Známý český chirurg Tomáš Šebek má za sebou nejen několik náročných misí Lékařů bez hranic, ale také úspěšnou podnikatelskou dráhu. Jeho projekt uLékaře, který se zaměřuje na digitální zdravotnictví, utěšeně roste a po více než sto tisících on-line konzultací a zkušenostech se zavedením ukrajinské jazykové mutace se nyní chystá expandovat. Šebek to prozradil v rozhovoru pro SJ News.
Jak vypadá představa ideálně fungujícího digitálního zdravotnictví podle Tomáše Šebka?
Zdravotnictví, ve kterém bych chtěl fungovat jako lékař i jako pacient, by začínalo právě u pacienta. Měl by plně digitální přístup k lékařské službě, zajištěný například bankovní identitou. Její pomocí by se dostal ke svému účtu, který bude jeho a bude pravděpodobně někde v cloudu. Bude splňovat všechny podmínky data security, ale bude to pacient, kdo svá zdravotní data obsluhuje, stejně jako obsluhuje třeba svou mobilní banku. Bude určovat, komu v tom systému poskytne klíč a za jakým účelem. Bude-li potřebovat nějakého konkrétního lékaře, konkrétní službu, tak prostě do té konkrétní služby či tomu konkrétnímu lékaři systém odemkne.
Pacient by se tak dostal - nikoli jen teoreticky, ale i prakticky - do středobodu celého dění a služby. Data, a s nadsázkou i zdravotnický personál, by cirkuloval kolem něho. To samozřejmě říkám s veškerou pokorou k tomu, že se dnes dá od diagnostiky až po léčebný proces odpracovat online maximálně 20 procent všech pacientů, zbytek musí být nutně v kameni, tedy ve fyzické podobě. Kdyby se tohle podařilo, tak si myslím, že by se ve zdravotnictví začaly dít věci, a to veskrze pozitivní.
A jak je na tom digitalizace českého zdravotnictví doopravdy?
Jsme v podstatě pořád na počátku, výrazně pokulháváme za Evropou, hodně velký rozdíl je například mezi námi a severskými státy. V tenhle moment už máme alespoň nějaký plán či řekněme deadline (vládní program kabinetu Petra Fialy do roku 2025, pozn. red.), ve kterém by se měla úspěšná digitalizace ve zdravotnictví odehrát, ale jak tak sleduji vývoj, tak si myslím, že je to jen kýžené přání. Zatím se nám příliš nedaří, trh je strašně fragmentovaný, stát neumí spolupracovat s neziskovými organizacemi, komerčním sektorem… Myslím si, že je to v úhrnu velká politická neschopnost digitalizaci dotáhnout tak, jak bychom si všichni přáli.
Co je dalším důvodem, proč jsme v digitalizaci zdravotnictví tak pozadu?
Byli jsme pionýry v době, kdy tady vznikaly projekty jako třeba IZIP (projekt elektronických zdravotních knížek; český stát do něj za deset let investoval téměř dvě miliardy korun, ale v roce 2012 byl zastaven coby nefunkční, pozn. red.). Bylo kolem toho velké nadšení a mohli jsme být premianti, ale bohužel se zrovna s tímhle projektem stalo, co se stalo. Pak vznikla ve zdravotnictví obecně velká nedůvěra k čemukoli, co se týče informační a komunikační technologie. Každá implementace nějaké digitální služby je a priori nahlížena jako přinejmenším komplikovaná věc, a to podle mě zbrzdilo spoustu věcí, které se již mohly odehrát.
Když bychom se na to podívali z vašeho pohledu co-foundera společnosti uLékaře, která umožňuje internetovou komunikaci s lékaři, je podle vás u veřejnosti o digitalizaci zájem?
Tam je to právě zcela opačně, protože se lidé naučili pokud možno řešit hodně věcí digitálně. Přes internet si nakoupíte jídlo, dovolenou, tak proč byste si nemohl vyřídit alespoň část služeb ve zdravotnictví ještě před tím, než se fyzicky setkáte s lékařem? Nepopírám, že zdravotnictví zůstane v kameni, ale z hlediska logistiky je možné v tom systému celou řadu věcí efektivně odpracovat digitálně, a to v tuhle chvíli ještě moc neumíme.
Obecně je společnost na něco takového nastavena hodně a sleduje trendy víc, než si dovedeme připustit. Dávno už neplatí, že by senioři neuměli zacházet s chytrými telefony a podobné mýty, které se dokola tradují a jsou takovou omluvenkou pro nedostatečnou digitalizaci, i když omluvitelné to moc není. Takže je velká poptávka ze strany veřejnosti, malá nabídka ze strany systému.
Kolik lidí vaši službu využívá?
Historicky jsme v České republice pionýry, takže za sebou máme řádově statisíce úspěšných konzultací (společnost uLékaře vznikla v roce 2016, pozn. red.). Teď nám exponenciálně rostou, takže se blížíme k nějakým deseti tisícům interakcí měsíčně. Dva tři roky jsme opožděni za jedním z hlavních startupů v Británii.
Jak velký vliv na rozvoj digitálního zdravotnictví měla celosvětová pandemie covidu?
Měla nepochybně velký vliv. Lidé se začali konečně zajímat o kategorii zdraví, a nikoli zdravotnictví. Všichni jsme si uvědomili, že jsme smrtelní, takže zdraví se dostalo do popředí, což je pozitivní dopad covidu. Rozvoj vzdáleného přístupu k lékařské péči, kdy minimálně zpočátku byl lékař s pacientem v přímém kontaktu jen velmi omezeně, protože chtěl jeden druhého chránit, byl s covidem ruku v ruce spjatý.
Velmi jsem kvitoval, že si to uvědomili také velcí zaměstnavatelé, kteří jsou dnes mnohem dál v tom, jak pracovat s veřejností, respektive zaměstnanci, než jsou úvahy státu. Berou zdraví jako jednu z komodit – bez něj prostě není prosperita.
„Do roka a do dne chceme expandovat”
Jak je to tedy s využíváním vašich služeb coby firemního benefitu?
Na tom, že si zaměstnavatelé zaplatí členství pro své zaměstnance, máme postavený hlavní obchodní model. I když jsme původně vznikli jako služba pro koncové klienty (B2C), tak jsme následně zjistili, že ze svého příliš dotujeme relativně drahou službu, byť je plně digitální.
Fungujeme ve třech krocích od konzultace s praktickým lékařem přes konzultaci se specialistou až po objednání na fyzické vyšetření nebo výkon do zdravotnického zařízení. Jenže tohle zatím není možné v B2C komerčně provozovat, jelikož to není hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a každý jeden takovýto případ bychom dotovali zhruba 500 korunami. Proto jsme vymysleli produkt do B2B, kdy si u nás zaměstnavatelé formou předplatného sjednají naše služby.
Jaký je mezi firmami zájem o vaše služby?
Využívá nás dnes přes sto tisíc zaměstnanců ve 120 až 130 společnostech. Patří tam velké korporace typu Česká spořitelna až po malé firmy s padesáti a méně zaměstnanci. Právě na menší společnosti do 50 zaměstnanců bychom se chtěli do budoucna zaměřit, jelikož tenhle segment jsme zatím nebyli schopni efektivně pokrývat. Koncem roku bychom chtěli zavést plně automatizovaný, de facto e-shopový prodej do těchto firem. Od loňského roku je pak hlavním pilířem našeho budoucího směřování plně automatizovaný preventivní program.
To má vypadat jak?
Jednoduše se zaregistrujete do naší klientské zóny a my vám ušijeme preventivní program na míru podle detailů, které nám o sobě sdělíte. Srovnáme vám očkování, řekneme, zda a kdy byste měl absolvovat jaká preventivní vyšetření, a zároveň čím víc do systému budete přidávat dat, třeba i prostřednictvím nějakých hardwarových sběrnic, tím detailněji budeme moci stanovit individuálně optimální preventivní program. Zatím máme tuhle službu hlavně pro firmy, ale ve velmi krátkém čase to bude možné i pro B2C.
Je zájem o vaše služby i v dnešní poněkud rozkolísané době?
Zájem dlouhodobě roste, i když vzhledem obecně ke světové krizi související s konfliktem na Ukrajině jsou zaměstnavatelé opatrnější v jakýchkoli typech investic. Takže, narovinu, i my to pociťujeme, ale neznamená to odliv stávajících zákazníků. Je to jen určité zpomalení tempa, které bylo v období mezi koncem pandemie a začátkem války na Ukrajině velmi rychlé, skoro až exponenciální.
V březnu jste zpřístupnili své služby zdarma právě pro uprchlíky z Ukrajiny. Jaký byl zájem mezi nimi?
Blížíme se k deseti tisícům konzultací, měsíc od měsíce narůstá poptávka na dvojnásobek či více. Máme ukrajinskou poradnu plně v ukrajinštině, která je zaštítěná více než desítkou ukrajinských lékařů působících v České republice.
Bylo pro nás automatické nabídnout svou službu pro bono, ale také jsme si dokázali, že jsme schopni velmi rychle expandovat na nový trh, aniž bychom dělali složité úpravy produktu. Během několika týdnů se nám jako side efekt toho všeho podařila expanze do první země, což mimo jiné výrazně zrychlilo náš původní plán, že bychom chtěli do roka a do dne působit na dalších trzích v Evropě.
To je teď vaše priorita?
Je to hlavní plán. Na jednu stranu jsme malinko přechozený startup, jelikož jsme se původně narodili s myšlenkou rodinné firmy bez externích investic a s cílem zavést službu telemedicíny v Česku, ale pak jsme na to začali roubovat ambicióznější plány včetně expanze. Ona v tom našem příběhu celou dobu je, jenom jsme nevěděli, kdy nastane. A právě teď se zkušeností s ukrajinskou jazykovou mutací máme jasný plán dostat do roka a do dne naši službu do dalších zemí kolem nás.
