V době nekonečného množství rušivých faktorů a neutichající vtíravé snahy prodejců čehokoli dostat se nám skrze vyspělé technologie co nejhlouběji do hlavy, je pozornost vzácnou životodárnou rostlinou, o niž je potřeba pečovat, vyživovat ji, aby nesla plody a dodávala nám stín. Jinak zahyne a my přijdeme o cenný artikl pro svůj život. Jak se o pozornost správně starat a jak ji pak následně využít ve svůj prospěch, poradil v úterní přednášce v rámci Soulmio Mental Wellness Days psychoterapeut Milan Pavlíček. StartupJobs Newsroom byl mediálním partnerem akce.
„Pozornost je něco, co každý den nevědomým způsobem používáme, ale strašně málo času se věnujeme pozornosti jako takové,” uvedl do problematiky Pavlíček, který se profesně pohybuje především v HR, psychoterapii a koučování.
Zatímco z pohledu evoluce jsme se většinu času pohybovali v přírodě, dnes se musíme popasovat s všeobecným shonem a čím dál více rafinovanými útoky technologií na naši pozornost. Některé z nich jsou podle Pavlíčka přímo vyvíjeny se záměrem, aby lidskou pozornost kradly - to je třeba případ reklamy.
Jak si chránit pozornost?
Ve své přednášce připomněl knihu Pozornost od Daniela Golemana, který rozlišuje mezi pozorností na sebe, na druhé (empatie, sociálni inteligence apod.) a všeobecnou pracovní pozorností (čtení, sledování zpráv apod.). V ideálním životě by měly všechny tyto typy být vyrovnané, ovšem jen zřídka tomu tak je. Podle Pavlíčka panuje všeobecné přesvědčení, že nejméně času věnují lidé pozornosti na sebe, což je podle něj i jednou z nejtypičtějších záležitostí, se kterými za ním přicházejí klienti. „Máme narušenou pozornost na sebe,” potvrdil.
Co ale s tím? Pavlíček poradil divákům konference několik tipů. V první řadě dnes velmi populární metodu „všímavosti” mindfulness, která je podle něj jedním z nejlepších způsobů, jak s pozorností nejlépe pracovat. Doporučil, aby lidé, kteří chtějí všímavost praktikovat, vždy zaměřili pozornost jedním směrem, a když jim myšlenky odběhnou jinam, nenásilně je vrátit tam, na co se původně soustředili. Tím se dá stálost pozornosti vytrénovat.
„Základní techniky mindfulness by se měly stát běžnou součástí našeho života,” poznamenal Pavlíček s tím, že podle některých výzkumů stačí i deset minut meditace denně, aby se po dvanácti týdnech projevilo zlepšení: lidé jsou schopni lépe korigovat emoce, zlepšuje se propojení mezi neurony v mozku, a s tím roste schopnost myšlení.
Představil i jiné techniky, méně náročné na čas a prostředí. Při jedné z nich bychom si měli říct, co bychom pro sebe potřebovali udělat, přičemž to však musí být něco, na co stačí dvě minuty. „Čím víc takových aktivit dostaneme během dne, tím je náš život plnější,” vysvětlil. Při zvýšeném pracovním vypětí může pomoci technika STOP (Stop-Take a breath-Observe-Proceed, neboli Zastav se - nadechni se - pozoruj - pokračuj). Další obnáší šedesátivteřinové soustředění se na vlastní dech a práci s ním. „Jde o to se zastavit a minutu dýchat zhluboka,” doporučil Pavlíček.
Odpoledne věnujte rutině
Ostatně pracovnímu vypětí a pozornosti při pracovních úkonech se ve své přednášce věnoval podrobněji. Jak správně nakládat s pozorností? Podle Pavlíčka má člověk zhruba jen hodinu a půl denně dobrého kreativního myšlení, které je nejvyšší na začátku dne, a potom pozornost postupně opadá a „jedeme na autopilota”. Platí to podle něj stejně u sov i skřivanů, že pozornost je ráno nejvyšší a kolem oběda se dostavuje únava.
Proto doporučuje plánovat si náročnější úkoly na dopoledne, a pokud je to možné, odpoledne se věnovat úkolům, jež lze vykonávat „rutinně”. Odpoledne by nás totiž kreativní věci stály příliš přemýšlení a energie. Tu navíc doporučuje šetřit i tím, že se poránu vyvarujeme například sociálním sítím, a místo nich si udělejme čas na sebe.
Pavlíček pak doporučuje, abychom se, než začneme něco dělat, na danou činnost vnitřně naladili, řekli si, co je jejím cílem a jaký bude výstup. Stejně tak je podle něj důležité užít si čas po dokončení dané činnosti, zhodnotit si výsledek a celkově tak jaksi „integrovat zážitek”. Dnes je totiž podle něj málo prostoru pro uvědomění. „Dostáváme příkazy, děláme je automaticky a chybí nám uvědomění, proč to vlastně děláme. Nemáme čas se zastavit a reflektovat,” uvádí.
Mimo jiné také uvedl, že podle statistik zkontroluje průměrný zaměstnanec v kanceláři svůj e-mail třicetkrát za hodinu, přičemž pak asi minutu trvá, než nasměruje pozornost zpátky tam, kde byla. Na druhou stranu odmítl tolik skloňovaný multitasking, který podle něj neexistuje: „Pokud někdo multitaskuje, tak buď dělá jednu věc a pak rychle přepne na druhou, nebo je jedna z věcí, které dělá, rutinní, a opravdovou pozornost věnuje druhé aktivitě.”
Závěrem ještě divákům doporučil digitální detox, nastavení si limitů pro používání telefonu, trénování mozku (například pomocí šachů, sudoku, ale i počítačových her) a v neposlední řadě také plánování si přestávek. Protože i pozornost má své biologické limity a je potřeba ji odlehčovat, třeba pobytem v přírodě. „Respektujme, že nemůžeme mít stoprocentní pozornost vždy a všude,” dodal.
Foto: Unsplash, Archiv Milana Pavlíčka
