Průměrná mzda v tuzemské elektronické komerci vloni stoupla na 49 400 Kč, což znamená meziroční nárůst o 14 %. Představitelé tohoto oboru pracují většinou v Praze, chtějí svobodu a vzdělávají se. Onlinový svět tentokrát prozkoumala společnost Response Now, pro personální agenturu Online People, pod záštitou Asociace pro elektronickou komerci.
Tuzemské hospodářství vloni rostlo o tři procenta, průměrná mzda stoupla o osm procent na 31 500 Kč. Lepší výsledky však vykazují firmy zaměřené na elektronickou komerci (online) - rychleji zvedají výplaty svým zaměstnancům a ještě dynamičtěji zvyšují svoji produktivitu. Jejich trh v roce 2018 vzrostl o 17 procent, průměrná mzda přitom poskočila o 14 procent na 49 400 Kč hrubého měsíčně. K těmto číslům dospěla výzkumná společnost Response Now, poté co vyzpovídala 1 117 respondentů.
„Informace byly sbírány přes internetové stránky a profily na sociálních sítích, které patří nám nebo našim byznysovým partnerům a jsou sledovány relevantním publikem. Respondenty jsme oslovovali podle jejich odborných specializací,” vysvětluje Magdalena Divišová z personální agentury Online People, jež průzkum objednala. Výsledky tedy pravděpodobně nejsou zcela reprezentativní, protože zachycená skupina nemusí mít úplně stejné regionální, genderové nebo profesní složení jako celý sektor elektronické komerce. Ukazují však několik zajímavých trendů.
Regionální, genderové a profesní rozdíly
V tuzemském onlinu vychází skoro o 60 procent vyšší průměrná mzda než v celé České republice. Většina respondentů vloni dostala přidáno a očekává, že letos vydělá ještě více peněz. Existuje však několik dělicích linií, kudy vedou hranice mezi více a méně úspěšnými:
- Regiony: Elektronická komerce vzniká hlavně v Praze (56 %), dále v Jihomoravském (11 %), Moravskoslezském (8 %) a Středočeském (4 %) kraji, jinde jenom okrajově.
- Pohlaví: Zatímco muži vloni dostali přidáno o 20 procent, ženám stouply mzdy o 9 procent a na některých pozicích nyní vydělávají o 30 procent méně než jejich kolegové. Přitom jenom necelá třetina pracovníků má nastaveny konkrétní výkonnostní cíle (KPI), ostatní tedy mohou být svými šéfy hodnoceni subjektivně.
- Profese: Nejvíce vydělávají vývojáři a UXáci (77 600 Kč), dále analytici (66 800 Kč), zde taky došlo k nejrychlejšímu meziročnímu zvýšení (o 43 % a 35 %). Na opačném konci onlinového spektra jsou specialisté péče o zákazníky (33 200 Kč, meziroční růst o 5 %).
Nejspokojenější jsou dobře placení technici
Na průzkumu spolupracovala taky Asociace pro elektronickou komerci (APEK), když zapojila svoje členy. Předsedu tohoto sdružení Jan Vetyšku nejvíce zaujalo, co zaměstnanci očekávají a nakolik jsou spokojení.
Respondenti měli svoji práci ohodnotit na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší) - a ve všech oblastech elektronické komerce padaly nejčastěji dvojky. Nejlepší vysvědčení dostaly vývoj a UX, relativně nejhůře dopadla péče o zákazníky. Autoři výzkumu upozorňují, že nejspokojenější jsou techničtí pracovníci, kteří nejvíce vydělávají a často působí jako živnostníci - více než čtvrtina jich pracuje „jako OSVČ (ale de facto pro jednu firmu)”.
Rovnováha mezi svobodou a odpovědností
Většina freelancerů pracuje méně a dosahuje menších příjmů, než kdyby byla zaměstnaná. Živnost jako hlavní (29 %) nebo vedlejší (10 %) přivýdělek má dohromady 39 procent respondentů, meziročně však znatelně ubylo zaměstnanců, kteří zvažují, že by se stali volnonožci. Možná proto, že mají dostatek svobody už nyní.
70 procent pracovníků smí alespoň občas využívat home-office nebo sick-days, což jsou zároveň nejžádanější benefity, následované delší placenou dovolenou. Volno ovšem bývá využíváno smysluplně: Skoro polovina respondentů si sama našla a zaplatila nějaké externí školení, další se vzdělávají prostřednictvím domovské firmy a jenom desetina nepokračuje ve studiu svého oboru.
Autor: Petr Woff
Fotografie: pixabay.com, výzkum Online People s.r.o.
