Podnikatelé a obzvláště osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou skupinou výrazně zasaženou opatřeními zavedenými v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19. Proto níže uvádíme přehled státní podpory, kterou mohou zejména OSVČ využít.
Článek vzinkl v rámci projektu Právní rádce, který pro StartupJobs Newsroom připravuje společnost SEDLAKOVA LEGAL.
Kompenzační bonus
Kompenzační bonus je pomocí státu pro OSVČ postižené krizovými opatřeními. Bude poskytován jednorázově ve výši 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kterým je období od 12. března do 30. dubna 2020. Maximálně je tedy možné získat 25 000 Kč.
Podmínkou je, že samostatnou výdělečnou činnost nebylo možné zcela nebo z části vykonávat v důsledku krizových opatření nebo ohrožení zdraví. Vyloučeny jsou některé OSVČ s vedlejší činností a také ty, které mají vedle samostatné činnosti i zaměstnání, nebo pobírají podporu v nezaměstnanosti. Naopak pobírání ošetřovného nárok na kompenzační bonus neovlivní.
Na kompenzační bonus mají nárok jenom ty OSVČ, které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost ke dni 12. března 2020, nebo ty, které svoji činnost přerušily kdykoli po 31. srpnu 2019. Pod druhý případ budou spadat například ty osoby, které činnost dočasně ukončily a chtěly by ji nyní obnovit, ale brání jim v tom právě současná pandemie a opatření s ní související. Pokud OSVČ činnost přerušila z jiného důvodu, například kvůli dlouhodobému pobytu v zahraničí, a činnost i nadále nevykonává z tohoto důvodu, nemá na bonus nárok.
O bonus je možné zažádat skrze formulář zveřejněný na internetových stránkách Finanční správy. Dle konečného návrhu zákona o kompenzačním bonusu není nutné nijak prokazovat výši příjmů v předchozím období ani procentuální úbytek příjmů.
Vyplněná žádost poté musí být zaslána stejnému finančnímu úřadu, ke kterému OSVČ podává daňové přiznání k dani z příjmů. Bude možné doručovat elektronicky (datovou schránkou či emailem) nebo v listinné podobě (poštou nebo osobně do speciálních sběrných boxů). Součástí žádosti musí být čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek a údaje o bankovním účtu, na nějž má být bonus zaslán. Na podání žádosti mají OSVČ čas až do konce června 2020.
Poslanci nyní jednají o rozšíření možnosti žádat o kompenzační bonus i za květen a červen. Senátní pozměňovací návrh se zřejmě bude projednávat 21. dubna.
Více informací naleznete ZDE, webový formulář ZDE, text zákona ZDE.
Ošetřovné
Zmírnění negativních dopadů vládních opatření by mělo pomoci i zavedení ošetřovného pro OSVČ. Na to má nově OSVČ nárok, pokud v období od 12. března nemůže vykonávat svoji podnikatelskou činnost, jelikož musí pečovat o dítě do 13 let či o osobu závislou na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I (lehká závislost).
Výše ošetřovného je stanovena na 424 Kč na den. Aktuálně je možné do 30. dubna požádat o vyplacení ošetřovného za stanovené období od 12. března do 31. března 2020. Žádost se podává na Ministerstvu průmyslu a obchodu, a to prostřednictvím datové schránky, emailem za využití elektronického podpisu nebo poštou na adresu ministerstva. Žádost je třeba podat na speciálním formuláři, k němuž bude přiložen doklad o uzavření školy, školky nebo zařízení poskytující sociální služby. Doklad může mít jakoukoli podobu, včetně prosté emailové zprávy od daného zařízení.
Aktuální informace ZDE.
Program Antivirus pro zaměstnavatele
Pokud podnikatelé jako zaměstnavatelé čelí překážkám v práci, mohou za určitých podmínek žádat o kompenzaci vyplacených náhrad mezd prostřednictvím programu Antivirus. Ten dělí překážky v práci na dvě kategorie:
Kategorie A zahrnuje dva případy - zaměstnanci byla nařízena karanténa a dle zákona pobírá od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku, nebo byl provoz uzavřen nařízením vlády a zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům 100 % průměrného výdělku. V rámci překážek typu A stát zaměstnavateli poskytne příspěvek ve výši 80 % náhrady mzdy včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci, a to do maximální výše 39 000 Kč.
Kategorie B počítá se třemi případy. Prvním jsou překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či z důvodu péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více), kdy zaměstnanci pobírají jako náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku. Druhým případem je omezenost dostupnosti surovin a služeb nezbytných k činnosti (například pokud na trhu nejsou k dostání potřebné montážní komponenty), kdy zaměstnanci pobírají 80 % průměrného výdělku. A poslední je situace, kdy je omezena samotná poptávka po službách či produktech zaměstnavatele (tzv. částečná nezaměstnanost), kdy má zaměstnanec nárok nejméně na 60 % průměrného výdělku (podle toho, zda zaměstnavatel vydal příslušný vnitřní předpis nebo se dohodl s odborovou organizací, pokud u něj působí). U případů v kategorii B činí výše příspěvku státu zaměstnavateli 60 % náhrady mzdy včetně odvodů do maximální výše 29 000 Kč.
Podávání žádostí je možné pouze elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Žádá se vždy zpětně o refundaci vyplacených náhrad mezd za předchozí měsíc. Zaměstnavatel je povinen doručit vyúčtování nákladů na náhrady mezd nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí vykazovaného měsíčního období.
Více informací ZDE. (Doporučujeme podrobně prostudovat návod na vyplnění žádosti, mnoha žadatelům byla žádost vrácena k doplnění z důvodu chyb, čímž se celý proces zpomaluje.)
Odpuštění odvodů na důchodovém a zdravotním pojištění
OSVČ nebudou muset v období od března do srpna 2020 platit předepsané minimální zálohy na důchodovém a zdravotním pojištění. Minimální zálohy budou zcela prominuty OSVČ jak s hlavní, tak i s vedlejší činností, a nebude tedy nutné je ani zpětně doplácet.
Odpuštění platí automaticky plošně pro všechny OSVČ bez rozdílu, ať již nyní vykonávají či nevykonávají činnost. V rámci ročního vyúčtování v roce 2021 ale bude nutné zpětně doplatit rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného. Pokud byla/bude záloha zaplacena za některý kalendářní měsíc z období březen - srpen 2020, použije se na úhradu splatných závazků a poté na úhradu záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. Pokud tedy zaplatíte zálohu za březen, automaticky se částka použije jako záloha na září.
Souvisejícím vstřícným krokem je i posunutí data pro podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019 a uhrazení doplatku pojistného na 3. 8. 2020.
Liberační daňové balíčky
Dva liberační balíčky prodloužily lhůtu pro podání daňových přiznání z příjmů fyzických i právnických osob až do 1. července 2020. Navíc mohou daňoví poplatníci využít žádost o posečkání úhrady daně, o úpravu (snížení) záloh anebo o výjimku z jejich placení. Zároveň budou prominuty veškeré sankce za opožděné tvrzení daně, pokud daňový subjekt individuálně požádá o prominutí úroku z prodlení nebo z posečkání či splátkování daně a prokáže, že důvodem je současná situace související s šířením COVID-19. Zcela prominuty budou červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob.
Odpouštěny budou i pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení i za pozdě podané daňové přiznání z nabytí nemovitých věcí či za pozdní úhradu daně samotné či její zálohy ve vztahu k období od 31. března 2020 do 31. července 2020.
Více informací ZDE.
Pozastavení EET
Novela zákona o evidenci tržeb pozastavuje povinnost evidence tržeb, a to na celou dobu trvání stavu nouze i na další tři měsíce po jeho skončení.
Více informací ZDE.
Bezúročné úvěry
Ministerstvo obchodu a průmysl zajistilo podnikatelům i bezúročné úvěry v rámci programu COVID I a COVID II. Přihlášky do těchto programů již byly zastaveny, ministerstvo ale chystá i COVID III, kde by mělo být k dispozici dalších 40 miliard korun na další bezúročné úvěry. Případní zájemci by proto měli pravidelně sledovat webové stránky ministerstva a Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Aktuální informace ZDE.
Odklad splátek úvěrů
Parlament také schválil zákon o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. Ten stanovuje ochrannou dobu, po kterou je možné odložit čas plnění peněžitých dluhů z vybraných druhů úvěrů, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem 2020. Dlužníci si mohou vybrat mezi delší ochrannou dobou do 31. října a kratší do 31. července 2020. Při přerušení může klient přestat splácet jistinu a úrok. Právnickým osobám se ale odloží pouze splácení jistiny, úrok budou muset i nadále hradit ve sjednaných termínech.
Ochranná doba začne běžet, pokud dlužník věřiteli oznámí, že má v úmyslu ochrannou dobu využít a uvede i, jakou délku zvolil. Oznámení musí obsahovat označení dlužníka a konkrétního úvěru a také prohlášení, že dlužník má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19. Banky již začaly na svých webových stránkách zveřejňovat vlastní formuláře pro žádost o odložení splátek.
Text zákona ZDE.
Omezení výše sankcí za opožděné splátky úvěrů
Určitou úlevu může přinést i novela zákona o spotřebitelském úvěru, která mimo jiné omezuje výši sankcí za opožděné splátky peněžitého dluhu i pro OSVČ. Při prodlení delším než 3 měsíce bude výše smluvní pokuty omezena na 0,1 % denně z částky, ohledně níž je OSVČ jako dlužník v prodlení, a souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odloženého dluhu.
Text zákona ZDE.
Datové zprávy zdarma
Všichni uživatelé datových schránek mají minimálně po dobu trvání nouzového stavu odesílání poštovních datových zpráv zdarma.
Více informací ZDE.
Odklad nájemného za prostory sloužící k podnikání
V současné době je projednáván návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání. Má poskytnout úlevy nájemcům, kteří jsou v prodlení s platbou nájemného. Zákon stanovuje tzv. ochrannou dobu, během níž se zakazuje pronajímateli jednostranně ukončit nájem, pokud jediným důvodem je prodlení nájemce s placením nájemného. Z jiného důvodu pronajímatel ukončit nájem nemůže.
Prodlení se musí stát v rozhodné době, kterou je období ode dne 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020, a musí mít souvislost s opatřeními proti koronaviru, jež ztěžovaly výkon podnikatelské činnosti nájemce. Nájemce musí pronajímateli předložit listiny osvědčující negativní vliv opatření na jeho podnikání do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného.
Nájemce je také povinen dlužné nájemné vzniklé v rámci rozhodné doby zaplatit nejpozději ke konci trvání ochranné doby, která trvá až do 31. 12. 2020.
Senát zákon v této podobě neschválil a vrátil ho Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který požaduje po státu záruku na zajištění 80 % všech těchto dluhů. Na konečnou verzi si tedy budeme muset ještě počkat.
