CEO a spoluzakladatel STRV Lubo Smid předal operativní řízení firmy Jaroslavu Lehoučkovi, který tak zaměnil pozici CFO za pozici COO. Cílem je akcelerovat vývoj vlastních produktů, které by se do tří let měly dostat na stejnou úroveň jako klientský byznys. „Chtěli bychom přidávat asi dva vlastní projekty ročně, kvůli tomu se ale musíme vybírat z deseti kandidátů,“ říká Lubo Smid v rozhovoru pro SJ.News.
Bude operativní řízení STRV v dobrých rukách?
Jaroslav je náš bývalý CFO se zkušenostmi z firem jako T-Mobile nebo Oracle. Když přišel do STRV, tak měl volné pole působnosti, co se týká finančních a právních věcí. Je u nás přes sedm let a jeho agenda vždy fungovala perfektně – na rozdíl od jiných sekcí jsme se o tu jeho nikdy nemuseli starat. Když jsem po deseti letech v práci odjížděl letos na sabatikl, dostal jsem nápad, že Jarda je ten, kdo by mě mohl zastoupit. Šlo o to, aby celá firma běžela a nebylo potřeba na mě s čímkoli čekat. Když jsem se vrátil ze sabatiklu, tak jsem měl plnou hlavu nápadů, co dál dělat, a chtěl jsem mít prostor je realizovat. Proto jsem se rozhodl, že to, co jsem nastavil na dva měsíce, nakonec ponechám. Jarda je teď na pozici provozního ředitele – COO – a stará se kompletně o chod firmy. A já jsem ten člověk, který ladí strategii. Jsem také k dispozici k jakýmkoli klíčovým věcem pro celý tým, ale mám prostor se soustředit na nové projekty mimo naši práci pro klienty.
Pro zajímavost, při sabatiklu jste zcela vypnul, nebo vám to nedalo a potřeboval jste aspoň občas kontaktovat kolegy, jak si firma stojí?
V osobní rovině jsme spolu komunikovali, ale nikdy k něčemu pracovnímu. Takže jsem byl zcela odstíněný od toho, co se dělo. Ani jsem nevěděl, jestli se firmě daří, nebo nedaří.
Co vám sabatikl dal?
Při sabatiklu člověk zrelaxuje a nabere nové nápady – a hlavně, podívá se na věci z ptačí perspektivy. Když člověk řídí firmu deset let v kuse, tak je pořád v tom koloběhu a řeší provozní věci. Není schopen se zastavit, podívat se, co buduje a kam to vlastně vede. Když je v tom koloběhu, tak má tendenci se trochu nechat unášet. Ale je dobré se v klidu zamyslet, kde jsou ty největší příležitosti a na co soustředit energii. To je to, co mi pomohlo i v mém rozhodnutí se víc zaměřit na nové projekty. Koneckonců, náš klientský byznys už je zaběhlý a funguje – a dokonce věřím, že to je něco, v čem je Jarda daleko lepší než já. A naopak já můžu naše nové projekty díky svým zkušenostem nakopnout.
Jaké novinky chystáte?
Díváme se hodně na svět Web 3.0 a na to, co se děje okolo kryptoměn nebo NFT. Něco vymýšlíme, ale ještě to nemá jasné obrysy, aby se to dalo komunikovat. Budeme mít jednu nebo více nových aplikací. Máme portfolio seznamek pro LGBTQ+ komunitu a děláme změny, abychom posílili jejich růst. Také jsme zapojeni do Live Penalty. To je velice zajímavá mobilní hra zaměřená na fotbalový svět. V průběhu konce minulého roku jsme do našeho portfolia přidali hru Scavenger Land. A v následujících několika málo týdnech budeme spouštět menší aplikaci na dechová cvičení, kterou jsme vyvinuli ve spolupráci s několika experty. Představíme celkem zajímavou metodu. Je to založeno na individuálním principu, protože každý má jinou kapacitu plic a jinou toleranci na CO2. Jde o to, aby si každý pro sebe našel ideální dechové cvičení. Je to taková klávesnice nebo ovladač našeho nervového systému, protože jinak moc nevíme, co se s námi děje. Díky dechovým cvičením jsme schopni nervový systém uklidnit, nebo mu naopak dodat energii. Člověk si může nastavit jejich intenzitu – tu samozřejmě doporučíme, aby každému vyhovovala. Je to projekt, který jsme vybudovali poměrně rychle, začali jsme s ním někdy na začátku tohoto roku. No, a nejnovější projekt máme v oblasti NFT a blockchainu. Jde o portfolio nástrojů, jak jednoduše zpřístupnit svět tokenů běžnému člověku.
Díky mému většímu zapojení je velmi pravděpodobné, že nových nápadů bude přibývat. V tuto chvíli se ale chceme soustředit na ty hlavní, které bychom už chtěli spustit nebo alespoň posunout dopředu.
Nadále také stavíte na práci pro klienty… Jaké zakázky si vážíte nejvíc?
To je hodně těžké... Ale v pondělí 6. června naši klienti Rebel Girls získali na konferenci WWDC v Kalifornii Apple Design Award - ocenění za největší Social Impact (jde o aplikaci s inspirativními příběhy, pozn. red.). Je pro nás radost vidět zákazníky s takovýmto oceněním. Je to úplně skvělé, ten projekt nás hodně baví. Naše produktová ředitelka se mě ptala, jestli jsem na to ocenění hrdý. To je samozřejmé. Byl bych rád, aby s tou novou vizí, kterou teď máme, jsme od Apple přebírali ocenění brzy my sami.
Jakou další práci pro klienta považujete za úspěch?
Teď už můžeme mluvit o spolupráci, která probíhá přes dva roky a zatím jsme museli mlčet. Pracujeme pro Porsche a jsme na to nesmírně pyšní. Další významné klienty ještě zmínit nemůžeme, ale možná se to změní v následujících měsících.
Práci pro Porsche nemůžeme jen tak přejít...
Stavíme jejich hlavní mobilní aplikaci. Auta je v ní možné například ovládat na dálku, lze si nastavovat různé věci. Oni už měli celou sadu aplikací, ale bylo nesmírně obtížné je všechny udržovat. Musí se na tom neustále pracovat i kvůli tomu, jak se operační systémy a hardware mobilů pořád vyvíjí… Obecný trend je sjednocování dílčích aplikací – a to je projekt, na němž jsme se v Porsche podíleli.
Celkově se v tom klientském světě děje hodně a šlape to perfektně. Zajímaví zákazníci i startupy se nám neustále ozývají. Rozhodně to není tak, že s mým odkloněním od vlastních projektů by klientský byznys strádal. Skoro bych si troufl říct, že ten důvod, proč chceme dělat vlastní projekty je, že za posledních deset let se nám podařilo udělat parádní věci na klientské straně. Máme skvělé zakázky. Vyšlo nám z toho mnoho vynikajících projektů. Teď je potřeba, abychom něco takového měli sami.
Kde byste chtěl mít STRV za deset let?
To je pro mě opravdu dlouhý horizont, ale vím, co je pro nás cíl na následující tři roky. Chtěli bychom vlastní produkty dostat na stejnou úroveň, jako je náš klientský byznys. Chceme, aby velká část týmu pracovala na našich vlastních věcech a samozřejmě aby ty projekty generovaly odpovídající výnosy. Aktuálně může být podíl vlastních projektů na nějakých deseti procentech; během tří let bychom se chtěli dostat na polovinu. Prostě chceme, aby z vlastních produktů vznikl rovnocenný byznys k consultingu, který děláme pro klienty. A co se bude dít potom, je ve hvězdách. Samozřejmě to hodně závisí na tom, jestli se nám podaří identifikovat nějakou větší konkrétní příležitost.
Když se podívám, jak jsme se dokázali posunout za ty dva měsíce od předání provozního řízení Jardovi, tak pevně věřím, že se budou posouvat velice rychle. Chtěli bychom přidávat asi dva projekty ročně – ale to musí být ty nejlepší příležitosti vybrané z třeba deseti možností. My nechceme naše soustředění roztříštit na mnoho různých míst. Technologický trh je totiž těžko předvídatelný. Na druhou stranu, náš klientský byznys nám dává stabilitu. A je velká výhoda, že nemusíme růst za každou cenu.
