Tuny neprodaného jídla vyhodí každý den nejen tuzemské restaurace, bistra a kavárny. Michaela Gregorová a Jakub Henni chtějí toto plýtvání ukončit pomocí aplikace, přes kterou si lidé mohou přebytečné pokrmy koupit s výraznou slevou. Svůj projekt nazvali výmluvně Nesnězeno, dokázali získat na 150 podniků a už zachránili bezmála 10 tisíc porcí.
Devětadvacetiletá Michaela Gregorová se živí jako architektka, ale zajímá se také o problematiku zbytečného plýtvání. Když byla před časem v Paříži, všimla si, že tam lidé hojně požívají aplikaci Too Good To Go, která v podstatě zachraňuje neprodané jídlo z restaurací. Takové jídlo by se jinak bez milosti vyhodilo.
„Myšlenka zachraňování jídla se mi zalíbila, ale když jsem se vrátila zpátky do Česka, nic podobného jsem nenašla,“ vzpomíná v rozhovoru pro Newsroom StartupJobs Michaela, která se už v té době pohybovala kolem projektu Dobrokáva, kde lidé za kávu platí dobrými skutky. A právě přes tento projekt se seznámila s Jakubem Hennim (23), kterého „zachraňování“ také zaujalo. Společně chtěli, aby se jídla z restaurací dala zachraňovat i u nás, a tak vznikl projekt Nesnězeno.
Stránka na Facebooku zaujala
Začali zřízením stránky na Facebooku, kde mohly restaurace neprodané porce se slevou nabízet a lidé si je tam přes komentáře rezervovali. Jenže zájem byl obrovský, takže když se během krátké doby dostali na 6000 zachráněných porcí, uvědomili si, že stránka další expanzi nezvládne.
„Stále jsme byli jen v Brně a rychle to nabíralo na intenzitě, zvyšovala se nabídka i poptávka. Začali nám psát lidé z Prahy i dalších měst, takže jsme věděli, že to musíme posunout jiným způsobem. A to byla aplikace,“ popisuje Michaela.
Aplikaci spustili letos na jaře a s jejím financováním pomohli i podnikatelé Libor Hoření a Michal Kreslík, kteří zároveň v rámci projektu fungují jako mentoři. Zakladatelé projektu Jakub a Michaela současně založili firmu, aby projekt získal profesionální rámec.
V přehlídka mobilních aplikací AppParade získalo Nesnězeno cenu diváků, na fotce Jakub (uprostřed) a Michaela.
Během necelých tří měsíců si aplikaci stáhlo bezmála 18 tisíc lidí a jídla přes ni nabízí 144 podniků. Celkem už tak Nesnězeno zachránilo 9300 porcí jídel. Na Facebooku má projekt 17 tisíc fanoušků a na Instagramu 2500.
Princip fungování je jednoduchý – pokud restaurace ví, že některé porce už neprodá, nabídne je se slevou v aplikaci. Sleva musí podle pravidel činit nejméně 30 procent, ale objevují se i podniky, které tam dávají jídla zlevněná mnohem více. Nesnězeno pak funguje z provizí, které se počítá ze zlevněné částky.
Další města i Slovensko
Z Brna se Nesnězeno rozšířilo do Ostravy, Olomouce, Českých Budějovic a před několika týdny také do Prahy. V dohledné době by se měla nabídka spustit také v Hradci Králové, Jihlavě nebo Liberci, vybrané podniky, které se chtějí zapojit, už tam mají. Nyní ale s rozvojem trochu přibrzdili a soustředí se na to, aby nabídka byla kvalitní a dostatečná. „Poučili jsme se s Ostravou a Budějovicemi, kde jsme se unáhlili. Podniky a ambasadoři nebyli tak silní. Nemá smysl se hrnout do dalších měst, chceme to dělat pořádně,“ říká Michaela Gregorová. „Rádi bychom se do konce roku dostali do všech větších regionálních měst a výhledově také na Slovensko,“ dodává s tím, že pro začátek vyzkoušejí Bratislavu.
Ze začátku museli restaurace, bistra, kavárny nebo jiné podniky cíleně oslovovat, dnes se dokonce hlásí samy. Největší úspěch mívá Nesnězeno tam, kde už se provozovatelé ekologií nebo opatřením proti plýtvání nějakým způsobem zabývají. „Nikdy jsme podniky nemuseli moc přemlouvat, spíše se často rychle nadchly,“ vzpomíná spoluzakladatelka s tím, že potíže byly spíše s administrativou. „Když jsme začali oslovovat i větší řetězce, zjistili jsme, že je to trošku komplikovanější s personálem nebo při zadávání do systému. Ale to se většinou daří rychle vyřešit.“
Aplikace zobrazuje slevu i počet dostupných porcí. Nyní lze vybírat z nabídky 144 restaurací.
Rychlý růst je dán i tím, že Nesnězeno mělo od začátku kolem facebookové stránky vybudovanou několikatisícovou komunitu fanoušků, kteří se přesunuli do aplikace. „Znali nás a byli schopni ty nabídky v aplikaci vykupovat,“ vysvětluje Michaela s tím, že v tomto má Nesnězeno výhodu oproti několika konkurenčním projektům, které se objevily později. Mezi známé patří třeba aplikace Jídlov, která ale v obchodech Google Play a na App Store nemá zdaleka tak velký úspěch jako Nesnězeno.
„Nevnímáme to jako konkurenci, spíše nás mrzí, že jde o stejnou myšlenku, tedy snížení plýtvání. Je škoda takto štěpit trh. Místo toho, aby se uživatel díval do jedné nebo druhé aplikace, by možná bylo lepší mít jeden silný projekt,“ myslí si spoluzakladatelka Nesnězeno. Ale zároveň dodává, že tuzemský trh je dostatečně velký.
Vydělat a činit dobro
Z červených čísel by se Nesnězeno chtělo dostat během dvou let. „Máme hrubě spočítáno, že do dvou let bychom mohli být ziskoví. Nejenom že splatíme aplikaci, ale pokryjeme také rostoucí náklady související s profesionalizací celého projektu,“ popisuje Michaela a vyjmenovává hlavně náklady na správu systému, ale také finanční ohodnocení spolupracovníků. Sami zakladatelé doposud, tedy sedm měsíců, pracovali na projektu zadarmo, mzdy si plánují vyplácet až výhledově. Menší odměny nyní dostávají také nejbližší spolupracovníci v jednotlivých městech. „Ziskovost jde ruku v ruce s udržitelností. Nechceme žádat o žádné dotace, chceme si na sebe vydělat. A zároveň dělat dobrou věc.“
„Naší dlouhodobou vizí je, že plýtvání snížíme na minimum,“ dodává Michaela Gregorová a věří, že v budoucnu se o to začnou zasazovat nejen politici, ale i samotné firmy. Třeba tím, že zefektivní svou logistiku a plýtvání samy zredukují.
Autor: David Budai
Foto: Nesnězeno
