Uplynulý rok nebyl pro gastro rezervační službu Restu tím nejšťastnějším v jejich osmileté historii a stávající CEO Jiří Moskal se tím netají. Když pandemie koronaviru a následná opatření uzavřely tuzemské restaurace, spadly příjmy Restu na nulu a bez silného zázemí mateřské Hospitality Digital by nejspíš krizi nepřežilo. Nyní pražská společnost, kterou do roku 2018 vlastnila skupina Miton, doufá slovy svého šéfa v „nakopnutí” a třeba i posílení své přítomnosti v zahraničí.
Nemůžu začít jinak než se vás zeptat, jak z pohled Restu hodnotíte uplynulý rok.
(Dlouhá pomlka). Nebude asi překvapením, když řeknu, že to nebyl nejšťastnější rok v naší historii. Náš byznys se točí kolem rezervací do restaurací, takže když se kvůli covidu zastavila ekonomika, ze dne na den nám vypl odbyt. Náš produkt přestal být potřebný.
Říkali jsme si, že ani nemá cenu řešit nějaké peníze od registrovaných restaurací, protože rezervace byly tou dobou asi to poslední, o čem by chtěly přemýšlet.
Takže jste jim za zalistování v katalogu Restu nic neúčtovali?
Ne. Přestože je náš byznys model klasicky saasový, rozhodli jsme se jim nic neúčtovat. Dá se tedy říct, že po dobu, kdy byly restaurace zavřené, jsme totálně přišli o zdroj příjmů. Pak jsme se všichni zase trochu nadechli, když se to koncem května otevíralo a bylo to takový optimističtější, ale potom přišel podzim a scénář se de facto opakoval.
Na zavírání restaurací jste reagovali také tím, že jste zahájili spolupráci s Qerko (služba umožňující mimo jiné platbu v restauracích pomocí QR kódů) a některými dovážkovými firmami. Pomohlo tohle trochu snížit ztrátu?
Řeknu zcela napřímo, že ne. Protože ani za jeden z produktů, které jsme po dobu covidu dělali, jsme si žádné peníze neúčtovali.
V momentu, kdy se to celé zavřelo a restaurace přestaly fungovat, jsme se rozhodli pokračovat ve vývoji rezervačního nástroje a dohánět resty z běžného provozu. Dále jsme se museli rozhodnout, co udělat s lidmi z call centra či s obchodníky, které máme. Říkali jsme si, že je buď pošleme domů a na pracák, nebo půjdeme zkusit něco vymyslet a restauracím pomoct. Takže jsme usoudili, že když nejdou rezervace, zjistíme alespoň, kdo aktuálně funguje a kdo ne, a tyto informace doplníme do našeho katalogu, aby lidé věděli, zda si v daném podniku mohou i během karantény objednat - a tím pádem ho i nějak podpořit.
Vymýšleli jsme ještě pár projektů a aktivit, které by nám pomohly jít stávající situaci naproti, ale velice často to ztroskotalo na tom, že byl vlastní produkt v dané chvíli pro restauraci příliš komplikovaný, případně na technických či dokonce legislativních limitech. A tak jsme dělali to, co umíme nejlíp: Říkali lidem, kde se najedí nebo kde si mohou jídlo objednat.
CEO Restu Jiří Moskal věří, že se letos firmu podaří opět nakopnout.
Jaká byla v těch nejkritičtějších měsících vaše ztráta?
Nechci jít do detailních částek, ale myslím, že dostatečně hrozivě zní, když řeknu, že nám řádově vypadlo šest měsíců příjmů. Není tajemstvím, že Restu stále není v černých číslech, takže je potřeba říct, že bez silného finančního zázemí a pochopení ze strany majitele, tedy HOSPITALITY.digital, už bychom tady zcela narovinu nebyli. Protože to nebylo jen o tom, že bychom si snížili platy na polovinu a čekali, až to přejde, tohle bychom sami prostě nezvládli.
Jaká úsporná opatření jste museli udělat?
Na jaře jsme se domluvili s majitelem objektu, kde sídlíme, na sníženém nájemném. Také jsme využili jediný státní podpůrný program, který pro nás připadal v úvahu, což bylo odpuštění části odvodů za zaměstnance. Byť i tady to bylo hořkosladké, protože se nám přihodilo, že jsme poslali odvody o dva dny později a pak už jsme museli doplatit plnou částku, a to v situaci, kdy držíte tým zuby nehty nad vodou, abyste lidi neposlal na pracák. Vedle toho jsme také omezili softwarové nástroje, které nebyly nezbytné, a to bylo v první vlně asi všechno.
Pak ale přišla druhá vlna, a tu už jsme bohužel neustáli v plném počtu. Řekněme, že asi půlka našeho týmu spadá do kategorie „produkt a vývoj”, zatímco druhá je obchodně administrativní a supportní, která se stará o rezervace nebo pečuje o restaurace a hosty. A tak v momentě, kdy tento byznys úplně vypadl, jsme se museli na podzim rozloučit se čtyřmi kolegyněmi z této oblasti, abychom nějakým způsobem zareagovali na skutečnost, že - jak říkám - už jedeme v podstatě druhý půlrok bez příjmů.
Kolik je vás aktuálně v týmu?
V tenhle moment máme 15 lidí na HPP a pár brigádníků, kteří vypomáhají třeba v call centru či s komunikací na sociálních sítích. První oblast, kde jsme začali s redukcí, byli právě brigádníci, jenže ne jen kvůli penězům, ale proto, že opravdu nebylo moc co dělat.
Už jste to trochu naťuknul: Jak hodnotíte pomoc státu vůči restauračnímu byznysu?
Uchh… (smích). Napadá mě spousta věcí, jak to komentovat, ale asi bychom museli hodně škrtat… Ne, víte co, jedna věc je, jestli a jak stát pomáhá v gastrobyznysu - rozhodně by to mohlo být lepší. Jenže co je na celé situaci zdaleka nejhorší, je celková organizační nejistota, ta nekoordinovanost a chaos, které kolem opatření probíhají. Gastronomie je na ně citlivější z toho pohledu, že neděláte jen to, že byste šel ráno nakoupit, během dopoledne uvařil oběd, pak vydal jídla a večer skončil s čistým skladem. Proto si myslím, že jednou z nejhorších věcí, které se tady staly, byla ta planá naděje, již dostaly restaurace kolem Vánoc. Ti, kteří „uvěřili”, že se bude otevírat, a chtěli se ještě před Vánocemi o něco pokusit, naplnili sklady a během pár dnů se to zase zavřelo a bylo to v čudu…
Jasně, na tohle na jaře asi nikdo nebyl připravený. Ale štve mě ten chaos a nedostatek kuráže udělat věci, které možná lidem nejsou příjemné, jenže v důsledku by alespoň všem bylo zřejmé, co se děje a podle jakých pravidel se bude hrát. Místo toho se to tu měnilo z pátku na pondělí a z pondělí na úterý a nikdo ani pořádně nevěděl proč.
Cesta k dokonalému produktu
Tak pojďme raději k letošnímu roku a plánům do budoucna. Je pár dní od Silvestra, dával jste si nějaké ne třeba zrovna předsevzetí, ale přání do nového roku, co se týče podnikání?
Už jsem se stal přílišným realistou, abych si dával novoroční předsevzetí. Spíš se snažím věci nějakým způsobem vyhodnocovat a posouvat směrem, o němž si myslím, že je správný.
Když se budu bavit o našem byznysu, tak samozřejmě první věcí je tenhle rok dobře ustát a posunout Restu zase o kus dál. Začínáme třetí rok pod křídly HOSPITALITY.digital, přičemž první rok jsme byli ve fázi, kdy jsme si na sebe zvykali, ale teď už začínáme pracovat na tom, abychom reálně těžili ze synergií, kvůli nimž jsme ostatně do spolupráce zpočátku šli. Máme teď poměrně intenzivní jednání, dáváme dohromady plány, jak zase nakopnout Restu o level výš a možná ještě oživit naši působnost za hranicemi Čech.
Restu momentálně působí i v sousedských zemích, ovšem někde zatím pasivně. Snímek pochází z liberecké kanceláře, kam se společnost přesunula v roce 2016.
Takže další expanze?
Za hranicemi už vlastně jsme: máme Polsko, Slovensko, Maďarsko, přičemž v Maďarsku máme dva lidi, kteří na trhu aktivně působí, v Polsku jsme spíš pasivně - máme tam katalog a produkt je připravený, ale nepodnikli jsme tam žádné obchodí aktivity - a slovenský trh obsluhujeme rovněž z Čech. Ale v kontextu užší a intenzivnější spolupráce s „hádéčkem” bychom tam svou přítomnost rádi rozšířili a navýšili.
Pravdou je, že situace se od podzimu zatím příliš k lepšímu neobrátila, opatření zůstávají striktní a nikdo moc neví, co bude za měsíc za dva. Jedete zatím stále v nějakém nouzovém režimu, nebo už s novým rokem najíždíte na vlnu toho „nakopávání” Restu?
Teď zužitkováváme čas, kdy nejsou zákazníci a není co obchodovat, abychom vyřešili takové ty domácí úkoly, vyladili službu. Dáváme dohromady obchodní tým, na straně vývoje dokončujeme některé nové funkce, které bychom, jen co se otevře, rádi představili a věříme, že mohou restaurace oslovit a přilákat jim víc lidí. Spíš tedy zužitkováváme čas k tomu, abychom v momentu, kdy se to otevře, byli dobře připraveni a schopni se co nejrychleji vrátit do normálních kolejí.
Můžete naznačit, který směrem by se mohla vaše služba posunout?
Slovy klasika: „My nesmíme ani naznačovat” (smích). Ale víte co, je to o tom, že v restauracích obsluhujeme obě strany příběhu, takže jak rezervující hosty, tak i restaurace, kam hosté rezervují, a z toho změny vycházejí.
Pro restaurace je naším core produktem elektronická rezervační kniha, která umožňuje restauraci management rezervací, budování zákaznické báze, CRM, a tu plánujeme pro uživatele ještě zjednodušit, aby byla hlavně co nejjednodušeji administrovatelná. Už od jara ji vylepšujeme tak, abychom neubrali na kvalitě a na tom, co umí, ale aby zároveň byla pro restaurace ještě použitelnější.
Na druhé straně nabízíme hledajícím hostům katalog restaurací, pomocí kterého jsme schopni oslovit lidi, kteří nehledají jenom konkrétní restauraci, ale spíš něco obecnějšího, ať už je to konkrétní jídlo nebo nějaká gastroakce v okolí. A když to najdou, můžou si rovnou zarezervovat místo. No a tuhle transakci, kterou my teď zprostředkováváme z webu, brzy posuneme ještě o level blíž k zákazníkovi, takže už se pak nemusíte prokliknout až k nám nebo na web restaurace, abyste si mohl udělat rezervaci, ale můžete ji zadat rovnou ve vašem vyhledávači, jakmile tam najdete restauraci, která vás zaujala. Tím se sice potenciálně připravujeme o traffic, ale zase je to jednodušší pro hosty a pro restauraci je to výhodnější v tom, že má hned zaháčkovaného hosta.
Zakladatel Pavel Suchánek se kdysi vyjádřil, že by Restu mělo být jakýmsi Facebookem pro restaurace. Jak moc se vzdalujete od této představy, případně jaká je ideální vize Restu za x let?
Na jedné straně bychom měli mít naprosto dokonalý produkt pro správu rezervací v restauraci, ale paralelně k tomu řešíme zapojení této služby do celého ekosystému onlinových služeb, které mohou restauraci pomáhat. Tady už se zase dostávám víc ke spolupráci s naší matkou, která má ve svém portfoliu spoustu dalších projektů, přičemž jedním z jejích vytyčených cílů, jež chtějí restauracím nabídnout, je nejucelenější a nejkomplexnější portfolio služeb, které pomůžou restauraci ulehčit život, tak aby se mohly věnovat tomu, co jim jde nejlíp a proč tam lidi chodí, tedy přípravě jídla a obsluze hosta, tak aby byl spokojený. Všechny ostatní věci by měli dostat od HOSPITALITY.digital, od Restu… Budeme se tedy hodně zaobírat tím, aby náš produkt nebyl jen stand alone, ale aby byl zapojitelný do celého ekosystému.