Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala na svém únorovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na sedmi procentech. Své rozhodnutí opřela o základní scénář zimní makroekonomické prognózy zaměřený na horizont měnové politiky vzdálený 12–18 měsíců od současnosti.
Centrální banka také zveřejnila úvodní kapitolu Zprávy o měnové politice, jejíž úplné znění bude k dispozici od 10. února 2023. Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz Dana Hájková a ředitel sekce měnové Petr Král v ní nastiňují výhled ČNB na vývoj klíčových makroindikátorů v následujících měsících.
Dle prognózy ČNB tlak na růst spotřebitelských cen aktuálně kulminuje. Inflace v lednu 2023 měla dle predikce v Česku přesáhnout 17 procent. V následujících měsících má ale začít klesat a ve druhé polovině letošního roku má dosahovat jednociferných hodnot. Po loňské inflaci ve výši 15,1 procenta má ta letošní dosáhnout 10,8 procenta. V první polovině roku 2024 dle predikce inflace klesne k dvouprocentnímu cíli ČNB a za celý rok 2024 vykáže nárůst o 2,1 procenta.
Po loňském zvýšení hrubého domácího produktu o 2,5 procenta má letos česká ekonomika v souhrnu mírně poklesnout o 0,3 procenta. Ekonomický útlum se má koncentrovat zejména do prvního pololetí a to vlivem poklesu spotřebních výdajů domácností a hrubých investic. Ochlazení zahraniční poptávky bude na počátku letošního roku brzdit exportní aktivitu. Postupně ji ale v průběhu první poloviny roku má podpořit odeznění potíží v globální logistice a v dodávkách materiálů a výrobních komponent. V roce 2024 počítá ČNB s růstem HDP o 2,2 procenta.
Průměrná nominální mzda má růst, ale stejně jako v loňském roce reálné mzdy poklesnou. Po loňském zvýšení o 6,5 procenta má letos následovat růst o 8,5 procenta. Reálný růst mají mzdy v ČR dle ČNB zaznamenat až v příštím roce. Při inflaci na úrovni cílování ČNB (2,1 procenta) mají nominální mzdy růst o 6,9 procenta.
