Když ze startupu odchází Good Leaver, a když práskne dveřmi Bad Leaver: Je potřeba dobrá smlouva
Ilustrační foto: Unsplash 

Když ze startupu odchází Good Leaver, a když práskne dveřmi Bad Leaver: Je potřeba dobrá smlouva

9. zář 2022 Ivo Horváth 3 min

Sejdou se v dobré vůli, společně založí startup. Už od samého začátku by ale měli myslet na to, že se časem jejich pracovní cesta může rozejít. Za jakých podmínek se potom vypořádají?

Zrovna teď řešíme případ společnosti, která je už hodně úspěšná a dosahuje zajímavých zisků. Jeden ze spoluzakladatelů se jim po roce a půl od svého odchodu ozval s tím, že je spoluautorem programu a nedostal dostatečnou odměnu,“ vysvětluje pro SJ NEWS právník Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Mavericks. Problém daného startupu je, že nikdy neměl dobrou smlouvu, která by ukázala, jak takovéto situace řešit. Její formulace by měla předcházet samotnému založení startupu.

Ditrych připomíná i podobný případ z Facebooku, kdy Marka Zuckerberga žalovali spoluzakladatelé, jimž se nelíbilo, že při vzniku sociální sítě byla použita část jejich autorského díla. A namítali, že k němu mají autorská práva. Facebook jim pak musel zaplatit stovky milionů.

Řešením je to, čemu se říká Founders Agreement, tedy dohoda mezi zakladateli. Ta může například předepsat přísné podmínky, za nichž mohou společníci odejít – podle situace, za níž k odchodu dochází.

Možností, které mohou nastat je celá řada. „Třeba někdo přestane pro společnost z vlastní vůle pracovat, přestane chodit do práce a komunikovat. Jednatel také může porušit, co vyplývá z jeho funkce řádného hospodáře. Například poruší nějakou svou základní povinnost a poškodí tím firmu. V tomto případě bychom ho označili jako takzvaného Bad Leavera. A chtěli bychom, aby nám přenechal svůj podíl ve společnosti, když si ho nezaslouží. Ještě třeba ani neodpracoval tři, čtyři roky,“ říká právník.

Ochrana podílu ve společnosti

Opakem zmíněného Bad Leavera je takzvaný Good Leaver. „To jsou všechny ostatní situace. Je to někdo, kdo třeba nemůže pro společnost dál pracovat, má těžký pracovní úraz, nemoc, nebo nemoc v rodině. Případně se společnosti za jakýchkoli jiných důvodů nemůže dál věnovat. I v tomto případě je ale důležité podíl ve společnosti ochránit pro ostatní společníky,“ popisuje Ditrych. A bylo by podle něj v této situaci nepřiměřeně přísné, aby startup někoho, kdo odchází kvůli situaci, kterou nezavinil, donutil přenechat jeho podíl zdarma nebo za nepřiměřeně nízkou cenu.

V případě Good Leaverů se většinou ve smlouvě stanoví, že povinnost převést podíl existuje, ale za nějakou významnou hodnotu. Jde o smlouvu o smlouvě budoucí k prodeji obchodního podílu.

Velmi důležité opatření je také takzvaný „Reversed Vesting“. Ten má startup ochránit před vznikem takzvaného mrtvého obchodního podílu při odchodu jednoho ze spoluzakladatelů.

Podle Ditrycha je dobré, aby dostatečným způsobem byly ošetřeny nejen vztahy mezi spoluzakladateli, ale také ty se zaměstnanci a může jít o velmi podobné případy těm popsaným. „Zaměstnanci jsou často motivováni prostřednictvím možnosti získání podílu ve firmě. Podíl si zpravidla zaslouží prací v nějakou stanovenou dobu. A v případě, že se tak nestane, nebo si svůj podíl nejprve zaslouží a pak ne – pak se z původního Good Leavera stane Bad Leaver, protože poškodí společnost. Pak chcete mít možnost si podíl (nebo jeho část) vzít zpět. Pravidla u Bad Leaverů spoluzakladatelů nebo zaměstnanců jsou proto velmi podobná,“ upozorňuje Ditrych.

Founders Agreement

Důležité je smlouva zakladatelů – Founders Agreement. V něm má mimo jiné být bod popisující otázku duševního vlastnictví, což zabrání případům podobným zmíněné kauze Facebooku. „Jako zakladatelé chcete docílit stavu, kdy do vašeho startupu budou vstupovat investoři. Ať už něco vyprojektujete, namalujete nebo nakreslíte, tak to má podobu duševního vlastnictví. Například u technologických startupů bývá duševní vlastnictví to nejcennější, co mají. Duševní právo ve společnosti by se proto mělo centralizovat. Je potřeba minimalizovat hrozby, že vlastnictví startupu v budoucnu někdo zpochybní. Ve smlouvách by proto mělo být uvedeno, že všechno – v co nejširším rozsahu – co spoluzakladatelé vytvoří, náleží společnosti. Může se to týkat třeba i podoby nějakého designu či loga,“ dodává právník.

Pokud nemá právní vztahy startup dostatečně ošetřené, hrozí například situace, že potenciální investor se lekne právní nejistoty a svou nabídku vezme zpět.

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
SJ Ads
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články