Zemědělský startup Ullmanna z Opavy přišel s plecím strojem, který pomocí kamery a softwaru sám rozezná plevel od úrody a plevelné rostliny z pole vyřadí. Farmářům šetří lidskou práci i množství používaných pesticidů. Tvůrci – tchán a zeť Ullmannovi – věří, že by to mohlo zlevnit bioopotraviny na trhu. Sami se za zemědělce nepovažují, jsou spíš IT mozkovnou, která chce chrlit high-tech zemědělské inovace.

Je to široký stroj připojený za traktor a v každém řádku má umístěné kultivační těleso. To obsahuje kameru a počítač, který ovládá plecí nože. Software vyhodnocuje obraz z kamery a díku strojovému vidění dokáže přesně rozeznat chtěnou plodinu od plevele. Takže zemědělci putuje na valník například řepa, zelí či saláty, ale ne plevel. Odplevelování úrody je dost náročná práce a tenhle stroj ji dělá za člověka. Plodinu od plevele rozezná během několika desítek milisekund. Jmenuje se WORM (zkratka z Weeding Organic Robotic Machine, pozn. red.) a je produktem rodícího se opavského startupu Ullmanna.

Zakladateli jsou Martin Ullmann a jeho tchán Jindřich Ullmann. Myšlenka na založení Ullmanny vznikla na podzim 2018, když se spolu tihle dva bavili o tom, jak by se dalo detekovat rostlinu na poli. Martina nadchla myšlenka využití IT technologií v zemědělství a nápad, že by se tak dal mechanicky, bez použití chemie, detekovat plevel. „Nejdřív jsme vytvořili první malý prototyp s kamerkou, která rozpoznává barvu, a docela to fungovalo. Největším impulzem, proč do toho šlápnout, byla konzultace na Centru podpory inovací na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, kde se jim náš nápad velmi líbil a rovnou nám pomohli s dalším směřováním,“ říká pro StartupJobs Newsroom Martin Ullmann.

Jedenačtyřicetiletý Martin, který je bývalý voják z povolání a nynější expert na bankovní systémy, se stal CEO Ullmanny. Řeší všechnu exekutivu a celkově provozní flow firmy. Jeho společník Jindřich, jenž je zkušený zemědělec a expert na pěstování kulturních plodin s více než 40letou praxí, má na starosti vše, co se týká zemědělství a požadavků na produkt. Tým se jim rozrůstá a teď už Ullmanna zahrnuje sedm lidí a k tomu ještě skupinu poradců. „Máme experty na umělou inteligenci, SW vývoj, hardware, agronomii a také konstruktéra “ přibližuje Martin Ullmann.

Martin (vlevo) a Jindřich Ullmannovi v kancelářích Green Light akcelerátoru na VŠB-TUO v Ostravě. (Foto: Archiv Green Light)

V tuto chvíli má Ullmanna za sebou několik verzí prototypů WORMu a s novými posilami v týmu rozšiřuje svůj technologický záběr. Na jaro už mají Ullmanovi domluveno několik českých farem, kde chtějí svůj nejnovější prototyp testovat. Teď technologie testují v jejich „laborce“, jak tomu říkají, a znamená to na pokusném poli. „Podobu WORMu zatím neprezentujeme. Nejdříve podáme pár patentů a až poté se začneme více ukazovat. Na jaře máme naplánován v Polsku polní den, kousek od Opavy, a v červnu poté ukázku na veletrhu nedaleko Poznaně,“ říká Martin a vysvětluje tím, proč ještě nechtějí dávat do médií ani fotky WORMu.

Jjeich inovativní stroj se hodí hlavně pro okopaniny seté ve sponu, kdy se rostliny sází do určených bodů v přesné prostorové vzdálenosti mezi sebou, a výsadba tak tvoří jakousi mřížku. Sází se tak například cukrová řepa, zelí nebo saláty. WORM není primárně určený pro obiloviny nebo kukuřici, kdy se plodina seje velmi blízko u sebe a není zde prostor pro mechanickou práci nožů WORMu. „Ale i u těchto plodin je možné využít náš stroj, kdy díky kamerám je možné přesně navádět i meziřádkové plečky. Podobná řešení už na trhu existují, ale nefungují moc dobře v ekologickém zemědělství, kdy je pole více zaplevelené,“ vysvětluje Martin Ullmann.

Právě v ekologickém zemědělství je potenciální přínos WORMu největší. Především se uplatní v takzvaném udržitelném zemědělství, kde se přece jen ještě chemie používá. Tam díky svému mechanickém způsobu pletí dokáže snížit množství pesticidů až o 40 %. Stejně tak ale Ullmanna bude cílit i na ekologické zemědělství, kde se pesticidy ani umělá hnojiva používat nesmějí. „Pro konvenční zemědělství je přínos WORMu hlavně v tom, že snižuje závislosti na herbicidech a pro ekologické zemědělství je největší přidanou hodnotou snížení závislosti na lidské práci,“ přibližuje Martin Ullmann. Plevel totiž vyřadí z pole mechanicky stroj a není potřeba jej již likvidovat chemicky nebo ručně.

Ullmanna na soutěži Startup Challenge v roce 2020 získala 2. místo. (Foto: Archiv CzechInvest)

Jak Ullmannovi přiznávají, velmi jim v rozjezdu startupu pomohl například Moravskoslezský kraj a jeho program na podporu podnikání, který pomáhá organizovat Moravskoslezské inovační centrum, což je obdoba proslulého Jihomoravského inovačního centra. A tak se Ullmanně podařilo získat půl miliónu korun v rámci programu Startup Voucher, ze svých úspor pak tchán a zeť vložili do stratupu přibližně stejnou částku. „To byl už ten reálný impuls který vyžadoval založení s.r.o., zpracování byznys plánu a průzkum trhu. Postupně se nám dařilo získávat další financování z různých dalších národních nebo evropských výzev a vyhráli jsme i hlavní cenu v Green Light Akcelerátoru,“ popisuje Martin Ullmann. Ullmanna se stala také druhým nejlepším startupem v soutěži CzechInvest Startup Challenge v prosinci 2020.

„Určitě nám to pomohlo. CzechInvest má velmi dobré jméno. Každý den se nám ozývají další lidé, ať už ohledně možné spolupráce, nebo že se jim projekt líbí. Máme z toho velkou radost,“ usmívá se Ullmann.

Všichni farmáři, které Ullmannovi oslovili a stroj jim ukázali, prý říkají, že pokud WORM bude fungovat, tak ho berou. Už nyní má Ullmanna příslib nákupu deseti kusů WORMů pro demonstrační účely pro rakouské farmáře.

Jeden tento šestiřádkový stroj bude stát kolem 100 tisíc eur, tedy zhruba 2,6 milionu korun. „V ekologickém zemědělství je návratnost investice zhruba do dvou let, což je velmi slušné. Zatím je ale cenotvorba otevřená. Jednou z alternativ je nabízet stroj levněji, ale zároveň naučit farmáře platit za používání softwaru a dalších služeb,“ uvažuje o byznys modelu Ullmann.

Při používání WORMu pro vypěstování plodin v bio kvalitě je totiž zisk na hektar například u cukrové řepy na 20 hektarech až třikrát vyšší, protože díky stroji není potřeba tolik lidské práce. Ullmannovi předpokládají, že úplně první uživatelé z tohoto ušetření práce a nákladů budou profitovat nejvíc, ale postupem času začne konkurence tlačit ceny biozeleniny dolů. To povede i ke snižování koncové ceny v obchodě. „V jednu chvíli už cena za biozeleninu bude tak blízko běžné zelenině, že ji zákazník začne upřednostňovat. Pěstování biozeleniny ručně se stane nekonkurenceschopné, a to povede ještě k větší poptávce po robotických strojích,“ předpokládá Ullmann.

Pandemii vidí jako příležitost

WORM je zatím prvním produktem Ullmanny. Dvojice má v plánu postupně rozšířit portfolio o další zajímavá řešení, záleží na poptávce trhu. Jak Ullmannovi říkají, jsou technologická, ne výrobní společnost. Jejich cílem není postavit továrnu a zaměstnávat mechaniky a řešit, jak snížit náklady na výrobu. „Naším cílem je R&D společnost, plná ajťáků, která tvoří nová řešení s vysokou přidanou hodnotou, která investuje do know-how a jeho ochrany a svá řešení nabízí formou licence ostatním výrobcům,“ upřesňuje Ullmann.

Zemědělská Ullmanna je také jedním z těch českých startupů, kterým koronavirová pandemie pomohla. Lidé se v době epidemie totiž začali více zajímat o zdravou stravu a Ullmannovi jsou přesvědčeni, že společnost je připravena na velké změny. „Například na jaře, kdy se zavřely hranice, byl i v Česku problém sehnat lidi, kteří by okopávali na polích. Z pohledu našeho byznysu je tedy pandemie velká příležitost,“ je přesvědčen Martin Ullmann. Jednání s investory, kteří by do startupu vložili větší finanční obnos, prý zakladatelé vedou právě v těchto měsících. V tuto chvíli mají zajištěno financování na rok 2021 a situace se neustále vyvíjí. „Investor by nás mohl velmi rychle posunout blíže k trhům a vše urychlit,“ doufá Martin Ullmann.

Úvodní foto: Shutterstock