Sedmý ročník konference Osobní růst, kterou každoročně pořádá vzdělávací institut GrowJob, a jehož byl StartupJobs Newsroom partnerem, letos radil lidem, jak přežít pandemii a nezbláznit se z toho. Jak se nezhroutit z hejtů na internetu, jak se nenechat zničit stresem, jak se cítit dobře díky jídlu a jak ze své značky vytvořit kult, který si lidé vytetují na tělo a všechno s ním spojené budou jednoduše zbožňovat.

Stres je kamarád. Je to reakce lidského těla, která člověku pomáhá přežívat v náročných situacích, například v té, která panuje teď kolem koronaviru. Musí to být ale dobrý stres, takzvaný eustres, tedy víceméně pozitivní zátěž, která, pokud přichází v přiměřené míře, stimuluje člověka k vyšším a lepším výkonům. Oproti tomu distres je zlý stres, nadměrná zátěž, může jedince poškodit.

„Při eustresu tělo mobilizuje naši energii a je to situace, kdy můžu ovlivnit, jak to dopadne. Například když mám přijít před publikum s prezentací. V těle probíhá spousta procesů, které pomáhají toho výkonu dosáhnout. Oproti tomu distresová situace je, když výsledek nemůžeme ovlivnit. Třeba jedu na důležitou schůzku, stojím v zácpě a nemůžu udělat vůbec nic,“ vysvětloval psychoterapeut a psychiatr Tomáš Rektor při konferenci Osobní růst 2021, která se uskutečnila minulý víkend.

Jednalo se už o 7. ročník této konference a letos se přesunula do online světa. Cílem tradiční novoroční šestihodinové „nakopávačky”, jak ji pořadatelé nazývají, je maximalizovat kritické myšlení a minimalizovat nepodložený motivační „bullshit”. Aspoň podle průvodních slov této akce. Cílem konference bylo předat publiku nejaktuálnější poznatky z oblasti osobního rozvoje, a to metodou evidence-based přístupu, tedy na základě důkazů a osobních zkušeností.

Mezi devíti řečníky byli například lektor tvůrčího psaní René Nekuda, biohacker a instruktor otužování Libor Mattuš, autor knihy Konec prokrastinace Petr Ludwig nebo expert na digitalizaci Filip Dřímalka.

Jedním z řečníků byl i psychiatr Tomáš Rektor. Absolvoval výcvik v hlubinné psychoterapii SUR, čtyři roky individuální sebezkušenosti v gestalt terapii a kurs neverbálních technik. Nyní je ve výcviku v psychoanalýze a je kandidátem české psychoanalytické společnosti. (Foto: Archiv GrowJob).

Pointa vystoupení Tomáše Rektora spočívala v tom, že zatímco dobrý stres člověku pomáhá a nabudí jej, špatný stres člověka paralyzuje, vypne a naopak jeho výkon výrazně zhorší. I proto je dobré se naučit se stresem pracovat a využít jej ve svůj prospěch. Důležité podle něj je vůbec dokázat rozpoznat, že člověk ve stresu je a nesnažit se přehlížet jeho projevy. Například ztuhlé zádové svaly, vysoký krevní tlak nebo potíže se žaludkem či sexuální disfunkce. Je také možné naučit se přepnout distres na eustres. Člověk by se měl distresu, tedy bezmocným situacím vyhýbat a naopak by měl vyhledávat situace, které jsou sice výzvou, ale může je ovlivnit.

Lidé by se podle Rektora měli zamyslet nad tím, co dělají, když jim je psychicky špatně, a co jim proti tomu pomáhá. Dobré věci jsou jít si zaběhat, meditovat, popovídat si s přáteli nebo rodinou či si přečíst dobrou knihu. Naopak špatné řešení je zapálit si cigaretu, pít alkohol nebo sníst tabulku čokolády. „Netvrdím, že je smrtelný hřích, když si někdo dá po dlouhém dni víno nebo čokoládu. Problém je v tom, že první kategorie zlepšováků je složitější a ta druhá jednodušší. Je mnohem lehčí si dát skleničku než si jít zaběhat. Čím víc jsme ve stresu, tím větší budou tendence k tomu, abychom sahali po jednoduchých řešeních. A pak se velmi snadno roztočí spirála. Druhý den pak budeme po vínu unavenější a spirála se roztáčí ještě víc,“ vysvětloval Rektor. Proto by si měl člověk už během dospívání osvojit mechanismy těch dobrých způsobů, jak stres odbourat.

Andrea Mokrejšová je klinická nutriční terapeutka, která věří, že strava je neodmyslitelnou součástí zdravého životního stylu. (Foto: Archiv GrowJob).

Nutriční terapeutka Andrea Mokrejšová upozornila, že spousta lidí v dnešní době není schopna své tělo správně vyživit a dát mu, co potřebuje. Dost často za to může nejen lenost lidí, ale také informační chaos ohledně výživy. Když si ale člověk nastaví příliš přísná pravidla takzvané zdravé životosprávy, například příliš striktní styl výživy, o to spíš pak přijde selhání, protože velké extrémy a příliš prudké změny životního cyklu pak nikdo není schopen udržet.

Člověk by se podle Mokrejšové měl spíše zaměřit na to, jak se cítí a co mu dělá dobře, než na to, kolik po dané změně hubne nebo která celebrita na Instagramu ji propaguje. Pokud člověk chce změnu odstartovat dobře, nejprve by si měl zapsat a zanalyzovat svůj současný jídelníček, být k sobě kritický a sám sobě navrhnout změny. Změny by ale měly být postupné a hlavně udržitelné, aby nedošlo k selhání. Pro psychiku nejsou dobré ani přílišné výčitky, pokud už člověk něco nezdravého sezobne.

Tino Hrnčiar je spoluzakladatelem ikonického brandu s oblečením a doplňky Life is Porno a uměleckého prostoru Forbidden Spot v Praze. Kromě toho několik let organizoval gastronomické zážitky na netradičních místech pod značkou Forbidden Taste. Pracoval pro značku Red Bull, z toho tři roky v centrále v Salzburgu jako International Brand Manager. (Foto: Antonious Vlachou)

Slovák Tino Hrnčiar, spoluzakladatel kultové streetwearové značky Life is Porno a kreativního prostoru Forbidden Spot v Praze promluvil o budování jména značky. Zdůraznil, že image značky tvoří úplně všichni lidé ve firmě, ať už je to někdo z finančního oddělení, z logistiky, řidič nebo hosteska na firemním eventu. „Hlavně ve větších firmách se stává, že některé pozice jsou podceňované a dostane se na ně každý. Zapomíná se na to, že právě tyto pozice jsou ve vztahu k zákazníkovi v první linii. Právě číšník na vaší firemní akci přeci stráví s vaším zákazníkem nejvíc času. Když je na nic, velmi to ovlivní celkový dojem,“ upozornil Hrnčiar.

Prozradil několik principů, kterých se při budování brandu drží: Hrnčiar tvrdí, že lidé se nerozhodují racionálně. Rozhodují se podle toho, co dělají ostatní stejně naladění lidé. Například na TED Konferenci stačí, aby se postavili tři lidi a už to rozpoutá vlnu standing ovations. „Stačí, že se postaví tři a je velká pravděpodobnost, že se postavíte i vy. Naopak na jazzovém koncertu se nezvedne nikdo, protože jazzoví fanoušci tohle prostě nedělají. Při tvorbě brandu si proto musíte definovat, kdo jsme ti ´my´. Zjistěte si také, co vaši fanoušci dělají, kam chodí, co pijí a jedí, jaké weby sledují, a co naopak nikdy nedělají," radil Hrnčiar.

Tetování Life is Porno je vstupenka do tajné skupiny

Dodal, že on v Life is Porno se nikdy nedívají na své příznivce jenom jako na zákazníky, na čísla v tabulkách. Jsou to pro ně fanouškové a značka k nim tak přistupuje. Pro své zcela skalní fanoušky má na sociálních sítích tajnou skupinu, kde se dovídají o aktuálních projektech, na kterých značka pracuje, mohou odtud nahlédnout do zákulisí značky a jejího fungování. Mohou si tam také mezi sebou vyměňovat kousky oblečení a doplňků. Do tajné skupiny se dostanou například tím, že si koupí speciální sběratelskou edici kšiltovek nebo pošlou fotku svého tetování s brandem Life is Porno.

Hrnčiar radí, že je dobré vybudovat ze své značky kult, něco výjimečného pro skupinu lidí, kteří značku budou zbožňovat a příslušnosti k ní si budou vážit. „Naopak nejsem příznivcem toho, když na uživatele bliká jedna reklama za druhou ve výkonnostních kampaních a křičí na ně: kupte, kupte, kupte! Každý obsah, který vy jako firma na internet dáváte, by měl přinášet přidanou hodnotu vašim true fans, skutečným fanouškům,“ doporučuje Hrnčiar.