Před osmi lety otevřela organizace Bezobalu první bezobalový obchod v Česku, nyní má už v Praze tři prodejny. Od roku 2014 bezobalový trh rostl, teď se ale vlivem pandemie, války na Ukrajině a souvisejících ekonomických změn potýká s problémy. I proto spustil český průkopník bezobalového nakupování kampaň Nechceme to zabalit, jež vyzývá lidi k podpoře. „Zpětně toto období uvidíme jako drobné zaškobrtnutí v cestě za dosažením stavu, kdy je bio zemědělství majoritním způsobem získávání potravin,“ říká v rozhovoru pro SJ News Jiří Sedlák, ředitel obchodní části Bezobalu.
Jak vážná je situace?
Kampaň Nechceme to zabalit jsme spustili v reakci na to, v jakém stavu se nachází trh bezobalových obchodů. Ten je na tom momentálně hodně špatně. Od začátku roku 2022 zavřelo už 19 bezobalových obchodů, což v republikovém měřítku znamená víc než 15 procent. Letošní rok je tak první, kdy množství zavřených prodejen přesahuje počet nově otevřených.
Nejdřív jsme hodně sledovali český trh a snažili jsme se identifikovat důvody, proč se bezobalovým prodejnám v Česku nedaří. Všimli jsme si, že trh kvalitních bio potravin utrpěl celý. Nejde o specifikum bezobalových obchodů, což nás do určité míry uklidnilo. Na druhou stranu to rozhodně není potěšující zpráva. Začali jsme se dívat i do zahraničí a tam můžeme hovořit o velice podobném trendu.
Konkrétně v Německu uvažuje o zavření 250 z 500 bezobalových obchodů. Poptávka po kvalitních potravinách byla značně ovlivněna šoky a změnami, které přinesly uplynulých dva a půl roku. Pandemie i válka na Ukrajině ekonomikou pořádně zamávaly a je naprosto přirozené, že člověk reaguje tím, že začne spořit. My na trhu nicméně často vidíme, že se šetří na místech, které nepřináší úsporu z dlouhodobého hlediska.
Jak se krize bezobalového trhu projevuje konkrétně u vás v Bezobalu?
Z diskuzí s menšími obchůdky vyplývá, že jsme na tom všichni velmi podobně. Jsme sice v Praze, což je trh, který je znatelně více nakloněn kvalitním potravinám, ale zároveň máme pražské náklady. Oproti roku 2019, tedy poslednímu před pandemií, nám poklesly tržby o 35 procent. To je pro nás dlouhodobě neudržitelné.
Liší se problémy nebo počty zavřených obchodů ve velkých a menších městech?
Je to relativně srovnatelné. Pro obchody na menších městech možná změna není tak razantní. Především kvůli tomu, že tamní trh ne tak rychle nebo efektivně obsadily e-shopy s potravinami a online supermarkety. Po těch dvou a půl letech je nicméně na zavření většina prodejen v Česku. Zásadní roli potom hraje lidský faktor. Provozovatelé nebo majitelé jsou unavení a záleží, jestli mají sílu to dál táhnout.
Bio potraviny jsou odolnější vůči inflaci
Mohl byste přiblížit, s jakými problémy se potýkáte?
První i druhá vlna pandemie byly náročné, ale nemuseli jsme je nijak promítat do cen. Změny v nabídce od našich dodavatelů byly často způsobeny tím, že některé vzdálenější suroviny čekaly v přístavech, nebo byly dodávky omezeny jiným způsobem. Tušili jsme, že půjde o dočasný problém. Nezdražovali jsme, výkyvy pokryli z rezerv a mohli jsme jet dál.
Válka na Ukrajině s trhem ale pohnula výrazně. Ne nadarmo se Ukrajině říká sýpka Evropy – Hodně obilnin, semínek a obecně ekologicky pěstovaných produktů od nich do Evropy proudí. Zde se bavíme o problému dlouhodobějšího rázu, který ale zároveň dopadne na trh symetricky. To znamená, že dopadne jak na kvalitní, tak i na běžné potraviny v supermarketech.
Zajímavé je, že ekologicky pěstované potraviny jsou na tyto šoky mnohem méně citlivé. Farmář, který dělá bio, potřebuje stroje, které už má většinou nakoupené, naftu a osivo. To jsou věci, které inflace a změny na trhu až tolik neovlivní. Na druhou stranu vstupy farmáře běžných potravin se mnohonásobně zvyšují, protože většinu agrochemikálií na trh dodává Rusko. Cenový poměr mezi kvalitní a běžnou potravinou se tak zmenší ve prospěch té kvalitní. O to víc v tuto chvíli dává smysl nakupovat bio, protože dostáváme lepší hodnotu, která není tak inflačně navýšená.
Lze na základě situace na zahraničních trzích trochu předvídat, jak se bude stav na českém bezobalovém trhu vyvíjet dál?
Nechci se stavět do role experta na predikci tohoto segmentu. Máme nějaká data od organizace Zero Waste Europe, která dělala zajímavý průzkum před pandemií. Víceméně očekávala exponenciální růst počtu bezobalových obchodů a jejich kvality. Myslím si, že když se podíváme za padesát let zpátky na roky 2020-2022, tak si řekneme, že šlo o drobné zaškobrtnutí v cestě za dosažením stavu, kdy je bio zemědělství majoritním způsobem získávání potravin. Pro nás je aktuálně náročné přežít, ale jsem přesvědčený, že vývoj spěje dál k tomu, že kvalitní potravina pro nás bude hodnotou. Vidíme to na Západě, odkud trendy velmi dobře přejímáme.
Hlubší úroveň spolupráce se zákazníky
Uvažujete v současné době o změně byznys modelu? Například spolupráci s kamennými nebo online supermarkety?
Změna byznys modelu je ve vzduchu. Hledáme cesty, jak bezobalové nakupování přiblížit širšímu publiku. Víme, že jsme malá iniciativa, která je zahalená spoustou mýtů a předpokladů. Spolupráci s řetězcem nebo supermarketem nicméně určitě neplánujeme. Naše iniciativa poukazuje na to, že jejich praktiky jsou dlouhodobě neudržitelné. Propůjčením naší značky nechceme ozeleňovat jejich byznys. Greenwashingové praktiky jsou z pohledu vědců to nejhorší, co můžeme pro změnu trhů udělat.
Chceme jít směrem, který souvisí s našimi hodnotami. To znamená buď do komunity, nebo do hlubšího poznání kvality potravin. Momentálně uvažujeme, že bychom šli do družstevnictví. Začlenili bychom naše zákazníky do provozu tím způsobem, že by si mohli předplatit třeba svůj nákup za velkoobchodní ceny. Je to zajímavá cesta, která se osvědčila například v Německu.
PŘEČTĚTE SI: Nevinné lži, menší zlo či absence důkazů. S důrazem na životní prostředí narůstá fenomén „greenwashingu“
Můžete koncept družstevnictví víc přiblížit?
Družstevnictví má v Česku a postkomunistických zemích velmi negativní konotaci. Nezní to zkrátka moc sexy. Družstevní podniky nicméně v Evropě vznikají, fungují, šíří se. Jde o koncept založený na společném tvoření. Není to o tom, že jednou člověk založil něco, z čeho chce mít peníze a pak si kupuje čas ostatních lidí, kteří pro to pracují. My zvažujeme formu zaměstnaneckého družstva. Společnost by byla nás všech, kteří tady pracujeme určitou dobu.
Na druhé straně je potom hlubší úroveň spolupráce se zákazníky. Model, který bychom jim teoreticky mohli nabídnout by spočíval v tom, že by se zapsali jako členové organizace Bezobalu. Na provoz by přispívali paušálním poplatkem a pak u nás nakupovali za velkoobchodní ceny v jakémkoliv množství.
Minulý rok jste také zmiňovali, že je v plánu e-shop. V jaké je fázi? Jde vůbec skloubit principy e-shopu a zero waste?
Téma e-shopu je pro nás stále aktuální, ale momentálně jsme ve fázi hledání cest, jak dostat naše hodnoty skrze internetový obchod k zákazníkovi. Ano, bezobalovost je v e-shopu velmi obtížná. Na českém ani evropském trhu nevidíme zajímavou cestu, jak se s tím někdo vypořádal. Druhá věc je, že kamenná prodejna nabízí atmosféru. Bezobalový čas, jak to někdo nazval v komentáři na Facebooku. Informovanost a interakce mezi zákazníkem a obchodem je pro nás klíčová.
Ekologicky uvědomělý národ
Zmínil jste, že kolem bezobalového nakupování pořád panuje řada mýtů. Jaké to jsou?
Třeba že je nakupování bez obalu složité. Že se na mě prodejci budou jako na nového zákazníka koukat s nepochopením. Tato obava může být zásadní bariérou a je to velká škoda, protože právě bezobalové obchody a obchodníci, kteří v nich pracují, mají velké pochopení. Jsou připraveni i na to, že člověk přijde z ulice a nemá s sebou žádné nádoby. Druhý mýtus je určitě cena. Z průzkumů přitom vyplývá, že není vyšší než produkty srovnatelné kvality v jiných obchodech.
Pak už jde spíš o okrajové, mnohdy úsměvné mýty. Jsou lidé, kteří si myslí, že když sem přijdou s igelitovým pytlíkem, tak je vyhodíme. Nebo že tady budou všichni s dredy a v konopném oblečení. Chodí k nám zákazníci, kteří z kapsy vytáhnou roličku igelitových pytlíků a postupně si je plní. To je úplně v pořádku. Pokud chce dotyčný odpad stejně vytvářet, je pro něj rozdíl v tom, že nakupuje kvalitní potravinu a podporuje farmáře, kteří mají stejné hodnoty a vize jako Bezobalu. Takže tu změnu na trhu ve výsledku podporuje stejně.
Musím ale říct, že Češi jsou obecně ekologicky velmi uvědomělí. Díky tomu nebývá problém i novým zákazníkům vysvětlit náš koncept. Je to úplně jiný level komunikace než v západních státech. Jsme národ houbařů, zahrádkářů, pejskařů. S přírodou máme dobré spojení.
Už teď vidíme například příklon v energetice k obnovitelným zdrojům energie jako jeden z důsledků energetické krize a války na Ukrajině. Budou mít krize podle vás v konečném důsledku nějaký pozitivní dopad i na bezobalový segment, respektive na segment bio potravin?
Myslím si, že důležitý dopad změn na trhu bude spočívat v tom, že si spotřebitel uvědomí, jak důležitá je soběstačnost a suverenita každého jednotlivého státu. Jak jednoduše výkyvy v rámci mezinárodního obchodu zahýbou s jeho komfortem. Vrátíme se do lokálnosti ve věcech, u kterých to dává smysl.
PŘEČTĚTE SI: Obalová kalkulačka spočítá odpad, který nevznikl. Bezobalu plánuje také spuštění vlastního e-shopu
