mají, na nich nemají telefonní číslo. A ti, co mají i telefon a linku, pěstují místo řepy řepku,” vysvětlil Jirka Etler, proč založil portál, na němž mohou zemědělci rychle a snadno nabídnout své zboží k prodeji, aniž by museli řešit své stránky, spravovat objednávky nebo najímat asistenty. Zároveň rozjel pilot v Českých Budějovicích, kde napojil lokální farmáře na tamní školní jídelny. Výhledově pak chce zapojit do bezprostředního odkupu plodin také restaurace nebo hotely. Takový systém by mohl nakopnout místní farmáře, podpořit regionální ekonomiku a zabránit zbytečnému dovozu plodin ze zahraničí. A pozor, Harvestimo hledá spolupracovníky - ať už do týmu, nebo jako odběratele a partnery. Více informací najdete na www.harvestimo.cz.
No a co s těmi zmíněnými dováženými bylinkami? „Před čtyřmi lety jsme začali pracovat na nových udržitelných řešeních pro města. Postavili jsme jednu z největších hydroponických farem na světě - na střeše obchodního centra Nový Smíchov. Proč jsme chtěli podpořit pěstování uprostřed města? Zjistili jsme, že většina bylinek, které jsou na českém trhu dostupné, pochází z Izraele nebo Keni. Aby zůstaly čerstvé, létají za námi letadlem, a to nám přišlo strašně zbytečné,” vypráví Michal Kalista ze studentsko-absolventského projektu ForestBit. Jen jediným zrušeným letem z Nairobi se dá ušetřit až 900 Kg CO2. Proto od dubna pěstovali na střeše obchodního domu bylinky, které nabízeli gastro zařízením v městské části Anděl a také na farmářských trzích - nakonec jich udali hned několik tun! Chcete také pěstovat? Svůj systém razantně vylepšili a pro další sezónu firmám nabízí střešní jednotky ForestBit. Jsou soběstačné, neb mají i zdroj v podobě speciálního solárního panelu, a jsou vhodné pro jakékoli ploché střechy - i pro ty, které by neunesly jinou zelenou pokrývku se zeminou.
A to pořád nejsou všechny novinky. Kokoza pracuje na systému městského kompostování pro restaurace a kavárny a můžete zapojit i svůj oblíbený podnik. Nebo se můžete stát lokálním koordinátorem pro adaptaci krajiny na změnu klimatu díky projektu Živá voda. Startup Agrivoltaika vyvíjí systém, díky kterému dokáže zvýšit využití půdy na 186 %. A Ústav analýzy potravin a výživy (pod VŠCHT) řeší bezpečnost potravin s konopím. Pokud vás berou inovace v agropotravinářském průmyslu, dejte si celý záznam posledního MashUpu, nebo se zapojte do EIT Food a buďte součástí tematické komunity.
Komerční článek.
Foto: Unsplash
