Přesně před deseti lety založil Filip Major platformu Busyman: spojovací lávku mezi zapálenými starupisty, kteří mají skvělý podnikatelský nápad, ale vlastně si nejsou úplně jisti, jestli to vyjde, a angel investory, kteří jim na tenhle riskantní podnik dají své peníze. Andělští investoři totiž investují do startupů v hodně rané fázi a berou na sebe velké riziko, že o peníze přijdou. Když to ale vyjde, stojí to za to. Platforma Busyman má za sebou už 130 realizovaných projektů a proinvestovalo se přes ni více než 300 milionů korun. A koronakrize investice nezastavila. Investuje se víc než před krizí, ovšem andělští investoři jsou opatrnější a startupisti musí být připravenější, říká zakladatel Busymana Filip Major (na úvodní fotce druhý z prava) a ředitel Jakub Domitra (zcela vlevo). Novinkou jsou angel investoři z řad rodinných firem.
Je Busyman vytížený i teď, v době, kdy se ekonomika vzpamatovává z koronaviru? Jaký je v současné době zájem o investice do startupů?
JD: Korona samozřejmě trh ovlivnila, ale za nás můžeme říct, že nám práce neubylo, právě naopak. Mezi investory, se kterými jsme v kontaktu, vnímáme zájem o investování zhruba stejný jako před koronou a zároveň se nám stále hlásí noví potenciální investoři i členové do našeho Busyman Angel Clubu. Rozdíl vidím v tom, že se trochu více rozevřely pomyslné nůžky mezi čerstvými andělskými investory, kteří do těchto vod vstoupili relativně nedávno, a těmi, kteří se v nich pohybují již delší dobu. Ti zkušenější mnohem více vědí, co čekat, a přistupují ke svým investicím strukturovaněji, ale zároveň jsou ochotni investovat i vyšší částky. Jejich přístup se změnil v tom, že pečlivěji zvažují každou investici. Toto jsme začali cítit zhruba před rokem, kdy řada investorů již tušila krizi.
FM: Souhlasím s Kubou. Práce nám rozhodně neubylo, ale to, k čemu došlo, má na každého určitý vliv, a na nás tím pádem také. Prostě se snažíme k věcem přistupovat jinak a svým způsobem nás to nutí k určitému přerodu, na který jsme se chystali již déle. Mimo jiné se snažíme více pracovat s těmi, kteří už v nás léta věří, tedy s členy Busyman Angel Clubu. Těm se nyní snažíme dát ještě lepší servis. Právě oni jsou zároveň těmi, kteří opakovaně investují, a pomáhají nám tak držet naši trakci, kterou jsme si minulý rok nastavili tak vysoko - nastavili jsme si laťku více než jeden realizovaný startup každý měsíc. Investoři každopádně nepřestali investovat, jen jsou obezřetnější a mají přirozeně chuť podporovat jen opravdu smysluplné věci.
Dá se tedy říci, že kvůli pandemii koronaviru jsou investoři na své peníze opatrnější a více si startupy a jejich myšlenky prověřují?
JD: Jednoznačně ano. Zároveň investoři neváhají k posouzení projektu přizvat i externí odborníky, či si je i zaplatit, aby jim doplnili informace v oblastech, kterým nerozumí nebo jsou pro startup zásadní.
FM: Ano. Navíc také cítí, že mají více možností na výběr. Vždyť dneska je za podobné prostředky možné vstupovat i do firem s jasnou účetní historií a ne pouze do startupů. A tohle oni samozřejmě vědí.
Busyman Angel Day loni v říjnu. Na fotce (zleva) Jakub Domitra, Jaroslav Weis a Filip Major. (Foto: Archiv Busyman)
Co dalšího změnil koronavirus ve startupové scéně v Česku? Dá se třeba říct, že jsou startupy opatrnější, vděčnější za investice, nebo naopak jsou odvážnější?
JD: Jakmile propukla krize, dopadla nejvíce na projekty, které měly rozjednány větší investice a venture kapitál investice (Venture kapitál jsou finance sloužící k investování do velmi rychle rostoucích inovativních projektů, pozn. red.). Bohužel jsme se setkali i s několika projekty, které to v podstatě položilo, protože protistrana na poslední chvíli couvla. Byla to velice divoká doba a situace se měnila každý den a týden. Co se dále změnilo, je násobně větší tlak na automatizaci, efektivitu a pružnost, kterou investoři očekávají od projektu. Ne všude toto lze aplikovat, ale tam, kde ano, na to koukají mnohem více. A zda jsou opatrnější? Ano, ale také jsou dynamičtější a cílevědomější, což je dobře. Česko je nyní na takovém pomezí českého a západního přístupu. Takže na jedné straně vidíte situaci, kdy projekt bez reálné validace svého produktu dostane třeba třicet milionů korun, a jiný, který už prodává, má jasnou cílovku a strategii, bojuje o získání násobně menší částky.
FM: Budu upřímný. Na začátku pandemie jsme zaznamenali až nadpřirozeně silný nával nových startupů. Bylo to často tím, že jim opravdu jejich dosavadní angelové a fondy vypověděly návazné financování, či jim kvůli své nervozitě prostě jen na čas utáhly kohoutky. V tu chvíli začala lehká panika okolo toho, aby nevyschla nádrž a začaly se hledat alternativy. Jenže na to tak trochu čekala i druhá strana, a to s názorem, že bude konečně výprodej na do té doby příliš ambiciózních projektech. Teď už se to začíná opět pomalu roztáčet, ale určitá příchuť toho, co bylo před pár měsíci, je tu stále.
Změnila koronakrize zaměření začínajících startupů? Že by se nápady začaly zužovat jen na pár oborů, nebo se naopak vějíř zaměření ještě roztáhl?
JD: Za ty roky jsme zažili několik vln projektů ze stejného segmentu, jmenovitě třeba gastro a zdravá výživa, fitness projekty a platformy, e-shopy a tak dále. Projekty jsou celkově již delší dobu čím dál více IT či technologicky zaměřené, to moc nelze spojovat s koronou. Ale vidíme drobný nárůst byznysů, které jsou lokálně zaměřené a přitom zajímavé. Kde se korona dle mne projevila, je nárůst počtu startupů zaměřujících se na e-commerce, rozvoz a online komunikaci. Tedy to, co se ukázalo jako nedostatečně rozvinuté.
FM: Rozhodně to neberu tak, že by byla koronakrize za námi. To byl pouze takový direkt z přední ruky a Bůh ví, co bude následovat za ním. Na zadek teď pravděpodobně dostali, nebo teprve dostanou, ti nepotřební, kteří tu byli prostě jen navíc, protože zrovna jela velká vlna, a tak dávalo smysl se na ní projet.
A ano, teď se ten vějíř možná o něco stáhne a zaměří se na řešení, která dávají opravdový smysl. E-commerce, last mile delivery (rozvoz zboží ke koncovému zákazníkovi, pozn. red.), automatizace, VR/AR (virtuální realita a augmentovaná realita. Augmentovaná realita je reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty, pozn. red.), to jsou některé z oblastí, kterým se bude dařit více.
Jakub Domitra (vlevo) na Startup Festivalu vede mentoring se startupistou. (Foto: Archiv Busyman)
Letos Busyman slaví deset let od svého založení. Jaké jsou největší rozdíly mezi startupovým trhem tehdy a nyní?
FM: Ty dva světy jsou velmi rozdílné. Stačí se podívat na záznam z pořadu Den D. Tam vidíte zcela zřetelně průřez projektů, founderů a úrovně připravenosti, která reflektuje tu dobu. Byl to prostě začátek a mě to téma bavilo, tak jsem tehdy založil Busyman - úplně první platformu svého druhu v Čechách. Věřil jsem, že její čas musí přijít, jelikož lidí, kteří nejdou po škole do korporátu a chtějí začít dělat něco svého, bude přibývat. Nebo jsem v to aspoň doufal. Stejně tak jsem doufal, že bude více a více lidí, kteří už si splnili své materialistické cíle a odváží se podpořit něco smysluplného, co je bude nejen těšit, ale třeba jim to i něco vydělá.
JD: Já jsem v Busymanovi o kousek kratší dobu, zhruba sedm let, ale za tu dobu trh udělal neskutečný skok. Když to řeknu zjednodušeně, tehdy si investor poslechl autora a řekl líbí - nelíbí, věřím - nevěřím, zkusil to odhadnout a dle toho se rozhodl. Také průměrná výše investice byla v řádech vyšších statisíců. Dnes už je na trhu mnohem více informací, možností, příběhů, nástrojů a lidí, kteří o svých zkušenostech mluví, a také řada investorů, kteří se již spálili, či naopak uspěli. Dnes už musí jít autor za investorem mnohem připravenější, mít zmapovaný trh, cílovou klientelu, konkurenci, mít koncepci a strategii. Investor si často k jednání přizve i své odborníky či kontakty. Také investice do milionu jsou dnes již velkou výjimkou, za tyto peníze se toho moc udělat již bohužel nedá, roste tedy počet projektů, které v rámci investičního kola hledají dva i více investorů. Změnila se i výše investice, jež násobně vyrostla.
Investice jsou tedy vyšší, přesto angel investor investuje do startupů v hodně rané fázi a jeho investice je riskantnější. V jak moc rané fázi to bývá?
FM: Ta fáze může být od papíru klidně až po první platící zákazníky. Snažíme se dávat od počátku naší existence šanci i těm, kteří jsou na úplném začátku, ač je pak trochu těžší to před investory obhájit. Z mého pohledu je nutné, aby angel startupistovi tu věc v první řadě vůbec uvěřil a v řadě druhé uvěřil, že právě on je schopen ji realizovat a zhodnotit. Není to snadné. Founder musí mít celé portfolio dovedností, aby uspěl. A právě na ty angel postupně nahlíží a hodnotí je. Mimo to samozřejmě angel zvažuje smysluplnost samotného produktu nebo služby, kterou mu startupista předkládá. Základem je ale founder, nikoliv to, s čím přišel.
JD: Kulantně řečeno startup měl by mít vše, ovšem pak by již investora nepotřeboval. Vždy to přirovnávám ke karetní hře. Čím více toho má autor připraveno, tím více karet drží, zároveň je ale každá jinak silná. V součtu je to ale onen vklad autora, vůči kterému investor vkládá peníze a musí se dostat do situace, kdy mu potenciál vyváží riziko. Andělský investor je schopen vstoupit mnohdy v situaci, kdy ještě není ani založeno s.r.o. Tam je ale extrémně důležitá příprava a osobnost autora. Projekt by měl mít definovanou vizi, jednotlivé kroky, tedy strategii, a hlavně definovanou cílovou skupinu a zmapovanou konkurenci. Poslední dva body jsou velice často opomíjené či nedostatečně zpracované. Také by měl mít realistickou představu o hodnotě projektu, aby neměl představu o valuaci 300 milionů, a přitom jedná s prvním investorem o penězích na vývoj základního MVP (Minimum Viable Product, základní první podoba vyvíjeného produktu, pozn. red.).
Kdo jsou vůbec vaši angel investoři?
JD: Loni jsme dělali analýzu naší investorské databáze. Pokud vezmu v potaz ty aktivní, kteří reálně hledají projekt k investici či již zainvestovali, tak 47 % jsou ex-manažeři či manažeři, tedy lidé se zkušenostmi, kontakty a zároveň volným kapitálem, kdy investici často vnímají i jako cestu ven z korporátu. Dále 26 % tvoří podnikatelé s vlastním byznysem. Ti hledají projekty, které mohou mít symbiózu s jejich byznysem či něco, co je zaujme. Dalších 17 % jsou foundeři již exitovaných startupů a firem, kteří hledají něco nového. A 7 % zastupují profesionální investoři, kterých je málo, ale náplní jejich práce je jen a pouze management vlastních investic a jejich řízení. Na závěr 3 % tvoří rodinné firmy. Ty se začínají objevovat až posledních pár let, ale nesmírně nás to těší. Primárně nyní naši investorskou základnu tvoří Češi a Slováci, ale máme i investory z Ruska, Británie, Itálie a dalších zemí. Ti jsou zastoupeni minoritně. Nicméně nyní pracujeme na tom, jak zahraniční andělské investory propojit s českými projekty a naopak. K tomu asi více doplní Filip, který za tím stojí.
FM: Kuba to popsal poměrně přesně, snad jen doplním, že je třeba zmínit také jejich motivaci, a ta se může různit. Vždy však jde o úspěšné lidi, kteří se často dostali na určitou křižovatku a hledají něco, čeho by je bavilo být součástí a kde zužitkují to, co se během své manažerské či podnikatelské kariéry naučili. Nechtějí jen odložit peníze stranou a nechat je úročit. Jsou jednak ochotni jít do vysokého rizika, ale na druhé straně mít možnost jej ovlivnit. Proto se stávají aktivními parťáky founderů, kteří tak získají nejen finance, ale často někoho výrazně zkušenějšího do nejužšího kruhu firmy.
Tým Busyman.V popředí Alena Barnová zodpovědná za marketing a eventy, Filip Major (první zprava) a Jakub Domitra (vpravo nejvýše) (Foto: Archiv Busyman).
A jak vypadá běžný den takového angel investora? Sedí v kanceláři ponořený v číslech a financích, nebo jezdí po schůzkách a sahá si na byznys přímo v terénu?
JD: Z jednoho průzkumu vzešlo, že průměrný andělský investor je schopen věnovat zhruba 30 % svého času na jím zainvestovaný projekt. Většinou totiž mají své zaměstnání či byznys, který je jejich hlavní aktivitou. Nelze tedy říct, že by seděl v kanceláři jen kvůli investici, ale když o nějaké reálně uvažuje, je schopen se jejímu posouzení věnovat i řadu dní či týdnů, než k ní přistoupí. To je individuální a důležité je neztratit vzájemně s autorem kontakt, trakci. Máme investory, kteří od prvního seznámení chtějí mít do čtrnácti dní jasno, zda mu věnovat více času, a další skupinu, která kolem projektu takzvaně krouží, oťukává si jej, sleduje jeho segment a až poté do něj investuje. Andělské investice jsou velice individuální záležitostí.
FM: Každý to má jinak, jsou to lidi. Někteří angelové mají svůj full-time job ve vedení velkých firem, jiní zase žijí například z dividend či dobře rozinvestovaného portfolia a věnují se už jen sobě, rodině a pravidelným setkáváním s foundery, které podpořili. Pak občas zajdou na naše pravidelné eventy nebo na naše tradiční Investorské pivko. Evidujeme řadu z nich, kteří ale mají opravdu velmi aktivní roli ve svých investicích a berou si na zodpovědnost mnohdy třeba ekonomiku projektu.
Jaká je průměrná částka, kterou investoři nyní investují? A byla před koronakrizí vyšší, nebo nižší?
JD: Průměrná výše, kterou u nás projekt loni získal, činila 3,8 milionů korun. Rostoucí trend je dlouhodobý. Investice jsme realizovali i během korony, ale ty, které jsou nyní rozjednány, jsou ve vyšších částkách než před krizí. Zda to ale spojovat přímo s ní, je dle mě ještě brzy na vyhodnocení.
Kolik startupů jste za těch deset let vaší existence pomohli podpořit a z jakých byly nejčastěji oborů?
JD: Celkově jsme podpořili již více než 130 startupů, nejčastěji se jednalo o IT oblast, hned v závěsu technologie, hlavně hardware a služby.
Jak se mění připravenost startupů, když jdou žádat o investici? Dá se říci, že mají své plány promyšlenější, nebo je to pořád stejné jako dejme tomu před pěti či deseti lety?
JD: Stále máme autory, kteří se ve dvě ráno vzbudí a zašlou nám svou myšlenku, až po velké startupy, firmy a týmy. Procentuálně je ovšem více těch, kteří chodí připravenější a hlavně zkušenější.
FM: Občas přijde nějaký ten výstřel do tmy, ale celkově pozoruji, že jsou foundeři podstatně edukovanější a připravenější. Aby také ne, když se celkově startupový ekosystém za posledních pár let o tolik posunul, a mají tak možnost čerpat téměř neomezené množství různých podpůrných programů, grantů na mentoring a tak dále.
Dejte prosím příklady startupů, které díky Busymanovi a setkání s angel investorem uspěly a prorazily na trhu a které naopak propadly.
JD: Úspěšné byly třeba iSmlouva, Sunflower Trimmer, Košík.cz, FinGOOD, UGET, SoluBAG, Life is Porno nebo Virtooal. Neúspěšné byly naopak projekty zaměřené na děti a maminky nebo na studenty.
Jeden z podpořených startupů Sunflower Trimmer, vyrábějící stroj na stříhání konopí, a jeho zakladatel Petr Mertlík (na fotce vlevo). (Foto: Archiv Busyman)
Co by měl mít startup dobře připravené, když jde žádat o investici u angel investora?
JD: Vizi, strategii, tým - tedy vědět, koho vůbec bude potřebovat a kdy. Dále analýzu konkurence, zmapovanou cílovou skupinu a alespoň základní byznys plán. Čím více věcí bude mít, tím větší šance, že investici nalezne.
FM: Není na škodu, když má founder už nějakou předchozí zkušenost, ať již se svým startupem, nebo s nějakým, kde třeba jen pracoval. Není to pak zbytečně zdlouhavá cesta trnitým houštím.
Když se celkově podíváte na český startupový trh - co mu chybí a co naopak funguje dobře?
JD: Současný trh je ještě poměrně roztříštěný, teprve si procházíme fází boomu a jemné konsolidace. Již delší dobu budujeme ekosystém, kde spolupracujeme s coworky, inkubátory, akcelerátory, přes partnery v oblasti různých služeb až po venture kapitál fondy a banky. Vidíme také velké PR, kdy se lze s někým domluvit na tom, aby umístil logo do sekce partneři a vypadlo to cool, ale reálně se třeba dva roky nic dalšího neděje. My se snažíme jít cestou reálné spolupráce, která je sice náročná, ale pokud máte stejně naladěné lidi i na druhé straně, vzniká hodnota a přínos nejen pro autory. Obecně nasáváme západní postupy a know-how velice rychle, ale ještě to bude pár let trvat, než je doženeme. Kupříkladu u nás ani neexistuje právní definice andělského investora, také je zde enormní administrativní zátěž, která se klade na každého podnikatele. A jako nejdůležitější prvek vnímám nastavení lidí, mentalitu. Řada lidí chce reálně pomáhat, podporovat, propojovat, ale stále ještě se to v řadě případů dělá jen tak na oko s postranními úmysly. Také zde chybí jisté zdravé sebevědomí.
FM: Chybí to, co už delší dobu připravujeme a co doufáme, že bude brzy na světě, ač pravděpodobně pod novým brandem. Tedy chytrá networkovací platforma, která neřeší hranice ani jazyková omezení a je založena na chytré práci s daty a jejich vyhodnocování tak, aby v uvozovkách na stisk tlačítka umožnila founderovi orientaci v tom, kde se zrovna nachází v rámci startup life cycle. Kde má mezery, jak je vyplnit a koho konkrétního optimálně oslovit ke svému dalšímu posunu. Více o tom už ale v téhle fázi nepovím.
