Nadační fond Tilia Impact Ventures, podporující foundery, kteří mění svět kolem nás k lepšímu, má novou investici. Desítky milionů korun poslal do maďarského startupu Munch.
Cíl projektu Munch je naprosto jednoznačný - aby nespotřebované potraviny z obchodů a restaurací neskončily v kontejneru. A právě tato ambice i mise, na kterou se zakladatelé startupu vydali, se zalíbila investorům z Tilia Impact Ventures natolik, že se rozhodli do projektu vložit prostředky. Kromě nich maďarskou společnost podpořili také investoři z Fiedler Capital a BNL Start Partners z Maďarska, Silicon Gardens ze Slovinska a několika andělských investorů.
Munch funguje jako mezinárodní tržiště. Restauracím, supermarketům a výrobcům potravin umožňuje prodávat koncovým zákazníkům potraviny s blížícím se datem spotřeby za výrazně zvýhodněné ceny (poloviční nebo ještě nižší, než byla původní cena) s cílem snížit plýtvání potravinami.
Čísla jsou v tomto ohledu alarmující. Z údajů zveřejněných Organizací pro zemědělství a výživu (FAO) vyplývá, že každoročně se na světě vyhodí až třetina vyprodukovaných potravin, což je přibližně 1,3 miliardy tun. Toto množství by přitom dokázalo nasytit až tři miliardy lidí.
Na jednoho Evropana připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok, ve státech Evropské unie dokonce až 127 kilogramů potravinového odpadu ročně. Za 55 procent tohoto odpadu jsou zodpovědné domácnosti, 18 procent se vyhodí při výrobě a zpracování, 11 procent má na svědomí primární produkce, 9 procent ve veřejné stravování a 7 procent vyplýtvají maloobchody. Evropané tak každý rok vyhodí nespotřebované potraviny na 149 miliard eur.
Na česká data se zaměřil projekt vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). V letech 2019 až 2022 získali údaje o plýtvání čekých domácností. Došli k závěru, že obyvatel brněnského sídliště vyhodí v průměru 37,4 kilogramů jídla ročně. Jde přitom o vyhnutelný odpad, tedy jídlo, které by bylo možné ještě sníst. Samotní obyvatelé přitom odhadují, že vyhazují sotva třetinu skutečného objemu odpadu (12,27 kg).
Výzkumníci z MENDELU a Vysoké školy ekonomické také spočítali, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Při přepočtu na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, jde o 8 199 Kč.
Na minimalizaci plýtvání s jídlem se v Česku zaměřují organizace Nesnězeno nebo Zachraň jídlo. Nejen, že přináší ověřená data o plýtvání klíčovým subjektům, které s problematikou mohou něco dělat, ale také navrhují konkrétní opatření vedoucí k odpovědnému nakládání s jídlem, motivují ke změně a hledají pro ni podporu. Jejich vizí je, že Česká republika sníží mezi lety 2020 a 2030 plýtvání jídlem o polovinu.
PŘEČTĚTE SI: „Chceme snížit plýtvání i vydělat.“ Zakladatelé Nesnězeno zachraňují tisíce jídel před vyhozením
Podobně se na problematiku dívá i maďarské tržiště Munch, díky jehož aktivitám se snižuje plýtvání potravinami na maloobchodní úrovni a zároveň se zlepšuje celková potravinová bezpečnost. Startupu se už podařilo zachránit více než 320 tisíc porcí jídla (149 tun), 2 200 porcí bylo darováno lidem v tísni a v průměru se mu povedlo zajistit více než 40procentní slevu oproti původní prodejní ceně jídla.
Investice Tilia Impact Ventures do startupu Munch dosahuje několika desítek milionů korun. Při jednání o ní fond zastupovala advokátní kancelář Mavericks Legal. Jak upřesnil její partner Tomáš Ditrych, projekt má přesah i do českého prostředí. „Díky získané investici i spojení s českým startupem Nesnězeno bude společnost moci urychlit svůj růst a expanzi na nové trhy ve střední a východní Evropě, jako je Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Rumunsko, Řecko a Bulharsko,“ konstatoval Ditrych.
Dá se očekávat, že nepůjde o poslední investici tohoto typu. Tilia Impact Ventures totiž podporuje české a CEE foundery s vizí, škálovatelnými byznys modely a globálním potenciálem pro environmentální nebo sociální impakt. První investice se pohybuje od 300 tisíc do 1,5 milionu eur. Fond totiž věří v to, že udržitelnost je jednou z největších příležitostí dnešní doby, a že podniky, které řeší společenské výzvy současnosti mohou být zároveň finančně úspěšné.
