Na Kickstarteru se do své druhé poloviny přehoupla kampaň, ve které Skinnersky dokázaly zatím vybrat 610 tisíc dolarů, a tím patnáctinásobně překonat svůj cíl. Podívali jsme se s Michaelou Matějkovou, která Skinners společně se svým partnerem Petrem v roce 2015 založila, na to, kolik práce za vývojem inovativního produktu stojí, proč revoluční ponožkoboty okouzlily svět a jaké mají plány do budoucna.

Pojďme se napřed podívat na to, jak vzniká nový úspěšný produkt. Jak velká je podle vás za ponožkobotami inovace?

Inovaci, která za Skinnerskami stojí, vnímám po těch pěti letech čím dál zřetelněji. A zpětně si uvědomuji, jaké jsme měli štěstí v začátcích, protože vývoj výrobního postupu v našem případě vůbec nebyl jednoduchý. Vyrábíme naprosto jiným způsobem, než se vyrábí boty.

Můžete ty metody nějak porovnat?

Boty jsou nejčastěji lepené nebo šité, takže hrozí, že se buď rozlepí, nebo se rozpadnou ve švech. My ale spojujeme dva materiály tak dokonale, že se od sebe vrstvy již nedají nijak oddělit a Skinnersky se dají pouze prochodit. Aby pletenina vytvořila takto pevné spojení s podrážkou z otěruvzdorných polymerů, musíme na materiály klást opravdu vysoké požadavky.

Znali jste ty správné parametry a hodnoty od úplného začátku?

Už na začátku jsme sledovali několik ukazatelů, ale časem se značně rozrostly. Dnes vyžadujeme od každého materiálu vcelku vysoké hodnoty hned několika parametrů a vše pečlivě testujeme. Jen tak si můžeme být jistí, že Skinnersky budou pohodlné a vydrží stovky kilometrů.

Na jaké problémy jste cestou narazili?

Po cestě jsme se několikrát spálili, protože funkce, která nám přišla naprosto skvělá, v reálném testu u zákazníků nečekaně propadla. Vznikla například verze s měkkou plyšovou úpravou ponožky, která měla zvýšit pohodlí a snižovat citlivost, když stoupnete třeba na kamínek. Zákazníkům v této verzi ale bylo horko.

Jak Skinnersky testujete?

Mám ráda, když naše testování běží na více úrovních. Testujeme interně v týmu, potom tu jsou aktivní sportovci, jako ultramaratonci nebo trenéři z fitka, a třetí úroveň tvoří testy u atestovaných laboratoří.

A kolik vám vychází, že toho Skinnersky snesou?

U testerů sledujeme počet naběhaných či nachozených kilometrů. Běžně se bavíme třeba o 800 kilometrech. V testování ale produkt někdy záměrně přetěžujeme, abychom zjistili, jak roste výdrž s postupným technickým zlepšováním produktu. V extrémních případech můžeme Skinnersky vystavit i tisíci kilometrů. Opotřebení potom záleží na prostředí, ve kterém byly ponožkoboty používány. Obecně doporučujeme měkké povrchy, ale většina testerů se nebojí vyběhnout ani na asfalt.

Jaké zkoušky si necháváte zpracovat laboratořemi?

Tam testujeme stálost barvy, žmolkování, děláme zkoušky oděru, roztažnosti a tak dále. Tuto sérii testů pravidelně opakujeme a porovnáváme výsledky. Zároveň si několik doplňkových testů dělám sama a testuji nejcitlivější místa produktu.

Vezmete na pomoc mikroskop a začnete testovat?

Mikroskopy a extrémně vědecké testy nejsou vždy potřeba (smích). Vím, že při běhání po tvrdém povrchu dochází k narušení ochranné vrstvy a já si například jednoduchým ponořením do tekutiny ověřím, kde materiál utrpěl nejvíce a kde došlo k protečení.

Kolik prototypů s každou novou verzí vyrobíte?

Tvorba prototypů je na celé výrobě to nejkomplikovanější a nejdražší. Vyrobit tisíce kusů není problém, ale prototypovat v malém množství znamená, že celý stroj nebude po určitou dobu v provozu. Jsme limitováni minimálním objemem série, takže obvykle jde o desítky párů. Víc by bylo navíc zbytečné, nerada bych vyráběla tisíce párů, které by se pak musely vyhodit.

Kolik verzí vzniklo od první verze Skinnersek, když říkáte, že je průběžně vylepšujete?

To číslo půjde do stovek. Na trh právě uvádíme Skinners 2.0, u kterých jsme změnili hned několik hlavních vlastností. Upravili jsme velikost kopyta, což jen u tohoto jednoho parametru znamenalo vyzkoušet osm různých variant. Nová vlákna jsem testovala rok a půl a pletenin jsem tak vyzkoušela opravdu neuvěřitelné množství.

Proč Kickstarter miluje Skinners?

Je Skinners ještě pořád startup?

Už se tak snažíme neoznačovat. Neděláme věci punkově, máme už jasnou strukturu a řekla bych, že jsem ve fázi označované jako scale-up.

Kolik procent Skinnersek vyrábíte v Česku?

Sto.

Proč jste si pro výrobu zvolili zrovna Česko a ne nějakou levnější zemi?

Měli jsme sen vyrábět doma a od začátku jsme hledali někoho, kdo by dokázal zkombinovat technologie, které se běžně dohromady nepoužívají. Ve světě to nikdo nedělá a my měli štěstí, že jsme našli partnery přímo v ČR, kteří s námi dokázali vymyslet a přizpůsobit celou výrobu tak, abychom Skinnersky mohli vůbec začít dělat.

Budete dál vyrábět jen ponožkoboty a rozšiřovat barevné kolekce, nebo přidáte i nové produkty? Napadly mě například rukavice.

Naše myšlenky jdou jak do šíře s různými variantami ponožkobot, tak i do vertikály, kdy se díváme na další produkty, u kterých vnímáme zásadní nedostatky. V našem podání zabere kompletní předělání produktu do perfektní podoby docela dost kapacit, protože ani 16 hodin práce denně na Skinners ne vždy stačí. Je ale jen otázka času, než se do toho pustíme.

Kolik párů v současné době vyrábíte?

Kapacitu jsme měli nastavenou na 140 tisíc ročně, ačkoliv jsme to v začátcích nedokázali plně využít. Už loni jsme na limity narazili a letos jsme vyjednali jejich zdvojnásobení.

Jaké prodejní kanály jsou pro vás teď tedy nejdůležitější? Je to pořád online?

Úplně na začátku byl prioritou koncový prodej přes Kickstarter, náš e-shop a Amazon. Petr má v tomto velmi hezké přemýšlení, kdy vše děláme pro zákazníka (Petr Procházka je druhým spoluzakladatelem Skinners a současným CEO - pozn. redakce). V rámci marketingu jsme řešili například otázku: „Co je pro zákazníka důležité, aby si chtěl Skinnersky koupit?” Jednou z odpovědí může být, že si chce zajít produkt vyzkoušet do prodejny, a to jsme jako čistě online prodejce nemohli nabídnout. A proto došlo na spolupráci s velkým velkoobchody a retailovými řetězci.

Michaela Matějková a Petr Procházka stojí za vznikem Skinners.

To je docela velký skok pro projekt, který vznikl na Kickstarteru.

Ano, Skinners vzniklo jako čistě D2C firma, což bylo dáno úspěchem Kickstarterové kampaně. Na outdoorovém veletrhu ISPO v Německu jsme začali velkoobchod poprvé oťukávat. Bylo to pro nás něco úplně nového, protože firmy jsou v této úrovni zvyklé jednat o podmínkách, na které jsme nebyli tenkrát připraveni. Proto jsme do týmu přivedli kolegu se zkušenostmi z B2B prodeje sportovního zboží a obuvi, který se teď o tuto část kompletně stará.

Proč mají Skinners na Kickstarteru takový úspěch?

Zcela určitě na tom má obrovskou zásluhu Petr, protože v Česku momentálně větší expert na kickstarterové projekty není. On je vizionář, kreativec a tvůrce všeho, co jako zákazník vidíte. Je to jak grafická prezentace, tak i design Skinnersek.

Jaký poměr tržeb máte z B2C a B2B prodeje?

První dva roky převažoval prodej přímo zákazníkům, ale poslední tři roky vede již B2B. Nicméně naše aktuální kampaň na Kickstarteru může s čísly pořádně zahýbat, protože tam je potenciál prodat obrovské množství párů.

Zmínila jste, že hledáte v marketingu odpovědi na otázky z pohledu zákazníka. Jak důležitá je pro něj bezodpadová výroba a udržitelnost?

Udržitelnost byla žhavým tématem všech veletrhů poslední roky a celý svět se k ní začal upínat. Pro nás je udržitelnost důležitá od úplného začátku a snažíme se ji podporovat například tím, že pracujeme s prémiovými vlákny, která jsou vyráběna z recyklovaných materiálů. Sami produkujeme minimum odpadu, protože naše výroba je z podstaty bezodpadová. Nic nevyřezáváme jako většina obuvnického průmyslu - cívka pleteniny se celá vymotá a podrážka nabere jen určité množství materiálu.

Jaká je vaše dlouhodobá vize?

Chceme Skinnersky proslavit po celém světě, jako se to povedlo Crocskám, což je produkt úplně pro každého. Skinnersky sice nikdy nebudou a neměly by být jedinými botami v botníku, ale jsou jasnou volbou pro chvíle naprosté volnosti a regenerace.

Foto: archiv Skinners