„V posledních letech uháněl okolní svět kupředu, zatímco my jsme na ně jen zůstali zírat,” stojí v pozvánce na letošní ročník konference Startup World Cup and Summit, která se koná v dubnu v Praze a jejímž mediálním partnerem je i Newsroom StartupJobs. Pořadatelé Vít Šubert (vlevo; CEO fondu UP21) a Václav Pavlečka (investorký fond Air Ventures) nám při té příležitosti poskytli rozhovor na téma vývoje startupů v České republice.
SWCSummit vznikl spojením dvou nejvýznamnějších startupových konferencí posledních let. Uskuteční se v Praze 28. a 29. dubna v Cubex Centre, tentokrát s mottem Make Europe Competitive Again.
Součástí bude tradičně také evropské finále soutěže o nejlepší startup, jehož vítěz může získat okamžitou investici 500 tisíc dolarů. Do bojů o titul kontinentálního šampiona se mohou zapojit i české a slovenské startupy. Stačí do 12. března 2020 vyplnit registrační formulář na stránkách akce.
Té se zúčastní i několik známých tváří. Mezi nimi například Tosca Musk, sestra Elona Muska, která stojí za úspěšnou platformu Passionflix, specializující se na streamování a vlastní produkci romantických filmů a seriálů. Dále Marvin Liao - investor a mentor, který prostřednictvím akcelerátoru 500 Startups investoval do stovek úspěšných startupů, včetně tzv. unicornů, a respektovaná startupová manažerka Irina Nicoleta Scarlat, zodpovědná za růst značky Revolut.
Ústřední trojici doplní například odborníci na kosmický výzkum Tom Cwik a Frank Salzgeber z NASA a ESA, kteří budou diskutovat o vývoji a využití kosmických technologií. Velmi zajímavou osobností pak bude technologický velvyslanec Dánska Mikael Ekman a chybět nebude ani český zástupce - vizionář, matematik, miliardář a investor Karel Janeček.
Účastníci budou mít možnost si pomocí aplikace domluvit one-on-one schůzky přímo s klíčovými investory či mentory. V neposlední řadě si pak autoři přihlášených projektů vyzkouší prezentaci před odbornou porotou. Pořadatelské společnosti UP21 a Air Ventures nabídnou vítěznému startupu v rámci výhry okamžitou investici 500 000 dolarů. Jejich zástupce, Víta Šuberta a Václava Pavlečku jsme proto vyzpovídali:
Vít Šubert a Václav Pavlečka (vpravo) při loňském ročníku konference.
Na svých stránkách naznačujete, že Evropa zaspala vývoj, zatímco Spojené státy a Čína se ujaly vedení. Čím to podle vás je?
VŠ: Pokud jde o Čínu, nemyslím si, že by v oblasti startupů, resp. disrupcí, byla ve vedení. U Spojených států to ale jednoznačně platí. Tam se celý startupový ekosystém buduje od padesátých let minulého století. Oproti Evropě má tedy USA zhruba půlstoletí náskok. Další nevýhodou Evropy je její fragmentace. I to je jeden z důvodů, proč se sem investoři z USA nijak nehrnou. Evropa je pro ně coby jeden velký trh prakticky neuchopitelná.
VP: Je to tak. Silicon Valley se začalo formovat jako "hlavní město venture kapitálového byznysu" už ve čtyřicátých letech 20. století, kdy děkan Stanfordské univerzity rozjel systém na tvorbu "spin-offů". Naproti tomu kolébkou prvních českých startupů byla, řekněme, devadesátá léta. K tomu je třeba na straně Američanů přičíst spojený trh, jak říká Vítek, jejich vrozenou podnikavost a efekt sněhové koule. Na něm je totiž celá technologická scéna založená. Založíte si firmu, zaměstnancům v ní dáte podíly a společnosti se daří tak, že jsou z vás všech najednou dolaroví milionáři. Vy pak buď založíte další projekt, nebo se stanete investory, stejné je to s vašimi klíčovými zaměstnanci. Ti si posléze zakládají vlastní společnosti, protože nechtějí jít ve třiceti do důchodu. Jelikož mají kontakty a zkušenosti, mají i větší šanci na úspěch, "vyučí" si další lidi, kteří si časem také založí firmy a už se to nabaluje, přidávají se velcí institucionální investoři, firmám se daří dostávat se na burzu... Tenhle efekt je v USA strašně silný.
Co se týká technologií nebo lidských talentů, tam jsou Evropa i samotné Česko naprosto konkurenceschopné. Ale pokud jde o efekt sněhové koule, má Silicon Valley náskok několika desítek let.
Co se týče Číny, to je složitější, její potenciál vychází z toho, že zabarikádovala dveře ke svému vnitřnímu trhu a nechává vyrůst lokální technologické giganty. Na miliardovém trhu se to dělá trochu lépe než u nás, s desítkou milionů lidí hovořících stejným jazykem (smích).
A co s tím udělat?
VŠ: Nemáme ambici změnit evropskou legislativu nebo systém dotací a centrálních fondů. Na druhou stranu si myslíme, že bychom měli zkoušet pomoct vylepšit legislativu a ekosystém pro startupy minimálně v ČR.
VP: Lék není jednoduchý ani krátkodobý. Je to mix opatření, která by měla zahrnovat investice do vzdělání, podporu ze strany médií, která budou přinášet více příběhů o úspěších českých podnikatelů, lepší propojení univerzit a soukromého sektoru... To je vlastně asi ideální, aby se začala nabalovat zmiňovaná sněhová koule.
Jak k tomu přispěje právě SWCSummit?
VŠ: V rámci workshopů na SWCSummitu předáváme know-how startupům, propojujeme investory a startupy z různých zemí. Organizujeme one-on-one schůzky startupů s investory a mentory.
Startupy mají možnost čerpat inspiraci od ostatních startupů, vzájemně porovnávat svou úroveň prezentací, vyzkoušet si tzv. pitch před porotou a publikem.
VP: Už teď můžeme pozorovat, jak daleko se dostaly startupy, které uspěly v předchozích ročnících. Před třemi lety v regionálním kole celosvětové akce Startup World Cup zvítězila česká společnost Shipvio, která využívá principy sdílené ekonomiky v logistice. V globálním finále v San Franciscu se umístili na čtvrtém místě. Firma nyní skokově roste a je před takzvaným áčkovým kolem investice.
V dalším ročníku zvítězil polský start-up StethoMe, který vyvíjí chytré zařízení na analýzu dětských nemocí pro domácí použití. Těm se zase podařilo dostat do preklinických testů a v tuto chvíli jsou před vstupem na evropský a americký trh.
A poslední ročník vyhrál švédský start-up Mimbly, který se zaměřuje na změnu přístupu společnosti k čistotě vody a jejímu využití. Vymysleli přídavné zařízení do praček, které zachycuje mikročástice a filtruje vodu, což přináší lepší, efektivnější a ekonomičtější praní. Už jen těmito úspěchy vzniká zmiňovaná sněhová koule. Za dalších několik let mohou lidé z těchto úspěšných startupů odstartovat další úspěšný byznys.
Součástí akce je i soutěž o nejlepší startup. Co by podle vás měl nejlepší startup splňovat?
VŠ: Měl by to být jednoduše škálovatelný startup, který ideálně provede disrupci nějakého segmentu nebo části trhu, co se nezměnil deset nebo více let. Neměla by mu chybět globální ambice. A pochopitelně kvalitní tým zakladatelů.
VP: Jasnou konkurenční výhodou je odlišnost. K dosažení úspěchu v soutěži je však naprostou nezbytností schopnost dobře odprezentovat, co daný startup dělá. Řemeslo prodeje totiž do značné míry závisí na tom, jak dobře umí lidé ze startupového týmu vysvětlit, proč jsou jejich produkt nebo služba pro zákazníka důležité.
Říkáte, že o úspěchu nerozhoduje ani tak genialita nějakého produktu nebo služby jako schopnost tvůrců dané řešení prodat. Vypozorovali jste nějaký univerzální recept na to, jak "to prodat"?
VŠ: Nemyslím si, že nějaký takový recept existuje. Je to o osobních schopnostech zakladatelů a o jejich umění zaujmout investora během poměrně krátké prezentace natolik, aby se chtěl dozvědět o daném startupu více.
VP: Ideální recept máme s Vítkem uložený v sejfu, ale nikomu ho neukážeme! Ba ne, kdybych to měl vzít trochu vážně - jedna věc je "prodat" startup na soutěži a druhá prodat ho u zákazníků. Právě zákazníci jsou klíčoví a dobrý start je neustále se s nimi bavit. I v úplných začátcích, když ještě není hotový produkt, je třeba zákazníkům ukazovat myšlenku, ukazovat jim prototyp, nechat si od nich podepsat letter of intent, sbírat odběratele newsletterů. Sbírat kontakty, budovat kanály. Zákazník je ten, kdo rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu. Nejde o množství tlačítek nebo hromadu skvělých funkcí, které vymyslí vývojáři. Jde o to, co opravdu potřebuje a chce zákazník.
Co je podle vás důvodem, proč si české firmy/podnikatelé nevěří, proč mají nízké sebevědomí?
VŠ: Jednou z klíčových příčin je systém našeho školství, který je postaven především na drilu a doslovném opakování naučené látky.
VP: Souhlasím s Vítkem. Je potřeba mezi žáky a studenty mnohem více podporovat týmovou hru, vést je k samostatnému uvažování a vedení, budovat v nich sebevědomí a povzbuzovat je v prezentování. Jak chcete vychovat sebevědomou generaci, když dětem učitelé dávají jedničku, dvojku, trojku? Co to je vlastně za koncept dávat dítěti číselné hodnocení? Co nám říká? Nebylo by lepší slovní hodnocení, aby rodiče i děti věděli, na čem zapracovat konkrétně? Nebylo by lepší děti namísto neustálého strašení do studia nadchnout? Nechat je obhajovat své názory, nechat je diskutovat - klidně i s učitelem, tou zdánlivě dokonalou autoritou... Věřím, že i takoví učitelé u nás jsou, ale bohužel nejsou zrovna v převaze.
