Sbalit se, odjet na několik hodin do přírody a se školeným terapeutem probrat důležité otázky svého života. To je ve zkratce myšlenka projektu Terapie mezi stromy, za kterou stojí psycholog Adam Táborský společně s dalšími kolegy. Propojili léčivé účinky přírody, pohyb a postupy klasické terapie. Při několikahodinových výletech se tak s klienty projdou lesem, provedou je terapeutickým rozhovorem i různými cvičeními. Podle Táborského pomůže Terapie mezi stromy narušit stereotyp, otevřít nečekaná témata a mohla by pomoct také destigmatizovat psychoterapii ve firmách.

Člověk ležící na gauči, koukající do stropu a popisující své pocity a zážitky. Terapeut usazený v křesle, který si dělá poznámky a sem tam se na něco zeptá. Takové bývá oblíbené ztvárnění terapie ve filmech i knihách. Dnešní moderní psychoterapie má ale mnoho podob. A některé z nich neobsahují ani gauč, ani terapeuta na křesle, ani čtyři stěny. Například Terapie mezi stromy se, jak napovídá název, odehrává v přírodě. „Uvědomili jsme si velký potenciál přírody a začali přemýšlet, jak to propojit s terapií,“ popisuje začátky jeden ze zakladatelů Terapie mezi stromy Adam Táborský.

Podle něj už existuje množství výzkumů, které dlouhodobě upozorňují na přírodu jako významný léčebný faktor. „Známý je výzkum, kdy rozdělili pacienty do dvou skupin. Jedna skupina měla na pokojích květiny a výhled do přírody. Druhá přístup ke květinám neměla a z pokoje měla výhled do jiných domů. Ukázalo se, že lidé obklopeni přírodou měli menší bolesti a rychleji se zotavovali,“ upozorňuje Táborský na výzkumy Rogera Ulricha.

Psychoterapeuta Adama Táborského a jeho kolegy inspirovala i japonská tradice šinrin-joku, neboli lesní koupel. „Původní záměr byl nalákat Japonce do přírody, aby se o ni starali. Zároveň se ale ukázalo, jak příznivě na ně pobyt v přírodě působí. Člověk se cítí příjemně, snižuje se hladina stresu. Při šinrin-joku se používá velmi pomalá až meditativní chůze, techniky vnímavosti. Člověk může jít nějakou část bosý, pracuje s tělem, trénuje koncentraci a pozornost,“ přibližuje pro Startupjobs Newsroom Táborský.

Ani terapii v přírodě by neměl vést každý

Techniky japonské lesní koupele Adam Táborský propojil se znalostmi ze studia psychologie i z psychoterapeutického výcviku a nabídl českým zájemcům terapie v přírodě. „Když jsem po tom začal pátrat, zjistil jsem, že už i u nás jsou lidé, kteří se tomu věnují. Jsou tu nejrůznější poutníci, průvodci, ale drtivá většina z nich nemá právě psychoterapeutické vzdělání a zkušenosti,“ říká Adam Táborský.

Myslí si, že odbornost je důležitá, protože se při společné vycházce mnohdy otevírá řada citlivých témat. „V momentu, kdy se objeví nějaké téma, doprovázející by měl vědět, jak s ním pracovat, jak klienta opečovat. I pár slov terapeuta může člověka hodně posunout,“ podotýká Táborský, zároveň ale dodává, že prospěšné procházky lesem doporučuje všem i bez přítomnosti odborníka.

Tempo chůze i volba trasy mohou sloužit jako metafora problému

Zájemci o terapii v přírodě si musí vyhradit několik hodin, ideálně i celý den. „Většina výzkumů ukazuje, že aby člověk v přírodě získal maximum pozitivních dopadů na organismus a psychiku za den, měl by v ní pobývat přibližně dvě hodiny. Zároveň jsme ale ani sebe, ani klienta nechtěli vystavovat nějakému tlaku, že se musíme vrátit, protože už jsou dvě hodiny u konce. Přizpůsobujeme tedy délku potřebám terapie. Obvykle je to mezi třemi až pěti hodinami,“ dodává Táborský.

Na trase se domluví terapeut s klientem předem. „Ze začátku jsme zkoušeli různá místa. Vždycky jsme se někde objevili a šli. Teď už máme zmapovaných pár tras okolo Prahy, Brna a Pardubic. I z hlediska dostupnosti. Protože někteří klienti nemají auto a musí být schopní se na místo dopravit,“ vysvětluje Adam Táborský. Zároveň ale dodává, že i samotná volba trasy či tempo chůze mohou být zajímavé terapeutické podněty. „Může to zrcadlit přístup k životu, poukázat na nějaké téma. Jeden klient až po určité době přiznal, že je mu nepříjemné, že má cestu určovat a oba nás vést. Ukázalo se, že vedení a říkání věcí, jak je prožívá, jsou pro něj v životě důležitá témata. Při tomto typu terapie se tak může stát předmětem povídání v podstatě cokoliv,“ podotýká Táborský.

Podle Táborského se lze při lesní terapii dostat víc do hloubky a najít opakující se vzorce.

Klienti za výlet mezi stromy s odborníkem zaplatí okolo dvou tisíc korun. Táborský ale upozorňuje, že právě dostatek času dává prostor některé otázky vyřešit, nebo získat zcela nové perspektivy. „Za jeden den tak člověk může udělat pokrok, který by mezi stěnami udělal za podstatně delší dobu, kdyby chodil každý týden na hodinovou terapii,“ myslí si Táborský, který klasickou terapii vykonává pod hlavičkou iniciativy Meetina.

Cesty z města pořádají celý rok a za každého počasí. „Pouze pokud hodně prší, nebo mrzne a nebylo by nám to příjemné, tak terapii přesouváme. Je důležité, aby se terapeut i klient cítili při cestě příjemně,“ potvrzuje Táborský.

Terapie jako firemní benefit

Lesní terapie je podle něj vhodná téměř pro každého. Vždy ale záleží i na samotném terapeutovi. „Já osobně tento typ terapie nepoužívám při práci s dětmi. Terapeutická práce s dětmi je odlišná. Ale v tomto případě mluvím pouze za sebe a napadají mě kolegové, kteří by jistě uměli přizpůsobit pobyt v lese práci s dítětem. Další skupina lidí, které bych do lesa nebral, jsou psychotičtí klienti. S těmi třeba pracuji v přírodě okolo nemocnice, ale nebral bych je mimo areál někam do lesů za město,“ říká Táborský.

Kromě jednotlivců by měla být v budoucnu Terapie mezi stromy dostupná i firmám. „Spolupracuji například se společností MultiSport, kde téma duševního zdraví zahrnujeme do Dnů zdraví. Nyní mám také sérii webinářů například pro Commerzank. Téma duševního zdraví, takzvaného wellbeing začíná ve firmách rezonovat a má menší stigma než klasická terapeutická pomoc. Chceme proto nabídnout možnost pobytu v lese jako firemní benefit. Věříme, že i zaměstnancům bude příjemnější čerpat nějakou finanční podporu na pobyt v přírodě s odborníkem než si jít požádat o klasická sezení s psychoterapeutem,“ myslí si Táborský.

Zároveň s kolegy plánují do přírody přesunout i celé týmy a pomocí různých cvičení a technik ulevit lidské psychice a zároveň vylepšit mezilidské vztahy ve firmách.

Foto: Adam Táborský