Investoři do startupů udělali letos menší počet investic, zato ale investovali vyšší částky. Pandemie paradoxně české startupy nakopla - rozjela se digitalizace a firmy začaly hledat úspory, čímž se posunuly kupředu. Například prodeje jsou teď efektivnější a standardem se stalo online setkání, které se dřív v zahraničí považovalo za neslušnost, říká pro StartupJobs Newsroom Martin Kešner, investiční ředitel fondu J&T Ventures. Celkově byl podle něj rok 2021 pro český startupový ekosystém velmi úspěšný. „Čeští zakladatelé startupů se velmi posunuli. Jsou sebevědomější, lépe se prezentují a mají globální ambice,“ říká Kešner. Kdo chce být úspěšný v příštím roce, založí startup v oblasti technologií, protože ty podle Kešnera pofrčí.
Jaký jste měli v letošním roce největší investiční úspěch?
Na letošním roce bylo znát oživení oproti předchozímu roku, a to jak z pohledu nových investičních příležitostí, tak i co se týče aktivity firem ve fúzích a akvizicích. V prvním fondu J&T Ventures I (fondy se dělí na dva, existuje také druhý fond J&T Ventures II. pozn. red.), jsme v létě prodali náš podíl ve finské firmě 720°. Ta se zabývá monitoringem ovzduší v kancelářských budovách a věnuje se pokročilé analýze dat v reálném čase. Kupujícím byla švédská společnosti Swegon, která je skandinávským lídrem na trhu vzduchotechniky a aktivní správy budov.
Proč právě tenhle exit považujete za největší úspěch?
Protože jsme krásně uzavřeli celý ten životní cyklus. Investujeme do týmu, do technologie, do příležitosti na trhu a firma pak za pár let prokáže, že je schopná doručit produkt, který má pro zákazníky hodnotu. V tomhle případě pro developery a vlastníky budov. Ta firma má teď zákazníky v deseti zemích na dvou světových kontinentech a její produkt přináší hodnotu i běžným zaměstnancům, protože zvyšuje kvalitu jejich pracovního prostředí. A samozřejmě těší nás i to, že investice byla výnosná a že jsme ji zhodnotili.
A z pohledu nových investic byl letošní rok úspěšný?
Ano, v nových investicích je těch úspěšných projektů více. Zmínil bych investici do chorvatské firmy AdScanner, která sbírá data o sledovanosti a preferencích diváků na různých televizních platformách. Doplňuje to o unikátní algoritmus, který umí automaticky rozpoznat obrazový obsah. Televizní kampaň se dá tedy synchronizovat s kampaněmi v online prostředí. Jednoduše přináší nové obchodní modely do světa televizní reklamy, čímž trh televizní reklamy do velké míry mění. Přesvědčili o tom už Vodafone, L’Oréal a další firmy, které jejich služby využívají. Další investice, jež nám dělá radost, je startup Wultra. Chrání banky a fintech projekty před kybernetickými hrozbami v rámci internetového a mobilního bankovnictví. A také společnost Yieldigo, která obchodníkům usnadňuje každodenní i strategická rozhodnutí o cenotvorbě, to vše pomocí pokročilé matematiky.
Jakou jste naopak udělali největší investorskou chybu?
Letos jsme spálili velké množství času a kapacit na přípravě projektu, který sice perfektně splňoval naše investiční požadavky, ovšem skladba cap tablu, tedy vlastnické struktury firmy, a vztahy mezi současnými společníky a investory nebyly ideální. Aktivně jsme se proto do řešení vztahů zapojili, a to ještě před naší investicí. I přes naši snahu se však situaci nepodařilo napravit a investice se nakonec neuskutečnila. Této transakci jsme ale my i zakladatelé věnovali spoustu času. Potvrdilo se, že skladba vlastnické struktury je zcela zásadní a zakladatelé by si měli důkladně promyslet, jaké investory si do společnosti pouštějí.
Martin Kešner pro interní magazín J&T Bank zmínil, že podle průzkumu CEO Magazine patří Polsko a Česká republika do TOP 10 nejvhodnějších zemí na světě pro investice v postcovidové éře. (Foto: Archiv Martin Kešner).
Můžete více přiblížit, v čem vztahy nebyly ideální?
Šlo o český startup, ve kterém figurovali zakladatelé, dále společníci, kteří na tom startupu dříve spolupracovali, a také pět byznys angels investorů. Dva z těchto partnerů určité procesy blokovali a celkově vztahy mezi nimi navzájem nebyly dobré. Pro nás i pro zakladatele byl problém v tom, že jsme nechtěli mít černé pasažéry – tedy někoho, kdo jenom sleduje svůj vlastní zájem. Nepodařilo se nám ale vztahy narovnat, každý měl jinou představu o tom, kam firmu směřovat. Nakonec jsme do té firmy ani neinvestovali.
Jak pandemie covidu za poslední dva roky ovlivnila startupovou scénu?
Dopad covidu byl značný. Řada firem ze dne na den musela překopat své fungování, snížit dramaticky náklady, zkrátka rychle se adaptovat. Ten negativní dopad byl hodně strukturální, zejména v odvětvích, jako je cestování, pohostinství nebo průmysl. Zakladatele trápil zákaz cestování či uzavření podniků, což jim stěžovalo zavádění produktu.
Jak například?
Například jedna firma z našeho portfolia, která má řešení pro automobilky a má podepsanou zakázku s BMW, nemohla do továrny přijet a nainstalovat to, protože nejdřív byla továrna dlouho zavřená a pak platil speciální režim, že do továrny nemohli návštěvníci kvůli covid opatřením. A tohle není jediný příklad, na trhu jich je více.
A jaký byl rok 2021 z pohledu investorů?
Aktivita investorů byla v roce 2021 nižší, uskutečnil se menší počet transakcí, na druhou stranu zvýšil se objem investovaných peněz. Akvizice a fúze, tedy nákup společností, se rovněž propadl. Na druhou stranu pandemie přinesla řadu obchodních příležitostí. Velké firmy začaly více klást důraz na digitalizaci, automatizaci svých hlavních činností a začaly hledat úspory. Další pozitivní efekt je v oblasti sales, tedy prodeje. Standardem se stalo online setkání, které se dříve v zahraničí považovalo za neslušnost, odpadlo cestování a zvýšila se efektivita prodeje.
Jak byste celkově zhodnotil rok 2021 na startupové scéně. Byl úspěšný, či nikoli?
Byl to bezesporu úspěšný rok pro celý český startupový ekosystém, a to z pohledu inspirujících příběhů, růstu firem, prodejů i velkých investic. Tento úspěch dokládají i letošní výsledky Technology Fast 50 (žebříček nejrychleji rostoucích technologických firem v regionu střední Evropy od společnosti Deloitte, pozn. red.) kdy mezi 18 zeměmi ty české firmy obsadily nejvyšší příčky (na prvním místě je česká FTMO, pozn. red.) jak v hlavní kategorii, tak v kategorii Growth Stars.
Letos byly i zajímavé exity, například Twisto koupila australská společnost ZIP, Avocode americká Ceros či DataSentics koupil technologický obr Atos. Uskutečnila se i velká investiční kola, která přesahovala miliardu korun, například Rossum, Productboard či Rohlík.cz, což tady v Česku nebylo tak běžné a ukazuje to na vyspělost českého startupového ekosystému. České firmy jsou atraktivní i pro ty největší americké i evropské investory, kteří mají důvěru v jejich zakladatele, v jejich technologie, a hlavně v jejich byznys. To vše navíc přináší nové zkušenosti, inspiruje další zakladatele a přispívá k vyšším ambicím dalších founderů. Je to takový efekt sněhové koule.
Ukázka z aplikace Live Penalty, která spojuje skutečný svět fotbalu s digitálním světem eSportu a patří do investic fondu J&T Ventures II. (Foto: Archiv J&T Ventures)
Kolik jste celkově investovali do startupů v letošním roce a kolik to bylo v letech předchozích?
Celkově v rámci druhého fondu J&T Ventures II. jsme investovali do dvanácti firem. Letos do pěti firem zhruba 120 milionů korun a v roce 2020 do šesti firem přibližně 100 milionů korun. My nemusíme investovat za každou cenu, hledáme spíš projekty, které jsou zajímavé a mají předpoklad k tomu, že dramaticky vyrostou v následujících třech až šesti letech.
Kolik činí průměrná částka, kterou do startupu investujete?
Investujeme v rozmezí 5 až 60 milionů korun do jednotlivých technologických firem. V případě dalšího pozitivního vývoje můžeme do daného projektu vložit až 150 milionů korun. Průměr je zhruba 25 milionů korun.
Kolik z vašich letos zainvestovaných startupů se dobře rozjelo a kolik zkrachovalo?
Fond se nyní nachází první dva roky v investiční fázi. Máme 12 firem v portfoliu a celkově bychom rádi měli okolo 20 společností. Letos enormně roste už zmíněná chorvatská firma AdScanner, která již překročila dvojnásobně svůj plán na letošní rok. A meziročně vyrostla více jak pětkrát. Další firmy úspěšně expandují na americké i asijské trhy. Solidní trakci má Live Penalty, mobilní aplikace, ve které fanoušci z celého světa střílejí penalty proti reálným brankářům na opravdových stadionech. Od jejího publikování v létě má již 600 tisíc uživatelů, a to bez jakéhokoliv marketingu. Máme i firmy, které nerostou tak rychle, jak bychom si představovali, nicméně žádná firma neukončila svoji činnost.
Kterým startupovým oborům se letos dařilo, které naopak ustrnuly?
Regionálně jsou úspěšné firmy v oblasti enterprise software, transportation, retailu a módy. V CEE regionu je méně úspěšných firem v oblasti fintech či zdraví a zdravotní péče. Konkrétně ve zdravotní péči je problém v tom, že jsou to projekty, které jsou relativně kapitálově náročné. Navíc nové technologie ve zdravotnictví a dopad na pacienta nejsou v Česku tak rozvinuté jako v anglosaském světě nebo v Americe. Čeští doktoři používají nové technologie zatím málo a trhy střední a východní Evropy nejsou tak atraktivní, že by do toho firmy nebo nemocnice investovaly tolik peněz. Celkově ve zdravotnictví je na Západě mnohem více peněz než tady, ve střední Evropě.
Která startupová odvětví podle vás budou frčet v příštím roce?
Obecně frčí technologie. Ty mají dopad na celý ekonomický systém, na všechna odvětví v každé zemi. Příležitosti lze nalézt opravdu všude. Z pohledu aktuálních technologických trendů velmi rezonuje automatizace činností, prediktivní analytika nebo no-code rozhraní, které přináší možnost programovat bez detailní znalosti programovacího jazyka nebo umožní uživatelům lépe porozumět statistikám a datům. Z pohledu venture capital investic půjde nejvíce prostředků do fintech, do technologií v retailu a healthcare firem.
Proč healthcare firem?
Nástup nových technologií a jejich nižší cena přináší nová využití. Můžete například screenovat sítnici a rozpoznat, jestli máte předpoklady třeba pro cukrovku. Díky technologiím je možné s předstihem predikovat určitou diagnózu. Možností aplikací technologií ve zdravotnictví je nepřeberné množství. Dále populace stárne a senioři jsou stále větší skupinou zákazníků. Navíc zdraví je emocionální věc a utrácí za ni každý.
Pavel Kacerle, zakladatel úspěšné aplikace Live Penalty. (Foto: Jiří Lizer)
Jsou investiční fondy, které se specializují na udržitelné startupy a sociální podniky, třeba Tilia Ventures. Chystáte se také zaměřit na podporu udržitelnosti?
Sledujeme trendy i projekty, které řeší udržitelnost či témata v rámci ESG (ukazatel sledující odpovědné chování firem, pozn. red.). Zajímají nás jednotlivé příležitosti, nemáme ale v úmyslu spustit nový fond, který by se zaměřil pouze na udržitelné podnikání se sociálním dopadem.
Jak velký pokrok udělali čeští začínající startupisté v posledních letech?
Každý rok se zlepšují, dělají obrovské kroky kupředu. Čeští zakladatelé jsou už sebevědomější, lépe se prezentují, od začátku přemýšlejí v širším měřítku a mají globální ambice. Jejich největší rezervy jsou ale v oblasti sales a ve finančním řízení. Nemají takové prodejní dovednosti jako například Američané, Holanďané nebo Britové. Žijí v představě, že kvalitní produkt se prodává sám, což je mylná představa.
Úvodní foto Martin Kešner. (Foto: Archiv Martin Kešner)
