Význam správně definované vize, schopnost spolupracovat v hybridním prostředí, prioritizace i vlastnosti opravdového lídra. To jsou jen některá z témat, kterým se věnoval třináctý ročník konference Project, Agile & Leadership s podtitulem Tips & Tricks, jehož byl StartupJobs Newsroom mediálním partnerem. Akce, která se konala předposlední týden v září, přilákala na tři stovky účastníků fyzicky, další téměř stovka se připojila online. Jedním z největších lákadel pak byl bývalý kapitán jaderné ponorky David Marquet, který mluvil o vůdcovství založeném na záměru.
Třináctý ročník konference Project, Agile & Leadership otevřel Martin Klusoň, jeden ze zakladatelů společnosti Symphera, která akci pořádá. Věnoval se významu vize ve firmách i v soukromém životě. Klusoň podotkl, že ačkoliv je pojem vize dnes už značně zprofanovaný a vyprázdněný, málokdo ho umí využívat správně. „Vize není racionální tvrzení. Je to obraz,” upozornil posluchače. Podle něj umí správná vize vytvořit v hlavách lidí konkrétní obrázek budoucnosti, který spustí biochemickou reakci. Začne se tak tvořit koktejl hormonů, které dodávají potřebnou energii a motivaci.
Dnes už je také podle Klusoně dokázané, že mozek se umí v rámci své neuroplasticity uzpůsobit tak, aby vizi pomohl jejímu nositeli dosáhnout. „Vize ale nesmí být moc lehká,” varoval Klusoň a své tvrzení podpořil dalším z výzkumů, které ukázaly, že firmy s příliš dosažitelnými vizemi jich nakonec dosahovaly méně častěji než ty, které si stanovily záměry velmi ambiciózní.
Z ankety mezi účastníky konference ale vyplynulo, že většina přítomných buď firemní vizi vůbec nezná, nebo ji sice v obrysech zná, ale nijak je neinspiruje a nemotivuje. Klusoň shrnul v závěru své vystoupení do tří klíčových bodů. Podle něj je důležité nějakou vizi mít, s někým ji sdílet a také neustále měřit či sledovat její naplňování.
Zaměstnanec musí rozumět záměru, s jakým věci dělá
Ohlášená hvězda konference, bývalý kapitán amerického námořnictva David L. Marquet, zase nabídl svůj pohled na moderní a efektivní leadership. Ve své přednášce se pomocí scén ze známých akčních filmů snažil divákům přiblížit koncept takzvaného intent-based leadershipu, tedy vůdcovství založeného na záměru.
O tom, jak z následovatelů udělat vůdce, David L. Marquet napsal i knihu Otočte loď
Právě scény z akčních filmů pomohly Marquetovi v jeho přednášce poukázat na jazyk, který na pracovišti či v kritických situacích používáme. Podle něj se totiž základy způsobu komunikace, jakým dnes řada šéfů komunikuje se svými podřízenými, od dob průmyslové revoluce a dob, kdy se pracovní svět dělil na lídry myslitele a zaměstnance jako výkonnou sílu, příliš nezměnily.
Co Marquet klienty učí a co představil v Praze, byl způsob komunikace a přístupu k lidem, který umožňuje zaměstnancům nad prací přemýšlet a následně ji dělat. Nemusí tak spoléhat pouze na rozkazy svého nadřízeného, ale zvládají si poradit sami.
Ne vše, co je urgentní, je důležité
Druhý den konference pak otevřel generální ředitel Mondi Štětí a provozní ředitel divize Kraft Paper Roman Senecký, který v přednášce s názvem Jak sladit týmy, aby si nekazily práci navzájem předal konkrétní tipy z praxe. Představil způsob, jakým u nich ve firmě začali prioritizovat práci. Podle Seneckého byli totiž všichni zaměstnanci zavaleni prací, ale dřina nepřinášela strmý růst a kýžené výsledky.
Díky novému systému, ve kterém díky ohodnocení dopadu a obtížnosti každý úkol dostane skóre a prioritu, se vedení i každý zaměstnanec může efektivněji rozhodovat, do čeho se pustí. „Priority jsou to, co děláme ráno. Věci, které nemají takový dopad, si necháváme až na odpoledne nebo je děláme večer či o víkendu. Každý ale ví, že od rána do poledne se pracuje na prioritách,” popsal jedno z pravidel Senecký. Podle něj se tím snížil i počet potřebných meetingů. Všichni totiž ví, co mají dělat.
Zároveň upozornil na častou chybu, které se firmy dopouštějí. A to je záměna urgence za významnost. „To, že je něco urgentní, neznamená, že je to důležité. My jsme se přestali věnovat věcem, které jsou urgentní, ale nejsou důležité,” dodal s tím, že k tomuto přístupu ho inspirovala kniha Don’t sweat the small stuff od Richarda Carlsona.
Během své přednášky také doporučil posluchačům nahradit při definování priorit některá slova. „Slova jako zlepšit, zvýšit, změnit, zavést označuju za bullshitová slova, protože nic neříkají. Pod tím, že něco zlepšíme, si nikdo nic nepředstaví,” vysvětlil Senecký.
Pandemie pozměnila i svět řízení
Dvoudenní konference, která se konala v Cubex centru v Praze a zároveň byla přenášena online, kromě přednášek nabídla i množství praktických workshopů. Během nich si mohli návštěvníci osahat například práci s takzvanými OKRs či s nástroji Atlassian nebo proniknout do světa design thinkingu. Účastníci, kteří dorazili osobně, pak nepřišli ani o networking či večerní doprovodný program.
Účastníci konference si mohli řadu metod vyzkoušet v praxi během workshopů
A ačkoliv akce nesla podtitul Tipy a triky a nabídla řadu praktických nástrojů a návodů, jejím podtitulem klidně mohlo být i vedení lidí a projektů v době postcovidové. Nebyla totiž snad jediná přednáška, ve které by nezaznělo, že poslední dva roky přinesly významné změny i ve světě projektového managementu a že dnešní hybridní doba už si žádá zcela nové lídry i způsoby spolupráce.
Foto: Jana Volková Photography
