Tak jako i u dalších oborů, na které jsme se zaměřili v našem podzimním průzkumu mezi uživateli StartupJobs, se i v administrativě aktuálně mnohem víc lidí hlásí o práci, než tomu bylo loni touto dobou. Zejména seniorní pracovníci jsou ochotni klidně slevit z požadované mzdy.

Průzkum probíhal od 22. do 29. září a zúčastnilo se ho 1214 respondentů, z toho 218 bylo těch, kteří odpověděli, že pracují či hledají práci v administrativě.

Tak jako loni má zhruba 65 procent z nich aktuálně práci, přibylo však těch, již v tuto chvíli hledají novou pracovní příležitost. Zatímco loni bylo 39,1 procenta aktivně hledajících, letos je jich 41,7 procenta, a pasivních hledajících ubylo z 45,1 procenta na 42,7. Těch, kteří jsou na své současné pozici spokojení, je téměř stejně kolem 15 procent.

Značný výkyv jsme však zaznemanali v praktické rovině, tedy v počtu lidí, kteří se skutečně v posledním půl roce o nějakou práci ucházeli. Pouze jedna třetina se nehlásila nikam (loni to bylo o pět procentních bodů víc), o deset procentních bodů je letos více těch, kteří odpověděli na desítky pracovních inzerátů, zatímco o pět procentních bodů klesl počet lidí, již si pečlivěji vybírají a odpověděli maximálně na deset nabídek.

Konkrétní rozložení oblastí, v kterých respondenti působí nebo hledají práci, odpovídá loňskému roku. Tedy vedou položky Administrativa, Ostatní, Back office či HR.

Seniorní pracovníci si říkají o menší mzdy

Co se týče praxe, tak jako obvykle převládají ti, kteří mají za sebou 6 a více let v oboru (39 procent) a 10 a více let praxe celkem (43,6 procenta). 55 procent účastníků šetření se považuje za seniorního pracovníka (loni 53,4 procenta).

Výrazná většina preferuje podobně jako loni spolupráci na HPP a plný úvazek.

Příliš se nezměnil ani demografický profil uchazečů, kdy bezkonkurenčně převládají zájemci o práci v Praze, nejčastěji je jim mezi 26 - 30 roky a mají vysokoškolské magisterské vzdělání nebo středoškolské s maturitou.

Zajímavé je nicméně porovnání platových podmínek. Zatímco junioři si loni říkali v průměru o 32 874,- Kč, letos je to zhruba o dva a půl tisíce více. Naproti tomu senioři jdou s cenou klidně výrazně níž: loni to bylo 55 876,- Kč, letos 47 522,- Kč.

Nejnižší akceptovatelná částka byla loni u juniorů o necelou tisícovku nižší než letos, seniorní pracovníci jsou však ochotni spokojit se s částkou až o pět tisíc korun nižší než loni. A pokud jde o aktuální částky, i tady platí, že si junioři vydělávají více než loni (32 429,- Kč oproti 29 865,- Kč), zatímco senioři v průměru o čtyři tisíce méně (44 529,- Kč oproti 48 359,- Kč) než loni.

Jako obvykle platí, že majorita považuje uvedení informací o odměně v inzerátu za důležitou, nikoli však nezbytnou informaci.

Respondentů jsme se letos ptali také na očekávané důsledky pandemie. Zde je zajímavé, že podobný počet dotazovaných (75, respektive 86) uvedl, že by pro ně v případě ztráty práce bylo snadné najít novou, neboť věří, že jejich dovednosti a znalosti jsou na vysoké úrovni, ovšem také, že by to bylo složité, protože se snížil počet pracovních míst v jejich oboru.

Největší část by v případě změny oboru ovažovala o přesunu na jinou pozici v rámci administrativních rolí, další by zvažovali marketing, management, případně i založení vlastního podniku.