XLAB začínal s videem v pražském klubu Roxy, teď má kancelář v New Yorku. Mezi zákazníky jsou IBM, Microsoft či Tik Tok
Zakladatel XLABu Jindřich Trapl. Foto: XLAB 

XLAB začínal s videem v pražském klubu Roxy, teď má kancelář v New Yorku. Mezi zákazníky jsou IBM, Microsoft či Tik Tok

14. říj 2022 Ivo Horváth 4 min

XLAB směřuje od video show k tvorbě vlastních avatarů či k inovacím ve filmovém průmyslu. A v Americe pracuje pro jednu národní sportovní ligu.

VJ je něco jako DJ, ale místo hudby se jedná o různé obrazové projekce často doprovázené hudbou. Jindřich Trapl se „vídžejingem“ zabýval koncem devadesátých let v pražském klubu Roxy. Pak se přidali firemní klienti, kteří chtěli mít podobná představení na svých akcích, a vznikla firma XLAB. Byznys se rozvíjí a hodně mu pomohl i covid. „Využili jsme toho, že máme hodně široký background jak v oblasti show i televizních technologií, tak v oblasti IT. Klientům jsme nabídli řešení pro virtuální eventy. V praxi to znamenalo, že některé firmy si začaly dělat své virtuální televize,“ říká Trapl.

Co je největší novinka ve vašem podnikání?

Začínáme vytvářet filmový obsah s novými postupy. Teď už se nenatáčí před zeleným plátnem jako dřív. Herci dnes bývají před LED obrazovkou, která vytváří pozadí a obrovsky to zrychluje výrobní proces při výrobě kontentu. Odpadá značná část postprodukce. S tímto novým postupem jsme pracovali na jedné nejmenované německé pohádce, premiéru ale ještě neměla.

Kdy jste začal podnikat ve vašem oboru?

Začínal jsem v české klubové scéně. A často šlo o vizuální show na nějakých klubových akcích, například v pražském klubu Roxy, bylo to někdy okolo roku 1998. Šlo o totální pravěk našeho oboru a patří to i k našim kořenům. Tyto naše aktivity se časem zprofesionalizovaly, firma XLAB vznikla v roce 2011. A začali nás poptávat lidé, kteří chtěli dělat show, a to nejen u hudebních akcí, ale také třeba i v rámci nějakých korporátních eventů, případně u velkých společenských událostí, jako jsou třeba různé videomappingy. Pobočku v New Yorku jsme otevřeli v roce 2016. Do Ameriky jsme nejdřív jezdili soukromě a to, jak se tam dělá byznys, nás v mnohém inspirovalo. Řekli jsme si, že nemá cenu mít nízké cíle a že ten byznys zkusíme i tam. A povedlo se nám to. Máme tam nastálo dva lidi a tři další tam dojíždějí, když je potřeba. Máme tam dlouhodobé zakázky.

Jaké zakázky si ceníte nejvíc?

Náš největší klient je jedna z národních sportovních lig v USA. Konkrétně říkat, pro koho pracujeme, nemůžeme. Pro ně děláme vizualizace dat o hráčích na stadionech. Vyvíjíme systém, který funguje v Americe už v několika arénách. Vizualizujeme informace během utkání do LED obrazovek. K tomu potřebujete poměrně sofistikovaný IT systém, který si tahá data z databáze centrální ligy. A my je zobrazujeme.

Na americkém trhu nám hodně pomohla podpora ze strany našeho konzulátu v New Yorku. V New Yorku je obchodní zastoupení. Nejen kvůli zahraniční expanzi jsme také hodně spolupracovali s CzechInvestem. Taková podpora vám sice sama o sobě byznys nerozběhne, ale může pomoci. V podobných organizacích je také mnoho zapálených lidí, kteří jsou ochotní pomáhat. Nám mimo jiné pomohli uhradit část nákladů za účast na nějaké výstavě.

Jak se vaše podnikání změnilo během covidu?

S covidem přišla poptávka po virtuálních eventech. Například některé firmy si začaly dělat své virtuální televize. To vypadá tak, že máte třeba jedno studio pronajaté v Miami, druhé v Irsku, kde jsou nějací lidí u zeleného pozadí. A vy je spojujete tak, že dva obrazy dáte do jednoho. Ti lidé prostě vypadají, že jsou spolu a vy to vysíláte do celého světa. Nikdo ani nemusí tušit, že je každý jinde. A vypadá to jako televizní vysílání z virtuálního studia. Ale s tím rozdílem, že každý z těch vystupujících je na jiném kontinentě. Takové věci jsme dělali například pro Microsoft, IBM a Tik Tok včetně toho amerického. Dělali jsme interní akci pro jejich zaměstnance. Jedno studio bylo v Los Angeles, druhé v New Yorku, vysílalo se to v Americe, ale celé se to odbavovalo a zpracovávalo z Prahy. Všechno to fungovalo v reálném čase. Často pracujeme jako takový hub a je úplně jedno, kde vlastně jsme.

Covid vám tedy hodně pomohl.

Obrovsky. My s těmi klienty, které jsme získali, pracujeme dál. Stali jsme se jejich partnery pro digitalizaci procesů a komunikaci se zaměstnanci i s jejich zákazníky. Těžiště toho, co děláme, se během covidu posunulo od vizuální show spíše do té korporátní oblasti. A je tam samozřejmě mnoho výzev. Tento sektor například dokáže financovat zajímavý vývoj.

O co například jde?

Máme nový projekt, který se zabývá tvorbou virtuálních postav a jejich životem. Máme na to vlastní IT a teď například pracujeme na vlastní postavě. Také máme zakázky pro korporátní byznys. O tom ale nemůžeme mluvit. Ty postavy mohou dělat cokoli – mohou zpívat, dělat tiskového mluvčího nebo recepční v nějaké firmě. Korporáty si tyto boty mohou vychovávat podle svých představ.

Pro boty také vyvíjíte umělou inteligenci?

Tímto se konkrétně nezabýváme a ani nechceme. Na to jsou ti, kteří se AI zabývají profesionálně a s nimi spolupracujeme. Umělou inteligenci akorát napojujeme na naše avatary. Do našich postav integrujeme už hotové nástroje. My jednoduše dodáváme vizuálně propracované verze toho, čemu se říká bot.

Bot vystupuje třeba na nějaké obrazovce?

Ty způsoby jsou různé. To už je otázka, jaké se zvolí medium. Avatar může být na webových stránkách, nebo v recepci jako součást holografické instalace. Pořád ale půjde o stejný engine a stejný produkt. Funkční bot je zatím jeden a funguje u našeho amerického klienta. Ale opět nemůžeme říct, kdo to je. Další boty ale máme ve vývoji a tuto oblast naší práce považuji za zásadní i v souvislosti s Metaverse.

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Osobnosti, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články