Šestatřicetiletý Matěj Kodeš má jasný klíč k úspěchu – skvělé nápady, nadšení pro věc, silně profesionální přístup k práci a schopnost se prodat. Jak prozradil Newsroomu StartupJobs, začínal jako správce sítě, vybudoval reklamní agenturu a dnes se živí jako bublinář. A ne jen tak ledajaký. S unikátní show sklízí úspěchy po celém světě a jeho firma Bubble Factory s.r.o. se pohybuje v patnáctimilionových obratech. Má také tři zápisy v Guinessově knize rekordů.
Nosíte u sebe po kapsách bublifuky?
Pořád. Mám je všude. V autě, doma po bytě, samozřejmě po kapsách bund… Když mají moji kamarádi nebo jejich děti narozeniny, rozdávám jim bublifuky. Mají to rádi.
To jste asi mezi dětmi hodně oblíbený. Vy sám jste si jako dítě hrál s bublifukem?
Víte, že jsem ani nebyl jejich velký fanoušek? Jasně, měl jsem je, jako každé dítě, ale že bych jim nějak propadl, to vůbec. Víc mě zajímalo třeba Lego. Bublinám jsme se začali věnovat s kamarádem Mírou Smejkalem v roce 2004. Prvním impulzem bylo pravděpodobně vystoupení amerického bublináře Toma Noddyho, které jsme viděli v repríze Manéže Bolka Polívky z roku 1989. Předváděl tam pro nás tehdy nepředstavitelné kousky, jako třeba bublinu ve tvaru krychle. To bylo něco a opravdu nás to nadchlo!
O rok později jste už měli na „kontě“ první rekord.
Jeho iniciátorem byl právě Mirek. Na festivalu rekordů a kuriozit v Pelhřimově jsme v roce 2005 zavřeli do bubliny patnáct lidí! Dnes je to číslo úsměvné, ale v té době to byl světový výkon a odstartoval celou moji bublinovou kariéru. S Tomem Noddym jsem se dokonce před dvěma lety potkal a velice mě potěšilo, že moji práci zná a že si dokonce tu show pamatuje. Posílal jsem mu i ten odvysílaný záznam.
Od té doby se živíte bublinářstvím profesionálně. Kde se ve vás to showmanství vzalo?
Prý snad moje praprababička byla od kolotoče. Je to paradox, ale já jsem žádný šoumen nebyl. Na základní škole jsem se dokonce hodil marod, abych nemusel na školní akademii. Takovou jsem z toho měl hrůzu. Ze začátku mi s vystupováním na pódiu dost pomohli kamarádi z branže. Dnes mě samozřejmě vystupování před lidmi neskutečně baví, nabíjí a naplňuje. Závěrečný potlesk a pochvalná slova jsou ta největší odměna.
Musíte se na své triky důkladně připravovat, připomíná mi to kouzelníky.
Pokud se bavíme o show, tak kouzelník vám předvede iluzi, kterou chce předvést, ale ve skutečnosti je to úplně jinak. Kdežto já co předvedu, tak je reálné a doopravdy. Kouzelník vám nikdy neprozradí své triky, je to jeho know-how. Já mám know-how na obratnost, zručnost, dech, nápady, prostorovou představivost a hlavně na bublinovou kapalinu. To vše vyžaduje bublinová show.
Když o své práci mluvíte, úplně se vám zajiskří v očích a je vidět, že jste pro ni naprosto nadšený. Přesto, jak vaše okolí přijalo, když jste se rozhodl opustit výnosné zaměstnání ve vlastní reklamní agentuře a jít do nejistoty?
Mnozí si klepali na čelo… Ale nebyla to až tak velká nejistota. S bublinovou show jsem začal vystupovat ještě za chodu agentury, kterou jsem vlastnil společně s Petrou Škývarovou, která byla u zrodu celé myšlenky na profesionální bublinovou show a je po mém boku dodnes. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že je o show zájem, nechtěli jsme už sedět na dvou židlích, ale chtěli jsme veškeré úsilí věnovat jen jedné věci. V tu chvíli pro nás logicky vyhrály bubliny! Reklamní agenturu jsme tedy prodali. Po nějaké době se k vystoupení začaly nabalovat další produkty a služby, proto jsme se v roce 2012 rozhodli pro založení společnosti Bubble Factory s.r.o.
Takže ten přechod byl vcelku plynulý...
Zlom a rozhodnutí opustit reklamní agenturu nastal ve chvíli, kdy začalo přibývat různých vystoupení na plesech a večírcích s návratem domů kolem třetí, čtvrté ranní. To pak člověk těžko v osm ráno s úsměvem vyřizuje poptávky na tisk vizitek. A co si budeme povídat, vystoupení je honorované úplně jinak.
Jak?
Vystoupení stojí od dvanácti tisíc bez DPH a dopravy. Lidi kolikrát až závistivě reagují, že za dvacet minut mám ohromné peníze. Ale mnohdy nevidí tu druhou stránku. V ceně se odráží fakt, že dostanou služby na profesionální úrovni, kvalitní techniku, rekvizity i moje know-how. A to vše něco stojí.
Zmínil jste cesty do zahraničí. Tam asi nejde jen o prestiž, ale i honoráře se zřejmě pohybují v jiných částkách.
Přesně tak. To se vůbec nedá srovnávat. V zahraničí neplatí jenom mě a můj výstup, ale i všechno kolem. Klient hradí letenky, cargo, ubytování, stravu, přepravu po místě, veškerou propagaci show. A protože tam chtějí dostat co nejvíc lidí, je propagace ohromná. Strávil jsem například dva měsíce v Hongkongu. Celá trasa metra byla polepená plakáty s mojí fotkou v nadživotní velikosti. To bylo ohromné! Poprvé a možná i naposledy jsem měl ve smlouvě, že mezi vystoupeními budu k dispozici divákům a budu se fotit a podepisovat. Ten obrovský zájem byl ze začátku moc příjemný, ale po čtrnácti dnech jsem měl křeče ve tvářích, jak jsem se musel stále usmívat. Ale vzpomínám na to hrozně rád. Bylo to skvělé. Dával jsem dokonce rozhovor v češtině do čínského ranního TV vysílání. Je zajímavé zažít, jak se tam o vás dokonale starají, a pak vás odvezou na letiště, přistanete v Praze a jedete bavit lidi na maturák do nějaké menší obce, kde třeba není ani vytápěná šatna. Ale mě to nevadí, ba naopak, jsem rád, že to mám všechno takové pestré a vyvážené.
Kariéru máte hodně dobře rozjetou. Ale jak jste sháněl první klienty?
V tom jsem měl obrovské štěstí, protože trh jako by zrovna čekal na něco nového, jiného, zajímavého. Stačila alespoň základní webová prezentace a schopná manažerka a už to jelo.
Kolik jste do toho na začátku musel investovat?
To se těžko odhaduje, protože vše rostlo postupně. Reklamní agentura fungovala, tak jsme peníze čerpali z ní. I po prodeji reklamní agentury jsme si na potřebné investice vždycky vydělali. Od samotného začátku jsme byli v černých číslech. Musím zaklepat, že jsme nikdy nepotřebovali úvěry na podnikání.
Čím si to vysvětlujete?
Máme výhodu v tom, že nejsme žádní bohémové a vše máme dobře spočítané. Máme práci, která nás ohromně baví, ale zároveň víme, jaké jsou celkové náklady na show, na daně a všechny povinné odvody, či jaké investice nás čekají. V tuhle chvíli máme v rekvizitách přes půl milionu korun. Nepočítám náš čas nebo nové triky, které vymýšlím. Rekvizity je třeba navíc celkem často obměňovat. Jsou hodně ve vlhku a tím trpí, takže i když jim věnuji potřebnou péči, dlouho nevydrží. Jen v letošním roce jsme do show investovali přes 150 tisíc. Nechali jsme si na míru složit novou hudbu, pořídili jsme nové efekty, rekvizity a obaly na ně.
Jak jste za ta léta vyrostli?
V letošním roce očekáváme obrat celé společnosti okolo patnácti milionů korun. Začínali jsme ve dvou, dnes máme kolem sebe asi osmičlenný tým, který pracuje hlavně ve výrobě, kompletaci, skladu, administrativě, správě e-shopu, máme animátory a spousty příležitostných brigádníků.
To už nehovoříte jen o show, ale je v tom asi zahrnutý i obchod. Jak vás napadlo otevřít si e-shop?
To původně nebylo naším záměrem, ale snad na každé show se mě několik lidí ptalo, jak se bublifuk na obří bubliny dá vyrobit, a že ho také chtějí pořídit domů pro děti. Recept jsem samozřejmě prozradit nemohl, vedlo to ale k myšlence na komerční výrobu, a tak vznikla Megabublina. V roce 2012 to byl první a jediný takový bublifuk na našem trhu – byla to bublifuková revoluce, protože do té doby jste si mohla v obchodě koupit maximálně bublifuk na malé bubliny, a ten ještě kolikrát nefungoval. Za Megabublinu ručím. Značka je postavená nejen na tom, že dělá opravdu obrovské bubliny, ale důležité je i to, že nedělá skvrny na oblečení. S produktem tedy vznikl e-shop a v návaznosti na něj také velkoobchodní prodej.
Zvažoval jste někdy cestu investorů?
Zatím ne. Ohledně show to ani není potřeba. Nějací investoři nás nyní oslovují v rámci obchodu, ale zatím nepotřebujeme kapitál. Kdybychom chtěli expandovat hodně do světa, asi bychom o tom uvažovali. Ale momentálně prodáváme po ČR a na Slovensku. Spíše řešíme rozvoj portfolia, zvětšujeme sklady, rosteme. Hodně nám usnadňuje práci, že máme smluvenou externí firmu, která se částečně stará o chod e-shopu, a to o tu nejnáročnější část – pickování zboží, balení, předávání kurýrům a podobně.
Obchodovat jste tedy začal s bublifukovou kapalinou, ale dnes je vaše portfolio hodně široké, počínaje dětskými bublifuky přes firemní, svatební atd. Co chystáte dál?
Zainvestovali jsme do nové profesionální tiskárny etiket s aplikátorem, díky které budeme schopni zlevnit zakázkovou výrobu reklamních bublifuků a hlavně několikrát znásobit výrobní kapacitu. Zakládáme si zejména na tom, že naše výrobky jsou zdravotně nezávadné a máme na to certifikáty.
V roce 2018 jsme uvedli na trh další značku, která ale už s bublifukem moc nesouvisí. Vypozorovali jsme, že děti šílí po slizu, že si ho doma vyrábějí z různých, často toxických věcí, a tak byl na světě další nápad. Megaslizoun! Jsou to produkty, které jsou určené přímo k výrobě slizu, všechny produkty jsou nezávadné a netoxické a splňují normy EU na bezpečnou hračku (což Megabublina samozřejmě také). Rodiče se tak nemusí strachovat, v čem se jejich dítě patlá a z čeho tvoří. A další boom byl na světě… Takový jsme ale opravdu nečekali ani v tom nejhezčím snu. Megaslizoun se za pouhý rok stal obrovským hitem. Díky Megaslizounovi se za poslední rok obrat e-shopu zněkolikanásobil, takže i nabídku těchto produktů hodláme dále rozšiřovat.
Kdo je váš typický klient?
V rámci maloobchodu děti a jejich rodiče, ale také pořadatelé různých akcí a performeři, kteří u nás nakupují materiál. Dále je tu velkoobchod – to znamená prodej našich produktů dalším prodejcům hraček. Co se týče šou, tak většinou eventové agentury, města, obchodní domy. Všichni říkají, že bublinová show je super pro děti, ale ona je spíš pro dospělé. Děti ocení cokoliv, i toho bublináře na ulici. Ale když máte na firemním večírku pro generální management a nadnárodní korporace lidi, kteří viděli všechno, a stojí s otevřenou pusou a koukají, tak to je ten zážitek. Vrátí se v myšlenkách do dětských let. Zajímá je, jak to dělám. Děti mě taky baví, ale potřebuji to mít vyvážené. Po plesové sezóně se těším na dětské dny a po čtyřech akcích pro děti se zase rád vrhnu na show pro dospělé.
Je to fyzicky náročné?
Nezdá se to, ale musím mít kondici. Vystoupení vyžaduje rovnováhu, musí vypadat ladně. Mám 120 kg, dva metry, takže tohle tělo rozpohybovat, aby vypadalo ladně, dá docela zabrat. Baví mě třeba vymýšlet různé firemní rekordy, a ty jsou někdy docela fyzicky náročné. Například před pár lety jsem měl tu čest vystupovat na roadshow po celé republice pro jednoho telefonního operátora. Na každém místě jsem se po show snažil překonat rekord v počtu lidí telefonujících z bubliny. Mám pocit, že v Plzni se podařilo cca 800 lidí za jednu hodinu. To tedy znamenalo cca 900 dřepů za hodinu, a to už pak člověk cítí.
Musíte tedy nějak cvičit?
Musím. Trénink je důležitý. Chodím k Michalovi Břetenářovi na dechové tréninky, díky tomu jsem si navýšil kapacitu plic o 1,5 litru. To mi dost pomáhá při show i při překonávání některých rekordů. Abych dokázal vytvořit nějaké konkrétní drobné triky, naučil jsem se dýchat úsporně a tak, jak triky vyžadují. Je to docela věda.
Nejste ale jen tvrdý byznysmen, ale věnujete se i charitě…
Rád pomůžu. Ale důkladně si vybírám. Když vám přijde ročně stovka žádostí, tak byste nedělali nic jiného. Rád zajedu třeba do domova seniorů udělat zdarma show. Raději než přes nadace pomohu přímo nějaké konkrétní organizaci.
MATĚJ KODEŠ (36)
Vystudoval střední elektrotechnickou školu
Vybudoval reklamní agenturu.
Od roku 2008 se živí bublinovou show
Aktuálně má tři zápisy v Guinessově knize rekordů:
• Největší bublifuk na světě (1,38 m)
• 1257 bublin vyfouknutých z bublifuku během jedné minuty
• 214 lidí uzavřených v mýdlové bublině, tento rekord je ale už překonaný a já se chystám ho znovu získat! :-)
22 zápisů v České knize rekordů
Bublinová show Matěje Kodeše s workshopem byla v roce 2014 oceněna jako NEJZAJÍMAVĚJŠÍ PRODUKT PRO FIREMNÍ AKCE.
2012 založili Bubble Factory s.r.o. a přivedli na trh bublifuk na obří bubliny Megabublina.
2018 uvedli na trh Megaslizouna – produkty na výrobu vlastního slizu.
Autor: Michala Jendruchová
Foto: archiv Matěje Kodeše
