Kde sehnat peníze na rozjezd nového projektu?

Kde sehnat peníze na rozjezd nového projektu?

26. led 2019 Petr Woff 4 min

Kvalitu podnikatelského nápadu poznáme už podle toho, jestli přitahuje jenom” úvěrové instituce, anebo taky vizionářské investory. Vysoce úročenou půjčku totiž seženete snadno, zatímco bohatého a velkorysého společníka musíte nejdříve pracně přesvědčit. V úvahu připadají ještě dotace nebo veřejné sbírky, ale každá možnost skýtá kromě specifických výhod i rizika.

Na pořádný byznys mají dostatek kapitálu obvykle jenom společnosti nebo jedinci, kteří už nějakého skvělého obchodního úspěchu dosáhli. Taky oni ovšem museli nějak získat první milion korun, nebo ještě lépe eur. A jelikož většinou zůstávají na svobodě, rovnou můžeme přeskočit domněnku francouzského romanopisce Honoré de Balzaca: „Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.” Opravdu nemusíte krást, ani vyvíjet mobilní aplikaci pro nájemné vrahy, abyste získali peníze na podnikatelskou cestu vzhůru.

Dostatečné úspory má málokdo
Zakladatel společnosti IKEA Ingvar Kamprad začal podnikat jako malý kluk tak, že prodával sousedům zápalky. Legendární investor Warren Buffett původně nabízel žvýkačky. Oliver Dlouhý, ještě než založil Kiwi.com, u rakouských hranic zpeněžoval borůvky.

V roztomilých začátcích můžete samostatně střádat korunku po korunce, ale co když máte epochální nápad, který mezitím bude rychleji uskutečněn někým jiným? V takovém případě potřebujete pořádný kapitál ihned, ačkoli průměrná domácnost českých vysokoškoláků nemá úspory ani na svoje osobní sedmiměsíční výdaje.

Záloha vyžaduje důvěru
Americký spisovatel James Patterson uzavřel s nakladatelským domem Hachette Book Group smlouvu za zhruba 150 milionů amerických dolarů (přes 3 miliardy Kč), aby teprve potom jako protihodnotu „napsal” a dodal 17 knížek. Podle skeptiků přitom ve skutečnosti tvoří jenom menšinu textů, na většinu práce údajně najímá řadu jiných autorů, jejichž díla „pouze” označuje svým jménem. Evidentně má nejen literární, ale taky podnikatelský talent.

Při velké zakázce můžete požadovat průběžné zálohy, i tentokrát ovšem existuje riziko. Nejdříve totiž potřebujete zákazníkovu důvěru - a potom jeho spokojenost. Pokud splníte jenom první podmínku, a klient následně vaši práci odmítne, pravděpodobně bude chtít svoje peníze zpátky.

Dotace zavánějí byrokracií
Svoje úspory máte uloženy jednak na osobním bankovním účtu, ale teoreticky taky ve veřejných rozpočtech, kam přispíváte daněmi a pojistnými odvody. Tyto peníze by se  správně měly vrátit zpátky prostřednictvím kvalitních služeb a chytrých investic. Nesmějte se :-).

Kupříkladu bulharský startup Bee Smart Technologies získal od Evropské unie 210 000 eur (přes 5 milionů Kč), aby vyvinul software pro „chytré včelí úly”, které automaticky monitorují a vyhodnocují svoje vnitřní prostředí, dávají data do kontextu a pomáhají včelařům v jejich práci. I vy můžete požádat o dotace - třeba v Operačním programu Podnikání a inovace” (OP PIK). Ale jistě sami tušíte, že budete muset vyplňovat formuláře, následně možná reportovat o výsledcích a snášet kontroly.

Veřejná sbírka formou darů
Co když mají volné peníze a investorské záměry vaši příbuzní a přátelé? Taky můžete zkusit crowdfunding, tedy veřejnou sbírku přes některou internetovou platformu. I tahle alternativa ovšem skýtá úskalí: Svůj nápad musíte zveřejnit, čehož může využít konkurence. A nezištné dary jsou obvykle vybírány jenom na nekomerční, neziskové nebo vyloženě charitativní účely (například JustGiving.com).

Investor chce podíl na zisku
Na komerční podniky logicky přispívají spíše zištní podnikatelé. Jde vlastně o obchod: Investor obvykle koupí podíl, kromě peněz ideálně přidá taky cenné know-how, potom chce do projektu mluvit a samozřejmě kasírovat část zisku.

V České republice hledá perspektivní startupy řada jedinců i celých společností, například: BA Club CZ, Busyman Trust, Clareo, Credo Ventures, Depo Ventures, Incomming Ventures, Inven Capital, Invester Group Holding, Miton CZ, Opifer, Rockaway Capital nebo Y Soft Ventures.

Investoři bývají vybíraví. Někteří například zásadně odmítají projekty, které mají „jenom” tuzemské ambice. I proto ovšem dávají žadateli o peníze zajímavou zpětnou vazbu.

Půjčku dostane skoro kdokoli
V úvahu připadají taky bankovní nebo jiné úvěrové instituce. Někdo vám jistě půjčí, aby potom na oplátku požadoval stejnou částku a navíc ještě úroky. Takhle získáte kapitál, aniž byste předtím museli spořit, shánět zákazníky, vyplňovat rozsáhlá úřední lejstra, odhalovat své záměry internetovému národu nebo prodávat podíl investorovi. „Věřiteli” totiž půjde především o vaše úroky, teprve dodatečně (možná) o váš startup.

Nejdříve však raději zjistěte, jestli váš aktuální nápad má nějakou relevantní tržní hodnotu. Snad ano. Anebo vaše příležitost teprve přijde - a svůj životní projekt v budoucnosti rozjedete rychleji, pokud nebudete obtěžkáni dluhy z minulosti.

Autor: Petr Woff

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata:
Další články