Biotechnologické startupy jsou v lecčem specifické. Často vznikají na akademické půdě, od začátku musí myslet v globálním kontextu a při vstupu na trh se potýkají s řadou bariér. Podle Jiřího Krechla z CzechInvest se s nimi pojí vysoké náklady a značná rizika, která ne vždy končí úspěchem. Pokud se ale objevy z oblasti léčiv a diagnostiky podaří prosadit, může být návratnost výrazně vyšší než v jiných oborech. S transferem nadějných projektů, které mohou mít celospolečenský dopad, do komerční sféry pomáhá od loňského září český investiční fond i&i Biotech Fund.
Na podporu biotechnologických objevů si vyhradil více než miliardu korun, od začátku roku stihl investovat už do tří. Investiční fond i&i Biotech Fund (i&i Bio) zahájil činnost loni v září a vznikl vyústěním spolupráce inkubátoru i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Evropského investičního fondu. Ředitel projektu, který v kontextu střední a východní Evropy nemá obdoby, Jaromír Zahrádka tehdy nastínil, že fond během následujících let rozdělí finance mezi přibližně 20 spin-offů, které se již nacházejí ve fázi ověření v rámci laboratorních testů.
PŘEČTĚTE SI: Naděje akademických startupů. Nový fond investuje přes miliardu korun do přerodu biotechnologických objevů v produkty
Přestože se fond zaměřuje primárně na české akademické společnosti v oblasti léčiv, diagnostiky, lékařských přístrojů a dalších biotechnologií, o investice se uchází startupy z celé Evropy. Prvním spin-offem, který i&i Bio letos v únoru podpořil se tak stal americko-rakouský Celeris Therapeutics (CelerisTx). Do vývoje nových léčiv v oblasti onkologie a neurologie za využití umělé inteligence investoval bezmála 25 milionů korun.
Druhá investice na sebe nenechala dlouho čekat. Již v první polovině března fond oznámil vklad ve výši dvou milionů dolarů (zhruba 46,5 milionu korun) do Dracen Pharmaceuticals. Americká společnost aktuálně dokončuje první fázi klinického testování látky DRP-104, která má potenciál výrazně pomoci při léčbě rakoviny. Zmíněnou látku vyvinul tým vědeckých pracovníků pod vedením Dr. Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru v USA.
Spoluzakladatel biotechnologického inkubátoru i&i Prague a výkonný ředitel investičního fondu i&i Biotech Fund (zkráceně i&i Bio).
Nádorová onemocnění řeší i zatím poslední akademický objev, který i&i Bio letos podpořil investicí v hodnotě 1,5 milionu dolarů (35 milionů korun). Česko-americký startup Sampling Human přeměňuje kvasinky na tzv. živou informační technologii a s její pomocí detekuje a zároveň klasifikuje jednotky vzácných buněk v prostředí milionu dalších. Diagnostický proces je díky platformě Sampling Human rychlejší, levnější a přesnější – dokáže analyzovat miliony lidských buněk (např. vzorky krve) najednou.
„Sampling Human představuje ukázkový příklad nadějného startupu s dynamickým vedením, ambiciózní globální obchodní vizí, a především špičkovou technologií, která v sobě skrývá potenciál způsobit doslova revoluci ve svém oboru,“ komentuje důvody investice Jaromír Zahrádka
Obrovská rizika, úměrný zisk
Biotechnologické startupy zpravidla pomáhají zlepšit péči o pacienty nebo vyřešit závažné choroby. Kromě společenského přínosu mohou být podle Zahrádky také investičně zajímavé. Identifikovat ty, které mají reálnou šanci uspět, je však poměrně náročná disciplína. „Je potřeba umět dobře posoudit, do kterých projektů investovat a kterým se naopak vyhnout. Naše startupy vybíráme především na základě tržních kritérií. Soustředíme se na takové, které mají v budoucnu šanci dobýt globální trhy. Jde o vědecky a myšlenkově unikátní projekty, které si mohou díky silné patentové ochraně udržet konkurenční výhodu po desítky let,“ podotýká.
Projekty v oblasti vývoje léčiv, lékařských přístrojů či diagnostiky se při vstupu na trh potýkají s řadou překážek. Musí projít klinickým hodnocením a splnit přísné nároky regulátorů, jako je například Státní ústav pro kontrolu léčiv v Česku. Ředitel i&i Biotech Fundu dodává, že výběr projektů trvá delší dobu a doprovází ho konzultace s řadou expertů, firem, ale i s dalšími fondy. K investici se dostanou jen nižší jednotky procent těch, které o ni usilují.
„Většina biotechnologických projektů má dobrý ‘market fit’, řeší totiž konkrétní problém. Zároveň ale potřebují větší investici na začátku, jejich experimentální ověření je totiž drahé a vstup na biotechnologický trh je značně regulovaný. Proto uspěje pouze malá část projektů,“ doplňuje svoji zkušenost Vojtěch Kadlec, spoluzakladatel firmy Unico.ai. „Pokud však identifikujete správný projekt s vysokým potenciálem, může být jeho návratnost výrazně vyšší než v jiných oborech.“
Převážně technologické portfolio firmy, která se zaměřuje na propojování akademické sféry s průmyslem, nedávno doplnila biotechnologická společnost AI|ffinity. Spin-off vzešel z Masarykovy Univerzity v Brně a do oblasti vývoje léčiv přináší software navrhující modelování molekul na základě jejich vzájemné náklonnosti neboli afinity. Složité výpočty díky umělé inteligenci automatizuje a zrychluje tak náročný proces objevování nových léčiv.
Významný investiční potenciál, ale také složitou pozici biotechnologických startupů potvrzuje i Jiří Krechl, vedoucí Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací státní agentury CzechInvest. „Většina startupů v Česku je v sektoru IT a práce s daty, která různě organizují, přeskupují, střeží nebo vytěžují, spousta z nich jsou vlastně převlečené eshopy. Počáteční náklady jsou malé, rizika snesitelná a investoři jejich podstatě rozumí. Biotechnologické projekty jsou úplně jiná liga. Představují vysoké náklady, obrovská rizika, ale zároveň úměrný zisk v případě úspěchu,“ vysvětluje.
„Investoři se až na několik čestných výjimek tohoto sektoru bojí, nerozumí mu. Jejich budoucí trh prakticky není jiný než globální nebo přinejmenším evropský. Vyžadují vysokou míru spolupráce s akademickým prostředím i v procesu svého růstu. Je jich proto relativně málo, zato jsou zpravidla brilantní,“ pokračuje a dodává, že úspěch vstupu na trh záleží na schopnosti primární investice dotáhnout startup dostatečně daleko ve vývoji produktu.
Orientace na zahraniční trhy
Právě nutnost globální ambice je dalším specifikem biotechnologických startupů. „Projekty musí už od začátku soutěžit v mezinárodní konkurenci, protože vývoj léčiva jen pro Česko nedává ekonomicky smysl,“ upozorňuje Zahrádka. V globálním úspěchu českým spin-offům částečně brání nízká podpora ze strany státu a měst. Zatímco Jiří Krechl vidí její limity v infrastruktuře, především pak v nedostatku vybavených laboratoří a dalšího zázemí, Zahrádka upozorňuje na složitou legislativu a byrokracii.
„Z mého pohledu je potřeba u nás celou oblast podpory výzkumu, inovací a transferu technologií zjednodušit a snížit zbytečné administrativní nároky. Bez toho budou české projekty pro evropské investory vždy o trochu méně atraktivní, a to především při porovnání s konkurencí ze zemí, ve kterých tento systém podpory funguje,“ doplňuje.
„V Česku chybí velké firmy, které by mohly být klienty biotechnologických startupů, pro jejich zakladatele je tedy od začátku klíčové hledat zákazníky na vyspělejších trzích. Nutnost orientovat se od začátku na zahraniční trhy nicméně vnímám jako zásadní výhodu při tvorbě business plánu i při následném rozvoji firmy. Projekty, o kterých v poslední době slyšíme, jako Diana Biotechnologies nebo AI|ffinity, jsou toho důkazem,“ uzavírá Vojtěch Kadlec.
Kromě zmíněných i&i Bio, i&i Prague a Unico.ai se komercializací výsledků akademických výzkumu zabývá také IOCB Tech, dceřiná firma Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Poslední čtyři roky realizuje přenos vědeckých poznatků do běžného života u nás i Charles University Innovations Prague. Mezi spin-offy dceřiné společnosti Univerzity Karlovy patří třeba řešení pro rychlou detekci covidu-19 a dalších virových onemocnění GeneSpector nebo chytrá podložka pod myš Wrest.
Foto: Unsplash, i&i Biotech Fund
