Až příliš dobře zná velká část studentů a absolventů ono zakleté kolečko, kdy firmy nestojí o nováčky bez zkušeností, jenže kde má pak nováček ony zkušenosti nabrat? Shánění praxí a stáží je podle Lukáše Apolenáře (na fotce v červeném saku), spoluzakladatele Xflow, v Česku „zmatečné”, a tak spolu s Dominikem Růžičkou spustili platformu, jež má pomoci propojit studenty a školy s firmami, tak aby jedni získali potřebné zkušenosti a druzí opravdové potenciální nové talenty. S ohledem na pandemii se sice nábor stážistů zpomalil, od léta už ale plánují rozjet stážistické programy.

„Situace na poli různých stáží a praxí pro studenty či absolventy je trochu zmatečná. Člověk je roztěkaný, musí chodit po kariérních portálech, jednotlivých společnostech, nikde je nic nespojuje,” vypráví Lukáš Apolenář ze startupu Xflow se sídlem v Brně.

„Nápad založit Xflow vyplynul z mé vlastní zkušenosti, kdy jsem od 15 let chodil na brigády a pracovat do různých společností. Ale vždycky to bylo tak, že jsem si našel práci, která mi nedávala až takový smysl, jako spíš peníze. Chybělo mi nějaké místo, kde by se koncentrovaly příležitosti zvlášť pro nás mladé,” vzpomíná.

Lukáš Apolenář (vpravo) a Dominik Růžička (Foto: Xflow)

Společnost vznikla loni v květnu a o pár měsíců později začala na svém webu nabízet první stáže. Třeba od vydavatelství Economia, společnosti Bohemia Energy, Coca-Coly, Nestlé, Kooperativy či Siemensu.

Před vypuknutím koronavirové krize bylo u Xflow 60 registrovaných firem a s dalšími stovkami společnost komunikovala. „Pandemie nás zasáhla stejně jako většinu ostatních. Vzhledem k tomu, že nebylo poměrně dlouhou dobu možné se potkávat a firmy, které jen trochu mohly, přešly na homeoffice režim, zpomalil se i nábor stážistů a poptávka byla přirozeně nižší,” uznává Apolenář. Od léta si však slibuje změnu. „Od června, případně července - podle toho, jak se situace bude vyvíjet - už plánujeme rozjet stážistické programy. Mnoho firem podle nás ocení i v době krize, a možná právě v náročnějších časech, pracovní sílu, která hledá především zkušenosti.”

„Všeobecným trendem bude zcela určitě práce na dálku a uvidíme, jak moc se to dotkne i stážistických programů. Výhodou ale je, že mladí lidé nemají problém s využíváním nejrůznějších technologií a nástrojů, takže si nemyslím, že by to byl problém,” předvídá trendy v době post-pandemické.

Firmy musejí studenta nadchnout

Jak dále zakladatel vypráví, v začátcích se soustředili právě na nasmlouvání firem a teprve nyní obracejí svou pozornost na druhou stranu, tedy na studenty a školy, případně organizace a instituce, které se zabývají uplatněním mladých lidí na trhu práce.

Studenti si u nich mohou vybírat na základě věkové kategorie i praktického rozmezí - například zda shánějí povinnou praxi v rámci středoškolského či vysokoškolského studia, která může trvat třeba jen tři týdny. Další možností jsou stáže, kdy je podle Apolenáře představa taková, že se „sám student snaží aktivně naučit oblast daného typu a vzdělat se v ní před tím, než dokončí školu, a to většinou z vlastní iniciativy a na delší dobu, tedy kolem tří měsíců a více”. V neposlední řadě jde o programy pro absolventy středních nebo vysokých škol, kdy se student zapisuje na rok až dva, během nichž prochází různými pozicemi v dané společnosti a ve finální fázi by v ní měl být zaměstnán na nějaké manažerské nebo odborné pozici. „Pevně máme nastavené, že daná praxe nebo stáž musí dávat smysl, musí být prakticky využitelná v oboru, musí být odborná. Nenabízíme brigády,” podotýká Lukáš Apolenář.

A co z toho plyne firmám? „Musíte se na to dívat z jiného úhlu pohledu. Ne jen jako praxe na tři týdny, ale spíš, že máme možnost poznat studenta za tři týdny a on má možnost poznat nás. Pokud se nám podaří ho nadchnout a on nadchne nás, tak se můžeme domluvit na pokračování,” uvádí.

U vysokoškoláků následuje možnost sníženého úvazku či práce o prázdninách, u středoškoláků rozhoduje o uplatnění ve firmě typ studia, respektive jeho časové nároky, a možnosti firmy. „Možností, jak spolupracovat, je spousta. Pokud nejsou možnosti prodloužení, tak nevadí. Student, který se v těchto pár týdnech nadchne pro danou společnost, se rád po dokončení studia vrátí. Tady je ale potřeba studenta do daného oboru nadchnout. Takže umět se studentem pracovat. Ukázat mu cestu, jak se může v daném oboru zlepšovat,” tvrdí Apolenář.

Pro firmy se Xflow snaží pořádat workshopy, tak aby se naučily s lidmi na praxi či na stáži správně pracovat nebo - jak říká Lukáš - „nastavit si stážistickou kulturu". Výsledný efekt zapojení mladých lidí se podle něj odrazí od toho, zda s nimi firma umí, nebo neumí pracovat. Investice do zaučení jednoho studenta je totiž vysoká, a když navíc z firmy odejde, nevyplácí se. „Ta investice je vždycky špatná, když firma se studentem špatně pracuje a on není spokojený,” říká.

Proto pro společnosti mají tzv. Stážistické desatero:

1. Rozhodněte se!
2. Určete zodpovědnou osobu
3. Vyhraďte si zdroje
4. Určete si, jaké máte očekávání od stážisty
5. Musíte přesvědčit vedení a zaměstnance podílející se na procesech
6. Vyberte správného stážistu
7. Proškolte stážistu, ať se ve firmě cítí dobře
8. Podle svého očekávání a očekávání studenta nastavte cíle a jejich kontrolu
9. Dejte stážistům možnost vám ukázat, co všechno v nich je
10. Při ukončení stáže vyhodnoťte celý proces ze strany vás i stážisty a naplánujte další kroky ve vaší spolupráci

Investice od Tomáše Jízdného

Nápad dvou bývalých spolužáků zaujal mimo jiné investora Tomáše Jízdného, který se specializuje právě na oblast vzdělávání. Skrz svůj program Rozjízdný investoval do firmy první peníze a pomohl přivést další lidi do týmu: Soňu Jonášovou, ředitelku Institutu cirkulární ekonomiky, a Tomáše Hülleho, zakladatele Centre for Career Education. Naposledy se přidal s malým podílem ještě David Koutný, který má na starosti marketing, propagaci a strategický rozvoj.

„Dostali jsme nějaký finanční obnos, plán financování na dejme tomu dva a půl roku a do té doby bychom se měli stát soběstačnými,” přiblížil Lukáš počátkem roku byznysplán Xflow. „Jdeme oblastí, kde nejsou miliardy, ale dokážeme pomoci školskému systému, studentům a firmám,” dodává s tím, že do podnikání šel s cílem pomáhat, nikoli se stát miliardářem.

Financování svých služeb zatím nemají definitivně nastavené. Existuje více variant zpoplatnění, které zatím nechtějí zcela odhalovat, nicméně jednou z nich je zpoplatnění inzerátů či propagačních profilů firem. Stejně tak zpoplatnění workshopů, které zatím provádějí zdarma.

Zájem studentů podle Apolenáře není možné nyní přesně vyčíslit. „Od spuštění platformy uběhly čtyři měsíce, teď se pomalu začínáme orientovat na studenty, domlouváme spolupráce se školami, v rámci investoringu jsme získali nějaké know-how a kontakty,” shrnuje. Jejich aktivity se prý nyní samovolně rozšiřují i do regionů, v budoucnu by rádi pokryli celou republiku.