Pointa přišla na trh s neobvyklým konceptem internetového nakladatelství, kde mohou autoři prostřednictvím crowdfundingu zafinancovat vydání knihy, přičemž pokud se peníze vyberou, zastřešující společnost se postará o veškerý související servis a pisateli odevzdá provizi. O tom, jak byznys s knihami funguje, jsme si povídali s šéfkou nakladatelství Veronikou Mahdalovou.

Dejme tomu, že jsem úspěšný CEO, který si splnil sen a napsal knihu. Dokážu řídit firmu, tak proč bych si neměl knihu vydat sám?

Úskalí self-publishingu si uvědomíte až ve chvíli, kdy se vydáváním knih začnete zabývat víc do hloubky. Je lepší mít kolem sebe ty správné lidi - ať už to jsou odborní pracovníci jako například redaktoři, korektoři nebo třeba někdo, kdo umí komunikovat s tiskárnou a ví, jak mají správně vypadat tisková data. Navíc pokud na knihu sami vyberete v crowdfundingové kampani, potažmo když ji vydáte přes nějaký asistovaný samonáklad, tak po vydání zjistíte, že můžete mít problém ji dostat do klasických knihkupectví.

CEO Pointy Veronika Mahdalová.

Vydání knihy tedy není jenom o tom si knihu napsat, ve Photoshopu navrhnout obálku, ve Wordu si zase udělat sazbu...

Samozřejmě to jde. Ale musíte počítat s tím, že kniha pak může obsahovat chyby, ať už po stránce redakční a jazykové nebo grafické a sazečské. Zároveň si musíte sami zajistit ISBN, povinné výtisky… A nakonec i tu distribuci.

Kolik se v klasickém nakladatelství do takového procesu zapojí lidí?

Je to nakladatelství od nakladatelství, nedá se to úplně generalizovat, ale ve velmi obecném základu máte šéfredaktora, který vám ten rukopis schválí, nebo pošle dalším odborníkům, pak text edituje redaktor, chyby opravuje korektor, můžete mít i ilustrátora nebo fotografa… A pak samozřejmě někdo musí udělat grafický návrh a knihu vysázet. Takže čtyři až šest lidí, ale i více, záleží podle obsahu knížky. Někdy naopak třeba sazeč a grafik může být jeden člověk, takže je to variabilní.

V čem se Pointa liší od klasického nakladatelství?

Pointa je otevřená platforma - to znamená, že nemá klasickou redakční radu, která by na základě rukopisu rozhodovala o tom, která kniha bude vydána a která ne. O vydání knihy rozhodují sami čtenáři skrze crowdfundingovou kampaň. Autor má v procesu přípravy na kampaň i při její samotné výrobě svobodu rozhodnout si o tom, jak bude jeho kniha vypadat. Musí samozřejmě dodržet etický kodex. Sice ho korigujeme, pomáháme mu v celém procesu, ale ve finále je to on, kdo má hlavní slovo. Zároveň pak má i mnohem vyšší provize z prodeje knihy, která odchází do klasické distribuční sítě. Začínáme na 20 procentech z každého prodaného kusu.

„Autory učíme, jak se prezentovat”

Pro srovnání - kolik je provize u klasických nakladatelů?

1-15 procent, v některých případech i těch 20 procent, ale to už jsou výjimky. Záleží na nakladatelství, záleží na autorovi a na tom, jestli už si vybudoval jméno, osobní značku.

Mimochodem v Pointě klademe důraz i na vzdělávání autorů, s těmi lidmi hodně pracujeme, ať už z hlediska procesu vydávání knih, nebo i marketingových školení. Snažíme se je učit, jak mají zacházet právě s vlastní autorskou značkou a jak knihu s její pomocí prodat.

Jste tedy více orientováni na samotné autory než na čtenáře?

To se nedá takhle říct, to je, jako kdybyste se zeptal na klasickou otázku, jestli byla dříve slepice nebo vejce. Bez autorů nebudou čtenáři a bez čtenářů autoři. Čtenář pro nás není jen tím, kdo koupí už vydanou knihu. Je hlavně tím, kdo rozhoduje o tom, zda daná kniha vůbec vyjde, a to skrze její podporu v crowdfundingové kampani. Dostává tak možnost pomoct autorovi, který je zaujme, splnit mu sen o vydané knize. Na platformě může také sledovat, jak práce na knize postupují, a skrze diskuzní vlákno komunikovat přímo s autorem. Kromě toho se na platformu může přihlásit jako beta-čtenář a zapojit se do procesu vzniku knihy opravdu aktivně.

Ale obecně komunikace míří víc na autory, protože z hlediska toho, jak ten crowdfundingový model funguje, je Pointa hlavně platformou pro autora, který crowdfunding spouští. Situace, kdy lidé něco předkupují, aniž by to zatím existovalo, je docela specifická, a tak většinou jdou za personou autora nebo specifickým tématem. Proto autory učíme, jak se prezentovat a jak kampaň zvládnout. Nachystáme je na to, ale ta práce je potom na nich. Po celou dobu běhu kampaně jsme ale na telefonu, e-mailu s podporou a připraveni kdykoliv pomoci.

Jaká je vaše nejúspěšnější kniha?

Co se týče prodejů, nejúspěšnější kniha je Letuška z economy Petry Jirglové. V předprodeji pak byla nejúspěšnější kniha O výživě od holek z poradny Ne hladu a potom průvodce Zlatá stoka. Obě v crowdfundingu vybraly 180 tisíc korun.

Na závěr trošku obecnější otázka - co by podle vás měli lidé ze startupů číst?

Určitě není od věci čerpat zkušenosti z knih od CEOs a zakladatelů známých startupů. Jinak si myslím, že by měl každý číst to, co ho v daném životním období nejvíce oslovuje. Když ho oslovuje beletrie, ať čte beletrii. Není to tak, že by profesionálové v nějakém oboru museli číst jen odborné knihy. Ostatně tomu odpovídá i portfolio Pointy, ve kterém je jak beletrie, tak odborné i businessové knížky.

Autor: Martin Šebesta

Foto: Archiv Veroniky Mahdalové, Unsplash