„Úspěch je jen špička ledovce na hromadě neúspěchů.“ Slovenský projekt na popularizaci vědy otevírá tematiku failů

„Úspěch je jen špička ledovce na hromadě neúspěchů.“ Slovenský projekt na popularizaci vědy otevírá tematiku failů

Barbora Semecká 6. led 2021 4 min

Samuel Kováčik je teoretický fyzik, ve výzkumu se zaměřuje především na mikroskopické černé díry a numerické simulace maticových modelů teorie strun. Vedle toho založil projekt Vědátor, který se zabývá popularizací vědy a vyvracením fake news. V rámci něj upozorňuje i na tabuizaci failů – ať už ve vědecké, nebo business rovině. „Instagram a příběhy, jako jsou 30 pod 30, zkreslují vnímání reality. Úspěšných je zhruba 10 procent pokusů, a v teoretické fyzice ještě méně,“ říká a nabádá k většímu otevírání tematiky failů právě v dnešní nelehké době.

Neúspěch je podle Kováčika často opomíjená součást výzkumu i podnikání. „Lidé se pochválí, když se jim něco povede, ale už ne, když se jim nic nepodaří. Všude vidí samé úspěšné příběhy, a když pak narazí na svůj první neúspěch, porazí je to. Proto je hrozně důležité ukázat, že každý úspěch je jenom špička ledovce, a to, co se skrývá pod hladinou, je hromada neúspěchů, které k němu vedly,“ vysvětluje pro StartupJobs Newsroom.

Samuel Kováčik vystudoval fakultu matematiky, fyziky a informatiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě a následně působil na Dublinském institutu pro pokročilá studia. Vědátora založil v roce 2016 krátce po svém návratu na Slovensko. Diskutovaná témata se ale netýkají pouze fyziky, Vědátor se věnuje i vyvracením hoaxů.

Kováčik byl jedním z hlavních řečníků webkonference The Success of Failure, kterou v listopadu pořádala vývojářská společnost Vacuumlabs ve spolupráci s FMFI UK a která pojednávala o důležitosti neúspěchů. Kováčik na ní nastínil problematiku z vědeckého úhlu pohledu: Fyzika je podle něj oblast high risk – high reward, tedy člověk nikdy neví, zda se nenachází ve slepé uličce. „Zkoumáme věci, o kterých vůbec nevíme, zda budou fungovat. Deset let se můžeme ubírat nějakým směrem, abychom zjistili, že to byla úplná hloupost a musíme vyrazit jiným směrem. U jednotlivých výzkumných projektů zas musíme najít takovou oblast, která není ani moc triviální, ani moc těžká na to, aby se dala zvládnout. A mezi těmito extrémy je jen velmi tenká hranice. Velmi často se stane, že po tom, co určitému aspektu věnujeme měsíce, nebo i roky výzkumu, zasekneme se a nikdy ten problém nedokážeme vyřešit. Nebo se dopracujeme jinak k už existujícím výsledkům,vysvětluje a dodává: „Mnohokrát se mi stalo, že jsem měl pocit, že jsem objevil něco fascinujícího, a po třech měsících práce jsem zjistil, že už to někdo objevil 10 let přede mnou. Občas se stává, že něco děláme a chybí už jen poslední krok k dokončení, a ten krok buď nejde udělat, nebo ho uděláme a objeví se další hromada problémů.“

„Úspěch je vratký“

Především v současné době, která je pro mnohé devastující a kdy se vše točí kolem covidu a vládních restrikcí, by se podle něj mělo o neúspěchu mluvit. „V těžkých časech je úplně v pořádku, že se někdo neposouvá. Pro mnohé je těžké vůbec stagnovat,“ ujistil.

Tabuizace neúspěchu může být podle něj dána výchovou i sociokulturním prostředím. „Všichni se učíme, že není důležité vždy vyhrát, ale zúčastnit se. Já bych skoro řekl, že důležitější než být úspěšný, je být spokojený. Úspěch je vratká a těžko definovatelná věc a není jen o penězích. Myslím si, že tento pocit pramení hlavně z toho, že lidé nevěnují dostatek času poznáváním sebe samých,“ vysvětlil.

Naopak tendence k vyzdvihování úspěchu je podle Kováčika formou sebechvály, ale zároveň i snaha o šíření pozitivních myšlenek a motivace okolí. „Samozřejmě tím vzniká deformovaný obraz reality. Vyvolává v nás představu, že ostatní jsou bezchybní a my přeci nejsme horší než všichni ostatní, no ne? A právě tuto deformaci dokážeme mluvením o failech zmírnit. Má to však i jinou výhodu. Chyby jsou poučné, když o nich mluvíme, lidi je budou méně opakovat,“ říká.

Failům se podle Kováčika zkrátka nedá vyhnout, jsou přirozenou součástí jak vědy, tak podnikání. Někdy může jít o zásadní věc, která člověka skoro položí, jindy se jedná o maličkosti. „Třeba se mi stala jedna hloupost. Vědátorský podcast nahráváme dva, ale když jsem exportoval audio, nahrál jsem jenom svoji audiostopu, takže se na Spotify objevila jenom půlka: chvilku jsem mluvil, pak bylo ticho, a tak dokola,“ popisuje pro StartupJobs Newsroom.

Nejznámější experimenty pro děti

Kováčik současně spolupracuje s výtvarníkem Jánem Kurincem na dětské knížce Najznámejšie experimenty vo fyzike. Příběh sestává ze série krátkých rozhovorů čtyř dětí s vědcem, kteří se potkali venku na lavičce, a on se jim snaží vysvětlit, proč je důležité dělat výzkum ze zvědavosti. „Většina vědců vychází z toho, že je zajímá, jak věci fungují. Snažíme se tím ukázat, že zvědavost může změnit svět,“ popisuje knihu Kováčik. „Já sám bych si nikdy netroufl napsat dětskou knížku, protože vůbec nevím, jak se to dělá. Ján mě oslovil začátkem roku, že by potřeboval trochu pomoct vybrat správné experimenty. A já jsem mu nahromadil tolik materiálů, že mi nabídl na knížce spolupráci.“

Na podporu knihy proběhla kampaň na crowdfundingovém portálu Startlab.sk, vybralo se přes 260 %. „Po grafické stránce je knížka hotová, po té textové je hotová na 95 % a někdy koncem roku snad půjde ven. Krom toho mám rozpracovanou knihu (nejen) pro dospělé. Táhne se trochu víc, než jsem čekal, ale snad vyjde příští rok,“ dodává.

Foto: Vedator.space

Barbora Semecká

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články