Jak bude vypadat práce v době postcovidové. Jak zvládat dlouhodobě práci z domova a nezešílet. Proč nepodcenit vlastní emoce i vztahy v týmech. To byla některá z témat, která přinesla konference Mental Wellness Days pod taktovkou společnosti Soulmio. Ve dvou dnech nabídli psychologové, terapeuti i odborníci na organizační kulturu a HR řadu výzkumů a praktických cvičení, která měla účastníkům pomoci nastolit větší pohodu jak v osobním životě, tak v práci.

Až padesát procent lidí má problém s nastavením rovnováhy mezi pracovními povinnostmi a soukromým životem. Pětapadesát procent lidí se cítí ve stresu a čtyřicet procent má zkušenost s vyhořením. Téměř sedmdesát procent českých firem ale o psychické zdraví a pohodu svých zaměstnanců nijak cíleně nepečuje. Tyto alarmující statistiky představila ve své přednášce v rámci konference Mental Wellness Days psycholožka a koučka Olga Zimmermann.

Konference proto nabídla jak přímé rady a tipy, které mohou účastníci aplikovat ve svém životě, tak širší debatu mezi odborníky na HR, firemními kouči a facilitátory na téma duševního zdraví, fungování týmů a wellbeing programů v organizacích.

Strach z blízkosti v kancelářích

Většina přednášek na konferenci byla ovlivněna současnou situací a faktem, že mnozí lidé jsou odkázáni na práci z domova, musí složitě řešit péči o děti a blízké a čelí řadě nejistot. Podle psycholožky Zuzany Donáthové je třeba se již teď začít připravovat na blízkou budoucnost. Současná situace podle ní totiž poměrně zásadně ovlivní podobu pracovišť a práce do budoucna. „Budou se řešit témata jako vhodná vzdálenost mezi lidmi, bude větší důraz na velikost pracovního prostoru,“ upozornila Donáthová. V potaz pak firmy podle ní musejí vzít i to, že se až 70 procent lidí nechce vrátit do kanceláří. Mnohdy právě z obav o své zdraví a bezpečí.

Návrat do kanceláří se podle odborníků ponese ve znamení změn prostor i větších vzdáleností mezi lidmi

Podle odborníků by si měly organizace uvědomit, že pro řadu lidí může být návrat na pracoviště ještě více stresující představa než zůstat doma. Mnozí si totiž od fungování v kancelářích odvykli. Na místech, kde se nabírali zaměstnanci i během pandemie, budou všichni přicházet v podstatě do nového kolektivu.

Pro zmírnění stresu a snazší vyrovnání se se změnami doporučili odborníci během konference zejména nastavení jasných pravidel i očekávání, dostatečnou komunikaci i posílení psychologického bezpečí v týmech. Manažeři i lidé z HR by měli pro své kolegy zkusit celý návrat komunikovat pozitivně, nikoliv jako sadu nařízení, příkazů a zákazů.

Strádání na home officech

Nejen Donáthová ale upozornila na úskalí a nápor na psychiku, které s sebou naopak nese práce z domu. Zaměstnanci si podle ní často neumí nastavit režim, který by jim dlouhodobě fungoval. Končí tak vyčerpaní a frustrovaní.

Donáthová proto radí dodržovat více než kdy jindy zdravý životní styl, dostatečně spát, pít vodu, hýbat se, pracovní prostor větrat. Ale také si vytvořit rituál, kterým lidé práci zahájí a zakončí. Pro psychickou pohodu poradila mimo jiné každý den si zapsat nebo alespoň uvědomit tři dobré věci, které se povedly a udělaly radost. Podle ní se totiž po čase mozek nastaví na to, že bude přirozeněji hledat v každém dni to dobré. „Z tohoto návyku lze udělat i hezký rodinný rituál, kdy si na konci dne členové rodiny řeknou, co se komu ten den líbilo a podařilo. Pomůže vám to i v uvědomění, jak jsou pro různé lidí důležité jiné okamžiky,“ poradila Donáthová.

Těžká role ženy a kyblíková metoda

Koučky Martina Wojtylová Opava a Iva Barnincová Říhová poradily zejména pracujícím maminkám, jak dostát všem svým rolím a nezbláznit se. Upozornily na to, že oblíbený multitasking, tedy dělání deseti věci naráz, nefunguje. Doporučily proto nejprve si uvědomit všechny role, které žena zastává, a uvědomit si také, zda dané role chce, nebo ne.

Snaha zvládat vše a zaráz je podle kouček vyčerpávající. Doporučují si role vybrat a čas dělit podle nich

Následně představily takzvanou kyblíkovou metodu, kde každý kyblík reprezentuje jednu roli. Podle kouček je důležité, obzvlášť v době, kdy je mnoho žen navíc i učitelkou, kuchařkou, animátorkou, uklízečkou, si vymezit několik důležitých životních rolí a jejich charakteristik a snažit se v těchto rolích být vědomě.

Wojtylová Opava a Barnincová Říhová proto doporučily spojit si s každou rolí chování, oblečení, slovník, pohyby i úkoly. Prakticky to znamená nebrat si na písek krásné pracovní šaty, přesunout bez výčitek hovor s rodiči z odpoledne plného pracovních povinností na klidný večer nebo při chvilce s partnerem či partnerkou zapomenout na maminkovský slovník. „Když si zkusíte reálně vzít kyblíky do náruče, zjistíte, že jste schopni balancovat a udržet maximálně tak čtyři. To stejné funguje i v reálném životě,“ upozornila Martina Wojtylová Opava.

Pomoc si nosíme s sebou

Lektor mindfulness Václav Toman pak v doprovodném programu podotkl, že jeden ze základních způsobů první pomoci si nosíme stále s sebou. Že právě všímavost a schopnost vystoupit ze svých myšlenek na minulost i budoucnost je jedním z efektivních způsobů, jak zvládat stres, neustálé změny, nejistotu.

Naučit se vnímat přítomnost a občas jen tak být pomáhá snížit stres a vyrovnat se s rychlým tempem světa

Poradil proto vyhradit si pravidelně chvíli během dne, kdy člověk zaměří pozornost na svůj dech. Uvědomí si své tělo, uvědomí si případná stažení a pocity i to, co se děje kolem něj. Bez toho, aby věci hodnotil, si jen uvědomí například ptáky za oknem, bzučení včel či ruch z vedlejších pokojů.

Podle Tomana stačí pár minut každý den, abychom se postupně naučili více prožívat přítomný okamžik, vystoupili z kolotoče obav a myšlenek zaobírajících se minulostí nebo scénáři možné budoucnosti. Dáme tak mozku na chvíli odpočinout a lépe zvládneme nápor pracovního a soukromého života i chaos dnešního světa.

Foto:Unsplash