Čím déle bude válečná a covidová krize trvat, tím větší dopad bude mít na startupy i chuť investorů podporovat rizikové projekty. Týkat se to může hlavně těch, které se zaměřují na životní prostředí, udržitelnost a společenský přesah, tedy mají dlouhodobou a nejistou návratnost. Prodlužující se nejistota může investory vést k tomu, že budou dávat přednost jistějším investicím. To může trvat i pět až deset let, řekl v rozhovoru pro SJ News Martin Vápeník, finanční ředitel investičního fondu SFG.
Pohybujete se na startupové scéně mnoho let, vyvíjí se v ČR rychleji než ve zbytku střední Evropy?
Myslím si, že ano. Fondů je tady nyní hodně, čemuž přispělo i financování ze strany Evropské unie. Ještě někdy tak před deseti lety jich tady bylo poměrně málo, stejně tak peněz. Dnes se situace zlepšila a i projektů je poměrně hodně.
Obecně je pro investora obtížné vybrat ten správný projekt, zvlášť v počáteční fázi. Většina fondů chce, aby startup přinášel unikátní myšlenku a měl pokud možno globální ambice. V ČR už máme poměrně dost zajímavých startupů s unikátní myšlenkou, Češi jsou ve vymýšlení nápadů velmi dobří. Ale někdy chybí větší připravenost podkladů typu finančního plánu a prezentace pro investory (pitch deck), což bývá standardem na rozvinutějších venture kapitálových trzích. Počty nově investovaných startupů dočasně ovlivnila pandemie, neboť tehdy se fondy zaměřily spíš na rozvoj a udržení startupů ze svého portfolia než na nové investice. Nyní se situace pomalu vrací, ale vzhledem k pokračující krizi je stále poměrně nejistá.
Zlepšila se konečně spolupráce se státem a městy, nebo se startupy a investoři tomuto prostředí stále vyhýbají?
Jak v čem. Fundingu je v Evropě obecně pořád méně než v USA. V Česku byla v minulosti snaha vytvořit národní investiční fond, která po dlouhém diskutování selhala. Přestože v některých zemích takový krok významně pomohl venture kapitálu v růstu, hlavní otázka spočívá v tom, jak moc je stát v řízení takového projektu a investicích zapojen. Dle mého by rozhodně neměl být v investicích rozhodujícím subjektem, ale jen jedním z účastníků a měl by spíše podporovat rozvoj ekosystému, tj. vznik nových venture kapitálových fondů. Takový systém zavedl Izrael a vypracoval se do jedné ze startupových světových velmocí.
Takže se na to díváte skepticky…
Možností, jak se státem spolupracovat, je celá řada. Jde-li o investice se soukromými subjekty nebo do fondu, který raisuje finance na trhu, může stát pomoci. Ovšem když se jedná o přímé investice a rozhodné slovo má státní fond, příliš prospěšné to není. V rozhodování o venture kapitálových investicích není stát obecně příliš dobrý a v konečném důsledku může trhu uškodit. Může třeba vybírat projekty, které by nezainvestovali komerční investoři, čímž sice rozšíří počet investovaných startupů, ale tím zároveň posune laťku a valuaci kvalitních projektů, čímž se zvýší náklady komerčních VC na tyto projekty, což může být ve výsledku kontraproduktivní. Obecně jsou spíš dobré dotace a podpora na speciální projekty jako například dotace na environmentální projekty nebo na zahraniční stáže pro startup, jako nabízí agentura CzechInvest. Podpora míří tam, kam už venture kapitálové fondy investovat nechtějí, protože je to pro ně příliš rizikové nebo nerentabilní.
A kam chtějí?
Venture kapitál cílí na vysokou návratnost a rychlou škálovatelnost produktu. To umožňují zejména moderní technologie, naopak u projektů náročných na fyzická aktiva jde obecně rozvoj mnohem hůř, proto je nejvíce startupů v oblasti IT. Jako příklad bych uvedl, pokud třeba u jednoho z našich udržitelných startupů - ETW, který se zabývá recyklací plastů - řešíme výstavbu nové výrobní fabriky, musíme řešit celou řadu věcí od stavby přes logistiku až po skladování výrobků. Návratnost se tak oproti technologické společnosti může posouvat v čase, na což ne každý z fondů slyší.
Peníze z fondů nezmizí, spíš se změní jejich použití
Ovlivňuje válka na Ukrajině náladu investorů?
Válka jako taková nové projekty neblokuje. Je to spíš v obecné nejistotě, která vede k tomu, že investoři se uchylují k méně rizikovým aktivům a nové projekty tolik nepodporují. Řada fondů má definovanou životnost, většina z nich na deset let, a ty peníze už mají buď naraisované nebo komitované, takže z trhu nezmizí. Pokud ale bude konflikt na Ukrajině, covid, vysoká inflace nebo jiné negativní vlivy trvat déle, možná budeme svědky opaku.
Byla pandemie v tomto ohledu horší?
To těžko posoudit separátně. Řekl bych, že pandemie byla pro náladu investorů o něco horší, jelikož nejistota byla asi větší, minimální na začátku, a oproti lokálnímu konfliktu na Ukrajině byl paralyzován celý svět. V případě aktuálního válečného konfliktu je přímo významně ovlivněna jen jeho část a některá odvětví jako energetika, což zas ale ve výsledku dopadá téměř na všechny zvýšením cen a významně ovlivňuje další odvětví. Srovnání dopadů je tedy těžké. U obou platí, že některá odvětví byla zasažena významně více než jiná. U pandemie se jednalo například o kancelářské budovy, pohostinství a cestovní ruch. Nyní jsou hodně zasaženy právě spíše akcie rozvojových firem, které mají vysokých zisků dosáhnout až v budoucnu. Akcie takových firem jsou na historických minimech, například cena akcie jednoho z nejúspěšnějších evropských startupů UiPath klesla jen od začátku letošního roku o více než 60 procent.
A jaký má dopad současná vysoká inflace?
Inflace a obecně dopady zdražování mají určitě významný dopad. Zejména zdražování energií značně ovlivňuje velké množství projektů. Z našich investovaných projektů se jedná například o již výše zmíněné ETW, neboť celý recyklační proces spotřebuje značné množství elektřiny. Ačkoli mají nyní zafixovanou cenu energií, po skončení se může vyšplhat až o třetinu.
Kdy to může být kritické?
Hodnotu startupu ovlivňuje budoucí cash flow. Čím více tedy narůstají úroky a s tím spojená očekávaná výnosnost pro venture kapitálové investory, tím více se cash flow v budoucnu znehodnocuje, takže teoreticky musí startup dosáhnout vyšších tržeb a zisků, aby dosáhl stejné hodnoty (valuace). Ve chvíli, kdy to vím a budu investovat nyní, tak se s tím dá počítat a zohlednit to ve výnosových modelech fondů. Problém je v tom, že když fond investoval před začátkem krize a prostředí se výrazně změnilo, tak tu investici realizuje za úplně jiných podmínek a jeho současná pozice i cash flow se znehodnocuje (za předpokladu zachování původního plánu) a s ním i hodnota firmy jako takové, která byla nějak vypočítaná z předchozích parametrů.
V jaké chvíli to tedy začne ohrožovat tento byznys?
Obecně čím déle to bude trvat, tím to bude horší. Samozřejmě nejlepší by bylo, aby se válečná i úroková situace uklidnila co nejrychleji, k čemuž evidentně nesměřujeme, a startupy proto budou muset aktuálním podmínkám přizpůsobit svá očekávání. Fondy taková situace většinou tolik neovlivní, jelikož pracují s delším horizontem. Nicméně to může do budoucna ovlivňovat vznik nových fondů a množství kapitálu, které ve venture bude. Dá se předpokládat, že se bude investovat do méně rizikových projektů, což příliš nenahrává povaze venture kapitálu.
Jak by se tomu měli přizpůsobit startupisté a budoucí projekty?
Největším problémem je, že situaci nemohou přímo ovlivnit. Momentálně je vhodnější zaměřit se na méně rizikové projekty, být konzervativnější, neriskovat a nemít tak velká očekávání, jak tomu bylo v minulosti.
Soudíte tedy, že situace povede k tomu, že se fondy budou zaměřovat pouze na nerizikové projekty?
K zaměření fondů na stávající investice, spíše než na nové, došlo už během pandemie. Běžné byly také co-investice více fondů do startupu, který byl společně vytipován jako nadějný. Peníze z fondů nezmizí, jde spíše o to, jak se změní jejich použití. Lze očekávat, že investoři a venture kapitálové fondy alokují své finanční prostředky do těch projektů, kterých se současná situace dotkne méně, nebo naopak z ní dokáží vytěžit. Každá krize je zároveň příležitost. V době pandemie například významně rostl Rohlík.cz a jiné online nástroje a donáškové služby. Z námi zainvestovaných to byla třeba společnost NutritionPro, což je speciální krabičková dieta, která během pandemie vyrostla o více než 400 procent. Ve válečné době se historicky obecně rozvíjely technologie významně rychleji. Nyní se může jednat o různé automatické monitorovací systémy, autonomní drony nebo biometrie, které se v současném konfliktu již využívají k identifikaci zabitých nebo zajatých vojáků.
Z premianta Evropy jsme propadli na nejhorší pozici
Jak dlouho může kritická situace trvat?
To se dá velmi těžko předvídat, ale nezdá se, že by to byl jednoduchý problém, jelikož se jedná o kombinaci mnoha faktorů - pandemie, lockdowny, omezení výroby, nedostatek materiálů, válka, energetická krize, vysoká inflace, atd. Byly nějaké predikce poklesu inflace po obnově výroby všech možných materiálů. Někdo tvrdil, že na konci roku 2022 se její hodnota vrátí do normálu, což je i cílem centrálních banky, ale podle mě je to běh na dlouhou trať a boj s inflací bude trvat spíše několik let než měsíců.
Takže po desetiletém boomu deset let útlumu?
Je to dlouhá doba, ale musíme se smířit s tím, že i to je jedna z možností. Zasáhlo nás najednou hned několik netypických událostí, které by i samy o sobě měly značný vliv. Stále také nevíme, kolik dalších vln covidu nás čeká, jak dlouho bude trvat válečný konflikt na Ukrajině a kaskádovitě přicházejí další komplikace, které jsou s pandemií a válkou spojeny a způsobeny. Vyřešení několika krizí takového rozsahu v tak krátkém časovém intervalu mohou znamenat i deset let návratu do stavu, na který jsme byli zvyklí v roce 2019.
Pokud bude mít ČR dlouhodobý problém s inflací, může to odvést investory ze země?
V tomto ohledu jsme se z premianta Evropy propadli takřka na nejhorší pozici. Jeden rok nepředstavuje tak zásadní problém, z dlouhodobého hlediska však ano. Můžeme doufat, že současná vláda bude s financemi nakládat rozvážněji než ta stará, což tak naštěstí vypadá. Zvolení vhodných opatření může následky krize i vysokou inflaci značně zmírnit.
Jaký to může mít vliv na projekty SFG, které se zaměřují právě na životní prostředí?
SFG má shodou okolností většinu startupových projektů s nějakým impaktem na životní prostředí. Tyto projekty máme rádi, i když se přímo nezaměřujeme jenom na ně. Jmenovat bych mohl například výrobu různých produktů z ekologičtější cvrččí mouky Sens Foods nebo zmíněnou recyklaci plastů v ETW a přípravu zdravých pokrmů NutritionPro. SFG investuje do early stage startupů v seedové fázi. Naposledy do vzdělávací platformy Edhance. Všechny projekty se soustředí nejen na finanční stránku, ale i celospolečenský přesah a my věříme, že budou fungovat dál. Bezprostředně u nich žádné významnější problémy související se současnou krizí nevnímáme. Do budoucna je to otázka, jak se jednotlivé projekty dokáží vývoji přizpůsobit.
Kam plánujete v SFG růst letos a příští rok?
Nefungujeme jako klasický fond s externími investory. Nemáme úplně přesný plán, podle kterého bychom museli v investicích postupovat a řídíme se spíše tím, co nám v danou chvíli připadá zajímavé. Řešíme teď několik nadějných projektů z různých oblastí, ať se jedná například o různé formy frakčního investování, zejména do nemovitostí, nebo různé formy optimalizace průmyslové výroby, tak věříme, že v nejbližší době některou z investic realizujeme.
Autorka: Šárka Mrázová
