Ženy se vstupem do prostoru kryptoměn a investic často váhají. Důvodem může být nedostatek odvahy, který ještě umocňují demotivující reakce ze strany mužů, se kterými se řada z nich setkává. Setkala se s nimi i spoluzakladatelka startupu Forsage Soňa Parke, když zpracovávala rešerše pro individuální investory na různé kryptoprojekty. Špatnou zkušenost se rozhodla přeměnit v iniciativu Holky v kryptu, která svým členkám pomáhá překonat vstupní bariéru. 

Chtěla objevit ženy, které se zajímají o kryptoměny, a tak založila platformu Holky v kryptu. Když se Soňa Parke v rámci své práce vydávala pro rady do různých kryptokomunit, moc jich tam nenašla. „Často jsem se setkávala buď s mainsplainingem (tj. muž vysvětluje něco ženě povýšeným či blahosklonným tónem), nebo vyloženě nenávistnými komentáři typu ‚ty tomu stejně nikdy nebudeš rozumět‘. Bylo mi to divné a říkala jsem si, kde se o tom baví všechny ty holky, když tady to nejde. Tak jsem založila Holky v kryptu a zjistila jsem, že jich je spousta, akorát nejsou moc vidět,“ popisuje Parke, která projekt rozjela loni v lednu.  

„Přijde mi sice primárně špatně rozdělovat na holky a kluky, ale považuji za důležité podat ženám pomocnou ruku, aby udělaly první dva kroky. Ženy budou mít vždycky trochu jiný use case, protože v životě řeší jiné věci. Se vstupem do krypta často váhají, protože kolem sebe nemají nikoho, s kým by se o tom mohly pobavit a kdo by jim dodal odvahu se do toho světa pustit,“ vysvětluje Parke. 

Velká vstupní bariéra

Po roce a čtvrt od založení čítá komunita zhruba dva a půl tisíce holek a spravuje ji pětičlenný tým. Její původní účel byl vytvořit bezpečný prostor, kde se mohou ženy bavit o světě technologií a financí svojí řečí a ze svého úhlu pohledu. Časem přibyly wokshopy, vzdělávací projekty, meetupy a další akce. Na začátku června se také pod záštitou Holek v kryptu a ethereové komunity Gwei.cz uskuteční Otevřená komunitní kryptoměnová konference v Praze. 

Do budoucna jsou v plánu akademie o kryptoměnách i financích obecně, se kterými by se iniciativa časem chtěla dostat také ke středoškolákům. „Spousta lidí nemá dostatečný vědomostní základ. Protože když chtějí proniknout do kryptosvěta, musí umět zacházet s penězi, chápat principy investování, ale také technologie, orientovat se na internetu a ideálně umět anglicky. A to už je poměrně velká vstupní bariéra,“ říká zakladatelka. 

Že jsou decentralizované finance (DeFi) zatím spíše pánským klubem, dokazují i některé z reakcí, se kterými se Soňa Parke dodnes setkává. „Když jsem komunitu založila, přišla extrémní smršť ‚hejtů‘. Vlny lidí mi psali na messengeru, do mailu a skrze další kanály, že jsem úplně vypatlaná, že nechápou, na co si hrajeme, že jsme feministické krávy a podobně. I ve facebookových skupinách jsem to schytávala zprava zleva. Ale já jsem věděla, proč a pro koho to dělám. A tihle lidé to nebyli,“ dodává.

Finanční nezávislost díky kryptoměnám

Přestože řada lidí stále vnímá oblast decentralizovaných financí a související fenomény jako dočasný trend, je už dnes poměrně jasné, že digitální měny budou mít v budoucnosti své místo. V nejisté době pandemie, války a rostoucí inflace navíc představují jeden ze způsobů, jak uchránit své úspory. Podle ekonoma Lukáše Kovandy navíc Česko v investování do kryptoměn a rozvoji kryptoměnové infrastruktury patří k evropské špičce.

„Pořád vnímám ve společnosti značnou nedůvěru vůči kryptoměnám. Tu ale lidé chovají i k investicím obecně. Kryptoměny to mají ještě ztížené tím, že jsou o dost náročnější na pochopení než třeba akcie. Za akciemi si člověk představí alespoň nějakou konkrétní firmu,” vysvětluje Parke, která považuje za zásadní neustále se vzdělávat a držet krok s inovacemi. “Svět, ve kterém žijeme, se extrémně rychle vyvíjí a mění. V momentě, kdy se přestaneme zajímat a přestaneme se snažit chápat, co hýbe světem, tak jsme v podstatě ztracení a nedokážeme v takovém světě dostatečně plnohodnotně žít,“ dodává. 

Hlavní výhodou, kterou může ženám dobrá orientace v DeFi přinést, je podle Parke finanční nezávislost. „Podle statistik ženy často narážejí na dva problémy. První z nich je ztráta partnera, což může být obzvlášť pro ženy s dětmi paralyzující, mnohdy zůstanou zcela bez peněz, zatímco čekají, až proběhne dědické řízení,“ nastiňuje. 

„Druhá statisticky velmi běžná věc je rozvod, kdy dotyčné zůstanou prakticky na ulici. V kryptu mohou mít peníze, na které jim díky pseudoanonymnímu prostředí nikdo nemůže sáhnout, ani o nich nemusí vědět. A nemusí to dělat proto, že by myslely takhle černě, ale jednoduše jako součást tzv. fuck-up fondu,“ upozorňuje Parke a dodává, že finanční rezervu by měli mít všichni bez ohledu na věk a pohlaví. Její součástí by přitom neměla být pouze hotovost nebo peníze na bankovním účtu. 

Ženské komunity mohou přinést změnu

Kromě toho, že se věnuje kryptoměnám, je Soňa Parke také spoluzakladatelkou startupu Forsage. Brněnská firma vyvíjí senzory do včelích úlů, které snímají jejich hmotnost, teplotu a vlhkost. Včelaři díky nim na dálku získávají aktuální data z úlů, která se zobrazují v aplikaci. Součástí značky je i tzv. včelí neziskovka Forsage ECO, jejímž cílem je šířit osvětu ohledně důležitosti včel v rámci ekosystému a správné péče o ně. 

Absenci špatných zkušeností při zakládání Forsage přikládá otevřenému prostředí brněnských technologických startupů. Stejně jako v případě kryptoměn považuje za jeden z důvodů nízkého procenta žen-zakladatelek nedostatek odvahy. „Roli ale hraje určitě i to, že kolem sebe nevidí ženy podnikatelky. Tím pádem jim to nepřijde normální a nechtějí dělat něco, co je ‘nenormální’. Všichni máme do jisté míry potřebu sociální validace. Je to taková začarovaná smyčka. Zároveň ženy mají úplně jinou startovní pozici, protože řeší rodinu – směřují k ní, nebo ji už mají. Limituje je čas i zdroje,“ dodává Parke, která je v současné době na mateřské dovolené. 

„Ženské komunity tohle mohou změnit. Myslím si, že v momentě, kdy ženy budou normálnější ve firmách na vedoucích pozicích, celý svět bude trochu kompaktnější. Také mohou přinést do byznysu nová témata. Třeba taková, na kterých se dá špatně vydělat, a proto je muži radši zavrhnou. Ženy jsou ochotnější jít do něčeho, co jim dává velký smysl a málo peněz,“ uzavírá.

Foto: Soňa Parke