Na začátku podnikatelského dobrodružství bývá touha po seberealizaci, spokojených klientech a finančním zisku. Nejdříve však potřebujeme dostatek odvahy, abychom mohli pocítit opravdovou (nebo aspoň zdánlivou) inovátorskou svobodu. A potom záleží na každém kroku a okamžiku, jestli zamíříme k cíli, nebo do slepé uličky. O svých vzestupech a pádech vyprávěli zakladatelé několika českých startupů: Ycluster, Nesnězeno, #suHR, Forsage a Cryptomania.

Léto se chýlí ke svému konci, ale v úterý 10. září se ještě vrátilo teplé počasí. Například v Brně vydržely příznivé povětrnostní podmínky až do večera, což leckdo využil, aby po práci poseděl na hospodské zahrádce. Více než stovka lidí mezitím zamířila do zdejší pobočky Impact Hubu, aby tady zaplnila útulnou konferenční místnost. Na programu byly „Ups & Downs v byznysu”, respektive vzestupy a pády startupů, takže na akci dorazil i reportér našeho Newsroomu.

Karamboly podnikavého zaměstnance

Svoji profesní historii na projekčním plátně nejpřehledněji zobrazil Petr Kadlec, který dnes patří mezi spoluzakladatele psychologického projektu Ycluster. Na vrchní ose vidíme, kde pracoval jako zaměstnanec: například v technologických společnostech Micos, NetSuite nebo Konica Minolta. Na spodní ose mají místo jeho vlastní projekty, jejichž výsledky zobrazuje prostřednictvím emotikonů.

Po smajlíkovém studiu na vysoké škole převažují karamboly: například vývoj softwaru na míru konkrétním zákazníkům, CRM (Customer Relationship Management, česky řízení vztahů se zákazníky) pro penziony nebo výběrová vína. Mezi podnikatelskými projekty najdeme také několik rozpačitých emotikonů, které nevyjadřují propadák, ale ani úspěch: například nástroj pro pracovní video-pohovor E-jobin.

Profesní minulost Petra Kadlece

Nakonec vidíme smajlíkovou současnost, vyplněnou projektem Ycluster, respektive Your Solution s.r.o. „Všude se píše, že nastupuje umělá inteligence, ale firmy stále hledají lidské zaměstnance,” začíná o svém aktuálním záměru hovořit Petr Kadlec. Personalisté tráví výběrovým řízením spoustu času, a proto zkoušejí ušetřit drahocenné hodiny například pomocí textových dotazníků, které mají uchazeči o zaměstnání vyplňovat. „Jenomže respondenti se při tom stylizují do různých rolí, aby vyhověli předpokládaným požadavkům. Proto děláme video-psycho-diagnostiku, kterou nelze ošálit,” pokračuje Petr Kadlec. Uchazeč dostane odkaz, kde se nahraje na video, a personalisté mají hned jasněji, aniž by dotyčného adepta museli zvát na osobní schůzku, například do Prahy.

Proč tedy Ycluster ve svém spoluautorovi vzbuzuje lepší pocity, než například jeho další projekt E-jobin? „Vše, co jsem dělal vedle zaměstnání, tedy napůl, neskončilo dobře,” shrnuje Petr Kadlec. Po mnoha letech námezdní práce odešel za svobodou – a jeho vlastní projekt konečně pořádně šlape.

Petr Kadlec představuje Ycluster

Teď už jenom vydělávat dost peněz

K plnohodnotnému podnikání samozřejmě potřebujeme nejen odvahu, ale také funkční byznys plán, spolehlivé lidi a další pozitivní faktory. „Kamarád se mě ptal, co tady budu vyprávět, když máme samé ups. Tomu jsem se podivila, protože downs bylo hodně,” navazuje Michaela Gregorová.

Její projekt možná už znáte, jmenuje se Nesnězeno a psali jsme o něm v červenci. Propojuje restaurace a spotřebitele, kteří mohou za zlevněnou cenu kupovat poslední porce kvalitních potravin, aby kvůli nadcházející expiraci nebyly vyhozeny. Nesnězeno raketově odstartovalo na přelomu loňského a letošního roku – během prvního měsíce na Facebooku nasbíralo řádově tisíce fanoušků. „Domluvili jsme se s vývojářem, že vyvine appku, za což dostane nějaký podíl. Fanouškům jsme oznámili, kdy bude aplikace spuštěna, udělali PR… Jenomže vývojář nám po třech měsících oznámil, že si appku nechá a spustí svoji vlastní burzu jídla,” vzpomíná Michaela Gregorová.

Nesnězeno má naštěstí věrné fanoušky, kteří konkurenční projekt roztomile vytrollili otázkami typu: „Hele, co děláš? Vždyť existuje už Nesnězeno, tak proč zakládáš nějakou burzu jídla?” Původní projekt má nyní na Facebooku kolem 20 tisíc fanoušků, zatímco konkurent nasbíral zhruba stovku příznivců.

Michaela Gregorová představuje Nesnězeno

Nesnězeno mezitím přece jenom odstartovalo vlastní appku a přišel první potenciální investor. „I proto jsme vytvořili byznys plán, ze schůzek jsme měli dobrý pocit, plánovali jsme, že už si nastavíme nějaké platy… Ale potom přišla negativní odpověď,” pokračuje Michaela Gregorová. Takže opět „down”, následovaný dalším růstem. „Zjistili jsme, že nás baví, když to jde chvíli nahoru a pak zase dolů,” shrnuje Michaela Gregorová.

Michaela Tumpachová představuje #suHR

Finance řeší také Michaela Tumpachová, autorka moravské personalistické značky #suHR, pod kterou probíhají workshopy a funguje stejnojmenná facebooková skupina. Lidé tam například diskutují, kde hledat nové IT specialisty, nebo jak řešit firemní kulturu a hodnoty. „Momentálně mám problém: peníze. Jde o neziskovku, ale musím investovat čas a potřebuju taky nějaké právní zastřešení. Sponzorem projektu je můj manžel,” prozrazuje Michaela Tumpachová.

Domácí šampioni mohou venku pohořet

IT specialisté jsou na současném pracovním trhu vzácní, zvláště když ve volném čase vyvíjejí svoje vlastní technologie. „Původně jsme se chtěli jenom zúčastnit jednoho hackathonu (programátorské soutěže, pozn. red.), ale tam jsme vyhráli. Možná i proto, že soutěž pořádala společnost Honeywell a my jsme svůj vynález pojmenovali: Honey? Well!” vypráví vesele Pavol Ulbrich.

Projekt byl později přejmenovaný na Forsage (Forsáž), údajně podle nějakého interního vtípku, ale princip zůstává stejný: Včelaři mohou dálkově sledovat, co se děje v jejich včelích úlech. Forsage vyhrála několik tuzemských soutěží, přemožitele našla teprve v zahraničí. „Zjistili jsme, že za světovou konkurencí máme větší zpoždění, než jsme čekali. Podobné technologie začaly vznikat už koncem minulého století a jsou zlepšovány velkými týmy, kdežto nás je šest,” přiznává Pavol Ulbrich.

Nicméně vývoj českého virtuálního včelaře pokračuje, protože opylovatelé potřebují sofistikovanou lidskou péči a autorský tým má výdrž. „Nejdříve jsme chtěli vyvinout nějaké hezké malé chytré zařízení, což se ale ukázalo jako příliš obtížné. Potom jsme zkusili vyrobit velký ošklivý hardware, což ale není o mnoho lehčí. Takže zase děláme na hezkém malém chytrém zařízení,” dodává svým vtipným stylem Pavol Ulbrich.

Pavol Ulbrich představuje Forsage

Zdánlivě bláznivým volnočasovým koníčkem začal také podnikatelský příběh Zbyška Podhrázského. Organizoval brněnskou noční šifrovací hru Tmou, která každoročně přiláká stovky týmů. „Najednou přišel zástupce jedné firmy a povídá: Naši zaměstnanci nechtějí chodit na teambuildingy, ale potom v listopadu musíme zkrátit pracovní dobu, protože všichni jdou na Tmou. Co kdybyste pro nás udělali šifrovací teambuilding?” vzpomíná Zbyšek Podhrázský na prvního klienta. Stejnou poptávku postupně dostal od desítek komerčních společností: Google, Apple, Oracle, Red Hat, SAP, T-Mobile, Kiwi a dalších. Koncem roku 2010 oficiálně vznikla společnost Cryptomania s.r.o., specialistka na venkovní šifrovací hry nejen pro firmy. (Že venkovní šifrovačky táhnou, dokazuje i příběh pražských Hunter Games, o nichž jsme nedávno psali zde.)

Předpona „krypto” pochází z řečtiny, kde označuje něco skrytého nebo tajného. Zhruba ve stejné době jako brněnský šifrovací startup toto slovo začali používat autoři prvních digitálních peněz – tedy kryptoměn, jejichž reklamy posléze zablokovala největší internetová sociální síť. „Takže marketing na Facebooku nám vůbec nefunguje. Máme smůlu, byli jsme tam identifikovaní jako kryptoměny,” konstatuje Zbyšek Podhrázský. Cryptomania navíc místo mobilní aplikace vsadila na webové stránky, protože věřila, že budou levnější, což zřejmě nebylo šťastné rozhodnutí. A narazila v zahraničí, konkrétně v New Yorku. „Tam jsme úplně pohořeli. Mysleli jsme totiž, že Američané zvládnou stejnou herní obtížnost jako Češi, ale oni se divili, že k šifře nedostali návod.”

Zbyšek Podhrázský představuje Cryptomanii

Všichni řečníci nakonec předstupují před publikum společně, aby ze svých „Ups & Downs” – vzestupů a pádů – vyvodili závěry a rady. Na některých panuje shoda: Nebojte se prezentovat, v případě potřeby poproste někoho zkušenějšího o pomoc a obklopujte se dobrým týmem. Následuje zasloužený potlesk a někteří účastníci z Impact Hubu přesedají ještě na hospodské zahrádky, aby využili jednoho z posledních vlahých večerů letošního léta.

Máte také zajímavý příběh vzestupů a pádů? Podělte se s námi o něj prostřednictvím e-mailu redakce@startupjobs.cz.

Autor textu a foto: Petr Woff